Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení pomocí magnetických zařízení

Cílem tohoto článku je nejen informovat odbornou veřejnost o zdvihacích zařízeních, ale zejména zamyslet se nad problematikou bezpečnosti práce, a to v souvislosti s manipulací pomocí magnetických zařízení, např. břemenových permanentních magnetů, a dále také nad bezpečným používáním elektromagnetů, tzn. kdy je prováděna manipulace například s plechy, tvarově členitými břemeny apod. Budeme Vás také informovat o pracovních úrazech, což je i požadavek řady odborníků v oblasti prevence rizik a školitelů, kde zdrojem je manipulace i pomocí břemenových permanentních magnetů a elektromagnetů.

Na úvod je nutno konstatovat, že magnetická zvedací zařízení představují velký pokrok v oblasti manipulace s kovovými břemeny (plechy, tvarově členitými břemeny). Z pohledu používání jsou vhodné, jak pro malé dílny, tak i pro velkou průmyslovou výrobu. Při používání těchto zařízení byla však v průběhu minulého období zaznamenána zvýšená pracovní úrazovost, a to zejména v počtu závažných pracovních úrazů. Jednou z převažujících příčin a zdrojů závažných pracovních úrazů jsou například:

  • zaměstnavatel nevyhledal nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, dále nevyhledal a nevyhodnotil rizika a nepřijal opatření k jejich odstranění,
  • zaměstnavatel nezajistil zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně nevyžadoval a nekontroloval jejich dodržování (nedostatečná odborná příprava, nedostatečný zácvik).

Navážeme-li dále, pak zdvihací zařízení (ZZ) dle § 2 vyhlášky č.19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, jsou rozdělena na skupinu ZZ vyhrazená a zdvihací zařízení tzv. nevyhrazená. Obě skupiny ZZ jsou stále zdrojem potencionálního rizika a tady i zdrojem pracovního úrazu. Z pohledu kontrolní činnosti inspektorů se u ZZ kontrolovaných subjektů setkáváme v řadě případů s nízkou úrovní právního povědomí a s opakujícími porušeními zákonných ustanovení, zejména pak zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a předpisů souvisejících. Dále při kontrolní činnosti inspektoři specializace VTZ ZZ zjišťují, že někteří zaměstnavatelé u zaměstnanců při nástupu do zaměstnání nevěnují dostatečnou pozornost jak teoretické části školení zejména však praktické příprava k výkonu pracovní činnosti. V řadě případech kontrolních zjištění u ZZ je porušení § 101 odst. 2 zákoníku práce, tzn. vedoucí zaměstnanci určení zaměstnavatelem a odpovědní za provoz ZZ nevyvíjejí dostatečnou kontrolní činnost.

Závažným zjištěním v oblasti provozu ZZ je porušení § 5 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. Jedná se o oblast organizace práce a stanovení bezpečných pracovních postupů, tzn. zpracování místního bezpečnostního předpisu, kterým je systém bezpečné práce (SBP). SBP musí být zpracován při každé činnosti jeřábu (čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1) je v některých případech nekonkrétní a neodpovídá konkrétnímu charakteru práce a konkrétnímu pracovišti, což se také i projevuje např. ve zvýšené pracovní úrazovosti a to pracovních úrazů smrtelných a pracovních úrazů závažných tzn. pracovních úrazů vyžadující hospitalizaci delší než 5 dnů. Při kontrolní činnosti bylo také zjištěno, že zaměstnavatel v některých případech nevěnuje řádnou pozornost označení a skladování prostředků pro zavěšení a uchopení břemene a vázacím prostředkům.

Příklady pracovních úrazů, kde zdrojem je manipulace pomocí magnetů

Příklad č. 1

Úkolem zaměstnance bylo provádět značení dílců na kontrolní desce viz obr. č.1 a jeho následná manipulace do určeného prostoru.

