První rok v práci může být fatální

Vydáno: 26 minut čtení

Nový zaměstnanec, ať už se jedná o jeho první, druhé nebo třetí zaměstnání, čelí vysokému riziku zranění nebo poškození zdraví. A proč? Zaměstnanec není dostatečně seznámen s procesy na pracovišti. Statistiky vývoje pracovní úrazovosti v České republice hovoří jasně, k největšímu počtu pracovních úrazů dojde v prvním roce zaměstnání.

Nemusí se jednat pouze o mladé zaměstnance, ale jakékoliv "nové zaměstnance", kteří přicházejí do nového pracovního prostředí, a to včetně zaměstnanců zaměstnaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osob samostatně výdělečně činných nebo agenturních zaměstnanců.

1. Vybrané ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v letech 2014-2017

Doba v zaměstnání

Nejvyšší počet úrazů mají "noví zaměstnanci" v prvním roce zaměstnání. Tito zaměstnanci často postrádají zkušenosti nebo nemají dostatečné kvalifikační předpoklady pro konkrétní práci. Jedná se o "ohroženou skupinu" zaměstnanců, u které je riziko pracovního úrazu poměrně vysoké. Jelikož tito zaměstnanci jsou relativně krátkou dobu na pracovišti, nejsou dostatečně seznámeni s procesy a prostředím na pracovišti. Z hlediska prevence je tak důležité, aby tito zaměstnanci byli řádně zaškoleni a v prvních měsících pracovali pod dohledem.

Mladí, noví a nezkušení zaměstnanci s novými úkoly a povinnostmi čelí na pracovišti mnohem vyššímu riziku poškození jejich zdraví. Neuvědomují si nebezpečí nebo nejsou dostatečně kompetentní k řízení rizik, souvisejících s jejich povinnostmi a riziky pracovního prostředí, což zvyšuje jejich potenciál k incidentům a úrazům a jejich závažnost.

Identifikace zvýšeného rizika mladých, nových a nezkušených zaměstnanců je zásadním prvkem při hodnocení rizik. U této skupiny je vyšší pravděpodobnost vzniku úrazu a tento fakt je zapotřebí brát v úvahu při vytváření systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v organizaci. Potenciál pro vznik zranění u této skupiny se zvyšuje, jelikož jsou jim přiděleny nové úkoly, u nichž vzhledem k jejich neznalostí procesů na pracovišti, si neuvědomují reálná nebezpečí, kterým jsou na pracovištích vystaveni.

Vzdělávání a odborná příprava na pracovišti připravují zaměstnance k tomu, aby zlepšili své porozumění rizikům souvisejících s jejich úkoly a pracovním prostředím. Zaměřením se na výcvikové programy, se může zaměstnanec přesunout z "nevědomého nekompetentního stavu", na zaměstnance, který je "vědomě kompetentní".

Tabulka č. 1: Počet pracovních úrazů podle odpracovaných let (uvedeny pouze roky 0 až 3)
Zaměstnání (roky) Počet úrazů
2015 2016 2017
0 12 875 14 112 14 147
1 4 769 5 605 5 908
2 2 939 3 334 3 693
3 2 406 2 285 2 503

DŮLEŽITÉ:

Z tabulky vyplývá, že první rok v zaměstnání je pravděpodobnost vzniku úrazu, u této skupiny zaměstnanců, značně vysoká.

Věk

Tabulka č. 2: Počet pracovních úrazů podle věku zraněného (první 3 věkové skupiny s nejvyšším počtem pracovních úrazů)
Pořadí podle počtu úrazů (sestupně) Věk zraněného/počet úrazů
2014 2015 2016
1. místo 36 - 40 21 - 25 41 - 45
5 773 5 742 5 886
2. místo 21 - 25 36 - 40 21 - 25
5 120 5 525 5 864
3. místo 31 - 35 41 - 45 36 - 40
4 623 5 337 5 568

DŮLEŽITÉ:

Věková skupina 21-25 je na prvních místech v počtu pracovních úrazů a je srovnatelná s jinými věkovými skupinami, což vzhledem k počtu mladých zaměstnanců ve srovnání s počtem zaměstnanců v jiných věkových skupinách je údajem, který staví tuto skupinu mladých zaměstnanců do popředí zájmu a k přijetí účinných opatření v rámci prevence rizik.

