Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví

Stavební dělníci však nejsou vystaveni pouze bezpečnostním rizikům, ale i zdravotním, které mohou způsobit vážná onemocnění, která mají negativní vliv na samotného zaměstnance, podnik i společnost. Jedním z těchto zdravotních problémů, které se ve stavebnictví mohou vyskytovat častěji, a to vzhledem k povaze práce, jsou onemocnění pohybového aparátu, neboli muskuloskeletální poruchy.

1. Změny v organizaci práce a muskuloskeletální poruchy

Muskuloskeletální poruchy (MSD) jsou nejčastějším zdravotním problémem spojeným s prací v Evropské unii. MSD se dotýkají zaměstnanců všech odvětvích a povoláních. Kromě negativních účinků na samotné zaměstnance vedou i k vysokým nákladům pro podniky a společnost.

Strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2014–2020 definuje MSD jako jednu z hlavních výzev, kterou je zapotřebí řešit. V tomto dokumentu se konkrétně uvádí, že „Zvláštní pozornost by měla být věnována řešení dopadů změn v organizaci práce na fyzické a duševní zdraví.“ [1]

Opakované vystavení faktorům ergonomických rizik může mít za následek onemocnění pohybového aparátu souvisejícího s prací. Jedná se o jedno z nejzávažnějších a nejrozšířenějších onemocnění související s prací, které způsobuje velkou finanční zátěž pro jednotlivce, podniky a společnost.

Ergonomická rizika jsou svojí povahou složitá a mnohorozměrná, a v případě, když se vyskytnou na pracovišti, mohou přímo způsobit nebo zhoršit již dřívější špatný zdravotní stav zaměstnance. Různé druhy práce přinášejí velmi rozdílné expozice. Rovněž je zapotřebí vzít v úvahu i věkové odlišnosti, odlišnosti životního stylu a genderové odlišnosti.

Druhou výzvou, které by měla být věnována patřičná pozornost, jsou psychosociální rizika a pracovní stres, který v současnosti patří mezi nejrychleji rostoucí problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Více než polovina zaměstnanců EU hlásí, že stres je na jejich pracovišti běžný, a čtyři z deseti si myslí, že se neřeší správně.

Stres na pracovišti má rovněž vážný dopad na produktivitu:

• způsobuje přibližně polovinu zameškaných pracovních dní, protože absence jsou poměrně dlouhé,
• stres zapříčiňuje sníženou výkonnost v práci a může vést až k pětinásobku nehod,
• fluktuace zaměstnanců přibližně z pětiny souvisí se stresem v práci. [2]

Pandemie COVID-19 poukázala na zásadní význam zdraví, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V současnosti probíhá veřejná konzultace o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci (na období 2021–2027).

Tato iniciativa si klade za cíl udržet a zlepšit vysokou úroveň BOZP zaměstnanců v EU, a přispět k přípravě na nové krize a hrozby. Iniciativa identifikuje klíčové cíle a stanoví strategický rámec, aby povzbudila země EU a zúčastněné strany ke spolupráci na společných prioritách. O názory na budoucí strategický rámec EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci (na období 2021–2027) je možné se podělit do 1. 3. 2021 na stránkách EU-OSHA.

Evropská komise předloží nový strategický rámec Evropské unie pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci v rámci svého pracovního programu na rok 2021 s názvem Vitální Unie v křehkém světě. [3]

Ergonomická rizika jedna z priorit EU

Ve sdělení Komise „Bezpečnější a zdravější práce pro všechny – Modernizace právních předpisů a politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (z roku 2017) se uvádí, že „Vystavení faktorům ergonomických rizik představuje v současné době jeden z hlavních problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v EU.“ [2]

Předcházení tomu, aby zdraví zaměstnanců bylo negativně ovlivněno MSD, a podpora zdravého pohybového aparátu zaměstnanců po celou dobu jejich pracovního života, od jejich prvního zaměstnání, jsou klíčem k tomu, aby mohli pracovat déle. To přispívá k řešení dlouhodobých účinků demografického stárnutí v souladu s cíli strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. [4]

MSD tak nejsou jen výzvou pro zdraví při práci, ale také výzvou pro veřejné zdraví, demografickou výzvou a sociální výzvou.

