Nemocenská a DPN - strana 4

Nemocenské je dávkou nahrazující ucházející příjem z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a náleží z nemocenského pojištění. Po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy (platu) vyplácená zaměstnavatelem. Základní informace Dočasná pracovní neschopnost zpravidla vzniká: zjistí-li lékař vyšetřením, že zdravotní stav pojištěnci nedovoluje, aby vykonával dosavadní zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost,  v ochranné lhůtě, pokud zdravotní stav zabraňuje pojištěnci plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání,  byl-li pojištěnec přijat do ústavní péče, a to na celou dobu pobytu, byl-li pojištěnec jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavního zařízení, jedná-li se o pojištěnku v době od 6. týdne před očekávaným porodem nebo ženu, která porodila, a nesplňuje podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Dočasná pracovní neschopnost začne dnem, kdy ji lékař zjistí. V odůvodněných případech může lékař uznat pojištěnce dočasně práce neschopným dřívějším dnem, maximálně však tři kalendářní dny přede dnem, v němž dočasnou pracovní neschopnost zjistil. Za delší období zpětně může uznat dočasnou pracovní neschopnost pouze na základě předchozího písemného souhlasu lékaře příslušné správy sociálního zabezpečení. Dočasnou pracovní neschopnost pojištěnce, který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně. Pro nárok na nemocenské musí být splněny následující podmínky: trvá účast na nemocenském pojištění, příp. ochranná lhůta ze skončeného pojištění, která činí 7 kalendářních dnů (pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo) ochranná lhůta může zaniknout: vznikem nového pojištění, posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního nebo invalidního důchodu ochranná lhůta neplyne např.: ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání na dohodu o provedení práce, jde-li o poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně Z pojištění (z činnosti), ze které náleží výplata dávky, nesmí být činnost vykonávána a plynout z ní příjem. Nemocenské se rovněž nevyplácí po dobu, na kterou měl zaměstnanec sjednáno neplacené volno. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny a jeho výše je stanovena následovně: od 15. dne do 30. dne 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne do 60. dne 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 61. dne 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu, výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období pro určení denního vyměřovacího základu se počítá: 100% - I. redukční hranice (1 000 Kč) 60% - nad I. a do II. redukční hranice (1 499 Kč) 30% - nad II. a do III. redukční hranice (2 998 Kč) k částce nad III. redukční hranici se nepřihlíží pro určení denního vyměřovacího základu se počítá od roku 2019: 100% - I. redukční hranice (1 090 Kč) 60% - nad I. a do II. redukční hranice (1 635 Kč) 30% - nad II. a do III. redukční hranice (3 270 Kč) k částce nad III. redukční hranici se nepřihlíží Je-li pojištěnec účasten nemocenského pojištění souběžně z titulu několika pojištěných činností (např. je-li souběžně zaměstnán v pracovním poměru a na základě dohody o pracovní činnosti nebo je-li účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru a současně nemocensky pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná), náleží mu nemocenské jen jednou. Pokud si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, nárok na nemocenské má, ale jen v poloviční výši . Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Poruší-li dočasně práce neschopný pojištěnec stanovený režim dočasně práce neschopného, může mu být nemocenské kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu.

Lidé, kteří pobírají nemocenské, jsou ze zákona povinni umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Tento režim zahrnuje: dodržování léčebného postupu stanoveného lékařem, povinnost zdržovat se po dobu nemoci v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Základní informace Kontroly dodržování režimu se provádějí pravidelně v průběhu celého týdne. Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení svými pověřenými zaměstnanci. V období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti kontroluje dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, kromě OSSZ i zaměstnavatel. Ten může rovněž požádat příslušnou OSSZ o provedení kontroly dodržování režimu svého zaměstnance, která ji do 7 dnů provede, a záznam o provedení kontroly dodržování režimu při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce následně zašle zaměstnavateli, ošetřujícímu lékaři i dočasně práce neschopnému pojištěnci. Kontrolují se buď namátkou vybraní dočasně práce neschopní pojištěnci, anebo ti, k jejichž kontrole dá podnět buď zaměstnavatel, nebo ošetřující lékař, pokud mají podezření, že pojištěnec nedodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Pokud dočasně práce neschopný pojištěnec poruší ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplní povinnost nezbytné součinnosti při kontrole dodržování režimu (tj. zejména označení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti potřebnými údaji, tzn. označení zvonku, schránky či bytu), může mu příslušná OSSZ nemocenské dočasně snížit, zcela odejmout nebo může být pojištěnci uložena pokuta (např. za nesdělení místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři nebo uvedení fiktivní adresy) až do výše 20 000 Kč. Pokud se prokáže, že k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce skutečně došlo, zahájí příslušná OSSZ správní řízení, jehož výsledkem může být rozhodnutí o krácení nebo odnětí nemocenského. Obdobně má podle zákoníku práce možnost snížit nebo odejmout v prvních 14 kalendářních dnech náhradu mzdy (platu) zaměstnavatel. Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr zaměstnance, u kterého v prvních 14 kalendářních dnech nemoci zjistí, že porušuje léčebný režim v době dočasné pracovní neschopnosti. Jedná se o zvlášť hrubé porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.

V předchozím článku jsme se seznámili se základními obecnými informacemi k zavedení zcela nového odlišného postupu při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a uplatňování žádostí o náhradu mzdy a nemocenského od 1. 1. 2020. Popsali jsme si základní principy, výhody, povinnosti a právní ukotvení, které si v úvodu stručně připomeneme.