Vztah k zaměstnavateli

Tabulka č. 3: Počet smrtelných pracovních úrazů (SPÚ) a počet pracovních úrazů (PÚ) s hospitalizací nad 5 dnů podle vztahu k zaměstnavateli
Počet SPÚ / Počet PÚ s hospitalizací nad 5 dnů
Vztah k zaměstnavateli 2014 2015 2016
Zaměstnanec v pracovním poměru 84 78 80
1 275 1 176 1 189
Zaměstnanec zaměstnaný na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr 10 21 7
72 80 84
Osoba vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy 7 9 6
21 15 25
OSVČ 1 3 9
14 33 17
Zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce 4 1 0
30 11 8

Důležité:

Uvedené počty úrazů je zapotřebí dát do kontextu s počtem osob v jednotlivých skupinách.

Podíváme-li se na požadavky zákoníku práce, je zřejmé, že i zákonodárci si uvědomují rizika spojená s těmito skupinami zaměstnanců. A jelikož tyto požadavky rovněž vycházejí i z požadavků legislativy EU, jedná se o celosvětově ohrožené skupiny zaměstnanců, což prokazují jak české, tak evropské statistiky.

V § 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Příčiny pracovních úrazů

Tabulka č. 4: Příčiny pracovních úrazů, s pracovní neschopností nad 3 dny, podle ESAW (prvních pět nejčastějších příčin)

Pozn.:

ESAW - European Statistics on Accidents at Work

Příčina pracovního úrazu podle ESAW Počet úrazů - celkem
2015 2016 2017
Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 33 603 35 201 35 566
Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziolog. stavy) 3 883 4 560 4 522
Nezjištěno 1 547 2 478 2 306
Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 859 1 090 1 023
Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 509 483 582

DŮLEŽITÉ:

Mezi příčinami pracovních úrazů jednoznačně dominuje "špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko.

Důvodem může být způsob provádění a chápání hodnocení rizik v České republice, kdy hodnocení rizik je považováno za jednorázovou činnost k formálnímu splnění požadavků právních předpisů.

Důležité: Proaktivní organizace si uvědomují, že hodnocení rizik je stále probíhající činností s aktivním zapojením zaměstnanců, kteří nebyli pouze formálně seznámeni s výsledky hodnocení rizik a kteří umějí identifikovat nebezpečí a hodnotit rizika, kterým jsou na pracovišti vystaveni.

Systém ESAW umožňuje sledovat pracovní úrazovost na základě jednotné metodiky, kterou pro všechny členské státy připravil Eurostat.

Podle klasifikace ESAW se příčiny pracovních úrazů dělí do 15 kategorií:

 

0 - Nezjištěno 1 - Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) 2 - Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 3 - Chybějící (nepřidělené), nedostatečné nebo nevhodné OOPP 4 - Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, např. Komunikace 5 - Závady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivé vlivy hluku, otřesů a vadného ovzduší na pracovišti (komunikaci) 6 - Nesprávná organizace práce 7 - Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace (teoretických znalostí, dovedností, zácviku, přizpůsobení) 8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru 9 - Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných opatření 10 - Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP (přístrojů) 11 - Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná a/nebo nebezpečná jednání druhých osob) 12 - Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) 13 - Ohrožení zvířaty a přírodními živly 14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko

 

[1], [2], [3], [4]

2. "Noví" a mladí zaměstnanci, vyšší riziko úrazu

Nový zaměstnanec:

  • nový na pracovišti,
  • čelí nebezpečí, které se změnilo nebo vzniklo v průběhu práce nebo jejich nepřítomnosti, např. z důvodu nemoci nebo úrazu, mateřské dovolené, atd.,
  • na novém pracovišti nebo místě, které má odlišná nebezpečí od jeho předchozího pracoviště.
DŮLEŽITÉ:

Noví zaměstnanci mají vyšší riziko zranění!

Mladí pracovníci a rizika

Při hodnocení rizik musíme vzít úvahu charakteristiky, kterými jsou mladí zaměstnanci specifičtí.

