JUDr. Eva Dandová - strana 8

Poslední novela zákoníku práce zavedla s účinností k 1. lednu 2021 do zákoníku práce nový institut – tzv. sdílené pracovní místo neboli job sharing. Klasicky se jedná o flexibilní formu práce, která má vést ke zvýšení počtu kratších pracovních úvazků, které zaměstnavatelé nabízejí, a tedy také k vyššímu počtu příležitostí např. k přivýdělku na rodičovské dovolené nebo skloubení péče o rodinu s pracovní kariérou.

Prosím o stanovení nároku dovolené za rok 2021 u zaměstnankyně, jejíž pracovní poměr byl ukončen dne 12. 3. 2021. Práci vykonávala do 27. 1. 2021, od 28. 1. do 11. 3. 2021 byla v pracovní neschopnosti. 

Uchazeč o zaměstnání získal v rozhodném období alespoň rok zaměstnání s důchodovým pojištěním a nárok na podporu v nezaměstnanosti tak vznikl. Krátce před zařazením do evidence na ÚP však vykonával dohodu o provedení práce (bez jiného zaměstnání). Z čeho se bude počítat výše podpory v nezaměstnanosti? Z dohody nebo z předchozího klasického zaměstnání? Podle § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se počítá podpora z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Vyhoví podmínkách § 50 odst. 1 i dohoda o provedení práce? Je rozhodné, zda zakládala tato dohoda účasti na nemocenském pojištění? Pokud ano, proč?

V souvislosti se situací zapříčiněnou pandemií je doporučováno zaměstnavatelům, aby – pokud to jen trochu umožňují jejich provozní podmínky a organizace práce – zaměstnancům přidělovali práci mimo pracoviště. Práci mimo pracoviště zaměstnavatele řadíme do kategorie tzv. flexibilních forem práce. Flexibilních forem práce je celá řada, řadíme sem práci na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a konto pracovní doby a samozřejmě též homeworking, teleworking a home office.

Tímto článkem se chceme ještě jednou vrátit k novele zákoníku práce provedené zákonem č. 285/2000 Sb. Jak je známo, některé změny zavedené touto novelou nabyly účinnosti až 1. ledna 2021. Mezi nimi byla i jedna změna v právní úpravě překážek v práci – jiných úkonů v obecném zájmu. Jde sice na první pohled o změnu drobnou, nicméně určitě pro řadu zaměstnanců zajímavou a užitečnou, proto se na ní společně podívejme.

Právní úprava agenturního zaměstnávání byla do českého právního řádu zavedena až druhým zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. s účinností k 1. 10. 2004 na základě toho, že Česká republika ratifikovala Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 181 o soukromých agenturách práce (č. 38/2003 Sb. m. s.). V návaznosti na to byla provedena příslušná novela i ve starém zákoníku práce, kde se změna zaměstnání formou dočasného přidělení nahradila novými ustanoveními o agenturním zaměstnání v § 307a až 309a zák. práce. Tuto právní úpravu převzal i nyní platný zákoník práce. Právní úprava je poměrně stručná, a tak způsobuje v praxi řadu problémů a dotazů. Pokusme se společně dnešním článkem na některé z nich odpovědět.

Za hlavní změnu, kterou přináší novela zákoníku práce, jsou všeobecně považovány změny v právní úpravě dovolené. Tyto změny nabývají účinnosti až 1. ledna 2021, protože nelze v průběhu kalendářního roku měnit právní úpravu výpočtu nároku na dovolenou.

Přestože nouzový stav skončil již 17. května a mnozí zaměstnavatelé se vracejí k původnímu režimu, nároky na hygienická opatření zůstávají vyšší, než jsme byli zvyklí v době před vypuknutím...

V našem článku se zaměříme především na některé změny právní úpravy pracovní doby, neboť právní úprava pracovní doby je v praxi bezprostředně provázaná s právní úpravou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K nové úpravě dovolené se na stránkách našeho časopisu ještě do konce roku vrátíme.

Z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaným jako COVID-19, se stále častěji hovoří o používání osobních ochranných pracovních prostředků a o poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Přinášíme zde proto základní fakta k této problematice.

Dohodou k pracovní smlouvě jsme s vedoucími zaměstnanci (§ 73 ZP, jedná se o akciovou společnost) sjednali dohodu o možnosti odvolání/vzdání se pracovního místa. Na rozdíl od úpravy ZP § 73a odst. 2 uvádíme, že zaměstnanec při odovlání má nárok na odstupné podle kolektivní smlouvy (jako při zrušení podle § 52c ZP, v kolektivní smlouvě uvedeno pro § 52c ZP i zvýšené odstupné nad limit stanovený v ZP) + fixní částku, přestože jeho místo není zrušeno v důsledku organizační změny. Pro zaměstnance nemáme vhodné místo odpovídající jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Pojišťuje se takto vyplacené odstupné sjednané individuálně v pracovní smlouvě s odkazem na kolektivní smlouvu (zdravotně a sociálně)? 

