Články - strana 21

V přímé návaznosti na výši příjmů zaměstnance musejí zaměstnavatelé důsledně dohlížet na to, aby byl za rozhodné období kalendářního měsíce zabezpečen odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části, s výjimkou těch osob, jako zaměstnanců, u kterých požadované minimum nemusí být dodrženo dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákonná úprava zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní úpravu.

Zásadním úkolem zdravotních pojišťoven je zajistit od plátců dostatek finančních prostředků na úhradu poskytnutých a smluvními partnery vykázaných hrazených služeb. Kromě státu rozlišujeme v podstatě dva typy plátců, a sice zaměstnavatele jako hromadné plátce pojistného a individuální plátce neboli samoplátce, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Každá z těchto skupin plátců je povinna odvádět pojistné na účet, který je pro tyto platby určen.

Zákon o zaměstnanosti, vyjma toho, že stanovuje podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti jako určité formě podpory fyzické osoby, která přišla o zaměstnání a potřebuje po přechodnou dobu alespoň částečně finančně zabezpečit, zakotvuje rovněž situace, v nichž je fyzické osobě stanovena povinnost již nabytou podporu v nezaměstnanosti vrátit1. Této problematice, tedy zákonným podmínkám pro vznik povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti, a to v případě, kdy k přeplatku došlo zaviněným jednáním uchazeče o zaměstnání, se budeme věnovat v následujících odstavcích.

Na výkon výdělečné činnosti našich občanů v zahraničí a navazující řešení zdravotního pojištění má vliv existence Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení).

Při odpovědi na dotaz v názvu článku musíme konstatovat, že záleží na okolnostech, primárně zejména na tom, v jaké kategorii se pojištěnec u zdravotní pojišťovny aktuálně nachází.

Změna v posuzování členů statutárních orgánů právnické osoby ve vztahu ke zdravotnímu pojištění platí již od roku 2008. Pokud takovému členu plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, je považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance.

Dohoda o provedení práce Dohoda o provedení práce (DPP) je pracovněprávním institutem upraveným v § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. DPP jsou vedle pracovního poměru a dohod...

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.

Souvislosti s druhou vlnou EET V souvislosti s tzv. druhou vlnou zavádění Elektronické evidence tržeb, která nastala dnem 1. 3. 2017 pro velkoobchodníky a maloobchodníky, je dobré připomenout slevu...

V souvislosti s blížící se povinností zaměstnavatelů vést a předkládat ELDP za každý kalendářní rok dle ust. § 38 a § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPSZ), uvedeme několik příkladů z praxe, v nichž zaměstnavatelé mohou chybovat.

Ošetřovné je jednou z dávek poskytovaných ze systému nemocenského pojištění. Patří mezi dávky, které pomáhají řešit náhlou krátkodobou nepříznivou sociální situaci spojenou s nemocí dítěte nebo člena domácnosti.

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění platí zásadní podmínka, kdy příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci podléhají odvodu pojistného tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jsou bezpochyby zajímavým fenoménem naší sociální oblasti. Když byly v roce 1990 zřizovány jako orgány určené k lékařské posudkové činnosti v opravných řízeních, v rámci tehdejší organizace sociálního zabezpečení byly považovány za jednoznačně přechodné řešení. V současné době mají za sebou více jak čtvrtstoletí působení a přestože ani jim se problémy s celkovým nedostatkem posudkových lékařů v ČR nevyhnuly, zůstávají stabilizujícím prvkem posudkové činnosti v sociální sféře. Zatím se ani v obrysech neobjevuje časový horizont jejich případného konce. Představují přitom v posledních letech pravidelně více než 20 000 projednaných případů a vydaných posudků ročně ve struktuře ústředního orgánu státní správy.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazující placení pojistného se odvíjí od zdaňování příslušného plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Novela 1. 4. 2017 (tisk 873) Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona s dopady zejména do oblastí daní z příjmů, daně z přidané hodnoty a správy daní. Nejdůležitější změny týkající...

V následujícím textu jsou v základních parametrech charakterizovány podmínky, aktuálně platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2017.

Ze zdravotních důvodů jsem byl nucen přerušit svoji výdělečnou činnost, odhlásit všechny zaměstnance z pojištění a ukončit činnost zaměstnavatele. Mám však stále pohledávku u okresní správy sociálního zabezpečení za neuhrazené pojistné za zaměstnance. Protože pobírám pouze nízké nemocenské z titulu činnosti OSVČ, nejsem schopen vše jednorázově uhradit. Existuje nějaká možnost, jak se vyhnout exekučnímu řízení?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují svým charakterem – nejen ve zdravotním pojištění – značně specifickou problematiku. Ve zdravotním pojištění existuje na straně jedné návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění, a to výší částky rozhodné pro účast na pojištění, na straně druhé má zdravotní pojištění samostatnou právní úpravu týkající se plnění oznamovací povinnosti.