Mladí lidé mají:

  • nedostatečné dovednosti a odbornou přípravu,
  • nedostatek zkušeností,
  • nedostatečné povědomí o svých právech a povinnostech zaměstnavatele,
  • nedostatek odvahy se ozvat,
  • fyzickou a psychickou nevyzrálost.
DŮLEŽITÉ:

Při šetření pracovních úrazů se následně zjišťuje, že mladí lidé nebyli seznámeni s riziky daného zařízení (pouze "tady to zapnete, tam to vložíte a tady to vypnete") a pokud ano, pak jen formálně.

Rizika, kterým můžou být mladí pracovníci vystaveni na pracovištích:

  • uklouznutí a zakopnutí (častá příčina úrazu u všech věkových skupin zaměstnanců),
  • nebezpečné nástroje (nedostatečné seznámení s riziky),
  • zvedání břemen (sklady),
  • rychlá práce s opakovanými úkony, práce v nepřirozených polohách (pásová výroba),
  • hluk a vibrace (staveniště),
  • vystavení chemickým látkám (zvýšená pozornost v případech chronického účinku při expozici látkou),
  • stres (mladí lidé jsou aktivní - "nechtějí dělat potíže", nehledě na rizika).
DŮLEŽITÉ:

Mladí lidé si obzvlášť neuvědomují rizika spojená s chronickým účinkem, kdy jsou vystaveni působení škodlivé látce, jejíž účinek se projeví poškozením zdraví až za několik let.

Ročně téměř šest tisíc mladých lidí utrpí v prvním zaměstnání pracovní úraz, který si vyžádá pracovní neschopnost delší než tři dny. K největšímu počtu pracovních úrazů dochází u mladých mužů i žen do 24 let při manipulaci s materiálem a břemeny (45,3 % z celkového počtu pracovních úrazů u mužů a 33 % z celkového počtu pracovních úrazů u žen).

Na druhém místě se vyskytují pády a třetí v pořadí, jsou úrazy, jejichž zdrojem jsou ruční nástroje a nářadí. Odvětvím s největším počtem pracovních úrazů je zpracovatelský průmysl (u mužů i žen) a po něm následuje stavebnictví (pouze u mužů), u žen je to pak velkoobchod, maloobchod.

Rizika u mužů ve věku 15-19 let (zpracovatelský průmysl a stavebnictví):

  • manipulace s břemeny a materiálem,
  • práce s ručními nástroji a nářadím,
  • neopatrnost při pohybu v pracovním a dopravním prostoru.

Rizika u žen ve věku 15-19 let (zpracovatelský průmysl, maloobchod a velkoobchod, zdravotnictví a sociální služby, ubytování a stravování):

  • manipulace s břemeny a materiálem,
  • práce s ručními nástroji a nářadím,
  • neopatrnost při pohybu v pracovním a dopravním prostoru,
  • navíc je častějším zdrojem úrazů kategorie lidí, zvířata a přírodní živly.
Příklady pracovních úrazů mladých pracovníků

Pracovní úraz č. 1:

Mladý zaměstnanec při práci v kuchyni restauračního zařízení upadnul, přičemž při pádu rukou zachytil nádobu s vařícím olejem, který na sebe převrhnul. Následkem byly vážné popáleniny na rukou, krku a hrudi.

Možné příčiny pracovního úrazu:

  • mastná podlaha,
  • překážka na podlaze,
  • nevhodná obuv.

Pracovní úraz č. 2:

Mladistvý zaměstnanec přišel o část prstu při práci s technickým zařízením.

Možné příčiny pracovního úrazu:

  • nefunkční bezpečnostní zařízení,
  • neadekvátní školení,
  • zaměstnanec používal zařízení z vlastní iniciativy.

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví je především zapotřebí provádět hodnocení rizik a přijímat taková opatření, která zohledňují právě tato rizika u nejvíce ohrožených skupin zaměstnanců, jako jsou například ženy, starší a mladší zaměstnanci, osoby se zdravotním postižením, migrující pracovníci, zaměstnanci s nízkou kvalifikací a zvláště "dočasní zaměstnanci".

U těchto skupin zaměstnanců nesmíme opominout i případná zdravotní rizika, u nichž vzhledem k často opožděným účinkům na zdraví zaměstnanců, jsou v praxi často zanedbávána. Právě u prací na dobu určitou a agenturního zaměstnávání, a to především z důvodu vysoké míry fluktuace zaměstnanců a omezené doby trvání zaměstnání, je toto zdravotní riziko poměrně vysoké.

