Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení

Důvodem může být i skutečnost, že tyto manipulace a činnosti se provádí po celý rok za různých klimatických podmínek a v různých pracovních podmínkách. Tyto práce jsou nejen v řadě případech fyzicky velmi náročné vyžadující zdravotní předpoklady, ale také například znalosti odborné, předvídavost apod. Jsme toho názoru, že pro bezpečný provoz zdvihacích zařízení jsou zásadní kvalifikační předpoklady, tj. rozsah kvalifikace stanovené právními předpisy a kvalifikační požadavky, tj. rozsah kvalifikace stanovené zaměstnavatelem, zejména v návaznosti na provedenou analýzu rizik v rámci příslušné společnosti, a to s přihlédnutím k průvodní dokumentaci dodané výrobcem (dodavatelem) příslušného zdvihacího zařízení. Zásadní tedy je, aby školený zaměstnanec prokázal dovedností v ovládání konkrétního zdvihacího zařízení.

Školení jeřábníků, vazačů (signalistů) a obsluh zdvihacích zařízení

Povedeme-li diskuzi, jak je to se školením u zdvihacích zařízení u zaměstnavatele, pak využijeme informace uvedené v informačním systému Státního úřadu inspekce práce. Dále závěrečné zprávy k hlavnímu úkolu za rok 2019 zaměřený na problematiku zdvihacích zařízení, ale také i nedostatky zjištěné při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů například v roce 2020, pak musíme konstatovat, že cca 25 % zaměstnanců ve výrobních provozech neprošlo školením bezpečnosti práce. Více jak 20 %, z celkové evidence pracovních úrazů, dochází u zaměstnanců, kdy délka pracovního zařazení je cca 1 až 3 měsíce. Dále zaznamenáváme zvýšenou pracovní úrazovost u zaměstnanců ve věkové skupině cca 40 let, kdy zpravidla dochází ke změně zaměstnání a nový zaměstnavatel již ve školení není tak pečlivý tzn. zaměstnanci maximálně důvěřuje. Zaměstnavatel tedy přepokládá, že zaměstnanec bezpečnosti práce zná. Ano zná, ale z předcházejícího pracoviště, nikoliv z nových pracovních podmínek.

V zásadě je třeba říct, že závěrečné zprávy (rok 2017 až 2019) k hlavnímu úkolu u zdvihacích zařízení v částí školení, ale i průběžné hodnocení roku 2020 dlouhodobě potvrzují vážné nedostatky v této oblasti. Státní úřad inspekce práce na tyto nedostatky například na odborných seminářích zaměřené na zdvihací zařízení a činnost revizních techniků zdvihacích zařízení nebo v odborných článcích poukazuje.

Konkrétně v rámci kontrolní činnosti byly v osnovách školení zjištěny tyto nedostatky:

• nejsou uvedeny předpisy, podle kterých byl zaměstnanec seznámen se svými povinnostmi vyplývajícími například ze zákoníku práce, dále ze zákona č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 101/2005 Sb. atd.,
• v řadě případech osnovy postrádají interní směrnice vztahující se k bezpečnosti práce a bezpečnému provozu technických zařízení,
• v osnově školení jeřábníků a vazačů je i uveden zákon č. 362/2006 Sb., jako zákoník práce nebo i neplatný zákoník práce č. 65/1965 Sb., dále nebylo výjimkou uvedení v místních předpisech IBP místo OIP, ale i nařízení vlády č. 162/2002 Sb. kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru do České republiky,
• zaměstnanci nejsou seznámeni s návody na obsluhu konkrétního zdvihacích zařízení včetně používaných prostředků pro zavěšení a uchopení břemen,
• nejčastějším nedostatkem je neuvedení v osnově školení jeřábníků, pro jaký konkrétní typ jeřábu byl jeřábník vyškolen.

