Pracovní doba - strana 4

Základní informace Pracovní doba zaměstnance musí být pravidelně střídána dobou odpočinku. Doba odpočinku zahrnuje především dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu. Pokud jde o nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvý zaměstnanec pak 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích). Tomu je nutné prakticky rozumět tak, že v uvedené délce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami zajistit, jinak by to nedávalo smysl. Zaměstnanci staršímu 18 let může zaměstnavatel v určitých případech (např. nepřetržité provozy, nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, potřeba práce přesčas, apod.) zkrátit nepřetržitý odpočinek až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, ovšem za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. viz situace Nepřetržitý odpočinek v týdnu, Délka pracovní doby (obecně), Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele Příklad: Zaměstnanci začala směna v 6.00 hodin a skončila v 18.00 hodin. Další směna mu podle rozvrhu měla začít následující den v 6.00 hodin. V takovém případě by měl zaměstnanec nepřetržitý odpočinek mezi směnami v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v délce 12 hodin a byl by splněn zákonný požadavek na jeho minimální délku. Zaměstnavatel ale nařídil zaměstnanci práci přesčas. Ta mohla být nařízena v maximální možné délce do 22.00 hodin, aby byl zaměstnanci zaručen nepřetržitý odpočinek v minimální délce 8 hodin. Zkrácení tohoto odpočinku o 3 hodiny oproti zákonnému minimu zároveň znamená, že ten následující musí trvat alespoň 14 hodin (11 + 3).
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Konto pracovní doby je specifickým rozvržením pracovní doby. Může ho uplatnit jen zaměstnavatel odměňující mzdou (použití v platové sféře je zákonem výslovně vyloučeno) a činí tak zpravidla v situaci, kdy hodlá zaměstnanci přidělovat práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jeho aktuální potřebě (a tato potřeba zpravidla kolísá a není zcela předvídatelná). Zavedení konta pracovní doby je podmíněno u zaměstnavatele, u kterého působí odborová organizace, sjednáním v kolektivní smlouvě, a u zaměstnavatele, kde odborová organizace nepůsobí, stanovením ve vnitřním předpisu. Co zaměstnavatel nepotřebuje, je souhlas jednotlivých zaměstnanců. Protože právní úprava konta pracovní doby je jen kusá, měla by to být právě kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, v nichž budou bližší podrobnosti týkající se tohoto způsobu rozvržení pracovní doby upraveny. Konto pracovní doby je spojeno s existencí příslušného vyrovnávacího období, poskytováním stálé měsíční mzdy (mzdy ve stálé měsíční výši) a vedením účtu pracovní doby a účtu mzdy. Další text se zaměřuje na okolnosti týkající se pracovní doby.
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Velký význam, zejména v oblasti pracovní doby, doby odpočinku a odměňování, mají dny pracovního klidu a v té souvislosti skutečnost, zdali v nich zaměstnanec pracoval, či nikoliv. Za dny pracovního klidu zákoník práce označuje dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky (vymezené zvláštním právním předpisem). Specifické je posouzení dne pracovního klidu u zaměstnance, který koná u zaměstnavatele práci v nočních směnách. Viz situace Nepřetržitý odpočinek v týdnu, Den pracovního klidu v noční směně, Práce ve svátek.
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Specifika zaměstnanců pracujících v nočních směnách se projevují rovněž ve vztahu k posuzování jejich dnů pracovního klidu, tj. dnů, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo svátky. Platí totiž, že u takových zaměstnanců začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Která konkrétně to je, určuje zaměstnavatel. Zmíněné pravidlo je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, případně odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. viz situace Dny pracovního klidu, Práce ve svátek Příklad U zaměstnavatele pracují zaměstnanci v nočních směnách, přičemž začátek první směny v týdnu připadá dle rozhodnutí zaměstnavatele na šestou hodinu ráno v pondělí. Dne 8. 5. bude svátek. Do tohoto dne zasáhne směna jak zaměstnanců pracujících od 22.00 hodin dne 7. 5. do 6.00 hodin dne 8. 5., tak zaměstnanců vykonávajících práci od 22.00 hodin dne 8. 5. do 6.00 hodin dne 9. 5. Den pracovního klidu (svátek) začne dle výše uvedeného pravidla pro zmíněné zaměstnance až v 6.00 hodin dne 8. 5. a skončí ve stejný čas následujícího dne.