Z provedené studie (Occupational health and safety risks for the most vulnerable workers, European Parliament, Directorate-General for Internal Policies, Brussels 2011) vyplývá, že mezi tyto "ohrožené skupiny" patří:

  • ženy (ženy jsou silně ohroženy muskuloskeletálními nemocemi, například v roce 2005 to bylo 85 % ze všech uznaných profesních onemocnění u žen, ve srovnání s 59 % u všech zaměstnanců),
  • starší zaměstnanci (starší zaměstnanci hlásí více zdravotních problémů spojených s prací, jako jsou bolesti zad a svalů, a to konkrétně více než 70 % zaměstnanců nad 55 let a v případě únavy a stresu více než 50 % z této věkové skupiny),
  • mladí zaměstnanci (všeobecně, mladí zaměstnanci mají o 40 % vyšší úroveň "nefatálních" zranění, než je to u starších zaměstnanců; studie ukazují, že u zaměstnanců ve věku 15 až 24 let, došlo u více než 50 % ke zranění v prvních pěti měsících jejich práce),
  • osoby se zdravotním postižením (například ve Švédsku, 5,1 % zaměstnanců se zdravotním postižením nebo sníženou schopností k práci hlásí, že se nemůže účastnit školení a výcviku, a to z důvodu jeho nepřizpůsobení se jejich postižením a 8,4 % hlásí týrání, šikanování nebo urážení),
  • migrující pracovníci (národní a regionální studie naznačují, že u migrujících pracovníků je vyšší úrazovost, například regionální studie v Itálii zjistila, že míra úrazovosti ve stejném sektoru je u migrantů o 60 % vyšší, než je tomu u zaměstnanců, kteří se v této zemi narodili),
  • zaměstnanci s nízkou kvalifikací (expozice vibracím, hluku, vysokým a nízkým teplotám, vdechování par a výparů, manipulace s nebezpečnými chemikáliemi je vyšší u zaměstnanců s nízkou kvalifikací; podle dat z roku 2005, pouze 13 % zaměstnanců s nízkou kvalifikací se zúčastnilo školení, poskytnutých zaměstnavatelem za posledních 12 měsíců),
  • dočasní zaměstnanci - "temporary workers" (například ve Finsku, 42 % zaměstnanců na dobu určitou pociťovalo, že je tato forma práce pro ně psychicky stresující a 56 % z těchto zaměstnanců uvádělo, že plánování budoucnosti je pro ně složité; regionální studie v Itálii odhalila, že u dočasných zaměstnanců pracujících ve stejném sektoru je pracovní úrazovost více než 2x vyšší, než je tomu u stálých zaměstnanců).

"Dočasní zaměstnanci" jsou v průměru vystaveni náročnějším pracovním podmínkám, než je tomu u zaměstnanců na dobu neurčitou. Jedná se například o práci na směny, provádění rizikových činností a horší ergonomické podmínky, které často vedou k muskuloskeletálním poruchám. Rizika u dočasných zaměstnanců jsou zvláště zřetelná v sektoru stavebnictví a zemědělství. Dočasní zaměstnanci čelí i vyššímu riziku vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání, mají menší přístup k odborné přípravě nebo k výhodám, jako jsou prémie. Z psychosociálního hlediska tato nestabilita, spojená s těmito typy smluv, může být zdrojem stresu.

Všichni zaměstnanci nejsou tedy vystaveni stejnému riziku, jisté skupiny zaměstnanců jsou vystaveny zvýšenému riziku, které právě souvisí s délkou pracovněprávního vztahu. Je tak zapotřebí provést hodnocení rizik, které bere v úvahu rozmanitost pracovní síly.

Hovoříme-li o zaměstnancích vystavených "určitým rizikům, ohrožených rizikových skupinách nebo zaměstnancích, kteří jsou nejvíce zranitelní", myslíme tím zaměstnance podléhající specifickým rizikům, z důvodu jejich věku, původu, pohlaví, fyzické kondice nebo postavení v podniku. Takové osoby můžou být více zranitelné jistými riziky a musí být k nim specifický přístup k zajištění ochrany jejich zdraví. Toto je případ "dočasných zaměstnanců", kteří často střídají podniky a nejsou si tak dostatečně vědomi potencionálních rizik a pracovních procesů na konkrétním pracovišti, invalidní zaměstnanci, kteří potřebují úpravu pracoviště, starší zaměstnanci, kteří nejsou fyzicky schopni provádět stejnou práci jako dříve, zaměstnanci, kteří se vrátili do práce po dlouhé době nepřítomnosti, například z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, migranti, kteří nehovoří plynně rodným jazykem země, ve které pracují. U migrujících pracovníků můžou mít potíže spojené s neznalostí jazyka dané země negativní vliv na ně samotné a na ostatní zaměstnance na pracovišti.

