Tvorba stabilních stohů jako rozhodující faktor bezpečnosti stohového skladování, 2. část

Vydáno: 15 minut čtení

Stanovení bezpečné stohovací výšky u paletových jednotek – ložených palet (zejména v souvislosti se zajištěním dostatečné stability jejich stohu) představuje při stohovém skladování mimořádně zodpovědný úkol – a to jak na celostátní úrovni (též v rámci EU), tak i na úrovni podnikové, firemní.

Úvod

V rámci přechodu na výškové stohování (v prvé etapě do 6 m) bylo k 1.5.1978 povoleno stohovat ohradové, skříňové a sloupkové palety – dnes označované jako palety s horní konstrukcí – až do výše uvedené výšky (1). V průběhu prováděných zkoušek stability stohů, vytvářených z kompletní rozměrové řady uvedených palet, bylo ale zjištěno, že nejmenší palety základního rozměru 600 mm x 800 mm zkoušce stability nevyhověly. Proto v rámci změnového řízení k tehdejší ČSN 26 9120 bylo k 1.1.1981 pro tuto paletu nutno stohovací výška opět snížit pouze na 4 m (2). Nutno zdůraznit že i v současnosti, kdy lze specifikované ohradové, skříňové a sloupkové palety stohovat až do výšky 8 m, je stohovací výška palet se vzdáleností klopných hran do 700 mm logicky stále omezena pouze na 4 m (3).

V rámci přechodu na výškové stohování, které bylo řešeno pro všechny druhy manipulačních jednotek bez rozdílu, bylo nutno v tehdejší státní zkušebně provést rozsáhlé a náročné zkoušky. Následující obrázek přináší pohled na zkoušku stability ložených stohovacích dvourámů – vlastních „bratranců“ ohradových palet.

Zkouška stability stohu složených "stohovacích dvourámů"

Tvorba bezpečného stohu z ložených prostých palet

V předcházejícím příspěvku tohoto seriálu byla věnována všeobecná pozornost bezpečnému vytváření stohu libovolných paletových jednotek – ložených palet (4). Zvýšenou pozornost je ale nutno věnovat stohování ložených prostých palet. V této souvislosti lze již úvodem kupř. konstatovat, že i v okruhu zodpovědných a vedoucích pracovníků většinou stále chybí povědomí o tom, že jednopodlahové palety – viz následující obrázek, nejsou určeny ke stohování (5). Autor článku má ve své paměti příklady, kdy v rámci prováděných kontrol kontrolovaný subjekt dokonce odmítal uznat, že takovéto palety používá.

Jednopodlahové palety

Na této skutečnosti se do jisté míry podílí i normalizace. Terminologická norma pro palety (6 a 7) stále specifikuje jednopodlahovou paletu jako prostou paletu, kde spodní opěrná plocha je menší než je stanoveno v procentech v ISO 6780. Citovaná mezinárodní norma ale dosud stále nebyla převzata do soustavy ČSN; chybí tudíž informace o udané, přesněji řečeno nepřímo stanovené, velikosti spodní opěrné plochy u jednopodlahové palety oproti ploše ložné. Stanovenou velikost spodní opěrné plochy (procentuální) lze nepřímo získat až po komplexním prostudování dané problematiky. V dřívějším období dnes již zrušený čl. 14 ČSN 26 9112 (8) stanovil, že plocha opěrné podlahy dvoupodlahové palety musí být minimálně 35% ložné plochy takovéto palety. Stejný požadavek je dnes obsažen v (5) – viz znění čl. 4.6.1.

POZNÁMKY:

1. Změnou Z4 byl výše citovaný článek ČSN 26 9112 zrušen (9) – a to ve vazbě na vyhlášení ČSN EN 13382 (26 9111) (5).

2. Více informací o prostých paletách nalezne čtenář v jedné z předcházejících částí tohoto seriálu (10).

Ke stohování jsou určeny zejména dvoupodlahové palety – viz následující obrázek.

