bezpečnost práce

5. – 9. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o klesajícím počtu odborářů, šestidenním pracovním týdnu v Řecku atd.

Jsme nestátní organizace, jsme spol. s r. o. a zaměstnáváme některé lidi, kteří potřebují ke své profesy školení atd. Jedná se například o řidiče, kteří musí mít platnou profesní způsobilost, platný řidičský průkaz apod. Pak například údržbáře a provozní elektrikáře, kteří musí mít kvalifikaci osvědčenou platnou vyhláškou/nařízením/zákonem. Kdo je povinný si toto hlídat? Zaměstnavatel musí hlídat, zda má zaměstnanec vše platné a pak ho na potřebná školení přihlásit, či je toto povinností zaměstnance si pohlídat a zaměstnavatel pak povinná školení zajistí a zaplatí po nahlášení zaměstnancem, že mu končí potřebná osvědčení? 

V naší společnosti zaměstnáváme zaměstnance, kteří pracují na pozicích s různými riziky pracovního prostředí v kategorii 2 a 3. Dle § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen vést evidenci rizikových prací, kde jedním ze sledovaných údajů je počet směn odpracovaných při rizikové práci. Jakou dobu musí během jedné směny zaměstnanec v riziku strávit, aby se do tohoto počtu započítala? A zda se tato evidence vede pro příslušného zaměstnance za všechna rizika dohromady nebo je potřeba vést evidenci o počtu směn v riziku hluku a např. prachu zvlášť? Dle § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činí výše příplatku nejméně 10 % z minimální mzdy a dle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % z minimální mzdy za každý zatěžující vliv. Pokud je tedy zaměstnanec po část směny vystaven prašnému prostředí, po další část hlučnému a po další část např. chemickým látkám, přísluší mu za tuto směnu trojnásobek příplatku, nebo by musel být ve stejný čas vystaven několika rizikům naráz, aby se příplatek násobil? Posuzuje se každá směna individuálně dle skutečně vykonávané činnosti, nebo když s sebou daná pozici dle kategorizace prací nese určitá rizika pracovního prostředí (např. pozice svářeče má rizika prachu, hluku a vibrací), má zaměstnanec automaticky nárok na trojnásobný příplatek za každou odpracovanou hodinu bez ohledu na to, zda se během směny vystavil všem třem rizikům? Vznikne zaměstnanci nárok na příplatek v riziku hluku i v případě, že bude mít při výkonu práce ochranu hluku v podobě špuntů do uší nebo sluchátek? Lze např. interní směrnicí stanovit, že bude všem zaměstnancům příslušet měsíční paušál jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí bez ohledu na to, kolik hodin skutečně odpracují?

Pro práce ve výšce v Česku platí, že při špatné povětrnostní situaci např. silný vítr (cca 8+ m/s), bouře, krupobití, sněžení či mráz (–10 C°) dohlednost v místě prací menší než 30m se musí práce ve výšce přerušit. Jak se toto ustanovení řeší například na zahraničních pracovištích, kde jsou teploty stále pod –10 (např. finské venkovní pracoviště s teplotou –15 až –20). Když pominu bezpečností přestávky na práci v chladu, dá se za nějakých opatření taková práce ve výšce započít? Zejména práce na lešení, v MEWP, v závěsném koši a na ocelové konstrukci za použití OOPP proti pádu. A silný vítr se týká i práce na klasickém pevném lešení (nepojízdné)? 

Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. patří, vedle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.

Ruční manipulace je opakovaně zdrojem závažných pracovních úrazů. Jedním ze zdrojů závažných pracovních úrazů u ruční manipulace jsou i pojízdné kruhové stoličky. Dle našeho názoru příčinou závažných pracovních úrazů, resp. úrazů obecně u stoliček je například neseznámení se s návodem k montáži/k používání stoličky, dále kluzká, nerovná nebo znečištěná podlaha, ale také i nevyhodnocení konkrétních rizik.

Když je zaměstnanec při provádění kontroly přistižen, že nepoužívá předepsané OOPP, je nutné mít od něj podpis v záznamovém dokumentu o prováděné kontrole, že OOPP nepoužíval? A pokud ano, jak postupovat v případě, že takový pracovník odmítne podepsat záznam o tom, že předepsané OOPP v té době nepoužíval. 