Hodnocení rizik a přijatá opatření jsou většinou stavěna na "standardního zaměstnance", tj. zaměstnance středního věku, střední postavy, tělesně schopného, znalostí jazyka dané země, dospělého může. Zařízení, nástroje nebo dispozice a vybavení pracoviště je rovněž přizpůsobeno tzv. standardnímu zaměstnanci nebo průměrnému muži či ženě. V praxi přibližně 10 % nesplňuje uvedené limity. Politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí zohlednit při vytváření hodnocení rizik všechny zaměstnance na pracovištích a přizpůsobit se zvláště těmto ohroženým skupinám.

Příklad z praxe (Německo):

Bezpečnostní opatření pro smluvní zaměstnance (contract workers), distributory a dočasné zaměstnance (temporary workers)

Bacardi Ltd, největší soukromá společnost na světě vyrábějící lihoviny, se v roce 2006 rozhodla zavést systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. V průběhu zavádění si konzultanti povšimli, že externí smluvní zaměstnanci, jako například řemeslníci, zaměstnanci provádějící údržbu, dodavatelé, distributoři a dočasní zaměstnanci nejsou dostatečně pokryti existujícími bezpečnostními opatřeními. Vzhledem k charakteru výroby byl ve společnosti značný pohyb vozidel a externích osob, jehož následkem byl nedostatek povědomí o bezpečnostních opatřeních, kouření a používání mobilních přístrojů u této skupiny osob, a to v prostředí, kde jedna jiskra může způsobit katastrofické následky.

Byl ustanoven a vyškolen koordinátor, zodpovědný za školení této "rizikové skupiny osob". Rovněž byli proškoleni kmenoví zaměstnanci, kteří v případě, že si povšimli nebezpečného chování externích zaměstnanců, jim nyní mohli poskytnout instrukce a návody k bezpečné práci, což následně zvýšilo i kulturu a bezpečné chování zaměstnanců společnosti Bacardi.

Program Green Hand / Gold Hand

Program Green Hand / Gold Hand byl založen v Kanadě v roce 2001 s cílem snížit zranění mezi novými nebo nezkušenými zaměstnanci. Cílem je zapojit nové nebo nezkušené zaměstnance ("Zelené ruce") do rozhovorů o bezpečnosti se zkušenými zaměstnanci ("Gold Hands"), kteří prokázali znalosti a zkušenosti s bezpečnostním programem společnosti.

Toho lze dosáhnout zvýšením viditelnosti každého pracovníka:

  • noví nebo nezkušení zaměstnanci dostávají štítky "Green Hand", které nosí na svých přilbách, což je činí okamžitě rozpoznatelnými,
  • zkušení zaměstnanci, kteří souhlasí s jejich účastí, dostávají samolepky "Gold Hand", které nosí na přilbách, takže jsou okamžitě rozeznatelní jako jednotlivci, ke kterým se "Green Hands" můžou obrátit o pomoc nebo poradenství.
Poznámka

"Zlatá ruka" je dobrovolný titul a neměla by být přidělena zaměstnanci, který nemá zájem o roli v poradenství.

DŮLEŽITÉ:

Zvyšování viditelnosti zkušených a nezkušených zaměstnanců na pracovišti je osvědčenou metodou pro udržení bezpečnosti na pracovišti. Obě skupiny se stávají přístupnějšími k sobě navzájem, což usnadňuje žádost o pomoc nebo pomoc.

Čím větší je informovanost o zdraví a bezpečnosti na pracovišti a interakce mezi zaměstnanci, tím větší je pravděpodobnost, že se bude předcházet nehodám a zraněním a že se vytvoří pozitivní kultura bezpečnosti na pracovišti.

