Pracovněprávní aktuality (5. 6. 2018 - 6. 8. 2018)

Vydáno: 17 minut čtení

(sledované období: 5. 6. 2018 - 6. 8. 2018)

Vyhlášené předpisy

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 2 Kolektivní smlouvy vyššího stupně na roky 2016-2019

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 104/2018 Sb. dne 12. 6. 2018.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu pozměňujícího Smlouvu mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 34/2018 Sb. m. s. dne 16. 7. 2018.

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 148/2018 Sb. dne 26. 7. 2018.

Přehled stavu projednávaných předpisů

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti)

Sněmovní tisk: 91

Stav projednávání: Prezident podepsal

Předpokládaná účinnost: 1. dnem druhého kalendářního měsíce po jeho vyhlášení

Novela zákoníku práce, o které jsme vás již informovali ve vydání časopisu Práce a mzdy č. 3/2018, se týká zpřesnění výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Jednotlivé pojišťovny totiž dosud používaly rozdílné způsoby výpočtu výdělku pro účely náhrady v případě, kdy poškozenému nebyla placena náhrada předtím, než se stal uchazečem o zaměstnání.

Za fiktivní poúrazový výdělek pro účely výpočtu v případě zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se dle této novely považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den zařazení uchazeče do evidence uchazečů o zaměstnání (tedy nikoli ve výši aktuální minimální mzdy).

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)

Sněmovní tisk: 67

Stav projednávání: Prezident podepsal

Předpokládaná účinnost: 21. 5. 2018

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 120

Stav projednávání: vrácen Poslanecké sněmovně Senátem (pozměňovací návrhy)

Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2018 (s výjimkami)

Cílem novely zákona o důchodovém pojištění je navýšení důchodů osobám vyššího věku, kterým v souvislosti se zhoršujícím se zdravím obvykle vznikají vyšší životní náklady. Podle původního návrhu měla být osobám starším 85 let přiznána navíc částka 1 000 Kč, Senát však doporučil tento přídavek udělit všem osobám, které již pobírají důchod po dobu 25 let. Tato změna má pomoci především ženám, které byly za socialismu motivované odcházet do důchodu dříve a jejichž důchod dnes nedosahuje v průměru tak vysokých hodnot jako u mužů téhož věku.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Sněmovní tisk: 132

Stav projednávání: 2. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019

Návrh zákona o zpracování osobních údajů

Sněmovní tisk: 138

Stav projednávání: 2. čtení

Předpokládaná účinnost: vyhlášením

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zrušení karenční doby)

Sněmovní tisk: 109

Stav projednávání: 2. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)

Sněmovní tisk: 159

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)

Sněmovní tisk: 162

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 167

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 182

Stav projednávání: zasláno 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení

Poslanecká sněmovna v současnosti obdržela nesouhlasné stanovisko vlády k návrhu zákona o nemocenském pojištění, který usiluje o zvýšení současné hranice pro odvody na sociální a zdravotní pojištění na 11 500 Kč. Toto navýšení může vést dle stanoviska vlády k podpoře dlouhodobého zaměstnávání osob pomocí dohod o provedení práce, jež by mohlo později negativně ovlivnit výši jejich starobních důchodů. Vláda rovněž upozorňuje na možný dopad na státní rozpočet. Nutno však podotknout, že uvedený návrh může být Poslaneckou sněmovnou i nadále schválen, nesouhlas vlády je totiž pouhým doporučením.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)

Sněmovní tisk: 203

Stav projednávání: zasláno 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. .../2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (odložení zavedení elektronické neschopenky)

Sněmovní tisk: 204

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 31. 12. 2018

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019

Sněmovní tisk: 206

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)

O této novele jsme vás informovali v souvislosti s plánovaným zrušením konceptu tzv. superhrubé mzdy. Tato pasáž však byla nakonec vládou z návrhu zákona vypuštěna a verze zaslaná sněmovně se již převážně věnuje úpravě jiných daní a transpozici evropské směrnice ve věci pravidel proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)

Sněmovní tisk: 212

Stav projednávání: zasláno 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Poslanecký návrh novely zákoníku práce si klade za cíl upozornit, že mateřská a rodičovská dovolená nejsou dovolenou v obvyklém slova smyslu (tedy obdobím volna za účelem nabrání sil a zotavení se z pracovního procesu). Cílem připravované novely je proto symbolické přejmenování mateřské a rodičovské dovolené na takzvanou mateřskou péči a rodičovskou péči. Tato označení dle poslanců více odpovídají realitě, kdy se může jednat o poměrně fyzicky i psychicky náročné období.

