Mgr. Šárka Chotěborská - strana 3

Lidé, kteří pobírají nemocenské, jsou ze zákona povinni umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Tento režim zahrnuje: dodržování léčebného postupu stanoveného lékařem, povinnost zdržovat se po dobu nemoci v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Základní informace Kontroly dodržování režimu se provádějí pravidelně v průběhu celého týdne. Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení svými pověřenými zaměstnanci. V období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kontroluje dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, kromě OSSZ i zaměstnavatel. Ten může rovněž požádat příslušnou OSSZ o provedení kontroly dodržování režimu svého zaměstnance, která ji do 7 dnů provede, a záznam o provedení kontroly dodržování režimu při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce následně zašle zaměstnavateli, ošetřujícímu lékaři i dočasně práce neschopnému pojištěnci. Kontrolují se buď namátkou vybraní dočasně práce neschopní pojištěnci, anebo ti, k jejichž kontrole dá podnět buď zaměstnavatel, nebo ošetřující lékař, pokud mají podezření, že pojištěnec nedodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplní povinnost nezbytné součinnosti při kontrole dodržování režimu (tj. zejména označení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti potřebnými údaji, tzn. označení zvonku, schránky či bytu), může mu příslušná OSSZ nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo může být pojištěnci uložena pokuta (např. za nesdělení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři nebo uvedení fiktivní adresy) až do výše 20 000 Kč. Pokud se prokáže, že k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce skutečně došlo, zahájí příslušná OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Obdobně má podle zákoníku práce možnost snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy (platu) zaměstnavatel. Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr zaměstnance, u kterého v prvních 14 kalendářních dnech nemoci zjistí, že porušuje léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.

Ošetřovné je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti a v některých případech i při péči o zdravé dítě a náleží z nemocenského pojištění. Základní informace Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu ošetřování: dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, dítě nemůže být nařízenou karanténou v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla přijata k poskytnutí lůžkové péče (či jí byla poskytnuta lázeňská rehabilitační péče), byla přijata do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytování lůžkové péče, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat. Pro nárok na ošetřovné musí trvat účast na nemocenském pojištění, jestliže však potřeba ošetřování (péče) vznikla až po skončení zaměstnání, ošetřovné nenáleží. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. V případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů. Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již jiná osoba uplatnila nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek (s výjimkou situace, kdy tato osoba např. z důvodu nemoci sama nemůže o dítě pečovat). V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se v témže případě ošetřování (péče) vystřídají. Při ošetřování (péči) se mohou osoby žijící v domácnosti jednou vystřídat. Nárok na ošetřovné nemají například osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zaměstnanci vykonávající zaměstnání malého rozsahu, domáčtí zaměstnanci, zahraniční zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, členové kolektivních orgánů právnické osoby. Nárok na ošetřovné nemá zaměstnanec  po dobu: prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, za dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu neplaceného pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutého mu zaměstnavatelem, jestliže potřeba ošetřování (péče) vznikla dnem, který následuje po dni nástupu zaměstnance na takové volno. Výplata ošetřovného Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Jestliže zaměstnanec má za kalendářní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok na ošetřovné, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový kalendářní den z denní výše ošetřovného jen poměrná část připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Totéž platí v situaci, kdy zaměstnanec s nárokem na výplatu ošetřovného vykonával práci po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do nemocnice nebo byla z nemocnice propuštěna. Ošetřovné se vyplácí nejdéle 9 kalendářních dnů. V případě osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, se ošetřovné vyplácí nejdéle 16 kalendářních dnů; tato doba se přerušuje po dobu, po kterou byla ošetřovaná osoba v lůžkové péči zdravotnického zařízení. Z pojištění (z činnosti), ze které náleží výplata dávky, nesmí být činnost vykonávána a plynout z ní příjem. Má-li zaměstnanec např. dvě zaměstnání, a uplatní si nárok na ošetřovné jen z jednoho, neboť druhé zaměstnání vykonává ve večerních hodinách, kdy ošetřování (péči) o člena domácnosti zajišťuje někdo jiný, není výkon práce v tomto druhém zaměstnání na překážku nároku na výplatu ošetřovného. Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu dávka jen jednou.

Dlouhodobé ošetřovné je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dlouhodobé péče jiné osobě v rodině. Tato dávka umožňuje výrazně posílit možnosti rodiny při péči o její členy v případech těžké nemoci, po úrazu nebo operaci. Základní informace Podmínky nároku u ošetřované osoby náhlé zhoršení zdravotního stavu, z důvodu zhoršení zdravotního stavu byla nutná hospitalizace trvající po dobu alespoň 7 dnů, nemocnice v den propouštění potvrdila předpoklad potřeby celodenní péče po dobu následujících alespoň 30 dnů a vydala Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče (o potřebě dlouhodobé péče nelze rozhodnout za žádných okolností zpětně), po propuštění musí do určeného data (max. 15 dnů) navštívit ošetřovaná osoba ambulantního ošetřujícího lékaře. Podmínky nároku u ošetřující osoby a okruh oprávněných Do okruhu osob s nárokem na dl. ošetřovné patří pojištěnec, který je: manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,  příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc, manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. v den zahájení ošetřování musí být účastna nemocenského pojištění, nemocenské pojištění muselo u zaměstnance trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna v posledních 3 měsících, je-li uplatňován nárok na dlouhodobé ošetřovné z více pojištění, musí být podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění, v případě poskytování dlouhodobé péče téže ošetřované osobě náleží dlouhodobé ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně více oprávněným, jestliže se při téže potřebě dlouhodobé péče vystřídají; vystřídání je možné i opakovaně, druh (družka) musí mít stejné bydliště s rodinným příslušníkem nebo s ošetřovanou osobou v posledních 3 měsících, ošetřující osoba musí mít písemný souhlas ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče, ošetřující osoba nesmí vykonávat v době dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, a to ani činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, může se v péči střídat i několikrát, vždy jen za celé dny, nikoliv v průběhu dne, od posledního dlouhodobého ošetřování uplynulo aspoň 12 měsíců, při opakovaném poskytování péče (střídání) se dávka znovu nevypočítává, nárok zůstává zachován a denní výše dávky rovněž, zaměstnanec žádá o souhlas s poskytnutím pracovního volna svého zaměstnavatele, který ho neposkytne pouze tehdy, brání-li mu v tom závažné provozní důvody, které zaměstnanci písemně sdělí.  Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají např.: zaměstnanci činní na základě zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, zaměstnanci činní na jako pěstoun, žáci a studenti zaměstnaní v době školních prázdnin, zaměstnanec na dítě, na které někdo pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek a je zdravotně schopen o dítě pečovat. Výplata dlouhodobého ošetřovného Výše dlouhodobého ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Jestliže zaměstnanec má za kalendářní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok nedlouhodobé ošetřovné, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový kalendářní den z denní výše ošetřovného jen poměrná část připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem. Totéž platí v situaci, kdy zaměstnanec s nárokem na výplatu ošetřovného vykonával práci po část dne z důvodu, že ošetřovaná osoba byla přijata do nemocnice nebo byla z nemocnice propuštěna. Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí nejdéle 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice. Doba výplaty se neprodlužuje ani při nové hospitalizaci, nový nárok na ošetřovné vznikne pojištěnci nejdříve po 12 měsících od posledního dne, za který mu tato dávka náležela, do uplynutí těchto 12 měsíců nemůže dlouhodobě pečovat nejen opakovaně o tutéž osobu, ale nemůže pečovat ani o jinou osobu s nárokem na dlouhodobé ošetřovné. Nevyplácí se za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu dávka jen jednou.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství  (dále také vyrovnávací příspěvek) se poskytuje zaměstnankyni, která  byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Základní informace Dávka náleží: těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni do konce 9. měsíce po porodu, zaměstnankyni, která kojí, pokud byly převedeny na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávaly, mají tyto ženy zakázánu nebo pokud podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje jejich zdraví (anebo těhotenství, mateřství, schopnost kojení). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci. Těhotné zaměstnankyni se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Z  důvodu ohrožení mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje nejdéle do konce 9. měsíce po porodu a u žen, jejichž schopnost kojit je ohrožena, pak po dobu kojení. Výše vyrovnávacího příspěvku stanoví se jako rozdíl redukovaného denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. U vyrovnávacího příspěvku se postupuje při stanovení a redukci denního vyměřovacího základu stejně jako u peněžité pomoci v mateřství. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se nevyplácí za kalendářní dny, ve kterých zaměstnankyně: byla v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě, čerpala mateřskou či rodičovskou dovolenou, ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala či ošetřovala jiného člena domácnosti, čerpala pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut příjem nebo plat, měla neomluvenou nepřítomnost v práci či byla účastna stávky. Některé skupiny zaměstnankyň nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na vyrovnávací příspěvek nárok (např. zaměstnankyně účastné pojištění ze zaměstnání malého rozsahu, zaměstnankyně zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce či členky kolektivních orgánů právnické osoby).

