Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015

Byla vyhodnocena data zaslaná do Národního registru nemocí z povolání v Praze 16 hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015. Podrobnější údaje o počtu a složení hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou k dispozici na internetové stránce http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolaniaohrozeni-nemoci-z-povolani-v-ceske-republice.

Úvod

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2015.

Profesionální onemocnění

V roce 2015 bylo u 911 pracovníků hlášeno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání. Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 167 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. Nejčastěji hlášenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji (99 případů). Incidence profesionálních onemocnění byla 24,4 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2015 (viz tabulka 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2014 a 2015

roky 2014 2015
počet pacientů 1065 911
muži 598 542
ženy 467 369
nemoci z povolání 1214 1035
ohrožení nemocí z povolání 36 57
profesionální onemocnění celkem 1250 1092
incidence na 100 tisíc pojištěnců 28,3 24,4

Legenda: počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb. v prvním pololetí 2015

Ve srovnání s rokem 2014 (1), (2) klesl v roce 2015 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 158 případů a incidence o 3,9 případů na 100 000 pojištěnců.

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2015 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 601, tj. 55,0 % případů. Pokles proti roku 2014 o 1 až 113 případů byl v roce 2015 zaznamenán u všech kapitol seznamu nemocí z povolání, kromě Kapitoly II (Nemoci způsobené fyzikálními faktory), kde byl nárůst o 49 případů. Nejčastěji byla hlášena profesionální onemocnění z kraje Moravskoslezského – celkem 395, tj. 36,2 % případů. U dvou pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 13 onemocnění vzniklo při práci v zahraničí (viz tabulka 2).

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání

Kraj vzniku Kapitola Celkem
I II III IV V VI
Moravskoslezský 2 256 98 18 20 1 395
Plzeňský 0 55 26 21 16 0 118
Jihočeský 0 63 16 18 2 0 99
Jihomoravský 0 33 18 11 18 0 80
Středočeský 1 37 23 4 4 0 69
Olomoucký 0 45 1 11 3 1 61
Pardubický 1 18 9 19 8 0 55
Královéhradecký 3 19 12 10 6 0 50
Ústecký 0 22 5 6 11 0 44
Zlínský 0 18 0 10 6 0 34
Vysočina 0 9 5 8 3 0 25
Hlavní město Praha 0 8 1 5 5 0 19
Liberecký 0 13 0 4 1 0 18
Mimo území ČR 0 0 0 0 13 0 13
Karlovarský 0 4 2 4 0 0 10
Nerozlišené území ČR 0 1 0 0 1 0 2
Celkem 7 601 216 149 117 2 1092

Legenda:
I – nemoci způsobené chemickými látkami
II – nemoci způsobené fyzikálními faktory
III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
IV – nemoci kožní
V – nemoci přenosné a parazitární
VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2015 nejčastěji vznikala profesionální onemocnění u osob pracujících v odvětví ekonomické činnosti CZ_NACE C29 – výroba motorových vozidel se 186, tj. 17,0 % případů, a v odvětví CZ_NACE B05-B09 – těžba a dobývání se 165, tj. 15,1 % případů. Třetí místo v pořadí četnosti obsadilo odvětví CZ_NACE Q86-Q88 – zdravotní a sociální péče s 95, tj. 8,7 % případů.

U pracovníků v odvětví „výroba motorových vozidel“ převažovala zejména onemocnění z přetěžování končetin (107 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (celkem 23 případů, z toho izokyanáty vyvolaly onemocnění 11krát).

Pracovníci v odvětví „těžba a dobývání“ byli postiženi zejména pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění (celkem 100 případů) a nemocemi z vibrací (35 případů).

V rámci odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ vznikala hlavně přenosná a parazitární onemocnění (81 případů, z toho scabies 55krát), dále profesionální dermatózy (8krát) a nemoci z přetěžování končetin (syndrom karpálního tunelu 5krát a entezopatie m. supraspinatus jednou).

Nemoci z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání v roce 2015 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 354 případů, z toho 241 případů z přetěžování končetin a 113 případů z práce s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovala kontaktní alergická dermatitida (119 případů), pneumokonióza uhlokopů (94 případů), svrab (57 případů), astma bronchiale (49 případů), artróza kloubů končetin 44 případů (16 případů z vibrací a 28 případů z přetěžování končetin), epikondylitida pažní kosti z přetěžování končetin (38 případů), iritační dermatitida (30 případů), skákavý prst (20 případů), léze ulnárního nervu v oblasti lokte 19 případů (11 případů z přetěžování končetin a 8 případů z vibrací), sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací a alergická rýma (po 18 případech), silikóza plicní (17 případů), tendosynovitida svalů rukou a předloktí (13 případů) a percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (11 případů).

Ostatní nemoci z povolání byly zastoupeny méně často – subakromiální bursitida (9 případů), impingement syndrom a exogenní alveolitida (po 8 případech), Morbus de Quervain (4 případy), hyperkinetická dysfonie (2 případy, jednou ve spojení s uzlíky na hlasivkách), léze menisku a entezopatie m. supraspinatus po jednom případě.

Azbest se jako vyvolavatel profesionálního onemocnění uplatnil v roce 2015 celkem 22krát. Azbestóza byla diagnostikována 8krát, hyalinóza pleury s ventilační poruchou restrikčního typu 5krát, mezoteliom pleury 7krát, mezoteliom peritonea a rakovina plic ve spojení s hyalinózou jednou.