[5], [6], [7], [8], [9], [10]

3. PDCA a rozumně přijatelné riziko

Systémy managementu BOZP jsou založeny na koncepci, Plánuj - Dělej - Kontroluj - Jednej (PDCA). Koncepce PDCA je iterativní proces používaný organizacemi k dosažení neustálého zlepšování.

Může být aplikována na systém managementu a na každý z jeho jednotlivých prvků takto:

  • Plánuj: stanov a posuzuj rizika v oblasti BOZP, příležitosti v oblasti BOZP a jiná rizika a jiné příležitosti, stanov cíle a procesy v oblasti BOZP, které jsou nezbytné k dosažení výsledků v souladu s politikou organizace v oblasti BOZP,
  • Dělej: zaváděj procesy tak, jak byly naplánovány,
  • Kontroluj: monitoruj a měř činnosti a procesy s ohledem na politiku BOZP a cíle BOZP a podávej zprávy o výsledcích,
  • Jednej: přijímej opatření pro neustálé zlepšování výkonnosti v oblasti BOZP, aby se dosáhlo zamýšlených výstupů.

PDCA koncepce

PDCA a požadavky právních předpisů

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:

  • § 102 odst. 1 - Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.
  • § 102 odst. 3 - Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
  • § 102 odst. 1 - Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek.

Rozumně přijatelné riziko

V § 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že "jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru".

Míra rizikového faktoru, ve své podstatě, může být v přímém vtahu s příslušnou mírou rizika. Co je pak rozumně dosažitelná míra rizika? Nejprve zvažte, co je za vašich okolností možné zajistit pro ochranu zdraví a bezpečnosti vašich zaměstnanců. Pak zvažte, co je z těchto možností rozumné udělat.

DŮLEŽITÉ:

Musíte dosáhnout výsledku, který poskytuje nejvyšší ochranu, která je za daných okolností rozumně proveditelná.

Když přemýšlíte o tom, co je rozumně proveditelné, hledejte odpovědi na následně uvedené otázky.

Jaká je pravděpodobnost rizika a jak vážná je škoda, která by mohla vzniknout?

Rizika pro zdraví a bezpečnost vznikají u lidí, kteří jsou vystaveni nebezpečí. Je tak zapotřebí učinit další kroky k odstranění rizika, pokud je možné nebo pravděpodobné, že dojde k úmrtí, vážnému zranění nebo poškození zdraví zaměstnance. Čím větší je potenciální škoda, tím větší je požadavek na akci.

DŮLEŽITÉ:

U rizik, která mají nepřijatelné výsledky, i když mají nízkou pravděpodobnost výskytu, se podívejte na věrohodné nejhorší scénáře.

Co víte nebo byste měli rozumně vědět o nebezpečí nebo riziku a způsobech, jak eliminovat nebo minimalizovat riziko?

Očekává se, že zjistíte, zda existují nějaké způsoby (opatření) k eliminaci nebo minimalizaci rizika.

Jaká je dostupnost příslušných preventivních opatření a jak jsou vhodná pro konkrétní riziko?

Jak je riziko eliminováno nebo minimalizováno, bude záviset na situaci, druhu práce, pracovním prostředí, apod. Zde budete muset použít úsudek, abyste zjistili, jaké nejlepší kroky je třeba podniknout.

DŮLEŽITÉ:

Uvědomte si, že i nadále mohou existovat rizika i po implementaci opatření. Samotná opatření mohou představovat rizika (např. používání ochrany sluchu znamená, že zaměstnanci neslyší blížící se vozidla). Tato rizika musí být rovněž odstraněna nebo minimalizována, pokud je to přiměřeně možné.

Samozřejmě při výběru příslušných opatření musíte postupovat v souladu s požadavky § 102 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí:

  • omezování vzniku rizik,
  • odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
  • přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
  • nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
  • nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
  • omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
  • plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
  • přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
  • provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
  • udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Jaké jsou náklady na zavedení příslušných opatření a jsou náklady značně nepřiměřené k riziku?

Po posouzení odpovědí na výše uvedené otázky zvážíte náklady spojené se způsoby eliminace nebo minimalizace rizik, včetně toho, zda jsou hrubě nepřiměřené riziku.