U zaměstnavatelů převládá také i názor, že předložením dokladu jeřábníka nebo vazače automaticky problematiku nový zaměstnanec ovládá a vše zná, takže zaměstnavatel nemá další povinnost v oblasti bezpečnosti práce vztahující se k vykonávané práce a k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána (§ 103 zákoníku práce). Tyto nedostatky jsou, jak u mostových, tak i mobilních jeřábů a pracovních plošin. Velmi vážné nedostatky však převládají v případě vypůjčených zdvihacích zařízení například mobilního jeřábu nebo pojízdné zdvihací pracovní plošiny, kde obsluhy nejsou proškoleny z konkrétního typu. Jsme také toho názoru, že praktická část školení by měla tvořit více jak 75 % školícího času, a to proto, že řada školených zaměstnanců již nedisponuje základními technickými znalostmi a o bezpečnosti práce technických zařízení má zpravidla jen velmi malé povědomí.

Volba, označení, kontroly, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene, které podléhají evidenci a kontrolám technického stavu

Řada zaměstnavatelů v oblasti vázacích prostředků nestanovuje termíny kontrol vázacích prostředků s ohledem na četnost používání a na prostředí, ve kterém jsou používány. Velmi vážná zjištění jsou v případech, kdy zaměstnavatelé se domnívají, že pokud zaměstnanec předloží vazačský průkaz, který nabyl v předchozím zaměstnání například méně jak rok starým záznamem od revizního technika zdvihacích zařízení o absolvování školení vazače břemen, takže tomuto zaměstnanci nemusí zajistit tzv. nové školení ve způsobech vázání břemen. Kontrolní činnost prokázala, že zaměstnavatelé zpravidla neví nebo nechtějí vědět, že školení by mělo obsahovat informace o konkrétních vázacích prostředcích používaných u daného zaměstnavatele, dále seznámení s konkrétním systémem bezpečné práce a dalšími pracovními postupy konkrétního pracoviště. Kontrolou bylo také i zjištěno, že zejména na staveništích, ale i ve výrobních provozech se používají řetězy s velmi poškozenými články, dále ocelová lana s poškozenými záplety a viditelně poškozené textilní vázací popruhy.

Konkrétně byly zjištěny u prostředků pro vázání, zavěšování a uchopení břemen například tyto nedostatky:

• zaměstnavatelé v řadě případů nemají k dispozici návody výrobce k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen tzn. při nákupu je prodejce nepředá a provozovatelé je v zásadě ani nepožadují,
• prostředky pro vázání, zavěšování a uchopení břemene nebyly označeny tak, aby bylo možné určit charakteristiky podstatné pro jejich bezpečné použití (např. nosností) a nebyly pravidelně kontrolovány dle provozní dokumentace,
• prostředky pro vázání, zavěšování a uchopení břemene nebyly skladovány tak, aby nedošlo k jejich poškození,
• háky řetězů nebyly vybaveny bezpečnostní pojistkou, i když bylo patrné, že touto pojistkou byly od výrobce vybaveny.

Přehled pracovní úrazovost v oblasti zdvihacích zařízení za rok 2018 až I. pol. 2020

Charakteristické příčiny vzniku pracovních úrazů v oblasti bezpečnosti práce při provozu zdvihacích zařízení jsou, dle informačního systému Státního úřadu inspekce práce, ve sledovaném období tyto:

• nízká úroveň školení zejména však nedostatečná praktická příprava ve vztahu ke konkrétnímu zdvihacímu zařízení, a to v návaznosti na povinnosti stanovené návodem výrobce,
• neprovádění kontrol vázacích a uchopovacích prostředků dle návodu výrobce, dále v řadě případech je zde i absence konkrétních návodů výrobce, a tudíž i neseznámení se správným používáním,
• v systému bezpečné práce (čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1) nebyly uvedeny zakázané manipulace jeřábníků a vazačů, dále také v řadě případech není řešeno označení vazačů při skupinovém vázání, tzn. tam, kde se pohybují více jak dva vazači, a to jak na staveništích, tak i ve výrobních provozech.