Příklady dvoupodlahových palet

Výše uvedený problém se v plném rozsahu týká zejména dvoupodlahových palet. Připomeňme si přesné znění uvedeného čl. 4.6.1:

Upozornění

U dvoupodlahových palet pro stohování, musí být opěrná plocha prvku nebo prvků opěrné podlahy (spodní povrch palety určený pro rozložení hmotnosti), která je v kontaktu s loženým nákladem přímo pod ní nebo se zemí, rovna nebo větší než 35% jmenovité celkové půdorysné plochy.

V této souvislosti lze uvést, že u nejčastěji používané palety o rozměru 1 200 mm x 800 mm, představuje její celková půdorysná plocha 960 000 mm2; 35% této plochy pak činí 336 000 mm2. Nutno ale zdůraznit, že stanovená hranice 35% (zejména ve vazbě na zajištění potřebné úrovně stability stohu) představuje absolutní nepřekročitelné minimum, které je nutno ve všech možných případech přiměřeně zvýšit. Obvyklé provedení opěrných ploch u dvoupodlahových palet je zřejmé z předcházejícího obrázku.

POZNÁMKA:

Pro získání uceleného pohledu lze uvést, že již někdejší ČSN 26 9105 (11) – s platností od 1.1.1964 – stanovila, že opěrná podlaha u prosté palety musí mít minimálně 40% plochy ložné.

Nerespektování výše uvedeného požadavku znamená hrubé porušování bezpečnostních předpisů; u stohového skladování pak představuje jednu z nejčastějších příčin ztráty stability stohu, se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Jedna z všeobecně platných zásad bezpečnosti práce stanoví, že řešení nejnebezpečnějších – nejrizikovějších situací je třeba věnovat největší pozornost. Na následujícím levém obrázku jsou znázorněny stohy dvoupodlahových palet ložených keg sudy, provedení tohoto sudu je zřejmé z pravého obrázku. Již z prvého pohledu na znázorněný „stoh – nestoh“ je zřejmá jeho vysoká labilita. Znalý člověk aby se bál v jeho blízkosti i „zakašlat“, neboť opěrné podlahy palet v horní vrstvě se jenom pouze „lehce dotýkají“ nepatrných plošek horních hran sudů, které jsou ještě k tomu zaoblené.

Nebezpečný stoh keg sudů a jejich provedení

Prakticky stejný problém může vzniknout při obdobném stohovém skladování celé řady tvarově podobných materiálů, resp. výrobků. Vedle kovových keg sudů, používaných zejména na pivo, to mohou být též plastové sudy, určené pro různé kapalné i sypké produkty, jakož i válcové nádoby a sudy na nejrůznější materiály. Nelze ale ani opomenout materiály a výrobky válcovitého, elipsoidního apod. provedení. Následující levý obrázek přináší celkový pohled opět na „stoh – nestoh“ dvoupodlahových prostých palet ložených kovovými konvemi, detail tohoto stohu je zřejmý z pravého obrázku. Jestliže ve skladu keg sudů dle předcházejícího obrázku bylo nebezpečné „zakašlat“, potom ve skladu kovových konví, znázorněném na následujícím obrázku, je extrémně nebezpečné i pouhé „dýchání“.

Vysoce labilní stoh konví

Lze předpokládat, že každý čtenář, a to bez výjimky, si uvědomuje extrémní velikost nepřijatelného rizika při podobném stohovém „skladování – neskladování“, při kterém pravděpodobnost zřícení stohu se blíží téměř k jistotě – dosahuje hodnoty rovnající se téměř 1. Následující obrázek pak představuje „školní případ“ zřícení stohu výše znázorněných keg sudů. Pouze blízká stěna skladu zabránila dopadu zřícených keg sudů až na podlahu. Pokud by se v blízkosti nalézal člověk, potom jeho zranění – a to i nejzávažnější – by rovněž představovalo téměř jistotu. A to není vůbec uvažováno s podobným příkladem ve venkovních podmínkách.

Podívejme se v této souvislosti, alespoň rámcově, na popsanou událost z pohledu trestně právní odpovědnosti (12). Připomeňme si, že trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel:

  1. věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
  2. nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Neškodí ani připomenout, že kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, může být potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony může být potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Ztráta stability stohu dvoupodlahových palet

Dále je potřebné zdůraznit, že v rámci prevence rizik jsou zaměstnavatelé mj. povinni (13):

Upozornění

Nahrazovat nebezpečné technologie, výrobní a pracovní prostředky atd., méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, a to v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky.