Rakovina plic z radioaktivních látek (2krát) a bazaliom kůže z ionizujícího záření (7krát) byly v roce 2015 hlášeny u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponování ionizujícímu záření v letech 1951–1982.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla v roce 2015 diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli exponování křemičitému prachu v letech 1954-2002.

Chemické látky v roce 2015 vyvolaly celkem 3 akutní intoxikace (jednu oxidem uhelnatým a dvě amoniakem) a jednu chronickou intoxikaci z kadmia. Nádor plic vznikl jednou z polycyklických aromatických uhlovodíků a jednou z anorganických kyselin (sírová a chlorovodíková).

Nejčastějším vyvolavatelem profesionálního astmatu byly v roce 2015 mouka a izokyanáty (celkem 14 a 9 případů). U alergické rýmy to byla mouka (8 případů).

U profesionálních kožních dermatóz byly z vyvolávajících nox nejčastěji zastoupeny plastické hmoty (41 případů), ropné výrobky (38 případů), pryž a gumárenské chemikálie (22 případů), čistící a kosmetické přípravky (22 případů), ostatní organické chemické látky (19 případů), chróm, nikl a jiné kovy (13, 12 a 7 případů) a dezinfekční přípravky (5 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle. Latex se uplatnil 6krát, izokyanáty jednou.

Z přenosných a parazitárních onemocnění s interhumánním přenosem byl nejčastěji zastoupen svrab (57 případů). Proti roku 2014 došlo k poklesu o 27 případů. Onemocněli příslušníci policie (2 případy) a pracovníci ze zdravotnictví a sociální péče (55 případů). Nejčastěji šlo o pracovníky sociálních služeb (24 případů).

Akutní virové žloutenky a tuberkulóza plic byly diagnostikovány u sedmi osob, epidemická parotitida u 4 osob, plané neštovice u 3 osob, infekční mononukleóza a herpes zoster u dvou osob, spalničky, rotavirová enteritida, chřipka typu A způsobená virem H1N1, legionellová pneumonie, enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem a mykoplasmový zánět plic vznikly po jednom případu.

Antropozoonóz bylo v roce 2015 diagnostikováno celkem 16 případů. Lymeská nemoc vznikla 9krát, trichofycie 4krát, klíšťová encefalitida 2krát a hepatitida E, erysipeloid a tularémie byly diagnostikovány po jednom případu.

V zahraničí vzniklo přenosné a parazitární onemocnění celkem 13krát. Malárií se nakazili pracovníci v Nigérii (4 případy), v Ghaně (2 případy) a v Súdánu (1 případ). Enteritidy vznikly na Mali (2 případy) a jednou v Afghánistánu. Giardióza a salmonelóza byla diagnostikována po jednom případě na Mali, askarióza vznikla v Afghánistánu (1 případ).

Ohrožení nemocí z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl u ohrožení nemocí z povolání v roce 2015 také nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu (41 případů, z toho 32 případů z přetěžování končetin a 9 případů z práce s vibrujícími nástroji).

Jiná onemocnění byla diagnostikována jako ohrožení nemocí z povolání maximálně v 1-5 případech. Jednalo se o percepční kochleární vadu sluchu způsobenou hlukem (5 případů), skákavý prst, impingement syndrom a artrózy kloubů z vibrací (po dvou případech) a M. de Quervain, sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací, astma, alergická rinitida a incipientní katarakta z trinitrotoluenu po jednom případu.

Závěr

V roce 2015 byl ve srovnání s rokem 2014 v České republice zaznamenán pokles počtu hlášených profesionálních onemocnění o 12,6 % případů. V absolutních počtech byl největší pokles (o 64) případů) u spalniček. Menší pokles o 52, 28 a 27 případů byl zaznamenán u pneumokonióz uhlokopů, u kontaktních alergických dermatitid a u svrabu. Také nádorová onemocnění klesla o 16 případů. Naopak počty postižení periferních nervů z přetěžování končetin vzrostly o 61 případů.

Přes výše uvedené skutečnosti, nadále platí, že počty hlášených profesionálních onemocnění byly i v roce 2015s vysokou pravděpodobností podhodnoceny, protože hodně osob z obavy ze ztráty zaměstnání své obtíže při periodických preventivních prohlídkách lékaři pracovnělékařské péče nepřiznává.

LITERATURA

[1] Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, Voříšková M, Havlová D: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014. Prakt. Lék. 2015; 95(3): 115-122.

[2] Fenclová Z, Urban P, Pelclová D: Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2014. BHP 2015; 4: 2-5.

Související dokumenty

Související články

Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017
Profesionální onemocnění hlášená v ČR v roce 2018
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2021
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020
Pozor na riziko vzniku profesního astmatu a dermatitidy
Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací jako nejčastější nemoc z povolání
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Nemoci z povolání
Nemoc z povolání jako příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti
Jak vypočítat náhradu za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu

Související otázky a odpovědi

Šetření nemocí z povolání
Ohrožení nemocí z povolání
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Krácení dovolené, pracovní úraz
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Pracovní úraz a daňový náklad
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Práce ve výškách
Náhrada za pracovní úraz
Pracovní úraz

Související předpisy

187/2006 Sb. o nemocenském pojištění