Otcovská je dávka ze  systému nemocenského pojištění, jejímž účelem je přiměřeně nahrazovat otci dítěte příjem, který mu uchází z  důvodu péče o novorozené dítě a matku. Základní informace Nárok na otcovskou má: pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem. Za otce dítěte je pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice (knize narození) zapsán jako otec, pojištěnec (pojištěnka), který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku. Věková podmínka 7 let navazuje na obdobnou podmínku u nároku na peněžitou pomoc v mateřství v případě převzatých dětí. Osvědčení skutečnosti o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů žadatel dokládá rozhodnutím příslušného orgánu. Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. V případě péče o totéž dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou také v případě, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče, neboť péče o více dětí se v tomto případě považuje za péči o jedno dítě. Otci vznikne nárok na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte i v případě, kdy jsou matka, dítě nebo oba dva ze zdravotních důvodů umístěni ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče. Nárok na otcovskou nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku pojištění, to znamená, že není nárok na tuto dávku z titulu ochranné lhůty. Pokud však k nástupu na otcovskou dojde ještě za trvání pojištění (zaměstnání), tak nárok vznikne a dávka se vyplatí i za dny po skončení zaměstnání. Nárok na otcovskou nemá pojištěnec za: dny pracovního klidu, pokud v době potřeby ošetřování (péče) mu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za jeden kalendářní den, který byl pro něho pracovním dnem, dobu, po kterou vykonával v pojištěné činnosti, ze které mu dávka náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Podpůrčí doba se však nepřerušuje, tzn., že pokud otec bude v průběhu čerpání otcovské některý den pracovat, nebude mu za tento den náležet výplata dávky, ale výplata se o tento den neprodlouží (obdobně jako u ošetřovného), dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za jeden kalendářní den, který měl být pro pojištěnce pracovním dnem. Výplata otcovské a podpůrčí doba Výše otcovské od prvního kalendářního dne činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. činí u otcovské maximálně 1 týden (7 kal. dnů) a začíná dnem nástupu na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.  Běh podpůrčí doby se nepřerušuje, a to ani v těch případech, kdy otec nemůže o dítě z objektivních důvodů pečovat (např. je hospitalizován v nemocnici a fakticky nepečuje o dítě ani po část dne). Výplata dávky za dny, kdy otec dítěte o dítě nepečoval ani po část dne, nenáleží. Jiná situace nastává v případě, kdy dítě v průběhu pobírání otcovské zemře. V takovém případě se dávka, na kterou již vznikl nárok, bez dalšího doplatí. Pokud je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do zařízení. Obdobně se postupuje v případě, kdy dítě bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, protože o něj přestali rodiče pečovat. Toto předčasné skončení podpůrčí doby pro otcovskou vyplývá z účelu dávky.

V předchozím článku jsme se seznámili se základními obecnými informacemi k zavedení zcela nového odlišného postupu při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a uplatňování žádostí o náhradu mzdy a nemocenského od 1. 1. 2020. Popsali jsme si základní principy, výhody, povinnosti a právní ukotvení, které si v úvodu stručně připomeneme.