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Vedle přestávky v práci na jídlo a oddech a přiměřené doby na oddech a jídlo zná zákoník práce také bezpečnostní přestávku. Jak vyplývá z jejího názvu, má jinou povahu než obě dříve jmenované. Bezpečnostní přestávka se započítává do pracovní doby. To platí i v případě, že spadne vjedno s přestávkou v práci na jídlo a oddech.
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Vedle nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci též nepřetržitý odpočinek v týdnu, a to v trvání alespoň 35 hodin. U mladistvého zaměstnance nesmí nepřetržitý odpočinek v týdnu činit méně než 48 hodin. Zákoník práce vychází z toho, že pokud to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. Řada zaměstnanců ho ale samozřejmě čerpá v jiné dny. I u nepřetržitého odpočinku v týdnu přichází v úvahu jeho zkrácení. Zákoník práce to umožňuje ve stejných případech, jako je tomu u zkrácení nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, a dále u technologických procesů, které nemohou být přerušeny. Pak může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím ale, že za období 2 týdnů musí činit její délka celkem alespoň 70 hodin. viz situace Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, Délka pracovní doby (obecně), Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Práci přesčas může zaměstnanec vykonat i v den, který je podle zvláštního zákona označen za svátek. Aby šlo ovšem o práci přesčas, musí být splněna mj. podmínka, že je to práce mimo rámec rozvrhu směn zaměstnance. Pokud by tak zaměstnanec konal práci sice ve svátek, ale ve směně rozvržené mu zaměstnavatelem, o práci přesčas nejde a jít ani nemůže (zaměstnanec toliko naplňuje svůj individuální „fond pracovní doby“ podle rozvrhu týdenní pracovní doby).
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Vedle dnů, na které připadá zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v týdnu, patří svátky mezi dny pracovního klidu. Vymezení toho, které dny jsou svátkem, spadají proto do dnů pracovního klidu a jsou s nimi spojena na jedné straně určitá omezení, na druhé straně kompenzace práce, která je v nich konána, obsahuje zvláštní právní předpis. Tento právní předpis rozlišuje mezi tzv. státními svátky (v současnosti je jich celkem 7) a svátky ostatními (takto je označeno celkem 7 dnů, ale 1. leden patří rovněž mezi státní svátky). viz situace Dny pracovního klidu
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Pracovní dobu může zaměstnavatel rozvrhnout též pružně. Pokud tohoto způsobu rozvržení pracovní doby využije, dává tím zaměstnanci možnost si za stanovených podmínek rozhodovat částečně o parametrech své pracovní doby (směny), nejčastěji o jejím začátku a konci. V této souvislosti rozlišuje zákoník práce mezi základní pracovní dobou a volitelnou pracovní dobou a upravuje též maximální délku vyrovnávacího období, ve kterém musí být při pružném rozvržení pracovní doby naplněna zaměstnancem jeho průměrná týdenní pracovní doba. Na pružné rozvržení pracovní doby nemá zaměstnanec právní nárok, o jeho aplikaci rozhoduje zaměstnavatel a při dodržení zásady rovného zacházení ji může připustit jen u některých (skupin) zaměstnanců. Konkrétní podmínky pro pružné rozvržení pracovní doby si stanoví zaměstnavatel zpravidla v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu.
