Články - strana 19

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale též pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se též pro účely pojistného na zdravotní pojištění.

V následujícím textu je v těch oblastech zdravotního pojištění, ve kterých dochází s účinností od 1. ledna 2018 ke změně, provedeno porovnání právního stavu platného do konce roku 2017 s právním stavem platným od 1. 1. 2018.

Nařízením vlády České republiky č. 286/2017 Sb. ze dne 21. 8. 2017 se od 1. 1. 2018 zvyšuje minimální mzda na částku 12 200 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance.

Rodiče, zejména maminky, řeší v souvislosti s mateřstvím a péčí o děti často i situace související s výplatou dávek nemocenského pojištění. Formou nejčastějších dotazů s vysvětlením a příklady přinášíme základní orientaci, jak řešit některé situace, se kterými se rodiče mohou v souvislosti s narozením dítěte setkat.

Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění významný parametr, od kterého se odvíjí placení pojistného zaměstnavateli v konkrétních specifických situacích a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.

Osoby pohybující se v rámci „evropského“ prostoru za účelem výkonu výdělečné činnosti postupují od 1. 5. 2010 při určení státu pojištění a bezprostředně souvisejících nároků na poskytování zdravotní péče podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

Jednou z kategorií osob, za které platí pojistné stát (pracovně i tzv. státní pojištěnci), jsou nezaopatřené děti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Je logické, že důsledkem značné intenzity finančních toků v systému veřejného zdravotního pojištění je vznik pohledávek či závazků jak na straně subjektů povinovaných placením pojistného resp. záloh na pojistné, tak na straně zdravotních pojišťoven.

Vzhledem k blížícím se volbám bude jistě dobré si připomenout, jaké je postavení členů volebních komisí, zejména z hlediska nemocenského pojištění, a jaké povinnosti mohou vzniknout v oblasti sociálního zabezpečení. Dalším tématem je vliv části odpracované pracovní doby v době dočasné pracovní neschopnosti nebo při ošetřování člena rodiny ve vztahu k započitatelnému příjmu a k výši nemocenského.

Z hlediska placení pojistného zaujímá rozhodné období ve zdravotním pojištění významnou roli, neboť určuje časový úsek, za který se pojistné odvádí.

Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen zkratka ZSZS), provedená zákonem č. 202/2017 Sb. s účinností od 1. listopadu 2017 významně změnila některá pravidla pro vydávání lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (dále též PLS). Dílčí upřesnění má přinést též novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Článek se v dalším zabývá zásadními změnami právní úpravy, nikoliv, až na výjimky, výkladem pravidel, která platí nadále beze změny a jichž se novela zákona netýká.

Důchody v nejrůznějších podobách a souvislostech vždy představují vděčné téma pro hovor politiků i nejširší veřejnosti. Ne každému jejich výše postačuje, měly by se zvyšovat (pravidelně, pokud možno co...

Při posuzování souběžných příjmů (ať už v případě více zaměstnání, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním) je ve zdravotním pojištění vždy zapotřebí velké obezřetnosti a důslednosti. Pokud se dané situaci nevěnuje patřičná pozornost, pak snadno může dojít k tomu, že vznikne nežádoucí stav a zaměstnavateli (mzdové účetní) s odstupem času nezbude nic jiného než existující chybný stav napravit, neboť uplatněný postup musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou.

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

Obecně se podpůrčí dobou rozumí doba, po kterou lze poskytovat pojištěnci (zaměstnanci) dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, ošetřovné a peněžitou pomoc v mateřství. U nemocenského podpůrčí doba začíná 15. dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti a trvá maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti.

Kontrolní činnost okresních správ sociálního zabezpečení, zaměřená také na správnost provedení zápočtu odpovídajících příjmů do vyměřovacího základu zaměstnanců, probíhá pravidelně u zaměstnavatelů jednou za tři roky. Ze strany mzdových účetní a personalistů se setkávám s názorem, že by kontroly měly být častější, aby odhalené nedostatky způsobující povinnost doplatit pojistné na sociální zabezpečení nebyly doprovázeny výrazným nárůstem penále za kontrolovanou dobu. Může orgán sociálního zabezpečení provést opětovnou kontrolu za již zkontrolované období a vyčíslit pojistné za tuto dobu při této další kontrole?

Pokud bude OSVČ zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2017 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.

Zákonem č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (který byl uveřejněn v částce 52/2017 Sbírky zákonů rozeslané dne 22. května 2017), byla zavedena nová dávka nemocenského pojištění - tzv. otcovská.

Zbývající 4 rozsudky Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti se týkají pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, vrácení neprávem poskytnuté podpory či zápočtu náhradní doby pojištění.