JUDr. Eva Dandová - strana 4

Chtěla bych se zeptat na možnost modifikace závazku z kvalifikační dohody v tom smyslu, že by zaměstnanec byl po zvýšení kvalifikace povinen po sjednanou dobu setrvat u zaměstnavatele, kterým by se ale rozuměl nejen zaměstnavatel aktuální, ale případně i další potenciální zaměstnavatelé ze skupiny (propojených) společností - např. u mateřské či dceřiné společnosti aktuálního zaměstnavatele. Jinými slovy, zda je možné platně sjednat se zaměstnancem, že jeho závazek setrvat u zaměstnavatele po zvýšení kvalifikace bude trvat/pokračovat i v případě, kdy dojde k rozvázání pracovního poměru u zaměstnavatele a vzniku nového pracovního poměru u zaměstnavatele jiného (z předem vymezeného okruhu zaměstnavatelů - matek/dcer). Děkuji za odpověď.

Dobrý den, náš zaměstnanec bude končit pracovní poměr z důvodů uvedených v §52 písm. d) ZP po dlouhodobé pracovní neschopnosti - pracovní úraz. Z jakého rozhodného období se má vypočítat průměrný výdělek pro náhradu odstupného a odchodného (dle zákona 553/1991 Sb., o obecní policii). Dále potřebujeme poradit, podle čeho vypočítat průměrný výdělek pro poskytování renty.

Máme pracovníka na pozici vedoucí skupiny komunálních služeb, ale protože nám vypadl vedoucí na pozici úklidových služeb a na komunále ubyly zakázky a není tam tak vytížen, chtěli bychom ho využít jako zástup na pozici vedoucí úklidových služeb. Je toto možné pořešit dohodou o změně pracovní smlouvy, kde by v ujednání bylo řečeno, že po dobu neobsazení této pozice jí bude zastupovat? Za odpověď předem děkuji.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne dát navíc dovolenou, musí tuto dovolenou navíc dát všem zaměstnancům? Nebo lze dát dovolenou navíc pouze např. THP pracovníkům?

Může zaměstnavatel přispívat na životní pojištění pouze některým zaměstnancům, eventuelně přispívat každému jinou částkou?

Je nutné mít určenou pevnou část pracovní doby, nebo to nutné není?

Chtěla bych se zeptat, zda můžeme ještě prodloužit pracovní smlouvu, kterou máme sjednanou na dobu určitou - od 7. 7. 2022 do 30. 9.2022 S tímto zaměstnancem jsme měli sjednané již tyto následující smlouvy o pracovním poměru: 1. smlouva o prac.poměru od 1. 1. 2020 na dobu určitou do 31. 3. 2020 (smlouva skončila uplynutím sjednané doby.) 2. smlouva o pracovním poměru od 14. 5. 2020 na dobu určitou do 31. 3. 2021 (smlouva také skončila uplynutím sjednané doby) 3. nyní máme sjednanou smlouvu o prac.poměru od 7. 7. 2022 na dobu určitou do 30. 9. 2022. Rádi bychom si zaměstnance ponechali až do 31. 3. 2023. Lze ještě prodloužit sjednaná doba určitá, nebo je to již v rozporu s § 39 zákoníku práce a musíme se zaměstnancem již sjednat novou pracovní smlouvu na dobu neurčitou? V případě, že musí být nová smlouva, lze v ní sjednat zkušební dobu v délce 3 měsíce? Zkušební doba byla sjednána ve všech předcházejících smlouvám. 

Vzniká nárok na překážku v práci z důvodu obecného zájmu, pokud zaměstnankyně doprovází nezletilého syna k podání vysvětlení na policii? 

Paní učitelka ve školce má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě má napsanou jako pracovní pozici - učitelka. Je možné (zákonné), aby jí zaměstnavatel (příspěvková organizace města - zastoupená paní ředitelkou) jen tak "přesadil" na jinou pozici v rámci pracovišť např. na pozici paní uklízečky? Nebo to ze zákona možné není? A pokud má tato paní učitelka smlouvu na dobu neurčitou a jiná paní učitelka se bude po mateřské dovolené vracet, je ze zákona možné, že může dostat paní učitelka i výpověď, protože pro ní nebude již místo? Doplňující otázka: Podstatné náležitosti pracovní smlouvy jsou tedy včetně místa výkonu práce, tj. znamená to, že má-li paní učitelka uzavřenou smlouvu na místo výkonu práce v ulici U Nemocnice - I. pracoviště, pak jí paní ředitelka nesmí bez změny smlouvy, tedy bez jejího souhlasu předložit na II. pracoviště v ulici U Sídliště, byť je to pořád v rámci jedné školky (příspěvkové organizace města)? Pokud by to paní učitelce paní ředitelka navrhla a paní učitelka by s tím nesouhlasila, pak z jakého důvodu jí může dát výpověď (pokud přijde paní učitelka z mateřské dovolené) a jedna tam bude prostě "navíc", byť tedy s tím měl zaměstnavatel počítat, že se jí jedna paní učitelka do 3 let vrátí? Jaké musí být odůvodnění výpovědi, aby to bylo zákonné? Může se případně paní učitelka někam odvolat např. na město či jinam? Pokud její výpověď nebude řádně zdůvodněna, jaké má v tomto směru práva a možnosti?

