Články - strana 7

Dne 27. července 2023 projednával Senát návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy další novelu zákoníku práce . S ohledem na potřebu urychlené transpozice směrnice WLB a směrnice TPWC do právního řádu ČR bylo navrhováno, že novela účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Předpokládalo se tedy, že to bude 1. září 2023, s tím, že změna spočívající v zavedení práva na dovolenou pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nabude účinnosti k 1. lednu 2024, neboť změny vztahující se k dovolené, která se určuje za období kalendářního roku, je vhodné vždy vázat k 1. lednu.

Prezentace nové úpravy Whistleblowingu v médiích může vyvolávat dojem, že ochrana zaměstnance před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele je v českém právním řádu novinkou, a že zaměstnanec je tak chráněn jen v souvislosti s jeho oznámením o možných protiprávních jednáních u zaměstnavatele. Důležitou a paralelní ochranu proti odvetným opatřením ale poskytuje zaměstnanci rovněž zákoník práce , podle kterého zaměstnanec nesmí být ze strany zaměstnavatele sankcionován za to, že se zákonnou cestou domáhá svých práv, jež mu vyplývají z pracovněprávního vztahu.

Cloudová úložiště jsou dnes běžnou součástí správy dat mezinárodních firem. Data Privacy Framework se tak zdaleka nemusí týkat jen sociálních sítí a e-shopů. Zaměstnavatelé si musí být vědomi, kde se fyzicky nacházejí data jejich zaměstnanců a zda mají ošetřeny všechny povinnosti ohledně ochrany osobních údajů.

Pluralita odborových organizací je situace, kdy u jednoho zaměstnavatele působí dvě nebo více odborových organizací. V praxi se objevuje stále častěji, a to buď proto, že se jedná o zaměstnavatele s různými pobočkami, nebo o zaměstnavatele, jehož zaměstnanci mají velice rozdílnou náplň práce a jsou proto zastoupeni různými odborovými organizacemi. Setkáváme se však i se situací, kdy druhá a další odborová organizace je zakládána, protože zaměstnanci nejsou spokojeni s tou první, případně se situací, kdy k zaměstnavateli vstupuje další odborová organizace, která má specifické cíle (např. kdysi boj proti covidovým opatřením). Ať už jsou důvody vstupu další odborové organizace k zaměstnavateli jakékoliv, lze ve stručnosti shrnout, že se tím zkomplikuje nejen život zaměstnavateli, ale i samotným odborovým organizacím.

Při zaměstnávání na dohodu (dohody) o provedení práce platí ve zdravotním pojištění speciální podmínky, a to především v přímé návaznosti na rozhodnou částku příjmu 10 000 Kč a dále při plnění oznamovací povinnosti, tedy při přihlašování a odhlašování osoby jako zaměstnance. S ohledem na probíhající legislativní vývoj lze s velkou pravděpodobností očekávat u dohod o provedení práce změny tehdy, bude-li v navržené podobě přijat tzv. konsolidační neboli ozdravný balíček.

Poživatelé důchodu jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami.

Právní úprava zdravotního pojištění ukládá zaměstnavatelům spoustu povinností, kdy tou nejdůležitější je placení pojistného každý měsíc za sebe a za své zaměstnance. V této souvislosti zaměstnavatelé dle situace přihlížejí k tomu, zda se musejí (anebo naopak nemusejí) zabývat problematikou minimálního vyměřovacího základu.

Diverzita je termín v podnikatelské praxi hojně využívaný. A to nejen pro oblast personálního řízení, ale také v oblasti financí, investic, produkce a produktového portfolia nebo i v oblasti prodeje. Zatímco v ostatních výše uvedených oblastech je diverzita dlouhodobě využívána, v případě personálního řízení se diversity management dostává do popředí především nyní. Děje se tak nejen z důvodu sílící globalizace, kdy na jednom pracovišti mohou pracovat zaměstnanci s rozmanitým kulturním pozadím, ale také z důvodu demografického vývoje populace, který přirozeně vytváří více mezigeneračních týmů na pracovištích.

Ke konci legislativního procesu se chýlí novela zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP “). Přinese též novou právní úpravu dovolené zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(sledované období: 1. 6. 2023 – 7. 8. 2023)

Vzpomínka na JUDr. Bořivoje Šubrta Aktuality S velkou lítostí musím oznámit, že nás v neděli 6. srpna 2023 ve věku nedožitých 75 let náhle opustil náš vážený kolega a...

Způsob přepravy při pracovní cestě určí předem zaměstnavatel, který rozhodne, zda bude zaměstnanec cestovat autobusem, vlakem, letadlem, lodí, pěšky, služebním automobilem, městskou hromadnou dopravou, taxíkem nebo vlastním vozidlem. Při rozhodování o podmínkách pracovní cesty zaměstnavatel zohledňuje oprávněné zájmy zaměstnance, podmínky pracovní cesty, vykonávaný druh práce a v neposlední řadě také své finanční možnosti. Zaměstnanec je povinen podmínky stanovené zaměstnavatelem dodržet a stanovený přepravní prostředek nemůže svévolně změnit.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci podle ustanovení § 271 zákoníku práce (ZP ) v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody (§ 271 odst. 1 věta první ZP ).

Pracovní cesta je časové omezení vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce – dále ZP ). Protože jde o výkon práce na dobu nezbytné potřeby, musí s vysláním na pracovní cestu zaměstnanec souhlasit. Cestu pak vykoná podle pokynu zaměstnavatele na pracoviště, které je buď mimo obvod obce jeho pravidelného pracoviště nebo v obvodu obce jeho bydliště. Vždy tedy jde o plnění úkolů (podle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pravidelným pracovištěm je třeba chápat místo výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo na které byl zaměstnanec převeden nebo přeložen.

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří zákon č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých formách posudkové péče (dále jen „vyhláška“). V tomto předpise sice došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2002 Sb. k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče, ale i nadále jsou platná pravidla pro poskytování lékařských služeb u zaměstnavatele.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v níž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako „ochranná doba“ v pracovním poměru.

Předcházející články z této série představily podrobně problematiku bezpečnosti práce řidičů v různých segmentech silniční dopravy s přesahem do ostatních dopravních oborů. Nyní budou shrnuty nejpalčivější problémové okruhy v jednotlivých segmentech se vzájemnými překryvy a bude to také ukázáno na reálných příkladech.

Zákoník práce užívá na některých místech pojmu „ohrožení nemocí z povolání a na některých „nemoc z povolání“. Jaký je zásadní rozdíl mezi těmito pojmy, se pokusíme nastínit v tomto článku.

Příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu se ve většině případů jedná například o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze, dále odstranění bezpečnostních prvků (krytů, vypínačů) a provádění úkonů za chodu stroje. Další významnou příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu jsou také i například nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, nedostatečná teoretická a praktická příprava k výkonu povolání.

Právní úprava mezd, tedy odměňování za práci v tzv. podnikatelské sféře, resp. u zaměstnavatelů, kteří nejsou vyjmenováni v ustanovení § 109 odst. 3 ZP , je značně liberální. Zákoník práce stanoví pouze základní minima a zaměstnavatel má právo rozhodovat o výši mezd i rozsahu jednotlivých složek mezd zcela libovolně. V našem dnešním článku se však zaměříme pouze na jedny příplatky, a to na příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nyní platný zákoník práce používá namísto pojmu „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ pojem „ztížené pracovní prostředí“, nicméně v personalistice se běžně užívá první z uvedených pojmů.