V této souvislosti je vhodné připomenout, že technické řešení uvedeného problému – pomocí technických opatření, je poměrně jednoduché. V případech kdy jsou výše popsané materiály a výrobky trvale skladovány technologií stohového skladování na prostých paletách, nabízí se kupř. použití oboustranných palet –viz následující obrázek. Konstrukce oboustranných palet umožňuje zatížit jak ložnou, tak i opěrnou podlahu palety stejným užitným břemenem – provedení ložné i opěrné podlahy je shodné.

Příklady oboustranných palet

Další možnost představuje stohování výše popsaných výrobků a materiálů kupř. ve vodorovné poloze na speciálních paletách – viz následující obrázek.

Stohování válcových sudů pomocí speciální palety

Ještě je vhodné zdůraznit, že při stohování vratných prostých palet ve spojení s nástavbou palet, dle následujícího obrázku, kdy na palety jsou nasunuty nástavby (a to za situace, že palety jsou podepřeny pouze v rozích jejich opěrných podlah) lze takovéto palety ložit pouze materiálem o hmotnosti rovnající se poloviční hodnotě nosnosti palety (8).

POZNÁMKA:

Nástavba palety je specifikována jako horní konstrukce s výplní (bez výplně) bočnic, která může být použita k přeměně palety buď na ohradovou nebo sloupkovou, nebo pro stohování.

Nástavba palet

V předcházející části tohoto seriálu bylo již uvedeno, že řádná fixace materiálu loženého na prosté paletě často představuje určitý problém (14). Vedle smrštitelných folií, které jsou u nás dostatečně známy, lze dále použít různé protiskluzné prvky. Zvyšují tření mezi paletou a loženým břemenem, resp. vzájemně mezi loženými břemeny, a dále manipulačním zařízením (vysokozdvižným vozíkem). Pro příklad lze uvést protiskluzné proložky – viz levý následující obrázek, protiskluzné pásky, schematicky znázorněné na pravém následujícím obrázku apod.

Protiskluzné proložky

Protiskluzné pásky

Uvedená problematika je vysoce aktuální při tvorbě paletových jednotek vytváúřených z prostých palet; problém ale dále narůstá při stohování ložených prostých palet. Vedle dřevěných jsou používány také palety kovové a plastové. Při jejich stohování (obecně při jakékoliv manipulaci) zejména zdvižnými vozíky, vzniká zvýšené nebezpečí pádu loženého materiálu, ale častěji celé palety z vidlice vozíku – zejména s ohledem na nízký koeficient tření mezi paletou a kovovou vidlicí vozíku. Lze doplnit, že více jak 12% celkové úrazovosti a více jak 11% smrtelné úrazovosti, vykazované u manipulačních vozíků, je dlouhodobě způsobováno právě pádem břemene (nákladu) z vidlice vozíku!! Popsané nebezpečí, vytvářející vysoké riziko, je také poměrně snadno řešitelné – lze jej snížit – pomocí technických opatření. Kovovou vidlici vozíku lze i dodatečně opatřit vhodným protiskluzným povlakem – kupř. návlekem, který vidlici současně chrání před poškozením. Protiskluzným povlakem lze dále opatřit jak opěrnou podlahu palety – viz následující obrázek, tak podlahu ložnou – viz další obrázek v pořadí.

Protiskluzná úprava opěrné podlahy

Protiskluzná úprava ložné podlahy

Skupinové paletové (manipulační) jednotky

Zrozením palety a jejího nasazení do výrobního procesu došlo k výrazné redukci, až vyloučení, „zbytných“ manipulačních úkonů, což primárně vedlo k urychlení celého výrobního procesu, za současného zvýšení produktivity práce, sekundárně pak přispělo ke zlepšení bezpečnosti práce, a to v rámci celé oblasti manipulace s materiálem a skladování. Paletová manipulace se stala ve všech možných případech symbolem pokroku a nárůstu kultury práce. Přitom bylo samozřejmostí, že jakákoliv manipulace byla zásadně prováděna pouze s jednou paletou, resp. paletovou jednotkou.

