Články - strana 20

Článek si klade za cíl ujasnit, a to ve vztahu k právní úpravě v oblasti důchodového pojištění, stále diskutované téma, zda a za jakých podmínek, případně s jakými navýšeními již vypláceného důchodu mohou pracovat senioři - poživatelé starobního důchodu, případně za jakých podmínek mohou vykonávat výdělečnou činnost osoby nikoli ještě v seniorském věku, ale pobírající důchod invalidní, případně některý z pozůstalostních důchodů (vdovský/vdovecký, sirotčí).

Dne 22. května 2017 byl ve Sbírce zákonů v částce 52 pod číslem 148/2017 vyhlášen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony, jehož součástí je zavedení nové dávky otcovské poporodní péče, tzv. otcovské.

Právo na svobodný výběr (změnu) zdravotní pojišťovny je jedním z četných práv pojištěnců účastných v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Toto právo má každý občan s trvalým pobytem na území České republiky a také například osoba ze zahraničí, která bude pracovat u českého zaměstnavatele, a tudíž bude z tohoto důvodu podléhat českým právním předpisům zdravotního pojištění.

Cílem ochranné lhůty v systému nemocenského pojištění je zabezpečit zaměstnance dávkami pro případ nemoci nebo mateřství po skončení zaměstnání, tj. v době, kdy mu již nenáleží příjem ze skončeného zaměstnání či jiné výdělečné činnosti a pro nemoc nebo mateřství nemůže nastoupit do nového zaměstnání.

Nařízením vlády č. 140/2017 Sb. ze dne 10. 4. 2017 se od 1. ledna 2018 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého tzv. "státního pojištěnce" obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017.

Ve zdravotním pojištění hraje významnou roli datum nástupu zaměstnance do zaměstnání, respektive ukončení zaměstnání. Jak ovlivňuje stanovení vyměřovacího základu zaměstnance skutečnost, že zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc?

Fungování systému veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na bázi jeho vyrovnanosti, což znamená, že příjmy systému by měly v dlouhodobém časovém horizontu pokrývat jeho výdaje. A v této souvislosti hraje nezanedbatelnou roli i institut minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů (zaměstnanců), tak u osob samostatně výdělečně činných.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance je přímo navázáno na zdaňování příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Vychází se ze zásady, že pokud se příjem (nebereme-li v úvahu výjimky) zdaňuje podle § 6 ZDP, podléhá návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění a naopak. Jak se tedy ve zdravotním pojištění přistupuje k některým plněním (ne)zahrnovaným do vyměřovacího základu zaměstnance v právních podmínkách roku 2017?

Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.

Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení, budu používat také pojem „členský stát“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.

Cílem tohoto článku je přiblížit problematiku posuzování nároku na peněžitou pomoc v mateřství v případech, kdy žena žádá o přiznání této dávky v ochranné lhůtě.

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Zaměstnavatelem se podle zákona o nemocenském pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, a organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru, služebním poměru nebo zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že provádění nemocenského pojištění příslušníků ozbrojených sil a sborů a osob ve vazbě, odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence má značná specifika (např. dávky nemocenského pojištění příslušníkům vyplácí přímo služební útvary mající postavení zaměstnavatelů), bude v dalším textu uveden pouze popis úkolů zaměstnavatele působícího v civilní sféře.

Jak jsme uvedli již v jednom z minulých čísel, ve zdravotním pojištění existují případy, kdy není povinností OSVČ zálohy na pojistné platit. V této situaci pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi dnů od podání Přehledu za podmínky, že tato povinnost vznikne.

Značně specifickou kategorii představují ve zdravotním pojištění osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pokud takové osoby začnou pracovat nebo podnikat, nastává ještě složitější situace, kdy musí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby byl jejich postup v souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je platit pojistné (mimo výjimek) i tehdy, poskytne-li zaměstnanci neplacené volno.

Lze konstatovat, že o snížení měsíčně placené zálohy lze zdravotní pojišťovnu požádat, nicméně musí být splněna podmínka, že v probíhajícím roce musí být pro porovnání s příjmy a výdaji v roce předcházejícím vyhodnoceny alespoň tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Takže prakticky lze žádosti o snížení zálohy podávat od 1. dubna.

Stát je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného mj. za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) patří mezi dávky nemocenského pojištění (dále také pojištění). Poskytována je zejména ženám z důvodu těhotenství, porodu a následné péče o dítě nebo při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů. Poskytována je však v některých případech i muži, který pečuje o dítě.

Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému.