Ze statistických údajů informačního systému Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že nejvíce pracovních úrazů vzniká ve zpracovatelském průmyslu, kde je také zaměstnáno nejvíce zaměstnanců. Důvodem tohoto nepříznivého vývoje pracovní úrazovosti za poslední období je práce na obráběcích a tvářecích strojích.
Pracovní úrazy, zejména u tvářecích strojů, bývají vážné, a s mnohdy trvalými následky. Hlavním zdrojem vzniku pracovních úrazů je samotný pracovní prostor stroje, jako například u lisů, ve kterém se ruka lisaře v době nebezpečného pracovního zdvihu beranu dostane do styku s pohybujícími se částmi nástrojů.
Zaměstnanci jsou rovněž ohrožováni často nedostatečným technickým stavem strojů, tj. špatnou funkcí, případně stavem zabezpečovacího a ochranného zařízení proti úrazům a také neodbornou manipulací při pracovním výkonu. [1]
Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018
Zdroj pracovních úrazů
Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2018 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (33 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (35 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (29 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, rozdíly byly jen v procentním zastoupení.
Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2018 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 79 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 64 % a u pracovních úrazů smrtelných 55 %.
Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností vzniklo v roce 2018 ve Zpracovatelském průmyslu, a to 42,7 %. Je ale nutné upozornit, že toto odvětví zahrnovalo 26,3 % pojištěnců.
Nejvíce případů smrtelných pracovních úrazů (22, tj. 17,9 %) vzniklo v roce 2018 v odvětví Doprava a skladování. Na druhém místě bylo Stavebnictví s 21 případy a na třetím pak Zpracovatelský průmysl a Těžba a dobývání, kde bylo evidováno shodně 19 případů. Nejvyšší četnost případů vykázalo odvětví Těžba a dobývání, a to 7,76 případů na 10 000 pojištěnců.
Zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:
- Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 33,0 %
- Budovy, konstrukce, povrchy - 27,2 %
- Ruční nářadí - 9,2 %
- Budovy, konstrukce, povrchy - 35,2 %
- Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky - 15,2 %
- Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 14,8 %
Zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů smrtelných pracovních úrazů v roce 2018:
- Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky - 28,5 %
- Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly - 26,0 %
- Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 14,6 %
- Zaměstnankyně nastoupila na směnu v 6 hodin. V ten den pokračovala v započaté práci, frézování (dělení) pantu frézou (pilkou), na frézce pákové horizontální, kterou prováděla již čtvrtý den. Seřízení stroje pro operaci provedl seřizovač. Na začátku pracovní směny bylo na pracovišti chladno, a proto si postižená oblékla svetr. V 6.30 hodin při pracovní činnosti došlo k zachycení pravé ruky a k její částečné amputaci.
- Šetřením úrazové události bylo zjištěno nesplnění povinností vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pouze ze strany zaměstnavatele, a to ustanovení:
- § 4 odst. 1 písm. a) zákona číslo 309/2006 Sb. („Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců.“),
- § 103 odst. 2 písm. c) zákona číslo 262/2006 Sb. („Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.“),
- § 104 odst. 5 zákona číslo 262/2006 Sb. („Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.“).
Příčiny pracovních úrazů
Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny
Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2018 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 78,7 % případů.
Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (10,5 %).
Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (5,4 %), pak jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (2,4 %).
Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:
- „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 1,0 %, a
- „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ – 0,5 %.
Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely méně než 0,5 %.
Příčiny závažných pracovních úrazů
Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2018 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 63,5 % případů.
Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (10,8 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (8,3 %).
Na třetím místě to byly „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (5,3 %).
Dále to byla příčina „Nesprávná organizace práce“ (3,0 %), „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ (2,0 %), a „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu – nikoli pracoviště“ (1,7 %).
Příčiny smrtelných pracovních úrazů
Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2018 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (54,5 %) a „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (8,9 %). U 22,0 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále to byla příčina „Nesprávná organizace práce“ (4,9 %).
Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2009-2017
Na straně zaměstnance:
- používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
- nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
- nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP.
Na straně zaměstnavatele:
- nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
- nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
- neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
- chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění.
Na straně jiné osoby:
- používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru.
Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2018 evidováno u profese „kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci“, a to 6 691 případů.
Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2018 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“, a to celkem 18 037 případů. Na druhém místě byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 667 případů. Dále to byla činnost „ukládání“ s 2 197 případy a „řezání“ s 1 454 případy.