Dne 26. září 2022 schválila vláda návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo zdravotnictví připravilo tuto novelu s ohledem na energetickou krizi vyvolanou válečným konfliktem Ruské federace na Ukrajině. V odůvodnění uvedlo, že je nutno všemi možnými a dostupnými prostředky minimalizovat (zbytnou) spotřebu energií, a to zejm. s ohledem na jejich rostoucí ceny, a že tudíž přijetí navrhovaných úprav je zcela zásadní; zároveň je nezbytné, aby nové nařízení vlády vešlo v účinnost bez zbytečného odkladu. Jeho účinnost je tedy stanovena dnem publikace předpisu ve Sbírce zákonů. Je tedy pouze otázkou dnů, kdy dojde k jeho publikaci ve Sbírce zákonů a nabude právní závaznosti pro zaměstnavatele.

Homeworking je anglický výraz pro trvalou práci z domova. V České republice byl znám již v 60. letech 20. století, kdy hojně pracovali z domova zaměstnanci, kteří vyráběli bižuterii...

V našem dnešním článku si společně vysvětlíme dva pojmy z pracovní doby, které v aplikační praxi neustále vzbuzují řadu nejasností a dotazů. Jedná se o pojmy vyrovnávací období a fond pracovní doby.

Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství je velmi důležitá součást vzdělávání a životních dovedností žáků. Současná vzdělávací soustava počítá s navyšováním osvojení této problematiky pro žáky již od prvního ročníku základní školy a dále zejména pro žáky středních škol s vizí jejich budoucího povolání.

V posledním článku nazvaném "Těhotenství a pracovní poměr" jsme si dali za úkol, že kompletně probereme postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích. Praxe totiž neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do tří nebo čtyř let. Minule jsme se však zaměřili především na vznik a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně. V dnešním pokračování tedy navážeme pracovními podmínkami těhotných zaměstnankyň.

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Je možné využít pracovní pohotovost u zaměstnanců, kteří pracují na základě dohody konané mimo pracovní poměr? Případně za jakých podmínek a co by mělo být náležitostí případné písemné dohody o této pohovotosti.

Zaměstnanec pobírá již několik let invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Při nástupu do zaměstnání nám to zatajil, zjistili jsme to až při kontrole z OSSZ. Poté doložil rozhodnutí o invaliditě, kde má uvedeno, že jeho pracovní schopnost dlouhodobě poklesla o 35 % s tím, že je soustavnou výdělečnou činnost schopen vykonávat jen s podstatně nižšími nároky na fyzické, duševní a smyslové schopnosti. Závodní lékař ho ale uznal při vstupní prohlídce zdravotně způsobilým. Je zaměstnanec povinen při nástupu nahlásit, že invalidní důchod pobírá? Dosud pracoval na zkrácený úvazek, od 1. 9. 2022 by měl nastoupit na plný úvazek. Nejsme si jisti, zda ho můžeme na plný úvazek nyní zaměstnat.

V našem dnešním článku se zaměříme na otázku, která se v praxi vyskytuje velice často, a to jak je to s tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP, jaké jsou na ně legislativně technické požadavky. Vysvětlíme si také rozdíl mezi vnitřním předpisem podle § 305 ZP a vnitřními předpisy v oblasti BOZP definovanými v § 349 ZP.

V našem dnešním článku si podrobně probereme jedno jediné ustanovení z celé části zákoníku práce týkající se náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to ustanovení § 271u ZP. V prvním odstavci tohoto ustanovení se stanoví, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

Se zaměstnancem je sepsána písemně "Dohoda o výkonu práce přesčas nad povolený limit nařízeného rozsahu". Není vymezena časově. Platí tato dohoda neomezeně, nebo se musí každý rok sepsat a podepsat znovu?