Příklad z praxe:

Jsou-li zaměstnanci pravidelně vystaveni škodlivým koncentracím vzdušných kontaminantů a mají-li lokální odsávací ventilační systém, který odstraní vzdušné kontaminující látky při jejich zdroji (kromě jiných kontrolních opatření, jako jsou např. příslušné ochranné prostředky), toto pravděpodobně není značně nepřiměřené.

Příklad z praxe:

K minimalizování potenciálního poškození zdraví zaměstnance, tj. ztráty sluchu, z hluku, je v praxi často používána jen ochrana sluchu (např. chrániče sluchu). Osobní ochranné pracovní prostředky by však neměly být prvním nebo jediným opatřením. Před použitím ochrany sluchu, k minimalizování expozice zaměstnanců hluku, by měly organizace nejdříve zvážit, zda mohou být, pokud je to přiměřeně možné, například:

  • nahrazeny hlučné stroje a zařízení méně hlučnými,
  • instalovány protihlukové bariéry nebo zdroje hluku přesunuty do samostatné místnosti, za účelem snížení počtu zaměstnanců vystavených nadměrnému hluku,
  • zaměstnanci střídáni, z důvodu zkrácení doby, kdy jsou zaměstnanci vystaveni tomuto nadměrnému hluku.
DŮLEŽITÉ:

Ochrana sluchu se používá teprve poté, co byla přijata veškerá výše uvedená a další rozumně proveditelná preventivní opatření.

[11], [12]

4. Závěr

Proaktivní organizace by měly přijmout veškerá účinná, rozumně proveditelná opatření, která sníží pravděpodobnost úrazů a poškození zdraví "nových zaměstnanců". Ze statistik vyplývá, že se jedná o ohroženou skupinu a jako taková, by měla být důsledně posouzena v rámci hodnocení rizik na pracovištích.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Pracovní úrazovost v České republice v roce 2014, Státní úřad inspekce práce

[2] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2015, Státní úřad inspekce práce

[3] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2016, Státní úřad inspekce práce

[4] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2017, Státní úřad inspekce práce

[5] Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Evropská Komise, Brusel 2010

[6] Occupational health and safety risks for the most vulnerable workers, European Parliament, Directorate-General for Internal Policies, Brussels 2011

[7] Workforce diversity and risk assessment: Ensuring everyone is covered, Working environment information, European Agency for Safety and Health at Work, 2009, ISBN 978-92-9191-267-4

[8] Green Hand Gold Hand Best Practices, dostupné z: https://www.bccsa.ca/Green-Hand-Gold-Hand.html

[9] Safe Start, http://www.safestart.be/cs/

[10] Svobodová, L. Nejen bolest, ale i zbytečné ekonomické ztráty: nedostatečná kultura bezpečnosti mladých zaměstnanců přijde naši společnost téměř na 2 miliardy korun ročně. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti, 2011, roč. 4, č. 3, ISSN 1803-3687

[11] ČSN ISO 45001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Požadavky s návodem na použití

[12] Reasonably practicable, WORKSAFE, FACT SHEET, HSWA, July 2017

Související dokumenty

Související články

Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - II. Úraz při práci na lisu
Kazuistiky pracovních úrazů a nehod vzniklých při výkonu práce - I. Přejetí vedoucího skladu motorovým vozítkem
Lehkomyslné jednání zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele za újmu
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Pracovní úrazy při cestách autem
Odpovědnost za přestupek na úseku bezpečnosti práce - pád z výšky
Průměrný výdělek pro náhradu škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání
Smrtelné pády a zavalení zeminou na staveništích
Pracovní úrazy ve zvláštních případech
S autem do zaměstnání a na pracovní cesty
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Pracovní úrazovosti specifických ohrožených skupin zaměstnanců v ČR
Náhrada škody i bez záznamu o pracovním úrazu
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Pracovní úraz - co teď?!
Rizika při poranění zdravotnických pracovníků
Pozitivní motivace jako nástroj pro snižování pracovní úrazovosti zaměstnance
Jak správně vyplňovat záznam o úrazu
Vyšší náhrada za ztrátu na výdělku
Vyjádření k problematice pracovních úrazů a jejich odškodňování
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců

Související otázky a odpovědi

Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pracovní úraz
Ohrožení nemocí z povolání
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Krácení dovolené, pracovní úraz
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Záznam o úrazu v případě nepracovního úrazu
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz
Pracovní úraz
Krácení bolestného
Pracovní úraz a daňový náklad

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)