Nejvíce případů bylo evidováno ve Zpracovatelském průmyslu, kde činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní dohromady) dominovaly (8 713 případů, tj. 45,4 %). Dále to byla činnost „chůze“ (2 413 případů, tj. 12,6 %) a „ukládání“ (1 204 případů, tj. 6,3 %). Na druhém místě bylo odvětví Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel, kde tyto činnosti zaujímaly stejné pořadí, a procentní podíl byl obdobný. Na třetím místě bylo odvětví Doprava a skladování a tyto činnosti zde také zaujímaly stejné pořadí. Procentní podíl u činnosti „chůze“ zde činil 30,9 %.
Pracovní úrazy na strojích a technických zařízeních
Z výsledků kontrolní činnosti inspekce práce na úseku šetření příčin a okolností vzniku pracovních úrazů na strojích a technických zařízení plyne, že nejčastějším nedostatkem jsou nefunkční ochranná zařízení, kdy ochranné kryty nebezpečných částí strojů jsou demontovány, světelná elektrická ochrana vyřazena z provozu, dvouruční ochranné spouštění je nahrazeno nožním ovládáním, při obsluze stroje více než jedním pracovníkem není zajištěno bezpečné spouštění stroje tak, aby byli všichni pracovníci chráněni, apod.
Příčinou tohoto stavu je zejména snaha zaměstnanců urychlit a ulehčit si práci na těchto strojích nebo pohodlnost údržby namontovat ochranné prvky po provedené opravě zpět na své místo. Bohužel je tento stav ze strany zaměstnavatele mnohdy přehlížen nebo i tolerován.
Pracovník obsluhoval ohraňovací lis a prováděl pracovní operaci spočívající v ohýbání polotovaru plechu, který byl uložený na paletě asi 1,5 m před čelem lisu. Při odebírání posledního kusu provedl obrat zpět k lisu a došlo ke ztrátě jeho rovnováhy. Pracovník zavrávoral a upadl na lis. Ve snaze zachytit se před pádem se mu dostala pravá horní končetina po předloktí pod horní lišty a současně přišlápl nožní ovládání lisu. Při tom horní lišta provedla posun a přimáčkla postiženému horní končetinu v místě mezi loktem a zápěstím, došlo k otevřené zlomenině obou kostí předloktí. Při kontrole příčiny vzniku úrazu bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba použila pro ovládání ohraňovacího lisu jedním pracovníkem obsluhy při ohýbání plechu jiný způsob, než stanovuje průvodní dokumentace výrobce stroje – Návod na obsluhu – kde je uvedeno, že vypínač pro nastavení způsobu obsluhy má být vždy zapnutý pro obsluhu dvěma a čtyřma rukama podle počtu pracovníků.
[2] až [5]
Bezpečný provoz a používání zařízení
Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou (§ 3 a § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí):
- používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,
- zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení,
- přivádění nebo odvádění všech forem energií a látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem,
- vybavení zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetí opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene,
- montování a demontování zařízení za bezpečných podmínek v souladu s návodem dodaným výrobcem, nebo není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanoveným zaměstnavatelem,
- ochrana zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny,
- ochrana zařízení, které může být vystaveno účinkům atmosférické elektřiny, zejména zasažení bleskem,
- umístění ovládacích prvků ovlivňujících bezpečnost provozu zařízení mimo nebezpečné prostory, bezpečné ovládání, a to i v případě jejich poruchy nebo poškození, dobrá viditelnost, rozpoznatelnost a v určených případech příslušné označení; nemohou-li být ovládací prvky z technických důvodů umístěny mimo nebezpečné prostory, nesmí být jejich ovládání zdrojem nebezpečí, a to ani v důsledku nahodilého úkonu,
- spouštění zařízení pouze záměrným úkonem obsluhy pomocí ovládače, který je k tomu účelu určen,
- vybavení ovládačem pro úplné bezpečné zastavení; v době, kdy se zařízení nepoužívá, jeho vypnutí a ve stanovených případech jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení,
- vybavení ovládačem pro nouzové zastavení, který zablokuje spouštěcí ovládače tam, kde je to nutné; současně se zastavením chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se musí vypnout přívody energií k jeho pohonům, s výjimkou případů, kdyby tím došlo k ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců,
- vybavení zařízení zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií; následné připojení zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro zaměstnance žádné riziko,
- vybavení pracoviště, kde je umístěno zařízení, ovládači k zastavení některého nebo všech zařízení v závislosti na druhu rizika,
- upevnění, ukotvení nebo zajištění zařízení nebo jeho části vhodným způsobem, je-li to nutné pro bezpečný provoz a používání,
- neohrožování zaměstnance rizikovými faktory, například hlukem, vibracemi nebo teplotami, které vyvíjí zařízení,
- v případě potřeby označení výstražnými nebo informačními značkami, sděleními, značením nebo signalizací, které jsou srozumitelné, mají jednoznačný charakter a nesmí být poškozovány běžným provozem zařízení, a
- vybavení vhodným ochranným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance zejména před padajícími, odlétajícími nebo vymrštěnými předměty uvolněnými ze zařízení, před rizikem požáru nebo výbuchu s následným požárem nebo účinků výbušných směsí látek vyráběných, užívaných nebo skladovaných v zařízení, před nebezpečím vzniklým vypouštěním nebo únikem plynných, kapalných nebo tuhých emisí, před možným poškozením zdraví zaměstnance způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení.
Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí, jen je-li zařízení odpojeno od přívodů energií; není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření.
Obsluha musí mít možnost se přesvědčit, že v nebezpečných prostorech se nenachází žádný zaměstnanec; pokud nelze tento požadavek splnit, bezpečnostní systém před spuštěním, popřípadě zastavením zařízení musí vydávat zvukový nebo i viditelný výstražný signál, aby zaměstnanci zdržující se v nebezpečném prostoru měli vždy dostatek času nebezpečný prostor opustit.
Ochranné zařízení:
- musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození,
- musí být umístěno v bezpečné vzdálenosti od nebezpečného prostoru,
- nesmí bránit montáži, opravě, údržbě, seřizování, manipulaci a čištění; přístup zaměstnance musí být omezen pouze na tu část zařízení, kde je prováděna činnost, a to pokud možno bez sejmutí ochranného zařízení,
- nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné,
- nesmí omezovat výhled na provoz zařízení více, než je nezbytně nutné,
- musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou, nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu.
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.
Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.
Další požadavky jsou uvedeny v příloze č. 1 až 5 tohoto nařízení.
Poznatky z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce
V roce 2018, v rámci hlavního úkolu Státního úřadu inspekce práce, proběhla kontrola způsobu provozování zařízení ve zpracovatelském průmyslu, a to hlavně ve strojírenských provozech, zejména při provozování obráběcích a tvářecích strojů.
Výstupy z této kontrolní činnosti jsou uvedeny následně, a jsou zpracovány formou kontrolního listu, čímž můžou být využity organizacemi v rámci prevence před vznikem pracovního úrazu zaměstnance při provozování strojů na pracovištích.
Kontrolní seznam
|
Používáte zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Máte vyhodnoceny rizika práce na zařízeních a přijímáte další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Máte stanoven bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Přivádíte nebo odvádíte všechny formy energií a látek, užívaných nebo vyráběných, bezpečným způsobem? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Máte vybaveno zařízení zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijímáte opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnance pohybujícími se částmi pracovního zařízení nebo pádu břemene? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Chráníte zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny? |
|
Zjištěné nedostatky:
|
|
Máte umístěny ovládací prvky ovlivňující bezpečnost provozu zařízení mimo nebezpečné prostory, bezpečné ovládání, a to i v případě jejich poruchy nebo poškození, dobrou viditelnost, rozpoznatelnost a v určených případech příslušné označení? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Máte zajištěno, že spouštění zařízení je pouze záměrným úkonem obsluhy pomocí ovladače, který je k tomu účelu určen? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Máte zařízení vybaveno ovladačem pro úplné bezpečné zastavení; v době, kdy se zařízení nepoužívá, jeho vypnutí a ve stanovených případech jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení? |
|
|
Máte zařízení vybaveno ovladačem pro nouzové zastavení, který zablokuje spouštěcí ovladače tam, kde je to nutné? |
|
Zjištěné nedostatky:
|
|
Máte zařízení vybaveno zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií? |
|
Zjištěné nedostatky:
|
|
Máte v případě potřeby označení výstražnými nebo informačními značkami, sděleními, značením nebo signalizací, které jsou srozumitelné, mají jednoznačný charakter? |
|
Zjištěné nedostatky:
|
|
Máte zajištěnou odbornou kvalifikaci osob obsluhy a údržby zařízení, a ustanovenou osobu odpovědnou za jejich provoz? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Provádíte kontroly bezpečnosti provozu zařízení, revize, preventivní údržbu a odstraňujete zjištěné nedostatky? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Používáte bezpečné a vhodné postupy při práci na zařízeních? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
|
Poskytujete osobní ochranné pracovní prostředky dle vlastního seznamu, kontrolujete jejich stav a používání? |
|
Zjišťované nedostatky:
|
Pracovník – dělník v kartonáži – měl za úkol pomáhat při opravě kartonážního stroje. Práce spočívaly ve výměně gumového podávacího válce a ozubených podávacích řemenů. Pracovník se rozhodl, že lépe připevní náběhovou lištu. Utahoval za chodu stroje svorníky náběhové lišty v pokleku na pracovním stole stroje pomocí speciálního klíče „imbus“. Levou rukou se opíral o náběhovou lištu, přidržoval si ji pro lepší utažení. Při opouštění pracovního stolu došlo ke vsunutí prstů jeho levé ruky pod pevný ochranný kryt a zachycení prstů rotujícími válečky. Jeho kolega strojník, který čistil stroj rovněž za jeho chodu, uslyšel křik, okamžitě zastavil stroj a otáčením klínových řemenů pohonu stroje opačným směrem uvolnil zraněnému ruku. Zraněnému byla poskytnuta první pomoc a po převezení do nemocnice ošetřující lékař konstatoval zlomeninu malíku levé ruky a stržení kůže.