Vláda se však ve svém stanovisku k tomuto návrhu postavila zamítavě. Argumentuje přitom především podobnou terminologií v anglickém, německém a francouzském jazyce i systematikou zákoníku práce. Zařazení mateřské a rodičovské dovolené mezi překážky v práci totiž jasně deklaruje, že pojem dovolená je v tomto případě použit ve smyslu „dovolení se z práce“, a to za účelem péče o dítě. Navzdory nesouhlasnému stanovisku vlády se však Poslanecká sněmovna může rozhodnout na svém návrhu setrvat a tuto symbolickou změnu terminologie i přesto prosadit.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)

Sněmovní tisk: 224

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Podle dosavadního zákona o státní sociální podpoře činí rodičovský příspěvek celkem 220 000 Kč. Tato částka je vyplácena v měsíčních splátkách a může být čerpána až do věku 4 let dítěte. V případě, že se rodičům narodí další potomek, a vznikne mu tak nárok na další příspěvek, však v současnosti jeho právo na dosud nevyčerpaný zbytek částky spojené s narozením staršího z dětí zaniká.

Připravovaná novela se snaží podpořit rodiny, které mají více dětí, a zamezit části umělých přerušení těhotenství odůvodňovaných ekonomickou situací rodičů. Nově by proto mělo být v případě narození dalšího dítěte možné rodiči jednorázově vyplatit dosud nevyčerpanou částku původního rodičovského příspěvku, a pomoci mu tak s náhle vzrostlými ekonomickými výdaji spojenými s větším počtem dětí v domácnosti.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)

Sněmovní tisk: 246

Stav projednávání: zasláno vládě k vyjádření stanoviska

Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Připravovaná novela zákona přiznává slevu 500 Kč na pojistném na sociální zabezpečení osobám, které žijí v znevýhodněných lokalitách a jejichž vyměřovací základ musí být nižší než 1,5násobek průměrné mzdy v České republice. Zaměstnanec přitom tuto slevu může uplatnit pouze u jednoho zaměstnavatele. Znevýhodněné lokality by mělo blíže určit Ministerstvo pro místní rozvoj, přičemž počet obyvatel těchto obcí nesmí přesáhnout pět set osob. Cílem poslaneckého návrhu zákona je omezit vylidňování určitých oblastí a s tím související nárůst počtu obyvatel ve větších městech. Sleva na pojistném by se dle tohoto návrhu mohla dotknout až 233 000 obyvatel v přibližně 1 850 obcích České republiky.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)

Stav projednávání: vláda

Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)

Návrh nařízení vlády o úpravě podmínek pro uplatnění dlužných mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)

Stav projednávání: vláda

Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2017

Jak jsme vás již informovali v předchozím vydání časopisu Práce a mzda č. 7-8/2018, původně plánované zavedení elektronických neschopenek je dle Ministerstva práce a sociálních věcí potřeba odložit. V této souvislosti vláda nyní připravila návrh zákona, který zavádí určitý předstupeň elektronických neschopenek v podobě povinného elektronického hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti.

Orgány okresní správy sociálního zabezpečení by dle tohoto návrhu měly následně zaměstnavatelům (na žádost) sdělovat, zda obdržely hlášení ošetřujícího lékaře o tom, že u konkrétního zaměstnance tohoto zaměstnavatele došlo ke vzniku nebo skončení dočasné pracovní neschopnosti. Pro tento účel musí být zřejmé, zda jsou jednotliví zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a kdo je jejich zaměstnavatelem, připravovaná novela proto dále požaduje zkrácení lhůty pro oznamování nástupu zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění.

V současnosti je u zaměstnance v tzv. obecném zaměstnání zaměstnavatel povinen hlásit účast na nemocenském pojištění do 8 kalendářních dnů ode dne jeho nástupu do práce, nově by se však mělo jednat nejpozději o pracovní den následující po dni jeho nástupu do zaměstnání. V případě zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu (v roce 2018 se jedná o zaměstnance s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně) či zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce by k tomuto hlášení byl nově zaměstnavatel povinen nejpozději do třetího pracovního dne (v současnosti 20. kalendářního dne) kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci poprvé vznikla účast na nemocenském pojištění.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)

Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)

Předpokládaná účinnost: 13. 1. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (lékařská posudková služba)

Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)

Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení

Věcný záměr zákona o lobbingu

Stav projednávání: vláda

Věcný záměr zákona o dobrovolnictví

Stav projednávání: vláda

Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Stav projednávání: vláda

Věcný záměr zákona o sociálním podnikání

Stav projednávání: vláda

Věcný záměr zákona o hromadných žalobách

Stav projednávání: vláda schválila

Mezinárodní smlouvy

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Japonska o vízech k pracovní dovolené

Sněmovní tisk: 44

Stav projednávání: Souhlas s mezinárodní smlouvou doručen prezidentovi

Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení

Sněmovní tisk: 165

Stav projednávání: 1. čtení

Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři

Sněmovní tisk: 177

Stav projednávání: 1. čtení

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce ve své tiskové zprávě ze dne 28. června 2018 upozorňuje, že od začátku července musí mít zaměstnavatelé podle nové úpravy zákona o zaměstnanosti pro účely přiznání příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením uzavřenou s Úřadem práce České republiky „Dohodu o uznání za zaměstnavatele osob se zdravotním postižením“. Končí tak přechodné období, kdy byly za takto uznané zaměstnavatele bez dalšího považovány ty společnosti, kterým Úřad práce tento příspěvek poskytoval od 1. 1. 2018 a které splňovaly další zákonem stanovené podmínky.