Muskuloskeletální poruchy (MSD) jsou poruchy tělesných struktur, jako jsou svaly, klouby, šlachy, vazy, nervy, chrupavky, kosti a lokalizovaný systém krevního oběhu. Pokud jsou MSD způsobeny nebo zhoršeny především prací a účinky bezprostředního prostředí, ve kterém se práce provádí, jsou označovány jako MSD související s prací. [5]

Agentura EU-OSHA zahájila v roce 2017 čtyřletou výzkumnou činnost týkající se MSD souvisejících s prací v EU.

Hlavní zjištění z tohoto evropského průzkumu

Zhruba tři z každých pěti zaměstnanců v EU-28 hlásí stížnosti na MSD. Nejběžnějšími typy MSD hlášenými zaměstnanci jsou bolesti zad (43 %) a svalů v horních končetinách (41 %). Bolesti svalů dolních končetin jsou hlášeny méně často (29 %). Dalším zjištěním z průzkumu bylo, že jeden z pěti osob v EU-28 trpěl chronickým onemocněním zad nebo šíje.

Tabulka: Procento zaměstnanců hlásících různé muskuloskeletální poruchy za posledních 12 měsíců, EU-28, 2015

Ze všech zaměstnanců v EU se zdravotním problémem spojeným s prací 60 % označuje MSD jako svůj nejzávažnější problém. Na druhém místě je stres, deprese a úzkost (16 %), EU-27, 2013.

Prevalence MSD mezi odvětvími a povoláními

Prevalence hlášených MSD vykazuje významné rozdíly mezi odvětvími. MSD v oblasti zad, horních končetin a dolních končetin nejčastěji zmiňují zaměstnanci v odvětvích stavebnictví, zásobování vodou a zemědělství, lesnictví a rybolov. Prevalence MSD je také nadprůměrná u zaměstnanců v oblasti zdraví a sociální práce.

V roce 2015 uvedlo přibližně 69 % zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a rybolovu jednu nebo více MSD. Míra prevalence MSD je vyšší u pracujících žen než u mužů. To platí pro všechny typy MSD. Pravděpodobnost hlášení MSD se významně zvyšuje s věkem. Rozdíl mezi věkovými skupinami platí pro všechny typy MSD. Zaměstnanci, kteří mají pouze základní vzdělání, hlásí častěji bolesti svalů horních končetin, dolních končetin a/nebo zad a také častěji hlásí i chronické MSD.

Vliv muskuloskeletálních poruch

MSD jsou hlavní příčinou současných obav, a to z důvodu, že ovlivňují celkovou zdravotní situaci mnoha zaměstnanců, a dále kvůli ekonomickým dopadům na podniky a finančním a sociálním nákladům pro evropské země.

Hlavní zjištění týkající se zdravotní situace zaměstnanců v EU jsou:

• MSD na jedné straně a stres, deprese a úzkost (problémy s duševním zdravím) na straně druhé, jsou dva nejčastější zdravotní problémy související s prací, kterým zaměstnanci EU čelí.
• Prevalence MSD je spojena s vyšší úrovní úzkosti, problémy se spánkem a celkovou únavou zaměstnanců. Prevalence MSD tak souvisí s duševní pohodou zaměstnanců.
• MSD jsou častější u zaměstnanců s „nižší úrovní duševní pohody“.

Organizace práce

Organizace práce zahrnuje řadu podmínek, které mohou zvyšovat riziko MSD u zaměstnanců. Mezi tyto podmínky patří fyzikální faktory, organizační faktory a psychosociální faktory.

Fyzikální faktory (také známé jako biomechanické nebo ergonomické) faktory

Pracovní pozice a pohyby mohou být škodlivé v důsledku jejich opakování, trvání nebo námahy. Rizikovými faktory jsou těžká fyzická práce (silná námaha), zvedání těžkých břemen, nesprávné držení těla, dlouhodobé pracovní úkoly, delší sezení nebo stání a pracovní úkoly, které musí být prováděny opakovaně nebo s velkou přesností.