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Je na zaměstnavateli, jakým způsobem rozvrhne pracovní dobu, jak dlouhými směnami a jakými pracovní režimy zajistí svůj provoz. Své rozhodnutí promítá do rozvrhu pracovní doby (rozvrhu směn), se kterým je povinen v písemné podobě a s příslušným předstihem seznámit zaměstnance. Může se přitom stát, že směny zajišťované jednotlivými zaměstnanci a na sebe navazující se budou v určitém rozsahu překrývat. Rozsah tohoto „překryvu“ má přitom vliv na posouzení pracovního režimu a tím pádem na délku stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance. viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Přestávka v práci je osobní dobou odpočinku zaměstnance, kterou se přerušuje výkon práce. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout ji zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce (může tedy i dříve). Výjimkou je poskytnutí přestávky u mladistvého zaměstnance, kde k tomu musí dojít nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přerušení výkonu práce neznamená, že v době přestávky v práci na jídlo a oddech nemůže dojít případně k pracovnímu úrazu zaměstnance. Některé úkony obvykle konané v době této přestávky v objektu zaměstnavatele mají dle ustanovení § 274 odst. 1 zákoníku práce přímou souvislost s plněním pracovních úkolů. viz situace Přiměřená doba na oddech a jídlo, Bezpečnostní přestávka
Vydáno: 06. 04. 2023
Základní informace Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech, protože zaměstnanec vykonává práce, které nemohou být přerušeny, musí mu i bez přerušení provozu nebo práce zajistit přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo nepřichází v úvahu u mladistvého zaměstnance. Tomu musí být za každých okolností poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech. Na rozdíl od přestávky v práci se přiměřená doba na oddech a jídlo započítává do pracovní doby. viz situace Přestávka v práci na jídlo a oddech Příklad Pracovní doba zaměstnance podle předem stanoveného rozvrhu směn začíná v 18.00 hodin a končí v 6.00 hodin. Zaměstnanec vykonává práci, kterou nemůže přerušit a tedy ani opustit své pracoviště. Poskytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech nepřichází v úvahu, a zaměstnanci proto zajistí zaměstnavatel přiměřenou dobu na oddech a jídlo. ,,Čistá“ pracovní doba zaměstnance bude činit 12 hodin včetně přiměřené doby na oddech a jídlo.
Vydáno: 06. 04. 2023
Od 1. 1. 2023 máme zaměstnaného řidiče na 30hodinový úvazek týdně, měsíční mzda. Dle pracovní náplně sváží zaměstnance podle předem určeného časového harmonogramu do jednotlivých firem. Jsou mu propláceny veškeré zákonné příplatky za práci v sobotu, neděli, noční atd. Podle evidence docházky, která je nepravidelná odpracoval v lednu o 10 hodin méně než činil jeho úvazek, v únoru opět o 5 hodin méně a v březnu o 8 hodin méně. Za tyto hodiny bylo deklarováno neplacené volno a měsíční mzda tím pádem poměrem ponížena. Co znamená vyrovnávací období? Měl by mu zaměstnavatel např. po určitém období hodiny doplatit jako překážky na straně zaměstnavatele? Nebo se po nějakou předem určenou dobu sledují hodiny a vyrovnávají se případné přesčasy s neodpracovanými hodinami? Jak by to bylo, kdyby odpracoval více než je jeho týdenní úvazek?
Vydáno: 05. 04. 2023
Zaměstnanci pracují v nerovnoměrně rozložené pracovní době s týdenním úvazkem 38,75 hodin. Vyrovnávací období je stanoveno na kalendářní čtvrtletí. Pokud tomu správně rozumíme, musí zaměstnanec v prvním období odpracovat 498,33 hodin (týdenní úvazek 38,75 x týdny vyrovnávacího období 12,86). Vzhledem k povaze práce se zaměstnanci střídají v ranní směně v délce 8hodin a odpolední směně v délce 8,5 hodiny. To vše v pravidelném střídání 2 dny ranní, 2 dny odpolední a 2 dny volno. Při takovémto nastavení jsme zjistili, že v rámci VO a počtu hodin, které musí ve VO zaměstnanec odpracovat, chyběly hodiny, které jsme jim tam dopsali, ne tedy na samostatnou směnu, ale ranní směnu jsme v některých dnech protáhli z 8 hodin na 11 apod. tak, aby byl zachován počet hodin v rámci VO. A zajímá mě, zda to tak může být, zda nevadí různá délka směn, když celkově za VO bude splněn počet hodin nutných k odpracování. Dále by nás zajímalo, zda délka dovolené u našich zaměstnanců se správně stanoví na délku 4 týdny x pracovní úvazek 38,75 tedy na 155 hodin a pokud v rámci VO má zaměstnanec naplánovanou dovolenou, zda se mu hodiny správně odečítají pouze ze dnů, na které měl naplánovanou směnu a v délce dané směny (ať už 8,5 nebo 11 hodin). A poslední dotaz se týká výpočtu mzdy zaměstnance za jednotlivé měsíce v rámci VO, které je nastaveno na kalendářní čtvrtletí. Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou ve výši 20 000 Kč. Víme, že se stanovuje tzv. stálá mzda, kt. nesmí být nižší, než 85% průměrného výdělku. A zajímá nás, zda může být procentuální vajádření PV i vyšší, např. 95 % PV? A proplácí se v jednotlivých měsících příplatky za so+ne a ostatní příplatky nebo se budou proplácet až po skončení VO za jednotlivé měsíce. A proplácení dovolené za leden se také bude proplácet ve mzdě za leden nebo také po skončení VO?
Vydáno: 04. 04. 2023
  • Článek
Je nepřetržitý denní odpočinek nedílnou součástí nepřetržitého týdenního odpočinku, nebo se jedná o dva samostatné typy odpočinků s odlišným účelem, které je třeba vždy posuzovat odděleně?
Vydáno: 24. 03. 2023
Většina z 61 britských firem s 2 900 zaměstnanci, které loni zkoušely čtyřdenní pracovní týden, se rozhodla, že v tomto rytmu práce bude pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.  Zkrácenou...
Vydáno: 24. 02. 2023
  • Článek
Konto pracovní doby je způsobem rozvržení pracovní doby, který má svoje specifika. Jedno z nich se vztahuje též k otázce odměňování, a to formou tzv. stálé (měsíční) mzdy.
Vydáno: 24. 02. 2023
V rámci kontroly odpracované pracovní doby, bylo zjištěno, že zaměstnanec v průběhu loňského roku řádně neodpracoval určitou část pracovní doby (cca 50 h/rok), za kterou již mzdu dostal. Lze v takovém případě požadovat po zaměstnanci úhradu za tuto neodpracovanou dobu a jak postupovat při výpočtu takto způsobené škody?
Vydáno: 22. 02. 2023
Pokud zaměstnanec nastoupí na směnu v 6:00 hod, v 9:00 hod odejde k lékaři, vrátí se na pracoviště ve 12:00 hod, tak nemusí čerpat přestávku na jídlo a pracuje do 14:00 hod? A pokud ji nebude čerpat, tak má vlastně ještě přesčas 0,5 hod? Máme stanovenou přestávku na jídlo a oddech od 10:00 do 10:30 hod a týdenní pracovní dobu 37,5 hod. 
Vydáno: 21. 02. 2023
Zaměstnanec v letošním roce v lednu odpracoval dvě směny přesčasů (přesčasy byly proplaceny). První týden v únoru mu bude nařízen další přesčas. Přesčas je nařízen z provozních důvodů - neboť potřebujeme dodat díly našemu stěžejnímu zákazníkovi. Zaměstnanec odmítá jít na tento přesčas. Může být zaměstnanci na základě odmítnutí přesčasu poslán vytýkací dopis? Může mu být udělena absence? Může na základě toho přijít o nenárokovou složku mzdy?
Vydáno: 13. 02. 2023