Pracovní doba - strana 6

Jak naložit s přesčasem a kdy vyhodnotit přesčas při pružné pracovní době, když máme v pracovní smlouvě sjednáno zohlednění 150 hodin přesčasů ve mzdě a můžeme vyhodnocovat přesčasy až po možné lhůtě vyrovnávacího období 26 týdnů, nebo musíme striktně každý měsíc přesčasy mazat? A druhý dotaz se týká nařízeného přesčasu o víkendech mohu účetní proplácet přesčasy, pokud má také ve smlouvě oněch 150 hodin ale nemůže si je v rámci jednoho měsíce vybrat?

Jak rozvrhnout směny při 37,5 hod /týdně? Bude se pracovat na 12 hod. směny. Kolik 12 hod směn za sebou může být maximálně?

Jak má být správně vyhodnocena docházka v den, kdy zaměstnanec část směny odpracuje a část směny je u lékaře. Příklad: Zaměstnanec pracuje 8 hodin denně, pracovní doba je od 7:00 – 15:30 včetně neplacené přestávky. V daný den zaměstnanec začal pracovat už od šesti hodin a v 11 hodin odešel k lékaři (přestávku v tento den nečerpal, máme nastaveno čerpání po 6-ti hodinách). Tato překážka trvala do konce jeho směny. V tento den tedy zaměstnanec odpracoval 5 hodin a 4 hodiny trvala překážka v práci, celkem tedy 9 hodin uznané doby. Má být 1 hodina vyhodnocena jako přesčas (zaměstnanec ale fyzicky odpracoval pouze 5 hodin)? Nebo má být lékař dopočítaný do fondu pracovní doby, tzn. pouze 3 hodiny?

Se zaměstnancem je sepsána písemně "Dohoda o výkonu práce přesčas nad povolený limit nařízeného rozsahu". Není vymezena časově. Platí tato dohoda neomezeně, nebo se musí každý rok sepsat a podepsat znovu?

Jak je to s uvedeným příkladem zaměstnance? Pokud zaměstnanec odpracuje každý den 0,75 hod v noci ( 5:15 - 6:00), jedná se o zaměstnance pracujícího v noci, protože odpracuje každý týden 3,75 hod. v noci a za 26 týdnů by to bylo 97,5 hodin? Nebo by to musely být 3 hodiny v jedné směně během 24 hodin a pak v tomto případě se nebude jednat o zaměstnance pracujícího v noci? 

Vyslání zaměstnance na pracovní cestu je v dnešní době běžnou záležitostí a s mnoha pracovními místy jsou takové cesty spjaty. Z hlediska posouzení pracovní doby na pracovní cestě je nutné důsledně rozlišovat dobu výkonu práce, dobu naopak nepovažovanou za výkon práce a dobu práce přesčas.

Nyní platný zákoník práce výslovně stanoví, že pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce pro zaměstnavatele. Tato nová definice má některé zásadní důsledky v posuzování toho, co je a co není pracovní dobou.

Konto pracovní doby je institutem, který v českém právu existuje již více než patnáct let, zaveden byl s účinností současného zákoníku práce. Jedná se o moderní systém rozvržení pracovní doby, který zejména těm zaměstnavatelům, kteří provozují podnikatelskou činnost, umožňuje pružně reagovat na měnící se potřebu práce v závislosti na odbytu jejich produkce.

Jsme příspěvková organizace zřizovaná ÚSC, máme paní školnici (školnice vč. uklízeni) na pracovní poměr s úvazkem 40 hod. týdně. Dostali jsme další prostory a ptáme se, je-li možné zvýšit školnici úvazek na 1,2 (48 hod. týdně). Paní školnice by s tím souhlasila.

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě definovanou měsíční odměnu a týdenní rovnoměrně rozvrženou dobu od pondělí do neděle. Je možné využít pro výpočet měsíční mzdy a fond hodin spadajících do daného měsíce univerzální plánovací kalendář, nebo díky formulaci pracovní smlouvě "do neděle" je nutné si vytvořit "vlastní plánovací kalendář" dle reálně odpracovaných směn? Případně jak postupovat. Pracovník bude asi víkendy využíván spíše ojediněle, nicméně někdy bude o víkendu otevřeno.