Rizika související s držením těla:

• práce v únavných nebo bolestivých polohách,
• zvedání osob,
• zvedání těžkých břemen (nad 11 kg),
• nošení těžkých břemen,
• tlačení – tahání – zvedání těžkých břemen,
• stání, klečení, podřep, chůze po schodech,
• opakované pohyby rukou nebo paží,
• práce na počítači.

Organizační faktory

Organizační faktory zahrnují:

• práce pod časovým tlakem,
• krátké doby cyklu (pro více než 50% pracovní doby),
• nedostatek času na zotavení,
• nepružnost postupů a kontrol,
• nedostatek individuální / kolektivní volnosti,
• nedostatek zdrojů k provedení vysoce kvalitní práce,
• rozdělení práce podle pohlaví,
• nedostatek možností kontroly,
• monotónní úkoly / nedostatek rozmanitosti.

Psychosociální faktory

Psychosociální faktory zahrnují:

• úzkost, celková únava, problémy se spánkem,
• stres související s prací,
• velké psychické zatížení,
• nedostatek (rozhodovací) autonomie,
• nedostatek podpory ze strany přímých nadřízených,
• nedostatek podpory ze strany kolegů,
• nedostatek uznání za odvedenou práci,
• nedostatek znalostí o výsledcích práce (zpětná vazba),
• sexuální nebo verbální obtěžování a diskriminace. [5]

2. Zdravotní rizika ve stavebnictví

Práci na staveništi většinou máme spojenou s rizikem pádu zaměstnance z výšky nebo do hloubky nebo zraněním zaměstnance při používání strojních zařízení, nástrojů a nářadí a dalšími riziky, které mají za důsledek okamžité poškození zdraví zaměstnance.

Na staveništích jsme však vystaveni i působení rizikových faktorů prostředí, jejichž negativní následky (poškození zdraví) se v mnoha případech projeví až za několik let. A právě tyto možné následky tohoto dlouhodobého působení rizikových faktorů prostředí jsou v praxi často opomíjeny.

Mezi nebezpečí, kterým můžou být zaměstnanci vystaveni na staveništi tak patří chemické, ergonomické, biologické a fyzikální nebezpečí.

Mezi ohrožené profese patří například pokrývač (zátěž teplem, práce ve vnucené pracovní poloze), tesař (hluk, celková fyzická zátěž), stavební dělník (celková fyzická zátěž, prach, hluk, vibrace), natěrač (nebezpečné chemické látky), elektrikář (nebezpečné látky – při pájení, azbest), zedník (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, nebezpečné látky – stavební chemie).

Vzhledem k rozsahu prováděných činností je tak ve stavebnictví vysoká prevalence MSD, jejichž příčiny lze přičíst následujícím hlavním faktorům:

• k provedení manuálních operací je zapotřebí značné fyzické úsilí,
• následky předchozích zranění,
• vibrace v důsledku používání přenosného nářadí a provozu stavebních strojů.

Fyzická námaha je výsledkem opakujících se pohybů horních končetin, ruční manipulace, nošení, tahání a tlačení břemen a dlouhodobého statického a nepřirozeného držení těla. Kromě toho i drobná zranění, jako je natažení svalů nebo namožení může v budoucnu zvýšit riziko MSD souvisejících s prací. Proto je důležité, aby v pracovním prostředí nebyly kluzké (např. kvůli blátu z výkopů), neupravené a špatně osvětlené povrchy.

Další důležitou příčinou MSD je vystavení vibracím souvisejícím s používáním nářadí produkujících vibrace působící na paže (HAV – hand-arm vibration) nebo s provozem strojů produkujících vibrace působící na celé tělo (WBV – whole-body vibration).

Posouzení biomechanických rizik ve stavebnictví je složitým úkolem z důvodu rozmanitosti činností, velkého počtu a rozmanitosti rizikových úkolů a nestandardních pracovních podmínek.

