JUDr. Eva Dandová - strana 9

Musí se při pracovním poměru na DPP uzavírat písemná dohoda na každou práci nebo na každý měsíc, anebo mohu se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu o provedení práce na jeden rok s tím, že bude vykonávat práce - montáže, každý měsíc v rozsahu například 25 hodin v měsíci za odměnu 9 500Kč/měsíčně? A má zaměstnavatel nějaké úlevy na daních, když pracovník zaměstnaný na dohodu o provedení práce má ZTP?

Zaměstnankyně v pracovním poměru celý kalendářní rok čerpá mateřskou dovolenou od 22. 5. do 3. 12. 2019. Od 4. 12. 2019 bude čerpat 25 dní dovolené. Ta skončí 13. 1. 2020. Má nárok na dalších 25 dní dovolené za kalendářní rok 2020?

Jak interpretovat § 163 odst. 6 zákoník práce: „Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.“ Je možné toto ustanovení aplikovat na situaci, kdy zaměstnanec jde v obci svého bydliště vypomáhat na pobočku, přičemž místo výkonu práce (i pravidelné pracoviště) má v jiné obci? Tzn. že by mu v takovém případě náleželo stravné jen za dobu práce na pobočce a za cestu na pobočku nikoliv? Měl by pak nárok na jízdné při přesunu z domova na pobočku? Nebo výše zmíněné ustanovení není možné na tento případ aplikovat (a na jaké situace se tedy ustanovení vztahuje)? Doplňující otázka k dotazu DAUCID 23547 Vyslání na pracovní cestu do místa bydliště Jednalo se mi především o konkrétní situaci, kdy zaměstnanec vypomáhá na pobočce firmy ve městě, ve kterém zároveň bydlí. Pochopila jsem správně, že tedy za dobu cesty z a do konkétního místa pracovního výkonu zaměstnanci v tomto konkrétním případě stravné nenáleží?

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. 2. 2019 s 3měsíční zkušební dobou (do 30. 4. 2019). Pracuje v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu. Zaměstnanec má prodlouženou zkušební dobu o zameškané směny: - 1. 3. 2019 – 8. 3. 2019 – dočasná pracovní neschopnost (7 dnů dle rozvrhu směn) - 25. 3. 2019 – 28. 4. 2019 – dočasná pracovní neschopnost (23 dnů dle rozvrhu směn) - 28. 5. 2019- 29. 5. 2019 – dovolená - 6. 6. 2019 – dosud - dočasná pracovní neschopnost. Vzhledem nerovnoměrně rozvrženému režimu, uvádím počet odpracovaných směn za jednotlivé měsíce: 2/2019 – 20 pracovních směn (plán 20 směn) 3/2019 – 11 pracovních směn (plán 23 směn) 4/2019 – 2 pracovní směny (plán 21 směn) 5/2019 – 21 pracovních směn 6/2019 – 3 pracovní směny. Celkem odpracoval 57 směn, v plánu za 2-4/2019 měl odpracovat 64 směn. Organizace dává zaměstnanci výpověď ve zkušební době (po skončení 14 dnů ochranné lhůty) a to dne 25. 6. 2019. předpokládám, že zaměstnanec je stále ve zkušební době. Počítám to dobře? 

Mezinárodní korporace, do které v České republice patří 6 společností, hodlá převést zaměstnance, jejichž pracovní agenda představuje práci pro všechny zmíněné společnosti v ČR, z jedné společnosti do druhé. Každá ze společností je v ČR zapsána v obchodním rejstříku samostatně. Převedeným zaměstnancům tedy vznikne nový pracovní poměr u jiné společnosti dle OR. Musí tito zaměstnanci absolvovat novou vstupní pracovně lékařskou prohlídku, i když pracovní poměr u nové společnosti bude plynule navazovat na předchozí? Zmíněné společnosti mají téhož závodního lékaře.

Kdy má jít zaměstnanec na periodickou prohlídku, pokud nastoupil a vstupní prohlídku měl v květnu 2014, v roce 2016 dovršil věk 50 let? Má tedy jít na prohlídku v 5/2018 - interval čtyři roky po dovršení věku 50 let? 

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Chtěli bychom vyjít vstříc zaměstnancům a od dalšího vyrovnávacího období vystavit nový harmonogram směn. V kolektivní smlouvě máme nastavené vyrovnávací období 52 týdnů (harmonogram vystavíme na 52 týdnů a seznámíme s ním zaměstnance). Směny máme 11hodinové, pracovní doba ranní směny je 6–18 hod, noční směny od 18–6 hod. Průměrný týdenní úvazek je 37,5 hod týdně. První směna v týdnu je ranní od 6 hod (používáme i při odměňování). Pokud se jedná o přesčasovou noční práci nebo práci v den pracovního klidu, přísluší zaměstnanci mzda a příplatek 50 % výdělku. Příklad rozvrhu směn: Po Út St Čt Pá So Ne 1. týden R11 R11 R11 R11 volno volno volno 2. týden N11 N11 N11 volno volno volno volno 3. týden R11 volno N11 N11 N11 volno volno 1. Které dny jsou považovány za dny pracovního klidu? 1. týden - pátek od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. týden - čtvrtek od 6 hod do pondělí 6 hod? 3. týden - sobota od 6 hod do pondělí 6 hod? 2. Jak je to s přesčasy? Může zaměstnavatel nařídit přesčas 11 hod za nemocného zaměstnance v den pracovního klidu? 3. V případě 3. týdne z příkladu - může zaměstnavatel nařídit přesčas za nemocného zaměstnance - 11 hod na ranní směnu a poskytnout 25 % přesčasového příplatku ... lze tento den považovat pouze za volný den mezi směnami? 

