BOZP pro personalisty - strana 9

Podmínky úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz (úvahy nad rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3706/2019 ze dne 5. prosince 2019) – pohledem právníka i osoby odborně způsobilé v plnění úkolů prevence rizik v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Dne 13. 5. 2020 Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření k pracovnělékařským prohlídkám: Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o...

Od 1. května 2020 je v některých svých částech účinný zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterými je též míněn zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – II. část 13. PROMLČENÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCE NA USPOKOJENÍ NÁROKU NA CESTOVNÍ NÁHRADY Podle...

Problematika odškodňování pracovních úrazů zaměstnanců je a priori nedílnou součástí institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání) upravenou v ustanovení § 269 a následujících zákoníku práce (dále jen „ZP“).

Součástí každé popsané kazuistiky je připomenutí důležité zásady, že zaměstnavatelé mají odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví svých zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. V praxi se však často setkáváme s tím, že ti, kteří jsou zaměstnáni na tzv. dohody (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti), nejsou ze strany některých zaměstnavatelů považováni za plnohodnotné zaměstnance, ale pouze za tzv. brigádníky s tím, že se domnívají, že povinnost za zajištění jejich BOZP se na tuto kategorii zaměstnanců nevztahuje, anebo jen omezeně. Ovšem podle zákoníku práce tomu tak není. Zaměstnavatelé musí plně zajistit BOZP u všech zaměstnanců, bez ohledu na podobu jejich vzájemného právního vztahu.

Jak počítat termín - návaznost na další periodickou prohlídku: zaměstnanec ve druhé nerizikové kategorii, byl na periodické prohlídce 16. 10. 2012, další prohlídka po pěti letech byla provedena dne 8. 8. 2017 (v rozmezí 90 dnů před uplynutím platnosti). Dne 15. 10. 2017 zaměstnanec dovršil 50 roků a v té době ještě byly v této kategorii prohlídky po pěti nebo po třech letech. Nevím, zda má jít na další periodickou po třech letech (8. 8. 2017 ještě nebylo zaměstnanci 50 let), nebo dle platnosti předchozí periodické prohlídky, kdy je datum 16. 10. 2012 a to by pak v roce 2017 již bylo dovršení 50 let. 

Říká se, že ve firmách, kde se nedostává pozornosti otázkám bezpečnosti práce, tam tiká časovaná bomba. Obvykle to mívá stejné příčiny - snaha o úspory. Podívejme se na to, jak to leckde chodí, očima některých zaměstnavatelů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých webových stránkách zveřejnilo aktuální pokyny a doporučení Ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví, se kterými by se měli seznámit zaměstnanci, kteří se vrátili z oblasti zasažené koronavirem, a rovněž zaměstnavatelé.

Článek se věnuje problematice inspekční činnosti (řízení rizik) pracovišť na základě zahraniční dobré praxe, výzkumu a české judikatury

Regálové skladování, jako nejmladší a v posledním období nejintenzivněji se rozvíjející způsob skladování, si vyžaduje zvýšenou pozornost - zejména pak u příslušných vedoucích a zodpovědných osob. Důvodem je i ta skutečnost, že zejména v průběhu první dekády tohoto století byly do naší soustavy technických norem přebírány evropské normy, řešící komplexně skladovací systémy (regály); od etapy jejich terminologie, specifikace, konstrukce, výroby, způsobu a přesnosti montáže, jakož i celé stavby apod. Zmíněná soustava evropských norem současně představuje pro uživatele, resp. provozovatele skladových objektů, návody k bezpečnému užívání příslušných skladovacích systémů, včetně jejich kontrol apod. Přitom lze důvodně předpokládat, že povědomí o uvedených bezpečnostních předpisech, ale zejména o jejich obsahu a znalostech, jsou stále značně omezené.