Biomechanická rizika ve stavebnictví souvisí s následujícími typy manuálních operací:

• zvedání a přenášení břemen,
• tlačení a tahání břemen,
• manipulace s břemenem s malou hmotností při vysoké frekvenci,
• činnosti zahrnující udržování statických pracovních poloh,
• činnosti zahrnující vystavení vibracím (WBV a HAV).

Proces identifikace a eliminace (nebo snížení) rizik ve stavebnictví je rozdělen do následujících kroků:

• pozorování úkolů a shromažďování údajů,
• uplatňování metod hodnocení rizik,
• provedení ergonomických úprav v závislosti na zjištěních získaných při posouzení rizik.

Činnosti, které vystavují zaměstnance riziku MSD ve stavebnictví

Ruční práce

Ruční práce představují velkou část pracovního dne stavebních dělníků, zejména nekvalifikovaných zaměstnanců. V mikropodnicích a malých podnicích nebo u nízkonákladových prací se dokonce i kvalifikovaní zaměstnanci často věnují manuálním činnostem. Rizika vyplývají hlavně z hmotnosti manipulovaných předmětů a četnosti pohybů.

Opakovanost úkonů se často zvyšuje přímo úměrně s velikostí staveniště. Zatímco tedy při rekonstrukci malého bytu provádějí zaměstnanci každý den různé operace, na velkých stavbách provádějí zaměstnanci stejné operace po delší dobu (např. omítky nebo pokládání podlah), s následným zvýšením rizikových faktorů typických pro tyto operace.

Je proto zásadní naplánovat činnosti na staveništi tak, aby se pokud možno zabránilo dlouhodobému plnění stejných úkolů stejnými zaměstnanci, například střídáním pracovních činností. Proto by měly být na staveništi zavedeny organizační změny, kdykoli je to možné, jako preventivní opatření ke snížení manuální práce.

Práce s elektrickým nebo pneumatickým nářadím

Ve stavebnictví se mnoho činností provádí pomocí přenosných nářadí. Tento druh mechanizace, i když zmírňuje únavu ve srovnání s ručním prováděním práce, často nesnižuje biomechanická rizika pro zaměstnance, a to z důvodu souvisejícího se zvýšením produktivity, což ve skutečnosti může občas vyústit v další rizika.

Například použití nástrojů k demolici, jako jsou vrtací kladiva a elektrická, hydraulická nebo pneumatická kladiva je zvláště významné z hlediska biomechanického rizika. Pokud jsou tyto nástroje používány po významnou část pracovní směny, mohou vystavit zaměstnance zvýšeným úrovním vibrací, které mohou i překročit úrovně stanovené příslušnými právními předpisy.

Práce se stroji

Stavební stroje vystavují obsluhu rizikům primárně spojeným s WBV, otřesy těla a statickými polohami. Přestože jsou v dnešní době nově vyrobené stroje vybaveny velmi pohodlnými sedadly pro řidiče, vibrace jsou stále zvláště významné u buldozerů a rypadel vybavených demoličními kladivy. Provozování buldozerů, pásových nakladačů a rypadel může rovněž vystavit zaměstnance „náhlým otřesům“, například při uvolnění břemene nebo při nerovném terénu. [6]

3. Bezpečnostní rizika ve stavebnictví

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů a úrazů smrtelných. Na staveništích je možné se setkat s pracovními činnostmi, které obsahují rizika z mnoha odvětví průmyslu.

K nejvyššímu počtu smrtelných pracovních úrazů a úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje.

Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky již několik let činí kolem 50 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví. Dále se vyskytuje zvýšená úrazovost při zemních pracích (práce v nezajištěných výkopech) a při manipulaci s materiálem na staveništi a montážní práci (práce neprováděné v souladu s bezpečnostními požadavky).