Zaměstnanec se v průběhu měsíce července dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru k datu 31. 8. (byla podepsána dohoda o ukončení pracovního poměru). Zaměstnanec však k 23. 8. onemocněl. Vím, že pracovní poměr k 31. 8. je ukončen, je však zaměstnavatel povinen vyplatit náhrady za DPN i za dny v září, za které by mu v případě trvání pracovního poměru normálně náležely? Doklady o trvání pracovní neschopnosti má po 31. 8. zaměstnanec posílat sám na ČSSZ nebo nosit již bývalému zaměstnavateli a ten je na ČSSZ bude posílat sám?

Maminka s jedním dítětem nastoupila do pracovního poměru 1. 6., kdy už bylo jasné, že je podruhé těhotná. Při domluvě v červnu o pracovní smlouvě se zaměstnavatelem nic takového zmíněno nebylo. Nyní k 3. 8. nastoupila na rizikové těhotenství, resp. na nemocenskou. a) Je z pohledu zaměstnavatele namístě, aby vůbec řešil to, že maminka už věděla, že je těhotná a že se může stát, že půjde na mateřskou či rizikové těhotenství? Může dle zákona vůbec toto zaměstnavatel řešit v neprospěch maminky? b) Bude-li v průběhu těhotenství vyplácet dávky nemocenského pojištění OSSZ, pak si může z nějakého důvodu OSSZ vyžádat to, zda maminka již byla těhotná při nástupu zaměstnání a že bylo zaměstnání pouze z důvodu vyplácení dávek nemocenského pojištění? Má právo na to takto OSSZ pohlížet? Případně jak se bránit, při „naléhání“ úřadů.

Cílem elektronizace procesu rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je zavést zcela novou, jednoduchou a funkční formu elektronické neschopenky (tzv. eNeschopenky) jako plně elektronické cesty komunikace zúčastněných aktérů.

Od dnešního dne je definitivně zrušena karenční doba. Nově jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat náhradu mzdy (platu) i za první 3 dny nemoci (dočasné pracovní neschopnosti). Zároveň se zrušením karenční doby se snižují...

Úraz je spolu s nemocí nejběžnější, a tedy i nejčastější příčinou vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V tomto článku vysvětlíme, jak se postupuje při poskytování dávek v nemoci pojištěncům při vzniku dočasné pracovní neschopnosti v důsledku úrazu.

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Zákonem č. 32/2019 Sb. dojde s účinností od 1. 7. 2019 ke zrušení tzv. karenční doby a náhrada mzdy (platu) se bude poskytovat i v prvních 3 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti. Jako určitá kompenzace pro zaměstnavatele...

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?

Karenční doba je institut, který byl do systému nemocenského pojištění poprvé zakotven v roce 2008. Bezprostředně po jeho zavedení se objevily hlasy a volání po jejím zrušení. Diskuse o (ne)prospěšnosti karenční doby se vedly a vedou od jejího zavedení téměř nepřetržitě. Nyní se blížíme k okamžiku jejího zrušení.

Novelou zákoníku práce provedenou zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byla zrušena právní úprava, kdy v době prvních 14 kalendářního dnů (dále „dvou týdnů“) dočasné pracovní neschopnosti (dále DPN), v níž zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu, tuto neposkytuje za první tři pracovní dny (směny), respektive za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy, nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. Jde o tzv. karenční dobu, tj. dobu, po kterou se nárok vylučuje.

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Máme softwarovou společnost, která musí pružně reagovat na legislativní změny. Jak postupovat v případech, kdy má zaměstnanec naplánovanou noční směnu ze dne 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 od 18.00 do 6.00 hod., a to v takovýchto případech: 1) Zaměstnanec onemocní např. ve 22.00 hod. dne 30. 6. 2019 - bude správné postupovat ještě dle stávající legislativní úpravy, tj. bude uplatněna karenční doba? 2) Zaměstnance onemocní ve 2.00 ráno 1. 7. 2019 - zde se již karenční doba neuplatní   3) Zaměstnanec onemocní po skončení noční směny z 30. 6. 2019 na 1. 7. 2019 a dále má naplánovanou směnu 1. 7. 2019, a to opět od 18.00 hod. - zde bude den 1. 7. 2019 brán jako první den nemoci a již nebude uplatněna karenční doba?

Zaměstnanec nastoupil na pracovní neschopnost. Během prvních čtrnácti dnů neschopnosti, kdy proplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, přišel dotyčný zaměstnanec jeden den na 5 hodin do práce (pracovní doba 7,5 hod.). Je toto možné, tedy v rámci pracovní neschopnosti na HPP (nic jiného u zaměstnavatele zaměstnanec nevykonává) přijít na pět hodin do práce. Zkrátí se mu náhrada o pět hodin a proplatí se mu 5 hodin práce? Jaký to má vliv na ELDP?

Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)? 

Volný pohyb osob a dostupný trh práce členských zemí EU a EHP s sebou přináší také situace, kdy pojištěnci nastává potřeba čerpat dávky z českého systému nemocenského pojištění, ačkoliv se aktuálně nachází v jiném státě, ať už je důvodem úraz, nemoc, či mateřství.

Otcovská Chtěla bych se zeptat, zda existuje nějaká výjimka na čerpání otcovské až po šestinedělí. Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici a přišlo...