Články - strana 101

Problematika subjektivní odpovědnosti příjemců důchodových dávek za přeplatek v sobě nese dva protipóly – na jedné straně zájem státu na vrácení neoprávněně vyplacených dávek, a na druhé straně situaci příjemce dávek (důchodce), který i několik měsíců či let v dobré víře pobíral důchod, jenž mu podle práva nenáležel či byl poskytován v nesprávné výši, a poté mu je uložena povinnost uhradit přeplatek v řádu desetitisíců či statisíců korun. V tomto článku bych se rád zaměřil na aplikační různorodost v přístupech Nejvyššího správního soudu, ČSSZ a veřejného ochránce práv.

Čas pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) za rok 2015 i pro jeho provedení je již dávno pryč, přesto si ještě i v této době plátci daně nebo samotní poplatníci ověřují, zda bylo roční zúčtování provedeno správně, případně jak opravit nyní zjištěné chyby.

Manželé mající dvě děti zaplatí v Česku ze svých hrubých mezd na povinných daních méně než v ostatních členských zemích OECD. Důvodem je především nízká sazba daně z příjmu fyzických osob, vysoká základní sleva na poplatníka a vysoké daňové zvýhodnění na děti. Vypočteme si souhrnnou částku daňových odvodů z hrubých mezd v české rodině a porovnáme ji s hodnotami ostatních členských zemí OECD.

Článek se zabývá pracovní dobou zejména řidičů nákladních automobilů. V praxi u zaměstnavatelů, kteří tuto dopravu provozují jako předmět své činnosti, včetně mezinárodní kamionové dopravy, panuje řada nejasností i nepochopení právní úpravy a dochází tak i k jejímu porušování.

Obecné ohrožení podle § 272–273 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, je trestný čin, jehož se dopustí pachatel, který úmyslně (§ 272) nebo z nedbalosti (§ 273) vydá lidi...

Člověk je v průběhu svého života vystaven působení škodlivých faktorů životního a pracovního prostředí. Při výkonu pracovní činnosti, v závislosti na druhu vykonávané práce, jsou však zaměstnanci vystaveni působení těchto škodlivých faktorů ve větší míře, než v běžném životě, což klade vyšší nároky na prevenci v oblasti zdravotních rizik.

Karta BOZP pro profesi: Svářeč kovů ke stažení v pdf  ...

Bezpečnost práce začíná u každého z nás Každý je povinen poskytnout první pomoc uklidnit postiženého přivolat lékaře (eventuálně zajistit dopravu k lékaři) dle potřeby přivolat policii, hasiče Zaměstnavatel je...

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. III. Část – odborně způsobilá osoba k...

Prověrka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je základním a právním předpisem, jediným komplexním prostředkem kontroly stavu úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovištích zaměstnavatele. Její praktické provedení by tomuto významu mělo svým obsahem a komplexností odpovídat.

V rámci kontrol zaměstnavatelů s vozovým parkem se inspektoři letos zaměří nejen na dodržování předpisů v oblasti BOZP, ale také na organizování pracovní doby řidičů. Jak totiž ukazují poznatky z loňské kontrolní činnosti inspekce práce – ale i další statistiky – únava řidičů představuje důležitý faktor ovlivňující bezpečnost silničního provozu.

Zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele vzniká ve zdravotním pojištění tehdy, jsou-li zaměstnané osobě, vykonávající pro zaměstnavatele činnost, zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Je pravdou, že v převážné většině případů je povinností zaměstnavatele odvádět za zaměstnance z úhrnu zúčtovaných příjmů pojistné na zdravotní pojištění, přesto však nalezneme varianty, kdy nebude povinností zaměstnavatele toto pojistné platit.

(sledované období: 7. 4. 2016 – 4. 5. 2016)

O mateřské a rodičovské dovolené z pohledu zákoníku práce bylo pojednáno v článku v minulém čísle1). V návaznosti na tento článek se nyní pojednává o tomto institutu z hlediska systémů sociálního zabezpečení, neboť v době mateřství a rodičovství jsou matky dětí zabezpečovány zejména prostřednictvím dávek nemocenského pojištění a dávek státní sociální podpory a mateřství a rodičovství se promítá též do oblasti důchodového pojištění.

Jednou z oblastí, kterou zákon o zaměstnanosti reguluje, je zaměstnávání osob se zdravotním postižením, když se nepochybně jedná o skupinu osob, které na trhu práce potřebují určitou pomoc za účelem usnadnění možnosti pracovního uplatnění. Institutů, které mají tomuto pracovnímu uplatnění napomoci, je v zákoně o zaměstnanosti zakotveno několik, nicméně elementárním prvkem pro posuzování toho, zda se na konkrétní fyzickou osobu tato část zákona o zaměstnanosti vztahuje, je nejprve definování osoby se zdravotním postižením pro účely zákona o zaměstnanosti, přičemž definování tohoto pojmu je úkolem tohoto článku.

Dle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), rozvrhuje pracovní dobu zaměstnavatel. Zákoník práce rozlišuje v obecné rovině dva základní typy rozvržení pracovní doby, totiž rovnoměrné a nerovnoměrné. Současně ale vymezuje některá specifika pro zvláštní způsoby rozvržení pracovní doby. Jedním z nich je pružné rozvržení ve smyslu ustanovení § 85 ZP. Na ně se z praktického hlediska zaměříme v následujících řádcích.

Výkon více zaměstnání (pracovněprávních vztahů) u jednoho zaměstnavatele není jevem nijak mimořádným. Proto se nyní blíže podívejme na některé situace, které mohou v praxi nastat, a na postupy zaměstnavatele při jejich řešení z pohledu zdravotního pojištění.

Pracovní doba je podle platné právní úpravy definována jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. V případě zaměstnanců, kteří nemají stálé pracoviště, však mohou nastat problémy s určením počátku a konce pracovní doby.

Důvod, proč někteří lidé své úkoly nevykonávají, jak by měli, nedodržují termíny, a občas dokonce brání v práci svým kolegům, nemusí spočívat jen v jejich nedostatečných odborných schopnostech. Častou příčinou je, že postrádají schopnosti potřebné k řízení či organizaci své práce. Schází jim, vyjádřeno jinak, osobní efektivita. Článek se zabývá významem a hlavními předpoklady osobní efektivity i tím, jak ji u sebe sama i u ostatních posílit.

Daňové zvýhodnění v roce 2016 Generální finanční ředitelství na svých internetových stránkách zveřejnilo v průběhu dubna Sdělení pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k daňovému zvýhodnění 2016....