Články - strana 6

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

Jedním ze základních práv pojištěnce v oblasti zdravotního pojištění je právo na výběr, resp. změnu zdravotní pojišťovny. Tato problematika je upravena v § 11 odst. 1 písm. a) a v § 11a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele), kde o vzniku zaměstnání rozhoduje v kalendářním měsíci příjem převyšující 10 000 Kč, máme ještě jednu velmi důležitou hodnotu.

Leden 2022 přinese v oblasti sociálního pojištění změny v číselných ukazatelích obdobně jako v letech předchozích. Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2021, které upravuje i výši průměrné mzdy, bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 356/2021 Sb.

S blížícím se koncem roku se mohou zaměstnavatelé, resp. plátci ocitnout v situaci, které je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. K 1. lednu se mění mnohé parametrické údaje důležité pro placení pojistného, k tomuto datu lze také změnit zdravotní pojišťovnu. Se závěrem roku končí pracovněprávní vztahy, které se následně obnovují, anebo také neobnovují. Zvláštní situace může nastat při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Na co by si proto měli dát plátci pozor na přelomu let 2021 a 2022?

V důchodovém pojištění mají zásadní význam hodnoty stanovených základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízení vlády. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a uplatňují se dále při stanovení pojistného na zdravotní pojištění, v oblasti pracovněprávní a v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 371/2021 Sb. publikována novela zákonů č. 48/1997 Sb. a č. 592/1992 Sb., jakož i některých dalších zákonů. Účinnost drtivé většiny přijatých změn nastává od 1. ledna 2022. V tomto článku si blíže rozebereme vybrané tematické oblasti, ve kterých dochází ke změnám zejména v postupech plátců, pojištěnců a zdravotních pojišťoven.

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Žádný subjekt, a tedy ani zaměstnavatel, si nemůže činit nároky na neomylnost, neboť chybu udělá čas od času každý, oblast zdravotního pojištění v tomto nevyjímaje. V následujícím textu se zaměříme na nejčastější chyby, kterých se zaměstnavatelé dopouštějí ve zdravotním pojištění včetně postupu při jejich řešení.

Dne 18. 8. 2021 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 330/2021, Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony Tímto zákonem se mění některé podmínky nároku a upravuje se nárok u vybraných dávek nemocenského pojištění. Tyto změny se týkají otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Jedná se o úpravy, které odrážejí společenské potřeby, současně některé částečně naplňují požadavky evropské směrnice o slaďování soukromého a pracovního života a v neposlední řadě vycházejí z vyhodnocení naplnění účelu dávek.

Podle zákona o důchodovém pojištění se každoročně mění základní parametry pro výpočet důchodů a dále se zvyšují vyplácené důchody a příplatky k důchodu. Tyto nové základní parametry a zvýšení důchodů a příplatků k důchodu stanoví vláda svým nařízením.

Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska.

Od roku 2022 nastávají na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, změny též u ošetřovného, které mají praktické dopady jak v oblasti nemocenského pojištění, tak v oblasti pracovněprávní. V tomto článku podrobněji upozorňujeme na tyto praktické dopady včetně konkrétních příkladů.

V praxi může nastat situace, kdy zaměstnanec opakovaně bez omluvy nedochází do zaměstnání. Jak má zaměstnavatel v takových případech postupovat z pohledu zdravotního pojištění včetně návaznosti na řešení pracovněprávního vztahu? Lze předpokládat, že za daných okolností nebude mít zaměstnavatel zájem na dalším pokračování vzájemné spolupráce. Kdyby však přece jen nechtěl pracovněprávní vztah ukončit, musel by z hlediska zdravotního pojištění postupovat v souladu s platnou právní úpravou.

Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného je za rozhodné období kalendářního měsíce úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Pokud se na zaměstnance a zaměstnavatele (jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část, musí být stanovené zákonné minimum dodrženo. Jestliže příjem zaměstnance povinného minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést (mimo zákonných výjimek) dopočet a následný doplatek pojistného tak, aby byl zajištěn postup v souladu se zákonem.

Problematika lhůt je upravena v ustanovení § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V právních podmínkách roku 2021 si tyto situace rozebereme v příkladech.

Zdravotní pojišťovny bedlivě a systematicky hlídají, aby měl každý pojištěnec řádným, tedy zákonným způsobem řešené své zdravotní pojištění neboli pojistný vztah. Tuto povinnost mají všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky.

V oblasti nemocenského pojištění nastávají od 1. ledna 2022 některé změny na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tyto změny se týkají dávky otcovské poporodní péče, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného a spočívají v rozšíření nároků na tyto dávky.

Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn zákon č. 274/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V části šesté se mění zákon č. 592/1992 Sb., upravující pojištění dětí narozených matce pobývající na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu (viz dále). Část sedmá pak obsahuje novelu zákona č. 48/1997 Sb., jenž mj. definuje osoby, které jsou pojištěnci podle tohoto zákona, a taxativním výčtem upravuje vznik a zánik zdravotního pojištění.

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. Které postupy platí ve zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr pro zaměstnavatele, případně pro pojištěnce?