Články - strana 5

Od 1. 4. 2022 mají zaměstnavatelé novou oznamovací povinnost. Zákonem č. 248/2021 Sb. ze dne 9. června 2021 se změnil zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Došlo k rozšíření údajů, které musí zaměstnavatel uvádět na tiskopisu České správy sociálního zabezpečení „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“. Jedná se o údaje potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti. V souladu s novelizovaným § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti tedy úřady práce získají údaje potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Dokážeme vyjmenovat mnoho důvodů, proč naši občané vyjíždějí za prací do zahraničí. Někdy to může být například problém práci v určitém oboru u nás vůbec získat, nesporně lákavou je - v porovnání s tuzemskými poměry - možnost zpravidla vyššího výdělku a v neposlední řadě třeba i touha získat sebedůvěru a víru ve vlastní schopnosti. Ať už je motivace pro práci v zahraničí jakákoliv, vždy si musí být pracovník vědom skutečnosti, že vstupuje do zcela odlišných poměrů, než na jaké je zvyklý v Česku, včetně souvisejících dopadů i na jeho případné nezaopatřené rodinné příslušníky.

Jako každý rok se i letos blíží zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen ELDP). Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Ve zdravotním pojištění je z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti rozhodující, zda zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem „klasickou“ pracovní smlouvu, nebo zda bude zaměstnanec pracovat na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V čem spatřujeme odlišnosti mezi těmito pracovněprávními vztahy a jaké podmínky platí pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění při plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného?

V souvislosti se současnou situací se může zaměstnavateli zaměstnávajícímu občany Ukrajiny stát, že je některému z nich doručen povolávací rozkaz, a zaměstnanec tudíž musí odcestovat do své země. Obdobně zde mohou osoby přijíždějící z Ukrajiny nastoupit do zaměstnání. Z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele se tyto osoby stanou účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Společným rysem a určitým určujícím motivem všech znaků závislé práce vymezených v zákoníku práce je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli. Tyto znaky slouží k odlišení závislé práce od jiných ekonomických aktivit (zejména od samostatného podnikání), ale také od aktivit jiného charakteru, kupříkladu mezilidské výpomoci.

Dotaz č. 1 V lednu jsem byl nemocný s covid-19, přibližně v tomto období byl doma i můj syn a nechodil do školy, protože měl nařízenou karanténu. O syna...

Průvodním jevem změn ve zdravotním pojištění u "státních kategorií" jsou permanentní úpravy (resp. nárůst) důležitých částek, bezprostředně souvisejících s placením pojistného zaměstnavateli. Podívejme se nyní (i včetně několika příkladů) na důležité číselné hodnoty, které mají vliv na placení pojistného zaměstnavateli a také státem.

Zaměstnavatel je ve většině případů povinen odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Případně může odvádět pojistné i z částky nižší, než je minimální vyměřovací základ, pak ale musí mít k dispozici doklad, kterým toto oprávnění prokáže. Jak tedy zaměstnavatel správně stanoví vyměřovací základ zaměstnance?

V nemocenském pojištění dochází od 1. dubna 2022 k dílčí úpravě oznamovací povinnosti zaměstnavatelů, a to na základě zákona č. 248/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Součástí tohoto zákona je též novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Řešení chyb občanů – pojištěnců je běžnou součástí úřední činnosti pracovníků zdravotní pojišťovny. Dá se říci, že pokud občan poruší zákon, pojišťovna to s velkou pravděpodobností zjistí. Zdravotní pojišťovny totiž mají v současné době velkou legislativní podporu a kromě práva na výkon kontrolní činnosti mohou pro dané účely spolupracovat s jinými orgány a institucemi obdobného zaměření (například s finančními úřady nebo správami sociálního zabezpečení). Jejich úsilí je vydatně podpořeno i desetiletou promlčecí dobou, takže na zjištění a vyřešení případných nesrovnalostí a prohřešků mají dlouhých 10 let, což by mimo jiné mělo být i jasným signálem k tomu, aby pojištěnci vůči zdravotní pojišťovně nic nepodcenili a k plnění svých povinností ve zdravotním pojištění přistupovali nanejvýš odpovědně. Ve kterých situacích může vzniknout občanovi ve zdravotním pojištění problém?

V předchozím čísle jsme se seznámili s právní úpravou krizového ošetřovného účinnou od 1. 1. 2022. Nyní se budeme věnovat postupům zaměstnanců, zaměstnavatelů a případně dalších aktérů souvisejících s uplatňováním nároku na toto krizové ošetřovné. Současně připomeneme ty podmínky nároku na krizové ošetřovné, které jsou odlišné od dřívější právní úpravy krizového ošetřovného účinné do června 2021.

Společně s dalšími pěti dávkami (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská) je dlouhodobé ošetřovné jednou z dávek českého systému nemocenského pojištění. Nárok na dlouhodobé ošetřovné mají osoby pečující o osobu blízkou od června 2018. Tato dávka umožňuje občanům zůstat doma a pečovat o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči rozhodl, že zdravotní stav osoby propuštěné z hospitalizace vyžaduje domácí celodenní péči. Dlouhodobé ošetřovné tak dává rodině možnost, jak se o člena rodiny postarat v situaci, kdy tento posléze bude třeba vyžadovat péči. Jednou z možností je následně uplatňovat příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

Mezi základní povinnosti osob samostatně výdělečně činných ve zdravotním pojištění patří mj. podání Přehledu v zákonem stanovených lhůtách a placení záloh na pojistné, pokud je povinností OSVČ tyto zálohy platit. Ke změně výše placené zálohy může (ale nemusí) dojít při podání Přehledu, postupy OSVČ si ukážeme formou příkladů. Podotýkám, že dále uvedené podmínky a postupy se netýkají OSVČ relevantně činných v režimu paušální daně.

Základním úkolem specialistů při zpracování mezd je správně vypočítat odvody finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně a stanovit tak čistou mzdu zaměstnance. Aby se celý proces obešel bez chyb, musejí tito odborníci dostatečně ovládat právní úpravu nejen ve zdravotním pojištění, ale i v mnoha dalších oblastech.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru.

Pojištěnci mohou mít souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech je třeba se zaměřit na správný postup z pohledu zdravotního pojištění.

S ohledem na opětovně velmi nepříznivou epidemiologickou situaci vláda připravila mimořádný zákon o tzv. krizovém ošetřovném pro zaměstnance a další různé kompenzační programy pro firmy a OSVČ. Krizové ošetřovné upravuje zákon o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii, který dne 15. 12. 2021 schválil Senát a 16. 12. 2021 podepsal pan prezident.

Přehled nejdůležitějších změn v oblasti placení pojistného ve zdravotním pojištění se týká právních podmínek platných od 1. ledna 2022. Od tohoto data se zvyšuje minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance (zaměstnavatele) a také je tradičně vyšší minimální záloha OSVČ. Dále se zvyšuje platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů, jakož i platba státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce včetně navazujícího zvýšení odpočitatelné částky příjmu za podmínek specifikovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto tímto příspěvkem upozorňuji hromadné plátce na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti a postupy v právních podmínkách roku 2022.