Koncem roku je pravidlem, že vychází ve Sbírce zákonů tzv. valorizační nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu bylo i letos.

Naši zaměstnanci byli zdrženi dopravní nehodou, nemohli se tedy dostavit včas do práce. Mají nárok na placené volno, nebo ne?

Máme zaměstnance, který pracoval celý rok 2019, v říjnu 2019 dostal výpověď kvůli nadbytečnosti, zároveň má konkurenční doložku. Od listopadu si měl vyčerpat část zbývají dovolené a poté pobíral náhradu mzdy, jelikož už zaměstnavatel pro něj neměl práci. V prosinci obdržel odstupné a zároveň roční bonus a celý měsíc pobíral náhradu mzdy. Od ledna 2020 má mít vyplacenou konkurenční doložku ve výši 50 % průměrné mzdy za kalendářní měsíc. Jak mám postupovat při výpočtu průměrného výdělku za 4Q. čtvrtletí 2019 - patří do výpočtu náhrada mzdy, nebo nikoliv? Jak se poté počítá konkurenční doložka je to průměrný výdělek * počet pracovních dní (včetně svátků)?

Nemáme docházkový systém, zapisujeme se do knih příchodů a odchodů. Nyní nastoupil nový zaměstnanec, který si píše např. příchod 7.50, odchod 13.20 hod. Mzdovka mu to takto proplatila. Je to správně? Nebo se tento časový údaj měl zaokrouhlit na 8.00 a 13.15? 

Dne 4. 11. 2019 nastoupil navý pracovník, zpracovávala jsem mu mzdu za listopad a vypočítal se mi nárok na dovolenou pouze 1,5 dne. Myslím si, že by měl mít nárok na 3 dny dovolené. Je to tak?

Kde najít právní oporu v tom, že dny, ve kterých zaměstnanec nepracuje z důvodu čerpání dovolené, se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považují za výkon práce. Ve všech publikacích a komentářích se píše, že dny čerpání dovolené jsou považovány za dny výkonu práce pro účely dovolené. Nicméně, jaké dny (ne)jsou považovány za výkon práce pro účely dovolené je vypsáno v § 216 odst. 2 zákoníku práce a zde dovolená uvedená není. Vycházeli jsme pak z § 348 zákoníku práce, který uvádí, že za výkon práce je považována doba dovolené, aniž by však ustanovení blíže specifikovalo, pro jaké účely jsou tyto doby (uvedené v § 348 zákoníku práce) považovány za výkon práce. Doteď jsme doby uvedené v § 348 zákoníku práce považovali za výkon práce i pro účely dovolené. Když se však podíváme na písmeno a), tak podle něj se za výkon práce považuje i doba překážek v práci (mimo volna, které bude napracováno a překážek z důvodu nepřiznivých povětrnostních vlivů). Pokud tedy budeme doby z § 348 zákoníku práce považovat za doby výkonu práce pro účely dovolené, znamená to, že se za výkon práce pro účely dovolené považují i překážky v práci na straně zaměstnance, které nutně nemusí být uvedeny v § 199 odst. 2 zákoníku práce (resp. v prováděcím předpisu), kam odkazuje § 216 odst. 2 zákoníku práce. Tyto dva paragrafy by tak byly ve vzájemném rozporu. Můžete nám prosím situaci objasnit?

Tuzemská společnost s ručením omezeným zabývajícími se opravami vozidel, má v jarním a podzimním období, kdy probíhá přezouvání vozidel, zvýšený počet zakázek. Chtěli by přijmout zaměstnance na poloviční úvazek, avšak na dobu sezóny by společnosti vyhovovalo, aby pracoval tento pracovník na plný úvazek. Lze takto uzavřít pracovní smlouvu, nebo je třeba sjednat více pracovních smluv - jak tuto situaci správně smluvně ošetřit?

Je možné zaměstnat ve v. o. s. (2 společníci) oba společníky? Lze to na základě DPP i klasického pracovního poměru? Jsou tam nějaká úskalí a výjimky? 

Zaměstnanec odevzdal zaměstnavateli dne 25. 9. hlášení o vzniku DPN. Je povinen k 30. 9. dodat zaměstnavateli potvrzení o trvání DPN? Nebo ho musí dodat až ke 14. dni trvání DPN a pak ke každému 30./31. dni v měsíci trvání DPN?