OECD: Daňové slevy na děti v Česku jsou vysoké

Zaměstnanec uplatňující daňové zvýhodnění na děti má v Česku při stejně vysoké hrubé mzdě citelně vyšší čistou mzdu než jeho bezdětný kolega. Daňová podpora rodin s dětmi je v Česku v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa vysoká. Daňové zvýhodnění na děti za rok 2017 je přitom vyšší než za rok 2016.

Daňové zvýhodnění na děti může uplatnit vždy pouze jeden z rodičů. Nárok na daňové zvýhodnění lze uplatnit bez ohledu na výši příjmu, mají na něj tedy nárok i zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou. Daňové zvýhodnění na první dítě za celý kalendářní rok 2017 činí 13 404 Kč, na druhé dítě 19 404 Kč a na třetí dítě 24 204 Kč. Zaměstnanci uplatňují daňové zvýhodnění měsíčně. V přiložené tabulce si vypočítáme, jak se liší hrubá mzda a čistá mzda bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu a zaměstnance uplatňujícího daňové zvýhodnění na dvě děti. Průměrná měsíční mzda za první čtvrtletí roku 2017 činila 27 889 Kč.

Počet dětí neovlivňuje výši pojistného

Zaměstnanci je jeho zaměstnavatelem z hrubé mzdy sraženo 4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění. Počet vychovávaných dětí nemá vliv na výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Odvody na povinném pojistném jsou tedy v obou případech stejné. Zaměstnanec se dvěma dětmi odvede méně jen na dani z příjmu fyzických osob z důvodu uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Daň z příjmu fyzických osob se vypočítává ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené za zaměstnance jeho zaměstnavatelem. Superhrubá mzda se zaokrouhluje na stokoruny nahoru. Zaměstnavatelé odvádí za zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění, v souhrnu tedy 34 % - viz tabulka na straně 53.

Čistá mzda obdržená na účet je u bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu nižší o 23,7 % oproti hrubé mzdě. U zaměstnance uplatňujícího daňové zvýhodnění na dvě děti je to dle legislativy roku 2017 méně jen o 13,9 %. Zdanění se liší o 9,8 % (23,7 % - 13,9 %), což je v rámci členských zemí OECD třetí nejvyšší hodnota po Německu (11,9 %) a Španělku (10,5 %). Níže v textu máme u Česka uvedenu aktuální hodnotu z roku 2017, jak jsme si vypočítali v praktickém příkladu, u ostatních členských zemí OECD je uvedena hodnota za celý kalendářní rok 2016 dle databáze OECD.

Čistá mzda je vyšší vždy

V případě, že je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu fyzických osob, potom náleží zaměstnanci daňové zvýhodnění ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmu. Zaměstnanci s nízkou mzdou tak mohou mít díky daňovému zvýhodnění vyšší čistou mzdu než hrubou mzdu. Daňové zvýhodnění je administrativně nenáročnou finanční pomocí rodinám s dětmi.

Příklad:

Zaměstnanec pan Novák má hrubou mzdu 15 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti. Měsíční daňové zvýhodnění na děti tedy činí 4 751 Kč. Daňové zvýhodnění na děti je vyšší o 3 806 Kč než vypočtená daň z příjmu ve výši 945 Kč (15 000 Kč x 1,34 x 15 % - 2 070 Kč). Sociální pojištění činí 975 Kč (15 000 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění 675 Kč (15 000 Kč x 4,5 %). Díky daňovému bonusu ve výši 3 806 Kč (4 751 Kč - 945 Kč) je čistá mzda dokonce o 2 156 Kč vyšší než hrubá mzda. Pan Novák tedy dostane na svůj bankovní účet 17 156 Kč.

Text Bezdětný zaměstnanec Zaměstnanec se dvěma dětmi
Hrubá mzda 27 889 Kč 27 889 Kč
Zdravotní pojištění 1 256 Kč
(27 889 x 4,5 %)
1 256 Kč
(27 889 x 4,5 %)
Sociální pojištění 1 813 Kč
(27 889 x 6,5 %)
1 813 Kč
(27 889 x 6,5 %)
Superhrubá mzda 37 400 Kč
(27 889 x 1,34)
37 400 Kč
(27 889 x 1,34)
Daň z příjmů 5 610 Kč
(37 400 x 15 %)
5 610 Kč
(37 400 x 15 %)
Sleva na poplatníka 2 070 Kč 2 070 Kč
Daňové zvýhodnění na dvě děti 0 Kč 2 734 Kč
Daň z příjmů 3 540 Kč
(5 610 - 2 070)
806 Kč
(5 610 - 2 070 - 2 734)
Čistá mzda 21 280 Kč
(27 889 - 1 256 - 1 813 - 3 540)
24 014 Kč
(27 889 - 1 256 - 1 813 - 806)
Daně z hrubé mzdy 6 609 Kč
(27 889 - 21 280)
3 875 Kč
(27 889 - 24 014)
Zdanění v % 23,7 %
(6 609 : 27 889)
13,9 %
(3 875 : 27 889)
vlastní výpočet autora

Důležitost rodinné politiky

Zejména v členských zemích Evropské unie je rodinná politika velmi důležitá, neboť se jednotlivé země potýkají s nízkou porodností. Nepříznivý demografický trend výrazně ovlivňuje mimo jiné i důchodovou legislativu. Rodiny s dětmi proto mohou čerpat v členských zemích Evropské unie různé ekonomické výhody, jako jsou např. přídavky na děti či porodné nebo platit nižší daně. Nižší daňové odvody jsou přitom velmi efektivní. Rodiny totiž nedostávají peníze automaticky, ale mají nárok na daňovou slevu, což je významný motivační prvek i pro práci za nižší mzdu. V členských zemích Evropské unie je finanční podpora rodin vyšší než ve vyspělých mimoevropských členských zemích OECD.

Rozdíl v míře zdanění v zemích OECD

Z členských zemí OECD se zdanění bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu a zaměstnance se dvěma dětmi pracujícího za průměrnou mzdu za rok 2016 lišilo nejvíce v Německu (o 11,9 %), ve Španělsku (o 10,5 %), v Česku (o 9,8 %), v Maďarsku (o 9,1 %), v USA (o 8,9 %), v Portugalsku (o 7,2 %), ve Francii (o 6,9 %), v Izraeli (o 6,4 %), ve Slovinsku (o 6,2 %), ve Švýcarsku (o 6,1 %), v Polsku (o 5,8 %), v Irsku (o 5,6 %) a v Nizozemí (o 5,4 %). V některých členských zemích je zdanění stejné, např. v Japonsku, v Chile, v Mexiku nebo na Novém Zélandu.

Zdroj: OECD, OECD Tax Database, Table I.6. All-in average personal income tax rates at average wage by family type.

Související články