Mgr. Šárka Homfray

Rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice přetrvávají i přes právní rámec, který zakotvuje princip stejného výdělku za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Tento článek vysvětluje, co tento princip znamená podle zákoníku práce a jaká kritéria zákon rozeznává. Dává doporučení zaměstnavatelům a především pracovníkům v HR, jak správně hodnotit práci a pracovní výkon a jak předejít diskriminaci při stanovení výdělku. Zaměřuje se na povinnosti zaměstnavatelů při zajištění rovného zacházení, porovnává mzdové a platové systémy a nabízí praktická doporučení, jak nastavit spravedlivé a transparentní odměňování i na základě příkladů ze soudní praxe. Správné nastavení hodnoty práce přispívá nejen k naplnění zákonných požadavků, ale i k posílení soudržnosti a loajality pracovních týmů.

Zaměstnavatel musí poskytnout povinný příspěvek, pokud zaměstnanec splňuje podmínky pro jeho poskytnutí a zároveň si o něj požádá. Jak má správně postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nemá uzavřenou smlouvu na penzijní připojištění nebo DPS a ani ji uzavřít nehodlá? Zaměstnavatel mu tudíž příspěvek nemůže poskytnout, protože ho nebude mít kam zaslat. Nemůže to být považováno za diskriminační?

Rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice patří mezi dlouhodobě diskutované problémy. České ženy vydělávají v průměru o 18 % méně než muži. Pojem Gender Pay Gap, kterým se tyto rozdíly nazývají, však není univerzálně srozumitelný. Tento rozdíl není jen pouhým ekonomickým ukazatelem, ale přetrvávající strukturální nerovností s hlubokými kořeny. V článku se seznámíme se skutečnými příčinami tohoto jevu, přičemž zohledníme individuální rozhodnutí ovlivněná společenskými stereotypy, netransparentní firemní politiky i význam systémové podpory ze strany státu. V příspěvku vysvětlíme, co Gender Pay Gap znamená, jak a kde vzniká a jaké faktory jej ovlivňují Zaměříme se také na roli zaměstnavatelů, kteří mohou prostřednictvím jasné politiky rovného odměňování přispět k posílení ekonomické nezávislosti žen a celkové sociální soudržnosti.

Musí být v popisu pracovní činnosti uvedeny kvalifikační předpoklady a dosažené vzdělání?

Jak prosím vyřešit 1) na pracovních smlouvách, pokud zaměstnavatel pracuje ve zkušebním provozu na hale ve městě A (zatím bez čísla popisného), ale stále má poštovní schránku a není plně vystěhovaný z města B? 2) Kdy se tato změna hlásí finančnímu úřadu, ČSSZ, zdravotní pojišťovně, příp. dodavatelům?

Lze proplácet příplatek za noční směnu v jiném časovém pásmu, než je zakotveno v § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku? Např.: noční směny jsou plánované až od 23 hod. večer do 7 hod. ráno. Můžeme vnitřním předpisem/směrnicí/v kolektivní smlouvě zakotvit, že příplatek za noční směnu bude náležet i za hodinu od 6 hod. do 7 hod. ráno?

Podle zákoníku práce může být mzda sjednána (např. pracovní smlouvou), stanovena (např. vnitřním předpisem), nebo určena (mzdovým výměrem). Máme za to, že výše mzdy může být upravena i kombinovaně, tj. například „základní“ mzda určená mzdovým výměrem, příplatky ve výši, které převyšují minimum dle zákoníku práce (např. příplatek za noční práci), ve vnitřním mzdovém předpise a další složky mzdy i kolektivní smlouvou (např. odměna vázaná na výši zisku, na dosažení pracovního výročí apod). Dle § 114 ZP mzda za práci přesčas nepřísluší, pokud je sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Je přípustná následující kombinace sjednání a určení mzdy: Řešení spočívá v tom, že zaměstnavatel a zaměstnanec se v pracovní smlouvě dohodnou, že výši mzdy jednostranně určuje zaměstnavatel mzdovým výměrem, samozřejmě za splnění obecně závaznými právními předpisy stanovených podmínek (minimální mzda, zaručená mzda, princip stejné odměny za stejnou práci apod.), avšak zároveň se v pracovní smlouvě obě strany dohodnou, že mzda určená mzdovým výměrem přihlíží k práci přesčas v rozsahu 150 hodin ročně. Nabízí se určitá analogie s rozhodnutím NS 21 Cdo 1033/2019, které se zabývalo kombinací kolektivní smlouvy a mzdového výměru.

Máme provozovny různě po republice, kromě toho poskytujeme zaměstnancům možnost Home office. Pro zaměstnance s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele je umožněno na základě smlouvy o zajištění stravování stravování v jídelně dodavatele. Jak správně nastavit příspěvek na stravování, když hodnota příspěvku na stravování strávníků v jídelně by byla nižší než u zaměstnanců, kteří tuto možnost nemají a těm bychom poskytli příspěvek např. formou stravenek či stravenkového paušálu? Pak by se zaměstnanci stravující se v jídelně mohli cítit "diskriminováni", když by viděli jako formu vhodnější stravenky. 