Desatero nejčastějších příčin vzniku úrazů ve stavebnictví

• Nedostatečné vybavení a zajištění konstrukcí pro práce ve výškách.
• Nezajištění otvorů a volných okrajů pracovišť ve výškách.
• Nepoužívání osobního zajištění proti pádu pracovníka z výšky.
• Nezajištění výkopů proti sesutí stěn.
• Nebezpečný způsob provádění bouracích prací.
• Neodborná obsluha nebo manipulace se stroji a mechanismy.
• Nezakryté pohyblivé nebo rotující části strojů.
• Špatný technický stav vázacích prostředků a nosných lan zdvihacích zařízení.
• Používání zařízení svislé dopravy pracovníky, přestože není určeno pro přepravu osob.
• Nedostatečná ochrana živých částí elektrických zařízení. [7]

Dále jsou uvedena zjištění z kontrolní činnosti Státního úřadu práce v roce 2019 v oblasti stavebnictví.

Vyhodnocení rizik zaměstnavatelem, vzájemná informovanost o rizicích

Vyhodnocení rizik a vzájemná informovanost o rizicích je víceméně plněna pouze formálně. Problém, který stále přetrvává, je používání tzv. obecných registrů rizik, které jsou zpracovány pro co nejvíce činností, aniž by měly vazbu na konkrétní stavbu. Je zarážející, že tyto obecné (často zakoupené) registry používají i odborně způsobilé osoby (OZO), které pro zhotovitele pracují. Většinou je uvedeno, že se „zaměstnavatelé vzájemně informovali o rizicích“, aniž by byl k této informaci přiložen konkrétní seznam rizik pro konkrétní stavbu včetně konkrétních opatření, kterými bude ten, který zaměstnavatel identifikovaná rizika eliminovat.

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech

Většina zaměstnavatelů vede řádně dokumentaci o pracovních úrazech, a to jak knihu úrazů, tak záznamy o úrazech. V poslední době se často stává, že zaměstnavatelé neoznamují „bez zbytečného odkladu“ pracovní úrazy s hospitalizací pracovníka delší než 5 dní. Jiní zaměstnavatelé úraz oznámí až zasláním záznamu o úrazu, nebo v některých případech přijde dříve oznámení od Policie ČR.

Poskytování OOPP

Z provedených kontrol vyplývá, že základní OOPP (pracovní obuv, oděv, boty, rukavice) poskytuje každý zaměstnavatel. V seznamu OOPP však často není uváděna přesná specifikace OOPP v návaznosti na identifikované riziko (např. rukavice proti proříznutí, obuv s ochrannou tužinkou). U OOPP proti pádu je uváděn většinou jen bezpečnostní postroj bez potřebného příslušenství.

Kolektivní zajištění proti pádu z výšky

V oblasti kolektivního zajištění je stále upřednostňována stránka finanční. Počátek všeho je již ve výběrových řízeních, kdy zpravidla s kolektivním zajištěním není počítáno, nebo jen minimálně. Záchytné sítě se používají při montáži prefabrikovaných hal zřídka, a to jen u zahraničních investorů. Na stavbách převažuje používání systémových lešení rámových nad klasickým trubkovým. Smontovaná a používaná lešení jsou však jen zřídka bez závad.

Závady na lešení, které byly příčinou úrazu

• Nebyly osazeny zábradelní zarážky (došlo již k několika závažným úrazům, kdy zaměstnanec sklouzl z podlahy lešení, a to v důsledku zdravotní indispozice, pod střední zábradelní tyčí v místě, kde nebyla osazena zábradelní zarážka.
• Chyběl bezpečný výlez na pojízdné lešení (došlo k vážnému zranění při výlezu na pojízdné lešení, na kterém byl výstup po žebříku zavěšeného na zábradlí lešení. Lešení bylo navíc umístěno u nezakrytého otvoru kotlové výsypky, na jejíž dno zaměstnanec po pádu ze žebříku dopadl.
• Chybně provedená podlaha u kozového lešení (zetlelý konec podlahového dílce, špatně osazené podlahové dílce na podélnících, výsledkem bylo „smrtelný pád“ z lešení).

