Mgr. Ivana Madarová

Na základě novelizace zákona č. 589/1992 Sb. je v § 5a nezbytné rozdělovat vyměřovací základ člena jednotky HZS podniku na část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnosti člena JHZS a část, kdy vykonával jiné činnosti. Pokud mají spadat do okruhu osob daného §37d odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. zaměstnanci vykonávající činnosti uvedené ve funkcích zařazených do kategorie I. a II. pro posouzení zdravotní způsobilosti dle přílohy č. 1 NV č. 352/2003 Sb., tak mezi těmito činnostmi jsou uvedeny i „práce převážně administrativního a organizačního charakteru“. Z kterých těchto činností administrativního a organizačního charakteru má být odváděno vyšší pojistné (samozřejmě za předpokladu, že splňují zaměstnanci podmínku posouzení zdravotní způsobilosti dle tohoto NV)? Mají to být veškeré administrativní činnosti směřující k předcházení požárů? TH zaměstnanci jednotky HZS podniku se mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost, ale jejich hlavní náplní jsou právě práce administrativního a organizačního charakteru: zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, zpracovávají plány odborné přípravy jednotek PO, provádějí lektorskou činnost v této oblasti, posuzují projekty požární ochrany apod.  Doplnění tazatelky: Omlouvám se za chybně uvedený odkaz na § ve svém dotazu. Jedná se o § 37d odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., nikoli odst. 3. Máme k dispozici obecné vyjádření ze starších článků k tomuto tématu, ze kterého však nevyplývá okruh zaměstnanců, na které se zákon vztahuje ani specifikace činností, ze kterých by mělo být odváděno vyšší pojistné. Naše organizace má zřízenou jednotku HZS podniku a její členové jsou našimi zaměstnanci v souladu s uvedenými podmínkami, ale v dotazu nám jde o to, na které zaměstnance - členy JHZS podniku - se vztahuje uvedený zákon. Zda se snížení důchodového věku týká pouze zmiňovaných „výjezdových hasičů“ (tedy profesí jako je hasič, hasič strojník, hasič velitel,…) nebo zda se snížení důchodového věku týká také zaměstnanců – členů JHZS podniku, kteří vykonávají práce převážně administrativního a organizačního charakteru (s tím, že splňují podmínku posouzení zdravotní způsobilosti podle ustanovení § 3 odst. 1 NV č. 352/2003 Sb.). Jedná se o technickohospodářské zaměstnance, kteří provádějí např. lektorskou činnost v oblasti požární ochrany, zajišťují vybavenost požárních zbrojnic, posuzují projekty požární ochrany, tedy zajišťují činnosti směřující k předcházení požárů, zároveň se však mohou výjimečně účastnit záchranných prací a poskytovat konzultantskou činnost. Týká se i těchto členů JHZS podniku zvláštní ustanovení o důchodovém věku, a pokud ano, tak zda má být odváděno vyšší pojistné pouze za dobu, kdy se výjimečně účastní výjezdu nebo za veškerou dobu, kdy tito zaměstnanci vykonávají činnosti administrativního a organizačního charakteru směřující k předcházení požárů. Praxe v této oblasti je nejednotná – v některých organizacích odvádějí vyšší pojistné za veškerou odpracovanou dobu všech členů JZHS podniku (tedy i za veškeré práce administrativního charakteru), protože není zřejmé, co znamená „jiné činnosti“ (§ 5a odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb.), v jiných pouze činnosti „výjezdových hasičů“ (protože není vymezen okruh zaměstnanců).

Tento článek poskytuje podrobný přehled legislativních změn ve vedení ELDP od 1. 1. 2025 a souvisejících povinnostech zaměstnavatelů v důchodovém pojištění, včetně příkladů z praxe, které nabízejí praktické řešení situací, s nimiž se zaměstnavatelé často setkávají a na které se často dotazují. Upozorňuje nejen na důležité legislativní změny, ke kterým došlo v roce 2024 a které je třeba při vyplňování ELDP zohlednit (rozšíření podpůrčí doby u ošetřovného, úprava důchodových pravidel ad.), ale také na rozšíření povinností zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům, kteří vykonávají rizikové zaměstnání (tj. zaměstnání zařazené do čtvrté kategorie). ELDP je primárním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují. Povinnost vyhotovit a předložit ELDP zaměstnavatelům vyplývá z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení .

Jak vyhotovit ELDP zaměstnanci, který si požádal v roce 2024 o výpočet starobního důchodu zpětně od 9/2023 bez výplaty? Uvádí se do ELDP kód D ode dne, od kterého mu byl starobní důchod přiznán, byť bez výplaty?

Zaměstnankyni vznikne nárok na řádný starobní důchod za 22 měsíců. Po přihlášení na ÚP v období prvních 11 měsíců by měla dostávat podporu, ÚP by za ni platil ZP a také tato doba by se z části započítala jako doba odpracovaná pro pozdější vznik nároku na řádný starobní důchod. Jak to ale bude po zbývajících 11 měsíců, za dobu, kdy již nebude pobírat podporu? Bude moci zůstat nadále v evidenci ÚP, který by za ni platil ZP až do vzniku nároku na řádný důchod? Bude se i nadále tato doba částečně započítávat jako doba odpracovaná pro výpočet tohoto důchodu? Pro velké krácení při přiznání předčasného důchodu, nechce o něj žádat, ale chce vyčkat až do doby, kdy jí vznikne nárok na řádný důchod. Lze případně tuto dobu 11 měsíců řešit i formou dobrovolného pojištění? 

Také v letošním roce připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb. “). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Stejně jako každý rok i letos připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Jako každý rok se i letos blíží zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen ELDP). Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Jednou z povinností zaměstnavatele v důchodovém pojištění je vedení a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění, vyplývající z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPSZ). Evidenční list důchodového pojištění (dále jen ELDP) je primárním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen ELDP) je jednou z povinností zaměstnavatelů, vyplývající z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPSZ). Evidenční list důchodového pojištění je primární doklad, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.

Evidenční list důchodového pojištění (dále jen ELDP) je primární doklad, jímž se pro účely důchodového pojištění a jeho výši prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují. Stejně jako každý rok i letos se zaměstnavatelům blíží každoroční povinnost vyhotovit a předložit ELDP, vyplývající z ust. § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.