Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost zajišťovat na svých pracovištích a při provozovaných činnostech adekvátní úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví všech osob, které se s jeho vědomím pohybují po jeho pracovištích. Veškeré aktivity, které musí zaměstnavatel v tomto smyslu činit, nazýváme prevencí rizik.
K tomu, aby mohl zaměstnavatel chránit zdraví zmíněných osob, musí přijímat opatření, mezi která neodlučitelně patří i pravidelná kontrolní činnost vykonávaná pověřenými osobami zaměstnavatele (vlastními zaměstnanci anebo zaměstnanci externích subjektů) na všech pracovištích zaměstnavatele a při všech jeho provozovaných činnostech. V rámci tohoto článku se zaměříme na fyzickou kontrolu pracovišť a s tím souvisejícími činnostmi.
Provádění preventivně kontrolní činnosti
Povinnost provádět pravidelnou kontrolní činnost zaměstnavateli ukládá zákoník práce (dále jen ZP), a to konkrétně v § 102 odst. 3, kde se uvádí, že „Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy1) pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje.“ Souslovím „soustavně vyhledávat“ je míněno to, že zaměstnavatel musí neustále provádět dozor na všech jeho pracovištích, jakož i při provádění provozovaných činností, což zahrnuje také dohled nad jednáním osob vyskytujících se na jeho pracovištích. Smyslem je odhalit možná pracovní rizika (a jejich zdroje), která by mohla ohrožovat zdraví jeho zaměstnanců, případně dalších přítomných osob. Praktické provádění tohoto dozoru vyžaduje aktivní zapojení všech zaměstnanců, kteří formou „sebekontroly“ k plnění uvedené povinnosti přispívají. Vyhledávání rizik je tedy úkolem všech zaměstnanců a nikoli výlučně osoby odpovědné za oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP).
V této souvislosti ZP dále ukládá zaměstnavateli ve zmíněném odstavci také „pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu2)“. Zde je povinnost „pravidelně kontrolovat“ stanovena jednoznačně. Zaměstnavatel tedy musí pravidelně (tj. podle jasně definovaného postupu a ve stanovených termínech) kontrolovat úroveň BOZP.
Aby zaměstnavatel výše uvedené povinnosti náležitě splnil, musí stanovit, zpravidla vnitřním předpisem, bližší požadavky na provádění těchto kontrol. Zejména je nutné, aby byl jednoznačně stanoven časový harmonogram těchto kontrol, jejich náplň, osoby, které je budou provádět, a způsob jejich vyhodnocení. Stanovit časový harmonogram provádění kontrolní činnosti není tak zcela jednoduché, a to především z důvodu vzniku mimořádných událostí. V praxi se totiž mnohokráte stalo, že při vzniku např. závažného pracovního úrazu vyhodnotil kontrolní orgán (Oblastní inspektorát práce) četnost prováděných prohlídek jako nedostatečnou s tím, že úrazu mohlo být zabráněno mimo jiné tím, kdyby zaměstnavatel prováděl četnější nebo důslednější kontroly pracoviště. Podcenění této povinnosti se tak může zaměstnavateli prodražit. Nejenže mu může hrozit finanční sankce až do výše 2 mil. Kč, ale prokáže-li se pochybení konkrétních osob (v závislosti na závažnosti úrazu), pak se může řešit i trestněprávní odpovědnost.
Při nastavení pravidel pro kontrolní činnost je ale vždy nutné přihlížet k charakteru činností provozovaných v daném podniku i jeho velikosti (počtu pracovišť). Například u malého podniku (z pohledu počtu zaměstnanců), kde se vykonávají ryze administrativní činnosti, není jistě zapotřebí provádět kontroly tak často jako ve velké průmyslové firmě. Četnost kontrol je vždy a priori nutné stanovovat v závislosti na míře rizikových faktorů (u strojů a technických zařízení i dle pokynů výrobce), a proto lze s jistotou říci, že např. kontrola BOZP prováděná 1x za rok vedoucím zaměstnancem ve velkém průmyslovém podniku je zcela nedostatečná. Stejným způsobem se musí přistupovat také k náplni, resp. zaměření prováděných kontrol. Provedení prohlídky pracoviště bez zaměření se na konkrétní prvky pracovního systému může být stejně tak zbytečné jako kontrola provedená pomocí velmi detailního checklistu, ovšem vyplněného formálně a tzv. od stolu.
