JUDr. Eva Dandová - strana 5

Se zaměstnancem je sepsána písemně "Dohoda o výkonu práce přesčas nad povolený limit nařízeného rozsahu". Není vymezena časově. Platí tato dohoda neomezeně, nebo se musí každý rok sepsat a podepsat znovu?

Jak stanovit tzv. montérkovné – vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení, např. skladník a řidič? Jak stanovit způsob a výši výpočtu náhrady?

Postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích je ošetřeno z mnoha hledisek. Praxe neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do 3 nebo 4 let. Setkáváme se často s dotazy, jestli ženy - zaměstnankyně mají nějakou zvýšenou ochranu v pracovním právu s ohledem na jejich mateřské poslání a na jejich fyziologické zvláštnosti obecně. Vzhledem k tomu, že odpověď na otázky tohoto typu se bezprostředně týká zásady rovného zacházení v pracovněprávních vztazích a zákazu diskriminace a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokusíme se v několika poznámkách je okomentovat. Hlavní pozornost však budeme věnovat vlastnímu vzniku a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně.

Na kolik dnů pracovního volna (s náhradou nebo bez náhrady mzdy) má zaměstnanec v případě, že zařizuje a následně se účastní pohřbu nevlastního otce? Zaměstnanec již několik let žije s manželkou a dítětem, nežil tedy v poslední době s nevlastním otcem ve společné domácnosti. 

V dnešním článku se zaměříme na otázku, která v praxi nebývá zcela jasná, a to který úraz je považován za pracovní a který úraz již za pracovní považován není – byť se třeba stane i na pracovišti nebo v době, kdy je zaměstnanec přítomen v práci.

V poslední době se velmi často vyskytují žádosti zaměstnanců o poskytnutí ELDP, případně jiných dokladů o zaměstnání, přičemž jejich pracovní poměr skončil před 20 a více lety. Některé dokumenty ani nemáme k dispozici, protože v té době nebyla povinnost vystavovat. Existuje nějaké lhůta, po jejímž uplynutí zaměstnavatel nemusí dokumenty poskytnout a případně taxativní vymezení, které dokumenty poskytnout musíme?

Zaměstnankyně pracovala 1. 1. - 15. 3. 2020. Pak nastoupila na DPN - 16. 3. - 6. 7. 2020. Dále nastoupila na MD 7. 7. 2020 - 18. 1. 2021. Od 19. 1. - 22. 2. 2021 čerpala ŘD a dále RD 23. 2. 2021 - 21. 5. 2022. Nyní od 22. 5. 2022 nastoupila na druhou MD. Prosím o radu, jak vytvořit přílohu k žádosti o dávku - zda za rok 2021 vypočítat pravděpodobný výdělek nebo vezmu přílohu za rok 2020, kde pracovala od počátku roku do 15. 3. 2020?

Nyní platný zákoník práce výslovně stanoví, že pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce pro zaměstnavatele. Tato nová definice má některé zásadní důsledky v posuzování toho, co je a co není pracovní dobou.

Dáváme do DPP i tento text: „O dalších právech a povinnostech obou smluvních stran platí příslušná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění (dále jen Zákoníku práce). Tato dohoda i práva a povinnosti obou stran vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí Zákoníkem práce." Je to tak v pořádku, může to tam být? 

Jednatel si chce vykazovat docházení do firmy ve formě docházky stejně jako to dělají zaměstnanci a od toho se bude odvíjet výše jeho odměny - stejně jako u zaměstnanců. Lze tedy ve smlouvě o výkonu funkce stanovit, že měsíční odměna za výkon funkce jednatele se mu bude počítat stejně jako se zaměstnanci počítá mzda? Byl by i stejný způsob výpočtu odměny za tolerovanou absenci (dovolenou) jako mají zaměstnanci při dovolené, lze to tak sjednat? Lze sjednat ve smlouvě o výkonu funkce jednatele, že jednateli bude náležet odměna za výkon funkce jednatele i prvních čtrnáct dní jeho nemoci a způsob výpočtu odměny bude stejný jako výpočet náhrady za nemoc u zaměstnanců?

Ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) ZP obsahuje zásadu pracovněprávních vztahů, a to že ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky, stanovené právními předpisy nebo kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem nebo pracovní smlouvou. Na druhé straně však i zaměstnanec je tímto okamžikem v souladu s písm. b) citovaného § 38 odst. 1 ZP vázán a je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat práci osobně podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

Pojem alkoholický nápoj definuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V ustanovení § 2 písm. f) se definuje alkoholický nápoj, jako nápoj obsahující více než 0,5 % objemových etanolu.

Jak máme postupovat vůči zaměstnankyni, která u nás nastoupila 17. 6. 2019 na HPP za mateřskou a následnou rodičovskou dovolenou, která končí ve 3 letech věku dítěte tj. 3. 7. 2022. Pracovnice na RD požádala dále o neplacené volno do 3. 7. 2023 (péče o dítě do 4 let věku dítěte). Zaměstnankyně, která byla zaměstnána za RD otěhotněla a od 20. 5. 2022 nastupuje na MD. Kterým dnem jí skončí pracovní poměr a jaký bude její nárok na dovolenou za rok 2022?

Pracujeme v nerovnoměrně rozvržené pracovní době v období 26 týdnů. Jak je to prosím s návštěvou lékaře? Má zaměstnanec nárok na proplacení propustky k lékaři, nebo si musí hodiny nadělat?

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Česká s. r. o. bude zaměstnávat občana Slovenské republiky, který má své bydliště na Slovensku. Výkon práce bude na Slovensku. Onen zaměstnanec bude mít od české s. r. o. pronajatou místnost na práci "kancelář" a bude zároveň pracovat z domova (cca 70 % v pronajaté kanceláři a 30 % z domova), to vše pouze na Slovensku. Jaké pravidlo zaměstnávání uplatnit? Tzv. telework (homeworking), nebo místo výkonu práce na Slovenské adrese (ona pronajatá kancelář)? Nebudeme zřizovat právní entitu na Slovensku, pouze pronajímat kancelář. Jaké povinnosti nad rámec klasického pracovního poměru podle české legislativy máme jako zaměstnavatel při obou variantách?

Vyučuji na gymnáziu a ředitel školy mne chce vyslat s mou třídou na lyžařský kurz jako vychovatele pro období, kdy děti nelyžují. Ze zdravotních důvodů se kurzu zúčastnit nemohu (nemám na to lékařské potvrzení). Ředitel mi oponuje, že se jedná o vyslání na služební cestu a jsem povinna se zúčastnit. Musím opravdu vyjet? 

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Je možno proplácet stravenkový paušál do mzdy jen části zaměstnanců nebo když se firma rozhodne jej vyplácet, musí všem?

Zaměstnankyni končí RD dne 12.2.2022 s druhým dítětem, které měla během RD s prvním dítětem. Domluveno se zaměstnavatelem, který souhlasí, že bude mít neplacené volno, takže si napíše žádost o neplacené volno z důvodů péče o dítě do 4 let věku a k tomu bude mít souhlas zaměstnavatele. Zdravotní pojištění a sociální pojištění se v tomto případě neodvádí? A ve mzdách bude dále s neplaceným volnem, mám hlásit nějakou změnu na VZP a OSSZ, že má nyní zaměstnankyně neplacené volno? Má zůstatek 15 dní dovolené z předchozích let, kterou nevybrala, můžu ji tuto dovolenou dále převádět do dalších let? Nebo po skončení RD musí vyčerpat všechnu dovolenou a pak teprve nastoupit na neplacené volno? Nebude to mít vliv na ZP a SP, když nemůže nastoupit do práce a nenaváže jí časově na RD neplacené volno? Bohužel, druhé dítě je postižené, takže se do práce pravděpodobně již nevrátí, jak se toto potom řeší, pokud bude stále dál zaměstnankyní firmy?