Příklady smrtelných pracovních úrazů u zdvihacích zařízení

Základní informace – manipulace s břemenem

V areálu stavby bylo nutné provést manipulaci (skládání) stavebního materiálu z nákladního vozidla a jeho následné složení do určeného prostoru. Práce byla prováděna za pomoci hydraulického nakládacího jeřábu instalovaného na nákladním vozidle (nosnost max. 2080 kg) se závěsným prostředkem pod názvem „EURO ZÁVĚS“.

Při manipulaci s předposlední paletou tvárnic došlo, ve chvíli, kdy se poškozený vyskytoval v její blízkosti, k pádu palety ze závěsného prostředku na poškozeného, čímž mu byla, v důsledku utrpěných zranění, způsobena okamžitá smrt.

Zjištění:

• pro zabezpečení svých aktivit neprovozuje společnost žádné vlastní zdvihací zařízení a nemá žádné vlastní jeřábníky ani vazače. Dále hydraulický nakládací jeřáb, při jehož provozu došlo k pracovnímu úrazu, byl ve vlastnictví jiného subjektu;
• problematika BOZP, včetně školení BOZP, nebyla ve společnosti řešena způsobem. Jak bylo zjištěno převládal názor, že problematiku BOZP tzn. školení není nutné řešit, protože společnost tvoří pouze dva zaměstnanci. Z hlediska jednotlivých staveb, byly povinnosti BOZP vždy předány aktuálnímu subdodavateli a tento si pak problematiku BOZP řešil po své linii. Jediným školením, které společnost zabezpečila, bylo pouze školení postiženého pro obsluhu zemního stroje a nákladního vozidla. V rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu nebylo předloženo žádné hodnocení rizik pro zaměstnavatelem prováděné činnosti, včetně stanovení opatření na ochranu před jejich možným působením (§ 102 zákoníku práce). Tato společnost (kontrolovaná osoba) rovněž nepředložila žádnou dokumentaci o stanovení potřebných osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), minimálně v podobě vlastního seznamu pro poskytování OOPP (§ 104 zákoníku práce);
• kontrolou bylo dále také zjištěno, že pro uvedenou práci nebyl, ze strany kontrolované osoby, pro kterou byl stavební materiál určen, poškozený jakýmkoliv způsobem sjednán jako vazač, případně pomocník pro organizování nebo provádění, uvedených vazačských manipulací. Zároveň bylo zjištěno, že kontrolovaným zaměstnavatelem (společností) nebyl určen žádný jiný vazač, který by měl, spolu s řidičem-jeřábníkem, provádět vázání břemen při prováděných manipulacích na uvedeném staveništi;
• z hlediska oprávněnosti a odborné způsobilosti pro činnosti, které oba zúčastnění prováděli, nebyly splněny požadované podmínky, neboť jak bylo v průběhu kontroly zjištěno, nebyl žádný ze zúčastněných, včetně postiženého, odborně vyškoleným vazačem, případně signalistou, oprávněným provádět vázání břemen, případně vykonávat činnost signalisty při jeřábových manipulacích. Nebylo rovněž doloženo ani ověření zdravotní způsobilosti postiženého pro výkon uvedené činnosti vazače včetně seznámení s použitým zařízením.

Porušení související se smrtelným pracovním úrazem:

• zaměstnavatel nedoložil, že provedl vyhodnocení rizik vyskytujících se v podmínkách jím provozovaných činností. Zaměstnavatel rovněž nestanovil opatření před možnými riziky a vyskytujícími se v souvislosti s výkonem práce zaměstnanců kontrolované osoby, případně zaměstnanců jiných subjektů, pohybujících se na společných pracovištích, na nichž se vyskytují společně zaměstnanci kontrolované osoby a zaměstnanci jiných zaměstnavatelů, případně jiné osoby (§ 102 odst. 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů),
• nedostatečná teoretická příprava při základním školení jeřábníka, zejména však absence praktického zácviku a přezkoušení praktických dovedností před zahájením výkonu činností jeřábníka. Zásadní pak byla skutečnost, že v souladu s povinnostmi jeřábníka nepřerušil provádění manipulací ve chvíli, kdy se v nebezpečném prostoru, vymezeného možným dosahem padajícího, nebo vymrštěného břemene, případně vázacího prostředku, vyskytla nepovolaná osoba (§ 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů).