Manipulace pomocí magnetů

Při přepravě břemene mostovým jeřábem došlo k uvolnění břemene z permanentního magnetu viz obr. č. 2, jeho pádu a k následnému překlopení na postiženého zaměstnance, který utrpěl zlomeninu tří žeber a dále poškození vazů v koleně pravé nohy. Dle poskytnutých informací došlo k uvolnění přepravovaného břemene z permanentního magnetu. Přestože hmotnost břemene nepřekročila jmenovitou zvedací kapacitu magnetu, lze konstatovat, že nebyly dodrženy podmínky vhodného upevnění magnetu např. nevhodným umístěním (mimo přesné těžiště), dále na nátěrem opatřenou plochu, případně nad otvory ve středu břemene.

Podíváme-li se na danou problematiku z pohledu dokumentu „Návod k obsluze a údržbě pro permanentní břemenové magnety“ se určená bezpečná nosnost může snížit zejména v těchto případech:

  • vzduchové mezery se vytvoří, když mezi náklad a magnet vnikne papír, nečistota nebo barva (malá styčná plocha mezi pólovým nástavcem a břemenem),
  • stane se to i poškozením, drsností povrchu břemene nebo magnetu,
  • na závadu jsou otvory, výklenky, plochy s menší šířkou apod.,
  • legování materiálu: vysoké procento legování-nižší nosnost.

V souvislosti s tímto pracovním úrazem byla zjištěna porušení ze strany zaměstnavatele:

  • nebyla provedena zkouška a prohlídka permanentního břemenového magnetu dle vnitřní organizační normy, kterou jsou „Pravidla bezpečné práce při používání zdvihacích zařízení“, a to v oblasti rozsahu zkoušek a prohlídek prostředků pro vázání a zavěšování břemen, tím byl porušen § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • jako uživatel dle čl. 3.8 ČSN ISO 12480-1 nevypracoval místní provozní bezpečnostní předpis (systém bezpečné práce), který by řešil určení manipulovaných břemen, jejich hmotnosti, místa a způsoby vázání, určení vázacích popřípadě zavěšovacích a uchopovacích prostředků např. parmanentních magnetů, přesný popis prováděných manipulací a bezpečnost práce ve vazbě na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Systém bezpečné práce provozu jeřábů by měl, mimo jiné, řešit předvídatelná rizika v souvislosti s konkrétními činnostmi podle skutečných podmínek zaměstnavatele, tzn. kontroly jeřábů a příslušenství, dále zákaz nedovolených manipulací apod., jak je stanoveno v čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1. Zaměstnavatel tak porušil § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí;
  • nezajistil postiženému zaměstnanci seznámení s manipulovaným břemenem, jeho hmotností, místem a způsobem uvázání, určení zavěšovacích a uchopovacích prostředků např. permanetního břemenového magnetu a s přesným popisem prováděných manipulací. Zaměstnanec nebyl seznámen se všemi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jeho odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jim vykonávané práce, tím byl porušen § 103 odst. 2 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
Příklad č. 2

Úkolem zaměstnanců tzn. jeřábníka a vazače, oba zaměstnanci s velkou praxí, měli pomocí elektrického mostového jeřábu a elektrických magnetů zavěšených na výměnné traverze, viz obr č. 3, připravit plechy o rozměrech 70 x 2 000 x 6 000 mm k pozdější nakládce. Zaměstnanci byli odborně a zdravotně způsobilí k výkonu povoláni. Dále zaměstnanci byli průběžně školení v oblasti BOZP, dále byli zaměstnavatelem seznámeni se základními povinnostmi a závaznými předpisy pro vázání a manipulaci s břemeny včetně systému bezpečné práce dle ČSN ISO 12480-1 pro provozování těchto zařízení a se zásadami bezpečného užívání magnetů k zajištění celkového bezpečného provozu zdvihacích zařízení. Rovněž jim byly, na základě vlastního seznamu, zaměstnavatelem přiděleny vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, které rovněž při výkonu činnosti zaměstnanci používali. Elektrický mostový jeřáb včetně elektromagnetů je podrobován pravidelným revizím, revizním zkouškám a inspekcím.