Ostatní časté závady na lešení

• Chybí statické posouzení stavební konstrukce, na které je lešení založeno.
• Nejsou chráněny vstupy do objektů.
• Na nedokončeném lešení není bezpečnostní značka zákaz vstupu.

Porušení při zajištění osob proti pádu při montážích lešení se objevují i u subjektů, které se na montáž a demontáž dočasných stavebních konstrukcí přímo specializují.

Poskytování OOPP proti pádu z výšky

Poskytování OOPP proti pádu z výšky je ze strany zaměstnavatelů silně podceňováno. Zaměstnavatelé zaměstnancům OOPP proti pádu poskytují na základě vlastních zkušeností, na základě doporučení externích školitelů nebo OZO.

Často jediná sestava je určena pro více zaměstnanců podle potřeby. Další prostředky vhodné pro záchranu v případě mimořádné události zaměstnanci nemají zaměstnanci k dispozici. Poskytovány jsou i obyčejné stavební ochranné přilby bez podbradního řemínku, pro použití s OOPP proti pádu zcela nevhodné, neboť při zachycení pádu hlavu opouští a nechrání proti jejímu zranění.

Zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných osob

Nedostatečné nebo žádné zajištění staveniště (pracoviště) proti vstupu nepovolaných fyzických osob patří mezi velmi frekventovaná porušení. Nejčastěji se toto porušení vyskytuje na staveništích staveb malého rozsahu (revitalizace bytových domů, novostavby rodinných domů, liniové stavby), které často realizují samotní živnostníci (nikoli stavební společnosti).

Zhotovitelé neplní požadavek na zajištění staveniště v zastavěném území souvislým oplocením do výšky 1,8 m, kdy ohrazení nebývá provedeno vůbec, nebo není souvislé.

Oplocení dále bývá nahrazováno nevhodnými zábranami (např. výstražnými páskami). Stavební materiál, kontejnery, odpad a další zařízení staveniště jsou v mnoha případech uloženy mimo vymezený prostor staveniště bez zabezpečení proti vstupu na místo.

U živnostníků je povinnost zajistit vymezené pracoviště, zejména na veřejném prostranství s pohybem veřejnosti, opomíjena téměř vždy.

Zajištění proti pádu a propadnutí

U technických konstrukcí proti pádu, zábradlí, byla porušení zjišťována při osazení madla, horní tyče ve výšce menší než 1,1 m nad podlahou, provedení pouze jednotyčového zábradlí při výšce podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m a neprovedení zarážky u podlahy.

U dřevěné konstrukce zábradlí byla zjišťována nedostatečná pevnost způsobená použitím zbytkového nekvalitního řeziva na jeho výrobu na staveništi a nevhodně zvolené velké rozteče nosných sloupků.

Častá porušení jsou i na konstrukcích lešení jako dočasné stavební konstrukci. Pracovní podlahy nejsou souvisle pokryty podlahovými dílci, v místech překrývání podlahových dílců není provedeno jejich zajištění proti posunu, chybí vnitřní zábradlí v případech, kdy pracovní podlaha lešení je vzdálená od přilehlé stěny fasády více než 0,25 m.

U otvorů v konstrukci podlahy je zajištění provedeno poklopy tvořenými deskami, vybouranými dveřními křídly a podobným materiálem o neznámé únosnosti, bez zajištění proti posunutí.

Zajištění prostoru pod prací ve výškách

Nejvíce nedostatků při zajištění prostoru pod prací ve výšce (ohrožený prostor) bylo zjištěno na staveništích menšího rozsahu, zejména při revitalizaci bytových domů v obecní zástavbě.

Kontrolované subjekty ohrožený prostor zajišťují nedostatečně (často vůbec) také při pracích prováděných z lešení, kdy se v tomto prostoru pohybují zaměstnanci jednotlivých zhotovitelů a další fyzické osoby (především veřejnost a nájemníci revitalizovaných domů).

Další činností, při které ohrožený prostor nebývá zajištěn, je výměna oken domů. Pro zajištění ohroženého prostoru se nejčastěji používá výstražná páska, ačkoliv se v mnoha případech jedná o práce delší než jednu směnu.