Základní informace – oprava jeřábové dráhy

Úkolem postiženého zaměstnance byla pracovní činnost spojená se zaměřováním a vyrovnáním jeřábové dráhy v hale provozovny zaměstnavatele. Tuto práci prováděl ve spolupráci s jiným zaměstnancem, a to na základě požadavku od přímého vedoucího.

Pracovní prostor lze charakterizovat jako řádně osvětlenou, přehlednou výrobní halu o rozměrech cca 150 x 20 m. Po celé délce haly vede u stěn jeřábová dráha pro mostový jeřáb podepřená sloupy. V hale je několik mostových jeřábů s tím, že pro výrobní činnost je používán pouze jeden mostový jeřáb z roku 1984 upravený na dálkové ovládání.

Zjištění:

• v této hale pracovala na základě Smlouvy o dílo současně také podnikající fyzická osoba. Úkolem této podnikající fyzické osoby bylo provádět svářečské práce dle připravené výkresové dokumentace a také dle specifikace objednatele. Pro komplexní sestavení svařence musela tato podnikající fyzická osoba použít dálkově ovládaný mostový jeřáb objednatele. Při pojezdu jeřábu ve směru ke skladovací části haly došlo k najetí mostu jeřábu na postiženého zaměstnance a jeho následné přimáčknutí.

Porušení související se smrtelným pracovním úrazem:

• zaměstnavatel postiženého zaměstnance neměl prokazatelně dohodnuty všechny informace nebo činnosti, které bude zajišťovat a provádět, a to ve smyslu čl. 4.3.1 Smluvní používání jeřábu písm. c) ČSN ISO 12480-1 Jeřáby – Bezpečné používání – část 1: Všeobecně,
• zaměstnavatel postiženého zaměstnance nezajistil v hale při provádění prací na jeřábové dráze odstavení jeřábu, jak požaduje čl. 10.2.1 ČSN ISO 12480-1, neboť při provádění kontrol, údržby nebo jiných prací na jeřábu je nutno jeřáb odstavit z provozu způsobem, který zajistí, že pracoviště bude bezpečné. Tím bylo porušeno ustanovení § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Další příčiny možného vzniku pracovních úrazu při používání zdvihacích zařízení:

• při rozjezdu mostového jeřábu se v kabině obsluhy otevřelo nezajištěné okno a udeřilo jeřábníka do hlavy,
• při vyvážení sloupové konstrukce portálovým jeřábem se vysmekl z ruky jeřábový ovládač (kabelem spojený s jeřábem) a udeřil obsluhu do obličeje,
• zaměstnanec manipuloval s materiálem zavěšeným na jeřábu (cca 150 kg) a snažil se usadit materiál do přípravku. Při manipulaci došlo ke zhoupnutí materiálu a dotyčný se snažil jednou rukou udržet břemeno a tím došlo ke zhmoždění ramene levé ruky,
• při přesunu pojízdného jeřábového ramene ke stroji došlo k přiražení levé ruky mezi samotnou konstrukci jeřábového ramene a části stroje s následkem vykloubení a pohmoždění malíčku levé ruky zaměstnance,
• při seřizování koncového dorazu jeřábu došlo k přiražení ukazováčku levé ruky,
• při manipulaci s jeřábem najel jeřábník do koše elektrické zdvihací plošiny, kde zraněný byl přimáčknut k nosníku jeřábu, který byl v prostoru jeřábové dráhy nad svařovacím pracovištěm a komunikace – revizní práce na topení haly,
• při vystupování z kabiny jeřábu došlo ke špatnému došlápnutí a k pohmoždění kolene pravé dolní končetiny,
• při neoprávněné manipulaci s jeřábem došlo k přiskřípnutí levé horní končetiny,
• při přeprava lopaty pomocí pásového rypadla, ovládaného strojníkem při asistenci oběti a dalších dvou pracovníků. Aby nedošlo k poškození povrchu vozovky při přejezdu pásovým rypadlem, připravili pracovníci dvě řady pneumatik, aby nedošlo ke kontaktu s asfaltem. Strojník použil lžíci bagru k převezení výkopové lžíce za hák. Vyčkal, až budou pracovníci mimo cestu a rozjel se na znamení. Zraněný si všiml špatně zarovnané pneumatiky a snažil se jí kopnutím dát do správné pozice. Při jízdě rypadla došlo k trhnutí a přepravovaná lžíce sklouzla na zem, těsně vedle zraněného a převalila se na něj – rozdrcení hrudníku (smrtelný pracovní úraz).