Elektrický mostový jeřáb včetně elektromagnetů

Z návodu k obsluze magnetového zařízení, kde je popsán běžný způsob práce s magnety, je známo, že magnetová traverza se přemístí nad břemeno a magnety se usadí na břemeno, dále se zvolí stupeň dílčího zatížení dle požadavku (dle zkušeností) a zvedne se materiál do výše asi cca 15 až 20 cm nad ostatní materiál, přemísti na určené místo a břemeno odloží. Při manipulaci musí být vazač v dostatečné bezpečné vzdálenosti, kterou určí zaměstnavatel na základě vyhodnocených rizik a do této manipulace vazač již nezasahuje.

Přes velké zkušenosti a zručnost jeřábníka došlo k odebrání spodního rozměrově většího plechu, který nebyl dostatečně „promagnetovám“. Po zjištění, že část plechu se pohybuje k postiženému, provedl jeřábník ihned změnu směru pohybu kočky ve směru od ovládací kabiny jeřábu. Vlivem setrvačnosti traverzy a nadzvednutých plechů zavěšených na magnetech došlo k zasažení postiženého do oblasti spodní části dolních končetin.

Domníváme se však, že manipulace s břemeny např. tvarově členitými nebo s břemeny s vysokou hmotností a manipulace pomocí elektromagnetů vyžaduje zvláštní pozornost. Je tedy vhodné a účelné se dále zamyslet nad touto činností a to jak z pohledu vyhodnocených konkrétních rizik, ale zejména z pohledu možného vzniku pracovních úrazů tzn. pracovních úrazů smrtelných a pracovních úrazů s trvalými následky a zpracovaných systémů bezpečné práce.

Z informačního systému Státního úřadu inspekce práce také víme, že na této úrazovosti se v převážné míře podílejí zaměstnanci s různou délkou pracovního zařazení a to od 1 měsíce až po zaměstnance s dlouholetou praxí (cca 35let).

Na základě stávajících zjištění z kontrolní činnosti Státní úřad inspekce práce (SÚIP) prostřednictvím jednotlivých oblastních inspektorátů práce (OIP) i v tomto roce se v rámci hlavního kontrolního úkolu zaměří nejen na zdvihací zařízení bez rozdílu nosnosti, tzn. na zpracování systému bezpečné práce), ale také i na vázací prostředky a na manipulaci s břemeny tvarově členitými, dále s břemeny rozměrnými a na manipulaci pomocí magnetických zařízení např. pomocí břemenových permanentních magnetů a na manipulaci s plechy pomocí elektromagnetů.

Předmět kontroly bude zejména zaměřen:

  • na teoretickou a praktickou přípravu k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti,
  • na prevenci rizik, vyhledání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění,
  • na místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny,
  • na používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní dokumentací tzn. kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ,
  • na volbu, označení, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene.

Závěrem tohoto příspěvku považujeme za vhodné připomenout také i základní předpisy související s danou problematikou.

Základní evropské právní přepisy – směrnice, např.:

  • 89/391/EHS: se zabývá opatřeními pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců,
  • 90/269/EHS: se zabývá identifikací a prevencí rizik při ruční manipulaci s břemeny,
  • 94/33/ES: se zabývá ochranou mladistvých zaměstnanců.

Vybrané související předpisy, např.:

  • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
  • nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků,
  • nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
  • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,
  • nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení,
  • nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů,
  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče,
  • vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů,
  • ČSN ISO 9927-1 (270041) Jeřáby – Inspekce – Část 1: Obecně,
  • ČSN ISO 12480-1 (270143) Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Všeobecně.

Zdroje

  • zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

  • nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

  • nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů

  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

  • nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

  • nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení

  • nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

  • vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče

  • vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů

Klíčová slova

Související články