Cílem elektronizace procesu rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je zavést zcela novou, jednoduchou a funkční formu elektronické neschopenky (tzv. eNeschopenky) jako plně elektronické cesty komunikace zúčastněných aktérů.

Úraz je spolu s nemocí nejběžnější, a tedy i nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V tomto článku vysvětlíme, jak se postupuje při poskytování dávek v nemoci pojištěncům při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v důsledku úrazu.

Karenční doba je institut, který byl do systému nemocenského pojištění poprvé zakotven v roce 2008. Bezprostředně po jeho zavedení se objevily hlasy a volání po jejím zrušení. Diskuse o (ne)prospěšnosti karenční doby se vedly a vedou od jejího zavedení téměř nepřetržitě. Nyní se blížíme k okamžiku jejího zrušení.

Ze systému nemocenského pojištění se v situacích, kdy se zaměstnanec nebo zaměstnankyně musí postarat o dítě, které převzali do péče nahrazující péči rodičů, poskytují především 2 dávky, a to peněžitá pomoc v mateřství (dále také PPM) a dávka otcovské poporodní péče (dále jen otcovská). Pokud tito zaměstnanci splní potřebné podmínky, mají stejně tak jako biologičtí rodiče nárok na dávku a také na volno v zaměstnání.

Volný pohyb osob a dostupný trh práce členských zemí EU a EHP s sebou přináší také situace, kdy pojištěnci nastává potřeba čerpat dávky z českého systému nemocenského pojištění, ačkoliv se aktuálně nachází v jiném státě, ať už je důvodem úraz, nemoc, či mateřství.

Otcovská Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká výjimka na čerpání otcovské až po šestinedělí. Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici a přišlo...

V částce 119 Sbírky zákonů bylo vyhlášeno sdělení MPSV č. 236/2018 Sb., ze dne 11. 10. 2018, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, se od 1. 1. 2019 zvyšuje z 2 500 Kč na částku 3 000 Kč.

V roce 2019 dochází k několika důležitým změnám v sociálním pojištění, a to ke změně rozhodné částky pro vstup do pojištění, výše minimální částky pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění u OSVČ, ale především také ke změně termínů plateb sociálního pojištění OSVČ. V neposlední řadě dochází také k navýšení důchodů.

Leden 2019 přinese v pojistném na sociální zabezpečení mnohem více změn než roky předchozí, a to zejména v oblasti pojistného na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2019 v číslech. S dalšími novinkami vás postupně podrobněji seznámíme v následujících článcích.

V minulém čísle jsme zodpověděli vaše nejčastější dotazy týkající se zejména nové dávky nemocenského pojištění dlouhodobého ošetřovného. V tomto čísle budeme pokračovat a zodpovíme vaše další dotazy k druhé nové dávce, dávce otcovské poporodní péče, tzv. otcovské. Dále se budeme věnovat otázkám týkajícím se krátkodobého ošetřovného.

V době prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti finančně zabezpečuje zaměstnance zaměstnavatel, který nemocnému zaměstnanci poskytuje tzv. náhradu mzdy (platu) za pracovní dny (příp. dny, kdy měl zaměstnanec plánované směny). Peněžní náhradu zaměstnanec však dostává až od 4. pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, první tři pracovní dny (nejvýše 24 hodin) nedostává zaměstnanec nic, jedná se o tzv. karenční dobu.

V průběhu letošního roku byly zavedeny dvě nové dávky nemocenského pojištění. Jejich implementace přináší řadu otázek, především z oblasti dlouhodobého ošetřovného. Objevují se však i dotazy na dávku otcovské péče.

Rok 2018 byl mimořádně bohatý na změny v oblasti nemocenského pojištění. Došlo k mnoha úpravám v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen ZNP). Po několika desetiletích byly do systému nemocenského pojištění zavedeny dvě nové dávky - otcovská a dlouhodobé ošetřovné, které mají dopad jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele. Další důležitou změnou je navýšení sazeb nemocenského v případě dlouhodobých dočasných pracovních neschopností.

Od 29. června 2018 nabude účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony. Novelou se zavádí nová dávka ze systému nemocenského pojištění - dlouhodobé ošetřovné.