Pracovní doba - strana 2

Je možné v jeden den čerpat 1/2 den dovolené (např. 8-12 hodin), poté pracovat 6 hodin (12-18 hodin) a 2 hodiny uznat jako přesčas. Popř. lze uznat 2 hodiny jako napracované náhradní volno, které se ve stejném měsíci vyčerpá?

Jaká je týdenní pracovní doba pro zaměstnance, který pracuje nerovnoměrně, pouze denní 12hodinové, resp. 11hodinové směny, tzn. pracuje i o víkendech a ve svátcích? 

Naši zaměstnanci mají stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hod. Z důvodu odchodu zaměstnance do důchodu nám nejde zrealizovat pracovní dobu jako dříve. Navrhujeme následující: Byly by 2 směny po dvou pracovnícíc: první směna začne týden v pondělí v 6:00 hod. ráno a končí v 18:00 hod. večer, druhá směna začne v ponděí v 18:00 hod. a končí ve čtvrtek v 6:00 hod. ráno, první směna takto realizuje po sobě čtyři 12hodinové pracovní dny, tzn. končí ve čtvrtek v 18:00 hod., druhá směna po sobě realizuje tři 12hodinové dny, tzn. končí ve čtvrtek v 6:00 hod. ráno, další pracovní týden se směny prohodí, tj. první směna odpracuje 3 noční dvanáctky a druhá směna 4 ranní a takto by to pokračovaloa dále. Je to takto možné z hlediska pracovního práva? 

Náš účetní program vykazuje u pracovníků s měsíční mzdou všechny svátky jako pracovní dny. To znamená například nyní za duben, kde je 18 pracovních dnů + 2 svátky, máme v mzdových listech uvedeno, že odpracovali 20 dnů a 160 hodin. U ostatních zaměstnanců s hodinovou mzdou nebo na dohody mimo pracovní poměr mzdový list vykazuje 18 dnů a 144 hodin. Výrobce programu mě přesvědčuje, že je to správně. Vím, že měsíční mzda je stejná, ať je v měsíci 10 svátků nebo žádný, ale evidence by měla být vždy reálná. Pak mám odpracováno 20 dnů, 160 hodin, ale jen 18 stravenek, protože na pracovišti byli zaměstnanci jen 18 dnů atd. Je správně na mzdových listech u zaměstnanců s měsíční mzdou uváděno, že odpracovali dny i hodiny včetně svátků, tedy například za duben 2023, 20 dnů a 160 hodin, přestože fyzicky pracovali jen 18 dnů a 144 hodin?

Zaměstnanec odměňovaný mzdou má se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) např. 30 hod/týden s tím, že je pevně stanovena pracovní doba v jednotlivých dnech v týdnu (pondělí 7,5 hod, úterý 7 hod, středa 4 hod, čtvrtek 7,5 hod, pátek 4 hod). Občas zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem pracuje i nad rámec stanovené pracovní doby v daném dni - nejčastěji z důvodu konání školení nebo občas z provozních důvodů. Lze za takové „napracované“ hodiny nad rámec kratší pracovní doby (KPD) poskytnout zaměstnanci náhradní volno v daném měsíci nebo i v dalších obdobích? Např. v dubnu zaměstnanec odpracuje 8 hodin nad rámec sjednané KPD, za duben dostane měsíční mzdu ve standardní výši (= sjednaná měsíční mzda) bez navýšení, tedy jako by odpracoval svůj sjednaný počet hodin, hodiny „navíc“ se pouze zaevidují. V červenci bude čerpat náhradní volno v délce 8 hod - za červenec se mu mzda nebude krátit i přes nepřítomnost z důvodu čerpání náhradního volna. Je takový postup v pořádku?

Lze nějakým způsobem ošetřit myšlenku zaměstnavatele proplácet maximálně 30 hodin přesčas za vyrovnávací období (3 měsíce – stanoveno vnitřním předpisem), když dle ZP práci přesčas nařizuje zaměstnavatel? Lze toto nějak zanést do dohody o práci přesčas? Případně, jak? Celkové plánování práce (a s ním spojené nařízením práce přesčas) je v této organizaci specifické. Organizace je terénní pečovatelská služba, nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu mají zaměstnanci plánovanou rozpisem na týden dopředu (počet uživatelů, ale i zaměstnanců se z hodiny na hodinu může změnit, stejně tak čas strávený u uživatele). Nelze tedy čas naplánovat přesně a práce, které na službu v terénu navazují si částečně korigují zaměstnanci sami. V důsledku toho ale dochází k situaci, kdy někdo splní fond pracovní doby s 2 hodinami přesčas a jiný má za vyrovnávací období 50 hodin přesčasu. Zaměstnavatel ale ví, že tyto přesčasy nejsou zcela nutné a některé činnosti jsou těžko dohlídatelné. Jde o to, aby zaměstnanci nebyli výší mzdy motivování k vykazování takovýchto činnosti, které způsobí tak vysokou míru přesčasových hodin, případně, aby tuto činnost přenechali někomu jinému. 

Od 1. 5. 2023 přechází zaměstnanci na pracoviště s nepřetržitým provozem (nerovnoměrné rozvržení pracovní doby). Délka směny bude činit 11 hod. denně bez přestávky, týdenní pracovní fond 37,5 hodiny. Dle kolektivní smlouvy je vyrovnávací období nejvýše 52 týdnů. Zaměstnanci budou mít vyrovnávací období 6 měsíců od 1. 5. 2023 do 31. 10. 2023, tj. 26 týdnů a 2 dny. Jak správně spočítat fond pracovní doby na toto vyrovnávací období? 1) 26 týdnů × 37,5 hodin týdně = 975 2 dny v týdnu z 37,5 hodinové pracovní doby tj. 10,714 hodiny (37,5 : 7 × 2). Celkem fond za 6 měsíců 975 + 10,714 = 985,71 hodin. 2) 26 týdnů × 37,5 hodin týdně = 975 2 pracovní dny v týdnu, tj. 15 hodin. 

Máme zaměstnaného zaměstnance na 30 hodinový týdenní úvazek. Jedná se o nerovnoměrné rozvrhování pracovní doby. Práce je přidělována během celého týdne. Během vyrovnávacího období (máme stanoveno na 26 týdnů) má zamec převážně přesčasové hodiny v jednotlivých měsících. Má nárok na příplatek za přesčas, když se jedná o tento zkrácený úvazek? Když by přesčasové hodiny přesáhly 40 hodinový úvazek musí být zaplacen příplatek za přesčas? Řeší se to během vyrovnávacího období nebo až na konci vyrovnávacího období? Kolik hodin ročně může mít zamec maximálně přesčasových hodin?

Do limitu 138 hodin v kalendářním měsíci [§ 7a odst. 3 písm. c)] by se měla počítat doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Bude sem patřit také doba strávená u lékaře - překážka na straně zaměstnance?

Základní informace Pracovní doba zaměstnance musí být pravidelně střídána dobou odpočinku. Doba odpočinku zahrnuje především dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu. Pokud jde o nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu tak, aby měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvý zaměstnanec pak 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích). Tomu je nutné prakticky rozumět tak, že v uvedené délce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami zajistit, jinak by to nedávalo smysl. Zaměstnanci staršímu 18 let může zaměstnavatel v určitých případech (např. nepřetržité provozy, nerovnoměrně rozvržená pracovní doba, potřeba práce přesčas, apod.) zkrátit nepřetržitý odpočinek až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, ovšem za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. viz situace Nepřetržitý odpočinek v týdnu, Délka pracovní doby (obecně), Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele Příklad: Zaměstnanci začala směna v 6.00 hodin a skončila v 18.00 hodin. Další směna mu podle rozvrhu měla začít následující den v 6.00 hodin. V takovém případě by měl zaměstnanec nepřetržitý odpočinek mezi směnami v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v délce 12 hodin a byl by splněn zákonný požadavek na jeho minimální délku. Zaměstnavatel ale nařídil zaměstnanci práci přesčas. Ta mohla být nařízena v maximální možné délce do 22.00 hodin, aby byl zaměstnanci zaručen nepřetržitý odpočinek v minimální délce 8 hodin. Zkrácení tohoto odpočinku o 3 hodiny oproti zákonnému minimu zároveň znamená, že ten následující musí trvat alespoň 14 hodin (11 + 3).