Jsme divadlo. Neustále řešíme problém s evidencí docházky a v návaznosti na to - pracovní výkazy. U spousty umělců je dlouhodobě vykazována tzv. domácí příprava. Otázka zní: Je někde vysvětlen termín "domácí příprava"? Kolik hodin nejméně zaměstnanec musí, nebo by měl, být na pracovišti (v divadle)? Není vyjímkou, že někteří umělci nejsou v divadle (na pracovišti) i několik měsíců. Je někde stanoveno, kolik hodin lze tolerovat? Nebo kolik už je za hranou?

Pracujeme v nerovnoměrně rozvržené pracovní době v období 26 týdnů. Jak je to prosím s návštěvou lékaře? Má zaměstnanec nárok na proplacení propustky k lékaři, nebo si musí hodiny nadělat?

Vztah k právním předpisům § 78 odst. 1 písm. i), § 93, § 114, § 127 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Související právní předpisy: §...

Zaměstnanci budou pracovat od 6 do 18 hod. Jak jim rozdělit přestávku a kolik hodin jim skutečně zaplatit? A kolik hodin tedy i platit příplatek za noční?

Zaměstnankyně dostala 3 vytýkací dopisy ve třech týdnech po sobě jdoucích. Pokaždé se jednalo o to, že odmítla jít na dvouhodinový přesčas, který měli zaměstnanci v daném týdnu nařízený. Během jednoho měsíce byla upozorněna na porušení pracovní kázně hned třikrát a jelikož k nápravě nedošlo, bude následovat výpověď dle § 52 písm. g). Je dostačující jako výpovědní důvod uvést neuposlechnutí nadřízeného k nařízené práci přesčas a brání něco zaměstnankyni, aby poté ve výpovědní lhůtě pracovala? Tuto situaci posuzujeme jako soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nicméně nedalo by se rovnou brát jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, u kterého ani není nutné vytýkací dopis?

Zaměstnanec pracuje v noční směně, která má začátek v neděli ve 22:00 hod. a konec v pondělí v 6:00 hod. Tento den je zároveň státním svátkem. Bezprostředně po konci směny koná práci přesčas do 8:00 hod. Pro účely odměňování považujeme celou směnu za "nedělní", tudíž za celou dobu (po odečtení přestávky v práci) přísluší příplatek za práci v sobotu a v neděli a za práci ve svátek. V kolektivní smlouvě je sjednáno: "Den pracovního klidu pro účely odměňování začíná hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první.", tzn. v našich podmínkách v 6:00 hod. Mají být tyto příplatky (za so + ne, svátek) poskytnuty i za 2 hodiny odpracovaného přesčasu?

Ne každá práce, kterou vykoná zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele nad rámec své kratší pracovní doby, je prací přesčas. A ne každá činnost, kterou vykoná nad rámec své kratší pracovní doby, je práce, za kterou mu přísluší mzda nebo plat.

1. ODSTOUPENÍ OD PRACOVNÍ SMLOUVY Ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4779/2018, se Nejvyšší soud věnoval otázce odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky dle...

Pokud zaměstnavatel zkrátí pracovní dobu pro vyjmenované profese na určitém pracovišti, tak to lze stanovit i dodatkem k internímu předpisu o pracovní době, který máme ve společnosti? A stačí uvést, že zaměstnavatel stanovuje zaměstnancům v profesi ...... na pracovišti ............. zkrácenou pracovní dobu 37,5 hod. / týdně, mzda zůstává beze změn, nedochází ke krácení mzdy.

Náš dotaz se týká vykrytí zbývající části směny při pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 18:00–5:00 hod. Lékař jeho pracovní neschopnost ukončil k 22. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu od 18 hod. nenastoupil. Jaký je správný postup pro vykrytí zbývající části směny v čase 0:00–5:00 hod. (23. 11.)?  Bude stejný postup vykrytí směny i při začátku pracovní neschopnosti? Př.: Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 22:00–5:30 hod. Lékař uznal zaměstnance práce neschopným až od 23. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu 22. 11. od 22 hod. již nenastoupil.