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Musí každý zaměstnanec při ukončení pracovního poměru projít výstupní prohlídkou?

Existuje nějaký vzorový formulář pro zdravotní prohlídky učitelů? Dále jsem se chtěla zeptat na zařazování učitelů. Chodí na prohlídky po 4 letech (po 50 po 2 letech), protože mají "rizika ohrožení zdraví". Což je mimo kategorie práce. Neměla by tam tedy být napsána kategorie práce 1. Je to tak? Dále jsem si chtěla ověřit, jestli to mám správně. Když mají učitelé prohlídky po 4 popř. 2 letech na základě rizik ohrožení zdraví, tak musí chodit k lékaři, se kterým má škola smlouvu o pracovnělékařských službách. Někteří kolegové ředitelé umožňují chodit učitelům ke jejich registrujícím lékařům.

Někteří naši zaměstnanci se podrobují periodickým pracovnělékařským prohlídkám současně podle těchto zákonů a vyhlášek: 1) § 94 zákoníku práce – noční práce, 2) § 87 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, 3) § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb. řád zdravotní způsobilosti na dráze 4) vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče Náš poskytovatel pracovnělékařských služeb uvádí platnost posudku o zdravotní způsobilosti k práci vydaného dne 31. 1. 2017 např. takto: kontrola při noční práci za rok, při denní práci za 2 roky 02/2018. Jaká je v tomto případě platnost posudku o zdravotní způsobilosti dle jednotlivých zákonů/vyhlášek v bodech 1-4 a) za rok, b) za 2 roky? Počítá se čas ode dne vydání posudku? 

Zaměstnankyně čerpala v roce 2016 od 1. 1. do 17. 6.( pátek) rodičovskou dovolenou na své první dítě. Dne 20. 6. 16 (pondělí) nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství se svým druhým dítětem. Tato trvala až do 1. 1. 2017. Dne 2. 1. 2017 požádala o čerpání dovolené za rok 2016 Je nutno nárok na dovolenou za kalendářní rok (20 dnů) krátit o 2/12 z titulu rodičovské dovolené?

Musí zaměstnavatel vést ve své evidenci Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény v případě, že zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, tzn. zaměstnavatel ví, že pracovní neschopnost je nutná nebo stačí, když zaměstnanec doručí tento tiskopis na OSSZ?

Do jaké doby musí lékař vystavit formuláře - 1. lékařskou zprávu, 2. posudek o bolestném, 3. posudek o ztížení společenského uplatnění, 4. potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, 5. vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem? Tyto doklady musí vystavit podnikový lékař nebo stačí vystavit lékařem (nemocnice), který ošetřuje zaměstnance (jedná se o dlouhodobý úraz oka, došlo už k několika operacím)? Jaké náhrady a do kdy musí zaměstnavatel vyplatit za pracovní úraz?

Je možné, aby bylo smluvně dáno, že zaměstnanec má povinnost odkoupit osobní ochranné pracovní pomůcky, např. při ukončení pracovního poměru z jeho strany, kdy jsou tyto pomůcky opotřebeny (montérky + pracovní boty + pracovní rukavice...), za určitou jasně definovanou a zůstatkovou cenu. Které konkrétní ustanovení kterého zákona toto řeší?

Pokud osoba odborně způsobilá k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle zákona č. 309/2006 Sb. skládá zkoušku z odborné způsobilosti v den, který je uveden v seznamu odborně způsobilých osob vedeném ministerstvem jako datum skončení platnosti osvědčení, jedná se ještě o periodickou zkoušku, nebo už nikoliv? 

Na základě dohody o provedení práce je vykonávána administrativní práce ve firmě zabývající se kovovýrobou. Kontrola BOZP požaduje periodické prohlídky a potvrzení zdravotní způsobilosti i u tohoto zaměstnance. Musí mít tato lékařská potvrzení, když zaměstnavatel sám nemá pochybnosti o zdravotní způsobilosti a práce není riziková?

Mám nejasnosti ohledně posouzení dopravně psychologického vyšetření řidičů (zaměstnanců) podle § 87a zákona č. 361/2000 Sb. z pohledu pracovní doby. Jak posuzovat nepřítomnost zaměstnance z důvodu tohoto vyšetření? Podle mého názoru se nejedná o překážku v práci. Jedná se tedy o výkon práce, za nějž přísluší mzda? Nebo je to ještě jinak?