transparentnost odměňování

Vykonávat práci může zaměstnanec i pro jiného zaměstnavatele než toho svého (kmenového). Je tomu tak např. na základě dočasného přidělení (zapůjčení) dle ustanovení § 43a zákoníku práce. S tímto institutem je ale spojen požadavek na tzv. srovnatelné pracovní a mzdové (platové) podmínky. Co všechno pod ně lze podřadit? Patří tam i benefitní plnění poskytované zaměstnavatelem v podobě příspěvku na penzijní připojištění?

Docházkové bonusy, dlouhodobě diskutované téma pracovněprávní praxe, přináší značné komplikace jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Na jedné straně se zaměstnavatelé snaží omezit nepředvídatelné absence pracovníků a motivovat je k pravidelné docházce. Na druhé straně stojí práva zaměstnanců, jejichž překážky v práci, například kvůli nemoci či rodinným povinnostem, mohou vést k nespravedlivé ztrátě bonusu. Tento článek přináší stanovisko spolku CzELA, které se zaměřuje na právní aspekty a pokouší se nastínit, jak koncipovat docházkové bonusy tak, aby byly respektovány oprávněné zájmy všech stran.

Příplatek za přesčas vypočítáváme jiným způsobem, než je 25 % z průměrného výdělku. Zaměstnanci tímto dostanou více, než je zákonem stanoveno. Do mzdy zadáváme hodiny přesčasové práce a sumu příplatku za přesčas, přičemž každý měsíc může být jiná sazba za hodinu přesčasu. Je možné tento příplatek za přesčasovou práci započítat do průměrného výdělku?

Státy Evropské unie jsou povinny nejpozději do 7. 6. 2026 transponovat evropskou směrnici, jejímž účelem je zvýšit transparentnost odměňování zaměstnanců, a zabránit tak většině rozdílů v odměňování mužů a žen. V tomto článku se společně podíváme na chystanou transpozici této směrnice ve Finsku, které – oproti České republice – již přišlo s uceleným návrhem zákona. Čeští zaměstnavatelé si tak mohou opět udělat přibližnou představu, co je v nadcházejícím roce čeká.

Některé státy se rozhodly si z transpozice úspěšně odškrtnout alespoň oblast povinností zaměstnavatelů při náboru zaměstnanců. Právě této oblasti bude věnován náš článek. Podíváme se na částečné návrhy transpozice v Polsku, Irsku a na Maltě, ale i na nám blízké Slovensko, kde je již značná část náborových povinností vyplývajících ze Směrnice součástí stávající legislativy. Uvedené státy tak mohou poskytnout představu, jakým způsobem budou nové povinnosti zaměstnavatelů v oblasti náboru transponovány do české právní úpravy a na co se mohou zaměstnavatelé v této souvislosti připravit. Při zpracování vycházíme z odpovědí odborníků z jednotlivých zemí působících v mezinárodní alianci Ius Laboris, specializované na pracovní právo, případně z veřejně dostupného znění příslušných právních předpisů.

Rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice přetrvávají i přes právní rámec, který zakotvuje princip stejného výdělku za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Tento článek vysvětluje, co tento princip znamená podle zákoníku práce a jaká kritéria zákon rozeznává. Dává doporučení zaměstnavatelům a především pracovníkům v HR, jak správně hodnotit práci a pracovní výkon a jak předejít diskriminaci při stanovení výdělku. Zaměřuje se na povinnosti zaměstnavatelů při zajištění rovného zacházení, porovnává mzdové a platové systémy a nabízí praktická doporučení, jak nastavit spravedlivé a transparentní odměňování i na základě příkladů ze soudní praxe. Správné nastavení hodnoty práce přispívá nejen k naplnění zákonných požadavků, ale i k posílení soudržnosti a loajality pracovních týmů.

Kvůli podzimním volbám se v České republice zřejmě o něco pozdrží transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále pro zjednodušení jen „Směrnice“). Česká republika je povinna tuto Směrnici transponovat nejpozději do 7. 6. 2026. Zaměstnavatelé by se proto měli začít na související povinnosti připravovat už teď. Odpověď na otázku, co je čeká, jim mohou poskytnout alespoň již zveřejněné návrhy transpozice v zahraničí. V tomto článku se společně podíváme na chystanou transpozici Směrnice v Nizozemí.

Směrnice EU o transparentnosti odměňování 2023/970/EU („GEP“) by měla být jednotlivými členskými státy implementována do 7. června 2026. V ČR bohužel zatím nemáme zveřejněn právní rámec, jak si česká legislativa přeje směrnici implementovat, a tak k přípravě můžeme zatím použít jen text samotné směrnice, akční plán MPSV a příklady některých zemí, které jsou v implementaci dál než ČR. Jasné je jedno, s ohledem na datum implementace a neexistenci návrhu k dnešnímu dni, nebudou mít čeští zaměstnavatelé dostatek času se na novou úpravu připravit. Nezbývá jim tedy nic jiného než první kroky dělat pouze s ohledem na rámec udaný směrnicí. Právě ten jsme na setkání s JUDr. Natašou Randlovou, Ph.D., a Mgr. Bc. Lucií Krejčí, které se konalo 18. 6. 2025, probrali a ukázali, jak ho promítnout do českých podmínek. Na setkání jsme probrali klíčová témata: práva zaměstnanců, kategorizace („stejná práce nebo práce stejné hodnoty“), co zahrnout do odměňování, jaká je role zástupců zaměstnanců, individuální práva na informace a povinnosti hlásit rozdíly v odměňování žen a mužů, mechanismy prosazování, pokud nebudou pravidla dodržována.