Kurýři, řidiči, lékaři, grafici, hlídačky dětí, pečovatelé a desítky tisíc dalších lidí si prostřednictvím digitálních platforem přivydělávají s využitím moderních technologií, které jim umožňují pracovat tehdy, způsobem a pro koho sami chtějí. Zbytečná evropská regulace by jim neměla upírat právo svobodné volby ani brzdit dynamicky se rozvíjející digitální ekonomiku. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), jako hlavní zástupce digitálních platforem v Česku, upozorňuje, že jasná pravidla mohou být užitečná, avšak není úlohou Evropské unie ani úředníků rozhodovat za jednotlivce o tom, kdy, jak a za jakých podmínek mají pracovat.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v současnosti dokončuje návrh zákona upravující práci prostřednictvím digitálních platforem. SOCR ČR vítá, že se na jeho přípravě mohl expertně podílet spolu s dalšími sociálními partnery a že návrh automaticky neztotožňuje platformovou práci s klasickým zaměstnaneckým poměrem, což by v praxi znamenalo konec digitálních platforem v Česku. Cílem návrhu MPSV je nastavit férová a jednotná pravidla pro moderní formu výdělku, kterou využívají nejen kurýři a řidiči, ale také pečovatelé, lékaři, právníci, řemeslníci či zástupci kreativních profesí. Tento způsob práce je navíc často volbou rodičů malých dětí, studentů, lidí starších 50 let i těch, kteří hledají flexibilní přivýdělek ke své hlavní pracovní činnosti.
„Platformová ekonomika stojí na oboustranné flexibilitě. Pro stovky tisíc lidí na digitálních platformách je klíčové, aby se mohly svobodně rozhodnout, kdy a jakou zakázku přijmou a jak intenzivně chtějí pracovat. Oceňujeme, že ministerstvo tento princip moderního způsobu práce respektuje a minimalizuje zásahy do svobody každého člověka,“ uvádí Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Algoritmy pod dohledem, ale s rozumem
SOCR podporuje zavedení vyšší transparentnosti v oblasti algoritmického řízení. Lepší přehled o tom, na základě jakých pravidel jsou zakázky přidělovány, může zvýšit předvídatelnost i důvěru samotných pracovníků. Zároveň však přetrvávají obavy, že česká legislativa může být nastavena nelogicky, například pokud by usilovala o plošný zákaz automatického omezování uživatelských účtů.
„V praxi existují situace, kdy je okamžitý automatický zásah nezbytný – například při překročení bezpečné doby řízení u řidičů. Požadavek, aby každý takový úkon musel v reálném čase schválit člověk, je u tisíců zakázek každou hodinu technicky nerealizovatelný. Smysl naopak dává automatické omezení s následným lidským přezkumem,“ vysvětluje Tomáš Prouza.
Rizika přenesené odpovědnosti a nadměrné byrokracie
SOCR považuje za problematický zejména návrh zavedení sdílené odpovědnosti mezi platformou a zprostředkovateli, protože platforma nemá k dispozici žádné nástroje, kterými by mohla ovlivňovat či kontrolovat vnitřní fungování svých dodavatelů. Pokud by přesto měla nést odpovědnost za jejich činnost, mohlo by to vést k paradoxním situacím – například k tomu, že by se digitální platforma fakticky musela stát „zaměstnavatelem“ řidiče taxi, ačkoliv sama ze zákona nedisponuje licencí k provozování taxislužby.
Za zcela nepřiměřené navýšení administrativní zátěže SOCR považuje rovněž snahu rozšířit právní domněnku do daňové oblasti, což jde nad rámec požadavků vyplývajících z evropské směrnice.
„Česko by se mělo držet minimalistické transpozice, jak obecně vláda slibuje. Jakékoliv další navyšování byrokracie v podobě nadbytečných daňových regulací zbytečně zatíží digitální ekosystém a sníží jeho konkurenceschopnost,“ dodává Prouza.
Co lze očekávat
„Předložený návrh vnímáme jako velmi dobrý základ pro další legislativní debatu. Ministerstvo odvedlo velký kus práce a nastavilo směr, který podle nás dává smysl. Nyní přichází fáze, kdy je potřeba některé detaily dopracovat a precizně vyvážit byrokratické požadavky s fungováním moderní ekonomiky, a hlavně požadavky pracovníků platforem na možnost svobodného rozhodování o tom, kdy, jak a pro koho chtějí pracovat. Budeme proto aktivně přicházet s připomínkami tak, abychom společně s ministerstvem výsledný návrh doladili do podoby moderní legislativy, která přinese větší transparentnost a právní jistotu, ale zároveň zachová flexibilitu a inovace, na nichž je digitální ekonomika postavená,“ uzavírá Tomáš Prouza.
Flexibilita jako hlavní pilíř platformové práce
V České republice si prostřednictvím digitálních platforem alespoň příležitostně přivydělávají stovky tisíc lidí. Často jde o studenty, rodiče na rodičovské dovolené, osoby starší 50 let nebo zaměstnance hledající flexibilní přivýdělek. Mnohdy se jedná o skupiny, které jsou na tradičním trhu práce znevýhodněny, případně o lidi, pro něž je klíčové mít kontrolu nad tím, kdy a v jakém rozsahu pracují. Právě flexibilita je hlavním důvodem, proč se rozhodují pro platformovou práci – mohou si sami určovat pracovní dobu, volit zakázky a svobodně se rozhodovat, zda je přijmou, či odmítnou. Svoboda vlastní volby tak tvoří samotnou podstatu tohoto typu práce.
Dostupná data zároveň ukazují, že většina pracovníků platforem tento model upřednostňuje před klasickým zaměstnaneckým poměrem. Průzkum Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR mezi 766 kurýry a řidiči v Česku odhalil, že 96 procent respondentů oceňuje možnost zvolit si pracovní dobu a přibližně tři čtvrtiny považují svobodu podnikání za důležitější než jistoty spojené se zaměstnáním. Ke stejným závěrům docházejí nejen průzkumy samotných platforem, ale také studie Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).
Současně však průzkum SOCR ČR ukázal, že osm z deseti pracovníků by uvítalo více benefitů, například úrazové pojištění nebo kompenzace při výpadku příjmu. Tyto výhody by si ale přáli zachovat při statusu OSVČ, nikoli formou zaměstnaneckého poměru. Podobné postoje potvrdil i loňský průzkum Vysoké školy AMBIS a SOCR zaměřený na generaci Z, tedy mladé lidi ve věku 18–28 let. Plných 88 procent z nich označilo flexibilitu za klíčovou nebo důležitou, zatímco stabilní zaměstnání s fixním platem by preferovalo pouze 27 procent respondentů.
Zdroj: SOCR ČR