Méně často je využívána konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce. Pokud se jedná o krátkodobé práce (např. čištění fasády) bývá použití výstražné pásky spojeno i se střežením ohroženého prostoru.

Výkopové práce

Nejproblematičtější zůstávají výkopy v zastavěných územích, které jsou hloubeny pro pokládku technologických nebo energetických vedení. Výkopy nejsou součástí již oploceného staveniště a často jsou v přímé blízkosti komunikací pro pěší a dopravní prostředky bez jakéhokoliv zajištění proti pádu osob (v lepších případech jsou ohraničeny výstražnou páskou na hraně výkopu).

Obsluha stavebních strojů

Zaměstnavatelé zpravidla neseznamují obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce, popř. seznámení neobsahuje všechny informace a pokyny důležité pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Obsluha stavebních strojů se dopouští řady porušení, např. koná práci, přestože se v ohroženém prostoru nachází osoby, při opouštění místa obsluhy neumístí pracovní nástroj do předepsané polohy, pracuje a strojem pojíždí, ačkoliv nemá dostatečný rozhled apod.

Staveništní rozvaděče, pohyblivé přípoje

Na staveništích je používáno velké množství elektrických zařízení (EZ), zejména ruční elektrické nářadí. S tím souvisí potřeba zajištění přípojných míst pomocí dílčích (podružných) staveništních rozvaděčů a pohyblivých přívodů.

Běžným problémem na staveništích, který se často opakuje, je nezajištění těchto pohyblivých elektrických přívodních kabelů proti poškození, a to jak pohybem stavebních strojů a drobné mechanizace, tak i případným poškozením používaným stavebním materiálem.

Riziko úrazu elektrickým proudem vzrůstá při provádění tzv. mokrých procesů na staveništi, kdy elektrické pohyblivé přívody často leží v kalužích vody, aniž by byly vyvěšeny. Nevětší riziko úrazu elektrickým proudem vzniká zejména při bouracích pracích, kdy dochází k obnažování elektrického vedení pod napětím.

Staveniště jedno z nejrizikovějších pracovišť

Staveniště je stále jedním z nejrizikovějších pracovišť. U menších subjektů a OSVČ, které přebírají staveniště od hlavních zhotovitelů nebo velkých stavebních firem, nejsou úkoly v prevenci rizik dostatečně plněny. Tyto subjekty nemají zaveden systém vyhledávání rizik a vnitřních kontrol BOZP na staveništi.

Nejvíce nedostatků bylo zjištěno u pracovních činností spojených s prací ve výšce, zajištění staveniště, v přijímání opatření zaměstnavatelů k předcházení rizikům a také v provádění pravidelné údržby a kontroly strojů, technických zařízení a nářadí.

Nejčastější příčinou vzniku pracovního úrazu byl pád z výšky, a to zejména propadnutí, nebo sklouznutí ze střešní plochy. Na tyto práce se zvýšenou mírou rizika jsou hlavními zhotoviteli a zhotoviteli stavebních prací smluvně najímáni OSVČ nebo drobné podnikající právnické subjekty, kteří svou vlastní bezpečnost často velmi zanedbávají a svou činností na staveništích ohrožují i ostatní zhotovitele.

Podnikající fyzické osoby, které vykonávají nebezpečné práce, jako jsou práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské, berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveni.

Nebezpečí vnímají jako zbytečně zdržující faktor. Na úroveň zajištění BOZP zhotovitele, mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odráží v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby.

Většině případů zjištěných porušení BOZP při kontrolách na stavbách bylo možné předejít především důslednější kontrolou pracovišť a stavenišť vedoucími a odpovědnými zaměstnanci jednotlivých zhotovitelů, především jejich spoluprací s OZO a koordinátory BOZP na staveništích. [9]

Pilíře bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích

Podmínky na jednotlivých pracovištích se v různých odvětvích můžou podstatně odlišovat, přesto zde existuje sedm vzájemně propojených společných prvků, které jsou klíčové při zajištění bezpečnosti na všech typech pracovišť.