Základní informace Konto pracovní doby je specifickým rozvržením pracovní doby. Může ho uplatnit jen zaměstnavatel odměňující mzdou (použití v platové sféře je zákonem výslovně vyloučeno) a činí tak zpravidla v situaci, kdy hodlá zaměstnanci přidělovat práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jeho aktuální potřebě (a tato potřeba zpravidla kolísá a není zcela předvídatelná). Zavedení konta pracovní doby je podmíněno u zaměstnavatele, u kterého působí odborová organizace, sjednáním v kolektivní smlouvě, a u zaměstnavatele, kde odborová organizace nepůsobí, stanovením ve vnitřním předpisu. Co zaměstnavatel nepotřebuje, je souhlas jednotlivých zaměstnanců. Protože právní úprava konta pracovní doby je jen kusá, měla by to být právě kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, v nichž budou bližší podrobnosti týkající se tohoto způsobu rozvržení pracovní doby upraveny. Konto pracovní doby je spojeno s existencí příslušného vyrovnávacího období, poskytováním stálé měsíční mzdy (mzdy ve stálé měsíční výši) a vedením účtu pracovní doby a účtu mzdy. Další text se zaměřuje na okolnosti týkající se pracovní doby.

Základní informace Velký význam, zejména v oblasti pracovní doby, doby odpočinku a odměňování, mají dny pracovního klidu a v té souvislosti skutečnost, zdali v nich zaměstnanec pracoval, či nikoliv. Za dny pracovního klidu zákoník práce označuje dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky (vymezené zvláštním právním předpisem). Specifické je posouzení dne pracovního klidu u zaměstnance, který koná u zaměstnavatele práci v nočních směnách. viz situace Nepřetržitý odpočinek v týdnu, Den pracovního klidu v noční směně, Práce ve svátek

Základní informace Specifika zaměstnanců pracujících v nočních směnách se projevují rovněž ve vztahu k posuzování jejich dnů pracovního klidu, tj. dnů, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo svátky. Platí totiž, že u takových zaměstnanců začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Která konkrétně to je, určuje zaměstnavatel. Zmíněné pravidlo je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, případně odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. viz situace Dny pracovního klidu, Práce ve svátek Příklad U zaměstnavatele pracují zaměstnanci v nočních směnách, přičemž začátek první směny v týdnu připadá dle rozhodnutí zaměstnavatele na šestou hodinu ráno v pondělí. Dne 8. 5. bude svátek. Do tohoto dne zasáhne směna jak zaměstnanců pracujících od 22.00 hodin dne 7. 5. do 6.00 hodin dne 8. 5., tak zaměstnanců vykonávajících práci od 22.00 hodin dne 8. 5. do 6.00 hodin dne 9. 5. Den pracovního klidu (svátek) začne dle výše uvedeného pravidla pro zmíněné zaměstnance až v 6.00 hodin dne 8. 5. a skončí ve stejný čas následujícího dne.

Základní informace Vedle přestávky v práci na jídlo a oddech a přiměřené doby na oddech a jídlo zná zákoník práce také bezpečnostní přestávku. Jak vyplývá z jejího názvu, má jinou povahu než obě dříve jmenované. Bezpečnostní přestávka se započítává do pracovní doby. To platí i v případě, že spadne vjedno s přestávkou v práci na jídlo a oddech.

