Články - strana 100

Zpracování tohoto příspěvku je zaměřeno nejen na informace z oblasti celkové statistiky vývoje pracovní úrazovosti, ale také na informace o vývoji pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a závěsných prostředků. Dále v tomto příspěvku uvedeme i charakteristické příklady pracovních úrazů u zdvihacích zařízení a vázacích prostředků.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

Historie, bezpečnostní systematika a právní základ I. Úvod Požární ochrana je imanentní součástí bezpečnostního systému každého moderního státu a nejinak tomu je i v České republice. Je nesporně příjemným atributem,...

Stanovení bezpečné výšky stohu, včetně potřebné míry stability, u zamýšlených stohů, jakož i posouzení úrovně stability u stohů již vytvořených, a následně navazující výpočet stability by mělo vždy tvořit závěr prováděné analýzy rizik u stohového skladování.

Karta BOZP pro profesi: Elektrikář pro silnoproud ke stažení v pdf ...

Harvestorové technologie těžby dříví představují v současné době vrchol moderních těžebních a dopravních postupů v lesnictví a významně se podílí na trvale udržitelném hospodaření v lesích. Rovněž z hlediska bezpečnosti práce se při dodržení všech stanovených zásad a postupů jedná o stroje velmi bezpečné.

Kancelářská židle je jedním z nejdůležitějších kusů nábytku v kanceláři. Taková židle respektuje anatomii a individuální potřeby jejího uživatele, je účelná a pohodlná pro dlouhodobé sezení. Dnešní lidé, kteří většinu času tráví vsedě (v práci, ale i doma), potřebují, aby sedadlo mělo nastavitelnou výšku, poskytovalo anatomicky správnou bederní oporu a mělo nastavitelný sedák i opěrák v celém rozsahu dané postavy. Opomenuty by neměly být ani zaoblené hrany a pozvolné přechody mezi jednotlivými použitými materiály. Nastavení výšky sedáku židle je velmi důležité proto, aby se zabránilo vzniku nepohodlí pro nohy, které je spojeno se statickým držením těla, kompresí zadní strany stehen a pánve sedadlem. Područky jsou žádoucí, ale pouze tehdy pokud jsou dostatečně nastavitelné.

Tématem článku jsou obecné povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. V článku jsou dále zmíněny nejčastější chyby, s nimiž se lze setkat u dokumentů hodnotících prostředí s nebezpečím výbuchu, jako je protokol o určení vnějších vlivů a dokumentace o ochraně před výbuchem.

Roční program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2015 byl v souladu ustanovením § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (zákon o inspekci práce), po vypracování v závěru roku 2014 projednán v Radě vlády pro BOZP s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů a následně předložen ke schválení Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle tohoto programu byly v roce 2015 prováděny schválené kontrolní akce jako hlavní úkoly kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.

Dynamicky se rozvíjející vnitřní trh Evropské unie („EU“) vede stále více podniků k vysílání pracovníků do zahraničí v rámci nadnárodního poskytování služeb. Pro stanovení minimální ochrany vysílaných pracovníků, kterou by měli zaměstnavatelé v takových situacích dodržovat, a předejití zneužití importu levnější pracovní síly, byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb („Směrnice“).

Nejlepší je dluhy (nejen ve zdravotním pojištění) nevytvářet. Pokud se plátce i přes veškerou snahu dostane do situace, kdy mu vznikne u zdravotní pojišťovny nějaký dluh, případně více dluhů, je potřebné situaci řešit. Řádné placení pojistného, případně příslušenství a pokut, je jednou ze základních povinností každého plátce a zdravotní pojišťovny si (mnohdy až úzkostlivě, avšak zcela oprávněně) hlídají, aby obdržely každou platbu, na kterou mají ze zákona nárok.

Doplňková smlouva o sociálním zabezpečení ČR – USA Dne 1. 5. 2016 vstoupila v účinnost tzv. Doplňková smlouva k již platné Smlouvě o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou (ČR)...

Institut hromadného propouštění je v současné době naštěstí relativně řídkým fenoménem, zejména z důvodu trvající ekonomické stability, ba prosperity. V tzv. kapitalistickém systému však – jak známo – dochází k pravidelnému nástupu i jiných cyklů, v tomto kontextu mám na mysli cyklus tzv. recese. Právě v období recese ekonomiky by našel institut hromadného propouštění (bohužel) své širší uplatnění.

V řídící a personální práci hraje podstatnou roli rozhodování, řešení rozhodovacích problémů a jejich správné nastavení.

(sledované období: 5. 5. 2016 – 8. 6. 2016)

Poslední dobou stále více firem využívá flexibilních způsobů zaměstnávání. Jednou z nich je i práce z domova, tzv. home office, popř. home working. Ačkoli se nejedná o žádnou novinku, možnost pracovat z domova je stále vnímána jako jeden z nejžádanějších firemních benefitů. Podle některých studií mají zaměstnanci o home office dokonce větší zájem než o stravenky nebo o služební automobil.1)

Mateřská a navazující rodičovská dovolená jsou obdobími nepřítomnosti zaměstnankyně (nebo zaměstnance) v práci, vyžadujícími pro zaměstnavatele potřebu řešení této situace jak z pohledu pracovněprávního, tak v oblasti zdravotního pojištění. Zaměstnavatel jednak musí přemýšlet, jak dočasně nepřítomného zaměstnance nahradit, jednak nesmí zapomenout na možnosti a související zákonné povinnosti i ve zdravotním pojištění.

Tento článek má za úkol uvést popis jednotlivých fází kontroly, které představují pomyslné milníky v kontrolním procesu a od kterých se následně odvíjí práva a povinnosti osob kontrolovaných a případně inspektorů. Neméně důležitou fází jsou pak úkony navazující na kontrolu, případně speciální úkony, které je možné činit na základě zákona o inspekci práce. Daná problematika je v tomto článku kromě již zmiňovaného předpisu nazírána také optikou kontrolního řádu a zákona o zaměstnanosti.

S odkazem na článek JUDr. Šubrta publikovaný v čísle 6 časopisu Práce a mzda nebudeme probírat zákonná pravidla týkající se přesčasů do detailu. Tento výklad níže bude zaměřen na postup v zúčtování v oblasti práce přesčas, a dále na vztah evidence práce přesčas a průměrného výdělku, které následně přímo souvisí se mzdovými náklady firmy a také s legislativními – kogentními podmínkami pro oblast průměrného výdělku dle § 351 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění (dále jen ZP).

Pokud mají zaměstnavatel nebo i zaměstnanec v úmyslu ukončit pracovněprávní vztah prostřednictvím použití institutu okamžitého rozvázání pracovního poměru, pak by měla každá ze smluvních stran přistupovat k tomuto kroku s velkou opatrností. Zákoníkem práce jsou totiž v tomto případě kladeny velmi přísné nároky, proto je nezbytné odpovědně zvážit, zda jsou – s ohledem na povahu vzniklé situace – zákonem stanovené důvody skutečně naplněny.