Zaměstnavatel uzavřel 3 souběžné DPP s jedním zaměstnancem (z důvodů vyúčtování grantů). Sčítají se odpracované hodiny pro účely nároku na dovolenou? Na jedné nebo i dvou ze třech dohod by za rok nebylo odpracováno 80 hod. Nebo vzniká nárok na dovolenou u každé Dohody zvlášť?

Zaměstnanec si podal žádost o home office ( plošný - celý týden). V naší organizaci HO umožňujeme. Nicméně v tomto týmu si zaměstnanci mohou pracovat max 3x v týdnu z domova - tak rozhodl vedoucí, na základě Dohody o HO. Musíme i v tomto případě písemně odůvodnit, proč daný zaměstnanec nemůže mít HO celý týden? HO mu umožníme, ale jen na část pracovního týdne. 

Bohužel máme důvodné podezření, že zástupci odborové organizace porušili povinnosti mlčenlivosti a jejich cestou unikla jména propouštěných zaměstnanců ještě před samotným předáním výpovědi. Jak se v tomto případě můžeme bránit? Nechceme samozřejmě narušit vzájemné vztahy, ale domnívám se, že prozrazení těchto informací může významně poškodit vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci právě v době, kdy dochází ke snižování stavů. Je možné nesdělovat odborářům přesná jména zaměstnanců (pokud nejsou odborovými funkcionáři), ale seznámit je pouze se strukturou, tj. pozice a počty? 

Je platná pracovní smlouva, kterou předáme fyzicky zaměstnanci s oskenovaným podpisem jednatele společnosti?

Zaměstnavatel souhlasí s tím, že se jeho zaměstnankyně vrátí z rodičovské dovolené dříve (konkrétně dítěti jsou 3 roky 25. 5. 2023 - návrat od 1. 5. 2023 na původní pracovní pozici). Je nutné z pohledu zaměstnankyně písemně žádat o dřívější nástup, nebo se musí strany společně dohodnout a podepsat tedy písemnou dohodu?

Jak správně vyřešit situaci se mzdou za proplacenou dovolenou zaměstnanci z UK, který odjel na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu, ihned po vypuknutí vlečného konfliktu 1. 3. 2022 a doposud se neozval ani není k zastižení na žádném z posledních uvedených kontaktních údajů. Od 1. 3. 2022 byl na neplaceném volnu v návaznosti na doložený povolávací rozkaz. K 30. 11. 2023 mu skončil pracovní poměr uplynutím doby určité. Byla mu proto ve mzdě za 11/2023 proplacena nevyčerpaná dovolená, ale protože měl mzdu vyplácenou v hotovosti, zatím nám leží v pokladně a nemáme ji komu předat. 

Platí po novele zákoníku práce, že běžné pracovněprávní dokumenty jako pracovní smlouvy, DPP a DPČ, smlouva o mzdových podmínkách, dodatky ke smlouvě apod., lze posílat s běžným elektronickým podpisem (tj. i sken) na soukromý e-mail zaměstnance i bez jeho výslovného souhlasu? Výslovný souhlas s doručováním písemností a certifikovaný podpis je tedy potřeba jen na definované písemnosti (mzdový/platový výměr, výpověď, vytýkací dopisy?)? Tato změna je platná až od ledna, nebo již nabyla účinnosti? 

Zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce jako uklízečka by chtěla tuto dohodu ukončit a začít pracovat na dohodu o pracovní činnosti na stejný druh práce. Je v souladu s právními předpisy ukončit dohodu o provedení práce dohodou a následující měsíc uzavřít na stejnou činnost dohodu o pracovní činnosti?

Firma (OSVČ) má ke dni 31. 12. 2023 celkem 6 zaměstnanců a k 1. 1. 2024 dojde k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímacího zaměstnavatele (také OSVČ). Z šesti stávajících zaměstnanců je 1 zaměstnankyně toho času na rodičovské dovolené. Dostali jsme informaci, že tuto zaměstnankyni nelze tímto „přechodem“ převést a musí zůstat u stávajícího zaměstnavatele. Je tato informace správná, nebo může být také převedena?

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele, pokud se společnost přejmenovává např. z názvu XXXX, a.s. na XXXZ, a.s.? Právní forma se nemění. U zaměstnavatele působí odborová organizace. Musí být každý zaměstnanec informován samostatně, např. dopisem (a případě musí být potvrzeno jeho podpisem) nebo je jiná možnost? Např. informovat odborovou organizaci a ta již zajistí informování zaměstnanců?

Společnost vstoupila k 1. 7. 2023 do dobrovolné likvidace. Jednatel společnosti se stal likvidátorem. Je likvidátor v tomto případě druhým pracovním poměrem tohoto jednatele ve společnosti? A musí se přihlašovat k OSSZ a ZP, když už je tamtéž přihlášen z poměru jednatele? 

Zaměstnanec je již tři měsíce v pracovní neschopnosti. Dne 28. 6. 2023 nám zaměstnanec doručil výpověď e-mailem bez elektronického podpisu. Pracovní neschopnost mu dále trvá. Skončí pracovní poměr normálně uplynutím dvouměsíční doby, tedy 31. 8. 2023?