Základní informace Vedle nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci též nepřetržitý odpočinek v týdnu, a to v trvání alespoň 35 hodin. U mladistvého zaměstnance nesmí nepřetržitý odpočinek v týdnu činit méně než 48 hodin. Zákoník práce vychází z toho, že pokud to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. Řada zaměstnanců ho ale samozřejmě čerpá v jiné dny. I u nepřetržitého odpočinku v týdnu přichází v úvahu jeho zkrácení. Zákoník práce to umožňuje ve stejných případech, jako je tomu u zkrácení nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, a dále u technologických procesů, které nemohou být přerušeny. Pak může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin, s tím ale, že za období 2 týdnů musí činit její délka celkem alespoň 70 hodin. viz situace Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, Délka pracovní doby (obecně), Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele

Základní informace Práci přesčas může zaměstnanec vykonat i v den, který je podle zvláštního zákona označen za svátek. Aby šlo ovšem o práci přesčas, musí být splněna mj. podmínka, že je to práce mimo rámec rozvrhu směn zaměstnance. Pokud by tak zaměstnanec konal práci sice ve svátek, ale ve směně rozvržené mu zaměstnavatelem, o práci přesčas nejde a jít ani nemůže (zaměstnanec toliko naplňuje svůj individuální „fond pracovní doby“ podle rozvrhu týdenní pracovní doby).

Základní informace Vedle dnů, na které připadá zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v týdnu, patří svátky mezi dny pracovního klidu. Vymezení toho, které dny jsou svátkem, spadají proto do dnů pracovního klidu a jsou s nimi spojena na jedné straně určitá omezení, na druhé straně kompenzace práce, která je v nich konána, obsahuje zvláštní právní předpis. Tento právní předpis rozlišuje mezi tzv. státními svátky (v současnosti je jich celkem 7) a svátky ostatními (takto je označeno celkem 7 dnů, ale 1. leden patří rovněž mezi státní svátky). viz situace Dny pracovního klidu

Základní informace Pracovní dobu může zaměstnavatel rozvrhnout též pružně. Pokud tohoto způsobu rozvržení pracovní doby využije, dává tím zaměstnanci možnost si za stanovených podmínek rozhodovat částečně o parametrech své pracovní doby (směny), nejčastěji o jejím začátku a konci. V této souvislosti rozlišuje zákoník práce mezi základní pracovní dobou a volitelnou pracovní dobou a upravuje též maximální délku vyrovnávacího období, ve kterém musí být při pružném rozvržení pracovní doby naplněna zaměstnancem jeho průměrná týdenní pracovní doba. Na pružné rozvržení pracovní doby nemá zaměstnanec právní nárok, o jeho aplikaci rozhoduje zaměstnavatel a při dodržení zásady rovného zacházení ji může připustit jen u některých (skupin) zaměstnanců. Konkrétní podmínky pro pružné rozvržení pracovní doby si stanoví zaměstnavatel zpravidla v pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu.

Základní informace Je na zaměstnavateli, jakým způsobem rozvrhne pracovní dobu, jak dlouhými směnami a jakými pracovní režimy zajistí svůj provoz. Své rozhodnutí promítá do rozvrhu pracovní doby (rozvrhu směn), se kterým je povinen v písemné podobě a s příslušným předstihem seznámit zaměstnance. Může se přitom stát, že směny zajišťované jednotlivými zaměstnanci a na sebe navazující se budou v určitém rozsahu překrývat. Rozsah tohoto „překryvu“ má přitom vliv na posouzení pracovního režimu a tím pádem na délku stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance. viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele

Základní informace Přestávka v práci je osobní dobou odpočinku zaměstnance, kterou se přerušuje výkon práce. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout ji zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce (může tedy i dříve). Výjimkou je poskytnutí přestávky u mladistvého zaměstnance, kde k tomu musí dojít nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přerušení výkonu práce neznamená, že v době přestávky v práci na jídlo a oddech nemůže dojít případně k pracovnímu úrazu zaměstnance. Některé úkony obvykle konané v době této přestávky v objektu zaměstnavatele mají dle ustanovení § 274 odst. 1 zákoníku práce přímou souvislost s plněním pracovních úkolů. viz situace Přiměřená doba na oddech a jídlo, Bezpečnostní přestávka