Úřad práce bude v rámci uzavírání výše uvedených dohod provádět místní šetření na pracovišti zaměstnavatele. Klíčovým faktorem přitom bude podmínka bezhotovostní mzdy nebo platu 80 % zaměstnanců se zdravotním postižením, a to ve zkoumaném období předchozích 12 měsíců (oproti 1 měsíci dle zákonné úpravy účinné do konce roku 2017).

Z hlediska statistiky v současnosti na trhu práce působí 3 210 zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, přičemž ke konci května nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce 14 576 volných pozic vhodných pro osoby se zdravotním postižením. Nejčastěji se přitom jedná o pozice v oblasti ostrahy a ochrany, uklízeče a práce v informačních službách.

Česká správa sociálního zabezpečení

Od 1. června 2018 si lze zažádat o novou dávku nemocenského pojištění zvanou „dlouhodobé ošetřovné“. Nárok na tuto dávku vzniká osobám pečujícím o člena domácnosti po jeho návratu z alespoň týdenní hospitalizace. Podmínkou je přitom rozhodnutí ošetřujícího lékaře, že zdravotní stav pacienta vyžaduje po propuštění z nemocnice domácí celodenní péči po dobu nejméně 30 dní.

Pro účely čerpání této dávky musí být žadatel v období posledních 4 měsíců účasten na nemocenském pojištění alespoň 90 kalendářních dní, potřebuje rovněž souhlas ošetřované osoby (vyjma nezletilého). Potřebné dokumenty předá zaměstnanec Okresní správě sociálního zabezpečení prostřednictvím svého zaměstnavatele.

Zaměstnavatel přitom nemusí souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci pro účely poskytování dlouhodobé péče udělit jedině v případě, že mu v tom brání vážné provozní problémy, přičemž tuto skutečnost je povinen oznámit zaměstnanci písemně (včetně uvedení důvodů). Domnívá-li se zaměstnanec, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly bránit, může se v této věci obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce.

Související dokumenty

Související články

Pracovněprávní aktuality (8. 1. 2019 - 4. 2. 2019)
Změny v právních předpisech za období od 20. 12. 2018 do 28. 12. 2018
Změny v právních předpisech za období od 23. 11. 2018 do 13. 12. 2018
Pracovněprávní aktuality (5. 5. 2016 – 8. 6. 2016)
Pracovněprávní aktuality (9. 6. 2016 - 15. 8. 2016)
Pracovněprávní aktuality (16. 8. 2016 – 7. 9. 2016)
Pracovněprávní aktuality (8. 9. 2016 - 5. 10. 2016)
Pracovněprávní aktuality (6. 10. 2016 – 9. 11. 2016)
Pracovněprávní aktuality (10. 11. 2016 – 7. 12. 2016)
Pracovněprávní aktuality (5. 9. 2017 - 2. 10. 2017)
Pracovněprávní aktuality (3. 10. 2017 - 6. 11. 2017)
Pracovněprávní aktuality (7. 11. 2017 - 4. 12. 2017)
Pracovněprávní aktuality (16. 12. 2015 - 6. 1. 2016)
Pracovněprávní aktuality (7.1.2016 – 10.2.2016)
Pracovněprávní aktuality
Pracovněprávní aktuality
Pracovněprávní aktuality (7. 4. 2016 – 4. 5. 2016)
Pracovněprávní aktuality (12. 11. 2015 – 15. 12. 2015)
Pracovněprávní aktuality (9. 6. 2022 – 9. 8. 2022)
Pracovněprávní aktuality (10. 8. 2022 – 6. 9. 2022)
Pracovněprávní aktuality (7. 9. 2022 – 4. 10. 2022)
Pracovněprávní aktuality (4. 12. 2018 - 7. 1. 2019)
Pracovněprávní aktuality (4. 4. 2019 – 6. 5. 2019)

Související otázky a odpovědi

Počítání lhůty pro dohled lékaře na pracovišti
Novela zákoníku práce - dodatek prodloužení dohody o provedení práce
Zpětné rozhodnutí o přiznání důchodu bez výplaty
Sleva na dítě
Změny v legislativě u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti od 1. 1. 2024
Nezabavitelná částka pro rok 2024
Legislativní změny u dohod o provedení práce
Elektronické uzavření pracovní smlouvy

Související předpisy

34/2018 Sb.m.s. o sjednání Protokolu pozměňujícího Smlouvu mezi Českou republikou a Japonskem o sociálním zabezpečení
148/2018 Sb. o uložení Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
262/2006 Sb., zákoník práce
340/2006 Sb. o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
234/2014 Sb. o státní službě
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
259/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla)
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
104/2018 Sb. o rozšíření závaznosti Dodatku č. 2 Kolektivní smlouvy vyššího stupně na roky 2016 - 2019