Také jste se setkali s externím školitelem, hrdě někdy nazývaným instruktorem nebo komisařem, který vaše zaměstnance, vás nebo vaše kolegy nejen že v rámci školení neseznámil s obsluhou konkrétních manipulačních vozíků s vlastním pohonem (dále jen MVVP) na konkrétním pracovišti, neprovedl praktický zácvik v ovládání, ale vlastně vám neposkytl téměř žádnou užitečnou informaci, a to nejužitečnější, co pro vás v tomto směru udělal, bylo spuštění série videí a předložení prezenční listiny, a v lepším případě i testů se zaškrtávající tabulkou? Pak vězte, že v tom rozhodně v ČR nejste sami.

Celosvětový trh práce prochází v posledních letech zásadní proměnou. Mění se také pracovní podmínky, technologie a způsob, jakým lidé pracují. S rozvojem IT technologií, sociálních sítí a změnou hodnot zaměstnanců i zaměstnavatelů se objevují i nové formy zaměstnávání. Téměř každý šestý pracující Čech má zkušenost s prací na dálku nebo z domova, a přibližně každý sedmý své pracovní místo sdílel s někým jiným. Nové formy zaměstnávání sebou přináší i nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Pro výkon některých pracovních činností je zapotřebí tzv. zvláštní odborná způsobilost. Mezi tyto pracovní činnosti patří např. odborné vedení stavby. Aby konkrétní osoba mohla provádět odborné vedení stavby, musí disponovat zvláštní odbornou způsobilostí (v tomto případě autorizací) stavbyvedoucího. Autorizovaný stavbyvedoucí při výkonu své práce zodpovídá mimo jiné i za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na jemu svěřeném staveništi. Z titulu své autorizace de iure deklaruje, že je kompetentní nejen pro odborné vedení stavby, ale také pro zajišťování bezpečnosti práce na staveništi. Pokud je však odborným vedením stavby pověřena osoba bez potřebné autorizace, pak lze očekávat, že nejenže nebude disponovat potřebnými znalostmi ani zkušenostmi, ale velmi snadno se tak může sama stát pro dané staveniště rizikem.

Je možné podat samostatnou žalobu ke správnímu nebo k civilnímu soudu proti lékařskému posudku, vydanému při poskytování pracovnělékařských služeb?

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

Judikaturou Nejvyššího soudu prošel jeden případ, který opakovaně upozornil na časté nepochopení rozdílu mezi porušením bezpečnostních předpisů na straně jedné a lehkomyslným jednáním na straně druhé jako dvojího různého možného důvodu pro „krácení“ odškodnění za pracovní úraz, a to v praxi nejen zaměstnavatelů, ale také i soudů. Je současně zarážející, že takového nepochopení se dopustil i zkušený specializovaný pracovněprávní senát Krajského soudu v Ostravě 16 Co, takže jeho pochybení musel napravovat až Nejvyšší soud zrušením rozsudku Krajského soudu v Ostravě.

Na základě bezpečnostních předpisů platí, že zaměstnavatel je zodpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví nejen svých zaměstnanců, ale i jiných fyzických osob, které se mohou za určitých okolností vyskytovat na jeho pracovištích. A tak se občas stane, že dojde k újmě na životě a zdraví i cizí kolemjdoucí osoby, která se například neplánovaně ocitne v prostoru, kde jsou prováděny stavební práce, a toto staveniště je z pohledu bezpečnosti práce nedostatečně zajištěno.

Je zcela bez pochyby, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může dojít ke sjednání více druhů práce, i když množné číslo používá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ve svém ustanovení § 34 odst. 1 o podstatných náležitostech pracovní smlouvy jen u místa výkonu práce. Má to své výhody i nevýhody. Jak svého času rozhodl Nejvyšší soud, pokud zaměstnanec nesplňuje předpoklady nebo požadavky pro výkon jen jednoho ze sjednaných druhů práce, nedává to zaměstnavateli právo rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí dle ustanovení § 52 písm. f) zákoníku práce. K výkonu práce "zbývajícího" druhu přece zaměstnanec způsobilý je.

Nezaměstnanost v Česku je nejnižší z členských zemí Evropské unie, zkušení personalisté se snaží přilákat kreativní zaměstnance nejenom adekvátním mzdovým ohodnocením, ale i nabídkou zkrácených úvazků nebo umožnění práce z domova.