Dalším důležitým prvkem kontrolní činnosti je stanovení, resp. pověření osob, které ji budou provádět. V praxi bývá situace obvykle řešena tak, že kontroly pracovišť a provozovaných činností provádějí pověření zaměstnanci (zpravidla vedoucí zaměstnanci jednotlivých pracovišť) ve spolupráci s odborně způsobilou osobou v prevenci rizik (pokud ve firmě působí). Do kontrolní činnosti je bezesporu nutné zapojit rovněž řadové zaměstnance, mezi jejichž všeobecné povinnosti patří hlášení vzniklých a odhalených závad na pracovištích. Nad tuto povinnost se ale například ve výrobních podnicích klade na zaměstnance obsluhující strojní a technická zařízení další povinnost, a to jejich kontrola před započetím práce, resp. jejich obsluhou. Při kontrolní činnosti (zvláště pak při ročních prověrkách BOZP) svou nezastupitelnou roli hrají také zástupci zaměstnanců pro BOZP nebo odbory, na které není radno zapomínat.
Všem zaměstnavatelům lze důrazně doporučit i to, aby nejen při kontrolní činnosti spolupracovali s osobou odborně způsobilou, tj. odborníkem, který by měl být důsledně obeznámen s požadavky právních předpisů, ale z pohledu své praxe rovněž ví, na co si při kontrole dávat pozor apod.
Roční prověrka BOZP
Povinnost zaměstnavatele organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech svých pracovištích a zařízeních stanovuje ZP v § 108 odst. 5. Zde je nutné mít na paměti povinnost, stanovenou dále v tomto odstavci, zajišťovat tuto prověrku(ky) po dohodě s odborovou organizací a se souhlasem zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pokud tedy u zaměstnavatele odborová organizace působí, je jeho povinností ji o konání prověrky s dostatečným předstihem informovat, dále brát v potaz případné připomínky jejích zástupců a umožnit jim se této prověrky zúčastnit, pakliže o to projeví zájem.
Rozdíl mezi preventivními kontrolami BOZP a roční prověrkou BOZP je patrný již z názvu, kdy roční prověrka je prováděna nejméně jednou v roce, kdežto preventivní kontroly se provádějí častěji, zpravidla každodenně coby automatická součást úkolů nejen pověřených osob, ale vlastně všech zaměstnanců. Dále je rozdíl v jejich náplni a rozsahu, kdy preventivní kontroly jsou spíše zběžné (zaměřené například na skutečnosti, zda pracovník nosí osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), zda stroj na první pohled funguje bez závad, zda svítí všechny zářivky na pracovišti, zda není poškozená podlaha pracovišť apod.), kdežto roční prověrka BOZP je zpravidla hloubková a podrobná. Jejím obsahem jsou většinou všechny prvky pracovišť, tj. podrobná vizuální kontrola technického stavu všech strojních a technických zařízení, prověření provádění všech činností pro jejich bezzávadný provoz (kontroly, údržba, revize, zkoušky), kontrola stavebně technických částí pracovišť, veškerého ostatního vybavení, zajištění adekvátních hygienických podmínek, dodržování pracovních a technologických postupů, poskytování a nošení OOPP atd. Při prověrce se nesmí zapomínat také na prověření aktuálnosti vedené dokumentace BOZP a navržení případných úprav či doplnění. Ve firmách, kde je BOZP zakotvena i ve firemní politice a patří k prioritám podnikatelských aktivit dané firmy, se poté kontroluje např. i úroveň kultury BOZP.
Výstupy z kontrolní činnosti
V případě vzniku mimořádné události (např. vznik pracovního úrazu anebo havárie) je zaměstnavatel povinen prokázat, že kontrolní činnost prováděl důsledně, tj. soustavně, řádně a pravidelně v souladu s mírou ohrožení zdraví zaměstnanců pracovními riziky. Za prokazatelné se v praxi považuje provedení zápisu z kontrolní činnosti, kde tento zápis obsahuje náplň, resp. zaměření kontroly, dále zjištěné nedostatky a rovněž by měl obsahovat i návrh opatření (v případě zjištění nedostatků/závad). Zápis musí být podepsán osobou (osobami), která kontrolu prováděla, a v případě zjištění nedostatků i osobou, které se odhalené nedostatky týkají (např. vedoucí zaměstnanec pracoviště, kde byl nedostatek odhalen). Návrhu a přijetí adekvátních opatření je nutné věnovat důslednou pozornost, neboť se zpravidla jedná o opatření chránící zdraví osob. O to důležitější je poté následná kontrola, která má prověřit, zda byla navržená opatření přijata a aplikována, a také, zda je dotčení zaměstnanci řádně dodržují.
Provádění kontrolní činnosti na pracovištích zaměstnavatele je součástí plnění jeho povinností stanovených právními předpisy. Je to zároveň nejjednodušší způsob, kterým lze účinně chránit zdraví zaměstnanců, ale také předcházet vzniku provozních nehod s rozsáhlými majetkovými škodami.