Neustálým nárůstem výrobních úkolů začal zcela logicky postupně narůstat i tlak na zvyšování objemu manipulačních prací za současného urychlování celého tohoto procesu. Začaly se objevovat snahy pro současnou manipulaci více seskupených paletových jednotek – zejména ve stohu. Vzhledem k tomu, že při takovýchto manipulačních úkonech poměrně často docházelo k závažným úrazům, byly naznačené snahy ze strany orgánů bezpečnosti práce zásadně odmítány. Současně ale docházelo k odborným konzultacím a k výměně názorů všech zúčastněných stran. Po komplexním zhodnocení celkové situace, zvážení všech tehdejších možností, jakož i posouzení dosažené úrovně používané manipulační techniky a technologie (zejména manipulačních vozíků), byl zpracován a po ukončení připomínkového řízení i vydán bezpečnostní předpis, který formuloval zásady bezpečné manipulace s paletami (15).

V komentované době byl již k disposici kupř. rozšířený okruh přídavných zařízení k manipulačním vozíkům (zejména prodloužené a víceramenné vidlice) a současně bylo dosaženo i zlepšení bezpečnostně technických parametrů vyráběných vozíků – zejména vysokozdvižných. V této souvislosti zmíněný bezpečnostní předpis (15) i nadále stanovil zásadu manipulace pouze s jednou paletou; současně ale umožnil (po splnění formulovaných podmínek) manipulaci se dvěma – jenom pouze se dvěma! – paletami ve stohu. Z této možnosti byly ale i nadále vyloučeny prosté palety.

Novela výše uvedeného bezpečnostního předpisu (16), která se uskutečnila cca po deseti letech, po zvážení úrovně zejména technologického pokroku, již umožnila (při zvýšených bezpečnostních opatřeních) vidlicovou manipulaci se stohem paletových jednotek bez výjimky. V návaznosti k prostým paletám lze uvést, že v této době byl již kupř. náklad na prosté paletě běžně fixován. Ve stejném znění byla tato formulace zahrnuta i do další novely předmětné ČSN (17). Již v průběhu normalizačního řízení k této ČSN ale narůstal tlak na umožnění současné manipulace celých skupin paletových jednotek – vedle sebe, za sebou a ve stohu). Byla sledována snaha o urychlení zejména nakládky k tomu uzpůsobených vozidel.

Myšlenka skupinové manipulační jednotky – viz následující obrázek – vytvořené z několika stejných jednotek (prostých palet) ložených stejným břemenem – nákladem, byla podrobena hluboké analýze, náročným zkouškám a další diskusi expertů. Je nutno zdůraznit, že takovéto snahy přicházely zejména od velkododavatelů, vybavených odpovídající technikou, kteří sledovali urychlení nakládky k tomu účelu upravených vozidel. Současný bezpečnostní předpis, vydaný formou ČSN (18), stanoví a upravuje možnost:

Upozornění

Současné manipulace i skupiny shodných manipulačních jednotek (vedle sebe, za sebou, ve stohu, včetně kombinace těchto způsobů), pokud manipulační zařízení a prostředky jsou k tomu uzpůsobeny a v místním řádu skladu jsou stanoveny bezpečnostní podmínky pro tento způsob manipulace. Při manipulaci se stohem manipulačních jednotek musí být stoh soudržný a jeho výška nesmí přesáhnout 2 000 mm.

Veškeré manipulace se skupinovou manipulační jednotkou, dle předcházejícího obrázku, je nutno provádět bez jejího narušení –jako s jedním celkem. Uvedený požadavek zásadní důležitosti je nutno respektovat také u odběratelů, kteří (podobně jako dodavatelé) musí disponovat potřebnou technikou, technologií apod. Je nemyslitelné, aby kupř. odběratel po obdržení skupinové manipulační jednotky, tuto začal postupně rozebírat a dále manipulovat rozebrané její části. Též je vhodné připomenout, že je třeba odborně posoudit nejen zbytkovou nosnost vysokozdvižných vozíků vybavených víceramennou, popř. prodlouženou vidlicí, ale též požadavky na komunikace, manipulační uličky apod.