Porušení povinností zaměstnavatele:
- § 5 odst. 1 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů, když neorganizoval práci a nestanovil pracovní postup opravy stroje tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti,
- § 4 odst. 1 písm. a) z. č. 309/2006 Sb., když nezajistil, aby kartonážní stroj byl z hlediska BOZP v hodný pro práci, při níž bude používán, když nevybavil stroj takovým ochranným zařízením (krytem), které chrání život a zdraví zaměstnanců.
Porušení povinností postiženého pracovníka:
- § 106 odst. 4 z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, když nedbal podle svých možností o svou vlastní bezpečnost a zdraví, kterého se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci, protože bezpodmínečně nedodržoval všechny bezpečnostní předpisy, když manipuloval v nebezpečném prostoru stroje za jeho chodu, aniž k tomu dostal jakýkoliv pokyn.
Porušení povinností jiné osoby:
- § 106 odst. 4 z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, strojníkem, když nedbal podle svých možností o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci, protože bezpodmínečně nedodržoval všechny bezpečnostní předpisy a neustále nekontroloval, kde se zdržují a čím se zabývají jeho spolupracovníci, ač je to v rozporu s jeho pracovními povinnostmi a základním bezpečnostním předpisem, se kterým byl prokazatelně seznámen.
[1] a [6]
Závěr
Dosažení adekvátní úrovně bezpečnosti strojních zařízení by mělo být neoddělitelnou součástí obchodní strategie zaměstnavatele a v žádném případě by neměla být realizace potřebných bezpečnostních opatření podřízena čistě ekonomickým zájmům. Při provozu a používání strojů a zařízení, jak dokládají statistiky Státního úřadu práce, dochází k závažným pracovním úrazům a poškozením zdraví zaměstnance.
Zaměstnavatelé by se měli poučit z proběhlých mimořádných událostí a využít zjištěné nedostatky v rámci kontrolní činnosti inspekce práce, jako nástroje v prevenci úrazů a poškození zdraví zaměstnance.
Použitá literatura:
[1] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2018, vydal SÚIP – Státní úřad inspekce práce, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-f71abba7708b884d1a57285ab7950cac/rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2018.pdf
[2] MRKVIČKA, Petr. Pracovní úrazovost v České republice v roce 2018. Portál BOZPinfo, Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/pracovni-urazovost-v-ceske-republice-v-roce-2018
[3] Nebezpečí a pracovní úrazy u obráběcích strojů, 19.02.2012, Dostupné z: https://www.bozpprofi.cz/33/nebezpeci-a-pracovni-urazy-u-obrabecich-stroju-uniqueidgOkE4NvrWuOKaQDKuox_Z8KryOGddTNm9s-4764yV7U/
[4] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice za rok 2018, vydal SÚIP – Státní úřad inspekce práce, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-41b01415dfe4860543133aa5a33a124a/zprava-o-pracovni-urazovosti-v-cr-za-rok-2018.pdf
[5] KRAMÁŘ, Pavel. Bezpečnost práce ve strojírenství, 06.12.2016, Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/bezpecnost-prace-ve-strojirenstvi-0
[6] Pracovní úraz při opravě stroje, 08.07.2014, Dostupné z: https://www.bozpinfo.cz/pracovni-uraz-pri-oprave-stroje