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Nedávno, spíše s nostalgií jsem listoval v časopise BHP a narazil jsem na článek s názvem: Zamyšlení nad obsahem slov „bezpečnost práce“. Na chvíli jsem se i já zamyslel a až potom jsem zaregistroval jméno autora – Ing Antonín Dušátko. Přečetl jsem si celý článek, a ještě dva na něj navazující. Autora znám už doslova několik desetiletí a jeho práce byly vždy na vysoké úrovni, vždy byly podloženy prověřenými fakty, a přitom jsou psány velmi srozumitelně. Jeho otázka zněla jako výzva a zejména, když mě osobně požádal o názor jsem o otázce začal uvažovat ve všech mě známých souvislostech.

V návaznosti na zvýšený počet evidovaných pracovních úrazů u ruční manipulace s břemeny, dále také i u obráběcích a tvářecích strojů bylo tedy zřejmé, že některý z příspěvků se zaměří na příslušnou oblast. Jsme však toho názoru, že je vhodné z pohledu bezpečnosti práce zareagovat na zvýšené nároky na přepravní společnosti například na e-shopy, logistická centra a zásilkové služby, a tím i používání dopravníků. Logicky tyto a podobné aktivity spojené s používáním dopravníků tzn. technických zařízení vedou i ke zvýšenému počtu pracovních úrazů, což také evidujeme. Navážeme-li dále na kontrolní zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, pak z toho vyplývá, že je určitě vhodné se důkladněji věnovat bezpečnosti práce a bezpečnému provozu transportních zařízení tzn. dopravníkům. Cílem příspěvku je tedy v této oblasti zvýšit osvětu a snížit pracovní úrazovost.

Manipulaci s břemeny různých tvarů a rozdílné hmotnosti pomocí zdvihacích zařízení, kterými mohou mostové nebo mobilní (automobilové) a hydraulické nakládací jeřáby, ale i používání pracovních plošin, dále stavebních výtahů apod. se z pohledu možných rizik a vzniku pracovních úrazů řadí mezi odvětví, která zaujímají po stavebnictví, lesnictví jedno z čelních míst.

Ze statistických údajů informačního systému Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že nejvíce pracovních úrazů vzniká ve zpracovatelském průmyslu, kde je také zaměstnáno nejvíce zaměstnanců. Důvodem tohoto nepříznivého vývoje pracovní úrazovosti za poslední období je práce na obráběcích a tvářecích strojích.

Říká se, že ve firmách, kde se nedostává pozornosti otázkám bezpečnosti práce, tam tiká časovaná bomba. Obvykle to mívá stejné příčiny - snaha o úspory. Podívejme se na to, jak to leckde chodí, očima některých zaměstnavatelů.

Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce u strážníků obecní (potažmo městské) policie.

Předávání vhodných a ucelených informací o bezpečnostních aspektech vykonávaného pracovního postupu je základem systému BOZP. Bezpečnost práce je neoddělitelnou součástí jakékoli vykonávané práce a zdůraznění bezpečnostních aspektů by mělo být normální součástí předávaných informací. Je na vedoucím práce, jakou formu předání těchto informací zvolí, a je jeho odpovědností, zda tyto informace budou komplexní či nikoli, a zda budou zaměstnanci uvedena při samotném výkonu práce. Vedoucímu pracovníkovi lze v části formy a komplexnosti předání informací pomoci např. tím, že bude mít nástroj jednotného vzoru takové dokumentované informace – bezpečnostní pracovní kartu.

Cílem příspěvku je seznámit se základním legislativním rámcem vztahující se k bezpečnému provozu motorových vozíků, dále s problematikou možných příčin vzniku pracovních úrazů a s vývojem pracovní úrazovosti v této oblasti. Dále také uvádíme vybrané příklady pracovních úrazů při provozu motorových vozíků.

Rozšířený a hlubší pohled na pracovní úrazovost V úvodní části tohoto článku jsme uvedli dlouhodobý vývoj tuzemské pracovní úrazovosti, ze kterého lze již získat představu o dosahované úrovni bezpečnosti...

Bezpečný pracovní postup je nedílnou součástí procesu řízení rizik, neboť popisuje nebezpečí, rizika a související preventivní opatření, která mají být použita k zajištění toho, aby byl úkol/činnost prováděn tak, aby se snížilo riziko zranění zaměstnance. Bezpečný pracovní postup musí vycházet a být koncipován na základě hodnocení rizik na daném pracovišti.

Motto: Zdraví je stav, kdy posuzovaný systém je prost všech fyzických, psychických a sociálních traumat Ochrana zdraví má dosáhnout toho, aby z žádné lidské aktivity nevznikala nepřijatelná zdravotní rizika. Bezpečnost práce je - to stále zůstává otázkou.

Motto: Zdraví je stav, kdy posuzovaný systém je prost všech fyzických i psychických traumat. Bezpečnost práce je - to je ale stále otázka.