Skupinová manipulační jednotka vytvořená z několika paletových jednotek

LITERATURA:

  1. ČSN 26 9120 – Palety ohradové, skříňové a sloupkové. Základní parametry, účinnost od 1.5.1978
  2. Změna b) – 8/1980 k ČSN 26 9120 – Palety ohradové, skříňové a sloupkové. Základní parametry, účinnost od 1.1.1981
  3. ČSN 26 9120 – Palety ohradové, skříňové a sloupkové. Základní parametry, účinnost od 1.5.1992
  4. Dušátko, A. Tvorba stabilních stohů jako rozhodující faktor bezpečnosti stohového skladování I. Bezpečnost a hygiena práce, č. 9/2015, s. 9 až 12
  5. ČSN EN 13382 (26 9111) – Prosté palety pro manipulaci s materiálem – Základní rozměry, září 2002
  6. ČSN EN ISO 445 (26 9006) – Palety pro manipulaci s materiálem –Slovník, březen 2010
  7. ČSN EN ISO 445 (26 9006) – Palety pro manipulaci s materiálem –Slovník, leden 2014
  8. ČSN 26 9112 – Prosté palety. Technické požadavky a zkoušení, účinnost od 1.9.1992
  9. Změna Z4 k ČSN 26 9112 – Prosté palety. Technické požadavky a zkoušení, září 2002
  10. Dušátko, A. Paleta – základní přepravní prostředek pro tvorbu manipulačních jednotek určených také ke stohování. Bezpečnost a hygiena práce, č. 10/2014, s. 24 až 28
  11. ČSN 26 9105 – Palety. Společná ustanovení, platnost od 1.1.1964
  12. Trestní zákoník – zákon č. 40/20089 Sb.
  13. § 102 odst. 5 písm. e) zákoníku práce
  14. Dušátko, A. Odpovídající technický stav manipulačních jednotek určených také ke stohování II. Bezpečnost a hygiena práce, č. 7-8/2015, s. 19 až 23
  15. ČSN 26 9101 – Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace, účinnost od 1.7.1978
  16. ČSN 26 9101 – Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace, účinnost od 1.1.1988
  17. ČSN 26 9101 – Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace, červen 1995
  18. ČSN 26 9030 – Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, srpen 1998

Související dokumenty

Související články

Posouzení stability stohu v rámci stohového skladování a výpočet stability
Skladování a stohové skladování na staveništích
Výpočty stability stohu
Bezpečnost regálového skladování
Poznatky z kontrolní činnosti ve skladových provozech v oblasti bezpečnosti práce a bezpečném provozu manipulační techniky
Skladování a stohové skladování na staveništích
Posouzení stability stohu v rámci stohového skladování a výpočet stability
Výpočty stability stohu
Práce ve výškách v průmyslu a ochrana proti pádu
Pracovní úrazovost v lesním hospodářství
Úrazy lidské kůže vyvolané účinky tepelné energie
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Regál jako základ regálového skladování
Vyjádření k problematice pracovních úrazů a jejich odškodňování
Pracovní úrazovosti specifických ohrožených skupin zaměstnanců v ČR
Prevence a příčiny uklouznutí a zakopnutí na pracovištích
Bezpečnost balicích strojů. Ohlédnutí za seriálem
Bezpečnostní předpis nerespektuje zásady bezpečnosti práce
Závažný pracovní úraz při manipulaci s břemenem
Bezpečnost tvarovacích, plnících a uzavíracích stojů
Identifikace kořenových příčin úrazů
Lehkomyslné jednání zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele za újmu

Související otázky a odpovědi

Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Krácení bolestného
Pracovní úraz ve státní správě, bolestné a ztížení spol. uplatnění
Pracovní úraz a daňový náklad
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz
Pracovní úraz
Ohrožení nemocí z povolání

Související předpisy

40/2009 Sb. trestní zákoník
262/2006 Sb., zákoník práce