Co lze očekávat v následujícím období z pohledu kontrolní činnosti v oblasti zdvihacích zařízení

Kontrolní činnost bude vycházet z Plánu kontrol, dále z podnětů a kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Zásadní je však, že cílem kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce, a to bez ohledu na pandemií apod., je snaha o prevenci a osvětu, a takto je vhodné i vnímat naší kontrolní činnost ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Konkrétně:

V návaznosti na vývoj v oblasti pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a kontrolních zjištění lze tedy předpokládat, že v následujícím období se inspektoři pro vyhrazená technická zařízení - zdvihací zařízení zaměří na bezpečnost práce v oblasti provozu zdvihacích zařízení, a to bez rozdílu nosnosti například ve strojírenství, hutnictví atd. Dále v rámci kontrolní činnosti se zaměříme na technický stav zdvihacích zařízení, dále dodržování návodů výrobce a místních provozních bezpečnostních předpisů, provádění předepsaných kontrolních úkonů a vedení předepsané dokumentace například u výtahů v ubytovacích zařízeních, nákladních výtahů v obchodních centrech, skladových objektech, ale i u jeřábových zakladačů, zdvihacích zařízení bez rozdílu nosnosti a způsobu použití, dále prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene včetně speciálních zařízení.

Záměrem je tedy ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby dodržují povinnosti provozovatelů vyplývající z právních a ostatních předpisů pro tato technická zařízení, a dále rovněž vyjasnit odpovědnost za jejich bezpečný provoz. Zdůrazňujeme, že cílem preventivní kontrolní činnosti je přispět k větší bezpečnosti zaměstnanců pracujících na těchto zařízeních, stejně jako zaměstnanců a dalších osob na jeřábových manipulacích nezúčastněných, avšak jejich provozem dotčených.

Kontroly budou zejména zaměřeny na tyto oblasti:

• osnova školení,
• teoretická a praktická příprava obsluhy jeřábu, vazačů (signalistů), pracovních plošin apod.,
• organizace práce (stanovení bezpečných pracovních postupů v místních provozních bezpečnostních předpisech tzn. systém bezpečné práce),
• vyhledávání konkrétních rizik, jejich vyhodnocení a přijímání opatření k jejich odstranění,
• přidělení a používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Kde získat další informace například k bezpečnosti práce, bezpečnému provozu technických zařízení

Řada užitečných informací je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), dále Státního úřadu inspekce práce (www.suip.cz), Technické inspekce ČR (www.ticr.eu). Další informace v oblasti bezpečnosti práce jsou také i uvedeny na oborovém portálu BOZPinfo.cz.

Doporučujeme také, a to vzhledem k aktuální situaci, sledovat průběžně aktualizované informace na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, dále Ministerstva zdravotnictví a Úřadu vlády ČR.