JUDr. Eva Dandová - strana 7

Pracovní dobou se rozumí jakákoli doba, ať již strávená na pracovišti, nebo mimo ně, během níž zaměstnanec plní nebo je povinen plnit pracovní úkoly. Pokud se zaměstnanec nachází na pracovišti, pak je pracovní dobou také doba, v níž je zaměstnanec připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

V článku 29 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je zakotveno právo mladistvých na zvláštní pracovní podmínky. Jde o velice důležité sociální právo mladých lidí, jehož realizace jim umožňuje, aby se zapojili do učebního nebo pracovního procesu, aniž by to bylo na újmu jejich zdraví a rozvoji. V souladu s ustanovením článku 29 odst. 2 Listiny základních práv a svobod mají mladiství právo na ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání.

Úvodem je třeba poznamenat, že problematika bezpečnosti a ochrany zdraví dětí ve školách je velice závažným problémem. Závažným proto, že úrazovost dětí ve školách dosahuje neustále vysokých čísel. Podle údajů Česká školní inspekce zveřejněných ve zprávě „Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2019/2020“ bylo v tomto školním roce České školní inspekci zasláno 29 864 záznamů o úrazech. Toto množství – významně menší než v jiných školních letech – bylo velmi výrazně ovlivněno skutečností, že v části školního roku probíhalo vzdělávání distančními formami bez přítomnosti žáků ve škole. Ve srovnání s předcházejícím školním rokem 2018/2019 bylo zaznamenáno o 15 862 školních úrazů méně. Tím se ale nesmíme nechat uspokojit.

Dne 18. června 2021 podepsal pan prezident zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon zavádí dlouho očekávaný tzv. kurzarbeit. Zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení s dvěma výjimkami, takže nabývá účinnosti 1. července 2021.

V tomto článku se zaměříme na otázku bezprostředně související s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to na přestávky v práci a na bezpečnostní přestávky.

Máme dvě provozovny, u jedné z nich nám končí nájemní smlouva k 31. 8. 2021, nebude dál prodloužena a provozovna nebude dál pokračovat. Společnost nezaniká, má ještě dvě 2 další provozovny. V zanikající provozovně pracuje zaměstnanec, který je od 30. 9. 2020 v pracovní neschopnosti. Jak je to s výpovědí a odstupným u tohoto zaměstnance, pokud bude i po zániku provozovny v pracovní neschopnosti?

V souvislosti s postupným uvolňováním všech mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a vlády týkajících se škol a školských zařízeních, podnikatelských a jiných činností dostáváme řadu dotazů ohledně toho, jak má být zajištěna hygiena na pracovišti a na co si dát pozor zejména s nadcházející dobou dovolených. V našem článku se společně nad tímto tématem zamyslíme.

Zaměstnáváme na DPP brigádníka a vzhledem k tomu, že brzy by překročil 300 odpracovaných hodin, uvažujeme o pracovní smlouvě na poloviční úvazek 20 hod. týdně. Je v tomto případě opravdu nutné odpracovat 20 hod. týdně, nebo lze proplácet pouze skutečně odpracované hodiny např. 12 hod. týdně?

Zaměstnanci pracují ve směnách rozdělených na dvě části (dělené směna). Směny jsou naplánované v časech: 1. část 5-11 hod.; 2. část 15 –22 hod. Přestávka je v čase 11–15 hod. Je možné v době přestávky držet pohotovost?

Pokud zaměstnanec vykonává v dílně všechny tyto činnosti: obsluha kovoobráběcích strojů, řidič vysokozdvižného vozíku, jeřábník, vazač, ale jako hlavní činnost je pro něj vlastně obsluha kovoobráběcích strojů. Ostatní činnosti jsou nezbytné k výkonu jeho práce, protože si musí materiál připravit, přesunout, zabalit atd. Má tedy být v pracovní smlouvě uvedeny všechny tyto činnosti, nebo má být uvedeno jen obsluha kovoobráběcích strojů a pak až v náplni práce uvést všechny tyto činnosti, které bude vykonávat? 