Mezi tyto společné prvky patří:

• Řízení vrcholovým vedením (vrcholové vedení má skutečný zájem o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví v organizaci, přičemž k tomu vyčleňuje potřebné zdroje a čas).
• Spoluúčast zaměstnanců (aktivní zapojení zaměstnanců do otázek bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích).
• Identifikace nebezpečí a posuzování rizika (soustavné vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů jednotlivých činností na pracovištích).
• Prevence nebezpečí a řízení rizik (eliminace a minimalizace rizik souvisejících s jednotlivými pracovními činnostmi).
• Školení a výcvik (proaktivní přístup při identifikaci nebezpečí a řízení rizik prostřednictvím kvalitně provedeného školení a výcviku).
• Hodnocení a zlepšování (stanovení indikátorů a sledování výkonnosti BOZP a na jejich základě přijímání nezbytných opatření k zajištění neustálého zlepšování).
• Komunikace a koordinace (předávání relevantních informací mezi subjekty a jejich vzájemná koordinace na pracovišti).

4. Závěr

Stavebnictví určitě patří mezi odvětví s vysokým rizikem ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, kdy mezi závažná bezpečnostních rizika na staveništi patří práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Mezi významná zdravotní rizika pak patří například onemocnění pohybového aparátu, tj. muskuloskeletální poruchy.

Jedná-li se o bezpečnostní nebo zdravotní rizika, vždy je důležitá prevence. Z poznatků Státního úřadu inspekce práce však vyplývá, že mnohé povinnosti vyplývající z právních předpisů jsou v praxi prováděny pouze formálně. Rovněž v případě zdravotních rizik, které se projeví až za několik let po expozici rizikovému faktoru, mohou být v praxi opomíjena. Je však zapotřebí si uvědomit, že za jedno vynaložené euro do prevence, se zaměstnavateli vrátí nejméně 2 eura, takže i když prvotní uvolňování finančních prostředků je pro zaměstnavatele čistým výdajem, pak v konečném důsledku mu přinese zisk.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS on an EU Strategic Framework on Health and Safety at Work 2014-2020, European Commission, 2014, Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014DC0332

[2] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Bezpečnější a zdravější práce pro všechny – Modernizace právních předpisů a politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, Evropská komise, 2017, Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017DC0012&from=EN

[3] Veřejná konzultace o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci (na období 2021–2027) zahájena, EU-OSHA European Agency for Safety and Health at work, 2021, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/highlights/eu-strategic-framework-health-and-safety-work-2021-2027

[4] Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa-2020/strategie-evropa-2020-78695/

[5] Work-related musculoskeletal disorders: prevalence, costs and demographics in the EU, European Risk Observatory Report, EU-OSHA European Agency for Safety and Health at work, 2019, Dostupné z: https://osha.europa.eu/en/publications/msds-facts-and-figures-overview-prevalence-costs-and-demographics-msds-europe/view

[6] Prevention of musculoskeletal disorders in the construction sector: Examplae from the INAIL incentive schemes, EU-OSHA European Agency for Safety and Health at work, 2020, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/publications/preventing-musculoskeletal-disorders-construction-sector-examples-inail-incentive/view

[7] Desatero nejčastějších příčin vzniku úrazů ve stavebnictví, Dostupné z: https://zsbozp.vubp.cz/pracovni-prostredi/odvetvi/stavby/170-desatero-nejcastejsich-pricin-vzniku-urazu-ve-stavebnictvi

[8] Zpráva z pracovní úrazovosti v České republice v roce 2019, Státní úřad inspekce práce, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-cabff4ad23b98d09f0e5eb8f426040f7/suip_zprava-o-pracovni-urazovosti-v-cr-za-rok-2019.pdf

[9] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2019, SÚIP, Dostupné z: http://www.suip.cz/_files/suip-ff57ab22e75b0e506741d3b6dace9e9c/suip_rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2019.pdf