Zaměstnanec bez omluvy přestal chodit do práce (5 neomluvených absencí). Zaměstnavatel poslal upozorňovací dopis (7. 6. 2021) a následně došlo k odeslání okamžitého zrušení pracovního poměru poštou - dopisem do vlastních rukou s úložní dobou 15 dnů (9. 6. 2021). Tento doporučený dopis se dne 11. 6. 2021 vrátil zpět se sdělením ČP, že adresát na uvedené adrese neznámý s razítkem pošty 10. 6. 2021. Ke kterému datu došlo ke zrušení pracovního poměru? Je to den, kdy došlo ke znemožnění doručení písemnosti - tedy 10. 6. 2021?

V rámci rozšíření služeb zákazníkům zvažujeme zavedení pracovní doby u pracovní pozice dispečer v režimu 12hodinových směn. Konkrétně jedenkrát za 3 dny by měl dispečer naplánovanou směnu v čase 5–17 hod, v čase 17–22 hod by držel pohotovost. Další dva dny by měl naplánované volno. Může zaměstnanec držet pohotovost ihned po skončení odpracované dvanáctihodinové směny? Může zaměstnavatel ve vnitřním předpise zkrátit týdenní pracovní dobu na libovolný počet hodin?

V jaké maximální výši a na základě jakého zákona je možné provádět srážky ze mzdy na základě dohody?

Dá se dohoda o provedení práce na dobu určitou prodlužovat nebo opakovat s jedním zaměstnancem víc než 2x, nebo se na ni vztahují ustanovení o pracovním poměru a nelze dohodu prodloužit (opakovat)? Konkrétně dohodář (brigádník) dostal DPP na doby určité postupně každý rok do 31. 12. 2019, pak do 31. 12. 2020, pak do 31. 12. 2021. Zaměstnavatel přemýšlí, jestli mu může dát DPP takto i na rok 2022.

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

 Našim zaměstnancům poskytujeme týden dovolené navíc jako zaměstnanecký benefit. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr, je naší povinností proplatit zůstatek této dovolené? 

Řada potřebných věcí v oblasti hygieny práce není upravena s ohledem na probíhající pandemii ani zákonem, ani nařízením vlády, a musí se řešit v návaznosti na časovou a místní situaci a na provedenou prevenci rizik na konkrétním pracovišti. Proto není možné obecně nařizovat zaměstnavatelům, že musí zajistit jednou, dvakrát či třikrát denně dezinfekci klik na pracovišti nebo mytí podlah nebo jaký konkrétní druh dezinfekčních prostředků mají používat. Zde se musíme spoléhat výhradně na odpovědnost zaměstnavatele za BOZP zaměstnanců a všech osob vstupujících na jeho pracoviště obecně.

Zaměstnavatel má na HPP 3 zaměstnance. Chce na DPP zaměstnat zdravotně postiženou osobu. Co vše musí s. r. o. pro to udělat, kam přihlásit, popř. jaký nárok z toho pro s. r. o. plyne? Musí zažádat na MPSV o zřízení pracovního místa pro tohoto zaměstnance? 

Pokud bude zaměstnanec pracovat v rovnoměrně rozvržené pracovní době 37,50 hod/týdně - 5 dnů v týdnu - plánované směny převážně noční od 22:00 do 06:00 hod a v případě potřeby by odpracoval i přesčasového hodiny do 150 hod za rok, bude to tak v pořádku? Když se nejedná o plánované směny delší než 8 hod na směnu, tak by byla splněna podmínka v § 94 zákoníku práce ohledně délky směny pro pracující v noci a může tento zaměstnanec odpracovat i případné přesčasové hodiny? Doplňující otázka: Má zaměstnanec, který vykonává převážně stálou noční směnu a ve společnosti máme všechny práce v provozu zařazeny do 2. kategorii bez rizik, nárok kromě příplatku za noční práci ještě na příplatek za ztížené prostředí (pokud stálá noční směna bude patřit do 3. kategorie)?

I za normálních okolností se prevence rizik musí provádět průběžně, natož v době pandemie. Cílem přijatých opatření k prevenci rizik musí být zajistit podmínky, které rizika odstraní u zdroje jejich původu nebo minimalizují ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Pokud riziko zcela odstranit nejde, jedná se o tzv. zbytkové (reziduální) riziko.