JUDr. Eva Dandová - strana 6

Zaměstnanec se v roce 2021 dlouhodobě staral o syna věku 15 let, protože syn nemohl kvůli nemoci COVID navštěvovat speciální školské zařízení. Od OSSZ dostával dávky ošetřovného. Je tato doba plně započitatelná podle § 348 ZP pro výpočet nároku na dovolenou nebo spadá do částečně započitatelných dob (do 20násobku stanovené týdenní pracovní doby)? Bude nějaký rozdíl ve výpočtu, pokud by zaměstnanec pečoval o dospělého člena domácnosti v rámci dlouhodobého ošetřovného?

Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď 24. 2. dle § 52 písm. g) - za závažné porušení povinností. Zaměstnanec 25. 2. nastoupil na pracovní neschopnost. Bude se zaměstnanci prodlužovat výpovědní doba o dobu nemoci?

Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, když bude chtít kontrolovat zaměstnance v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti? Jde nám o to, kdo může kontroly za zaměstnavatele provádět, na základě jakých dokumentů se musí ten, kdo kontrolu provádí prokázat, zda musí být postup popsán ve vnitřním předpisu, jak postupovat v případě nezastižení, zda může zaměstnavatel provádět kontroly i o víkendu apod.

Patří zraková zátěž do ztěžujících vlivů (§ 6) podle Nařízení vlády č. 567/2006 Sb? Náleží za zrakovou zátěž příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

Výčet práv a povinností zaměstnance na úseku BOZP obsahuje § 106 ZP a toto ustanovení plně koresponduje s povinnostmi zaměstnavatele v § 101 až 105 ZP. Při aplikaci a výkladu jednotlivých zásad obsažených v tomto ustanovení je třeba přihlížet zejména k „souvztažným“ ustanovením upravujícím povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP a dále pak k ostatním ustanovením ZP.

Nařízení vlády č. 363/2016 Sb., o zavedení letního času v letech 2017 až 2021 v § 3 odst. 1 uvádí: „Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kterým počátek letního času v letech 2017 až 2021 připadne do jejich směny, pokud se tato směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o 1 hodinu kratší.“ Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby a z toho vyplývající snížení počtu odpracovaných hodin, má však vliv na nárok na dovolenou. V praxi totiž nelze zajistit, aby zaměstnanci, kteří měli noční směnu v den, kdy se zaváděl letní čas (a směna se jim v důsledku toho zkrátila) měli zároveň noční směnu v den, kdy letní čas končil. Došlo tak k situaci, že zaměstnanec se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin odpracoval v kalendářním roce v důsledku zkrácení směny při přechodu na letní čas nikoli 2 080 hodin, ale pouze 2 079 hodin. 2079 hodin je však pouze 51násobek stanovené týdenní pracovní doby. Stejný problém nastane i v dalších letech. Jak lze takovou situaci řešit?

Může zaměstnavatel provádět NAMÁTKOVOU kontrolu na přítomnost alkoholu či jiných omamných látek u zaměstnanců? Pokud ne, tak který platný právní předpis mu toto neumožňuje?

Zaměstnanec byl na ÚP do 31. 1 .2022, pracovní smlouva uzavřena ode dne 1. 2. 2022. V den nástupu do zaměstnání měl pozitivní antigenní test, musel odejít z práce na PCR test, proto neodpracoval ani část své pracovní doby. Pokud bude v "izolaci", kdo proplatí náhradu mzdy, pokud mu nebude prokázán pozitivní PCR test, ale čeká cca dva dny na výsledek? Jaké jsou postupy u zaměstnavatele? Doplnění otázky: Jedná se o učitele na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole. Nastupující učitel se sám rozhodl, že půjde na PCR test. Učitelé se testují antigenním testem 1 x týdně, ostatní zaměstnanci 2 x týdně. Jako mzdové účetní mi jde o to, jakým způsobem zpracovat nepřítomnost učitele, který v den nástupu podle pracovní smlouvy nemohl nastoupit na základě pozitivního antigenního testu.

Povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena v § 105 odst. 1 ZP. Podrobnosti ohledně evidence pracovních úrazů a zpracování záznamů v knihách úrazů, resp. přímo záznamů o úrazu obsahuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Zaměstnavatel povinnost vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu splnit za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje a dále za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast BOZP.

Původní pracovní poměr na dobu neurčitou. Ženě končí v únoru rodičovská 3letá dovolená s prvním dítětem, zaměstnavatel souhlasil s neplaceným volnem do 4 let dítěte, o které žena požádala. Ta nyní zjistila, že je opět těhotná, zatím to zaměstnavatel neví. Má nárok poté opět na čerpání mateřské od zaměstnavatele, dle příjmů před 3 roky? Žena mezi prvním a druhým dítětem, dítě bude mít poté 3,5 roku, u zaměstnavatele nepracuje (nemá příjem), je však z titulu neplaceného volna stále vedena jako zaměstnanec. Podle čeho bude mateřská stanovena? Může zaměstnavatel ženu propustit, když po 3 letech již není chráněna, když se dozví o těhotenství? Žena má založené při rodičovské živnostenské podnikání jako vedlejší činnost, neplatí žádné zálohy - bude to mít vliv na čerpání následné mateřské dovolené, může živnostenský list toto nějak komplikovat? Příjem je minimální.

Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu určitou do 28. 2. 2022. Chtěli bychom prodloužit o další dobu určitou, ale pracovník je nyní v pracovní neschopnosti a bude cca do poloviny března. Můžeme i v té době podepsat prodloužení (dodatek/dohodu), nebo je nutné počkat na ukončení nemoci? Pokud by se podepisovalo až v březnu, může to navázat na ten předchozí nebo musí být nová smlouva?

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.

Jsme příspěvková organizace – divadlo. Prosím o radu, jak postupovat v případě, kdy máme hráčku orchestru – doba neurčitá. Dlouhodobě hraje špatně. Dle vnitřích předpisů – má právo hudební šéf na základě jednání umělecké rady ji vyzvat k tzv. přezkoušení, kdy dotyčný dostane termín – minimálně 4 měsíce k nazkoušení, a skladbu, ze které bude vyzkoušen. Ovšem paní toto bere jako útok na její osobu. Nejprve vše řešila nemocenskou, kdykoli měla mít termín přezkoušení – odešla na nemocenskou, pak přešla do útoku a nahlásila nás na Inspektorát práce, jako šikanu. Je to nekonečný příběh. Jak dále postupovat? Řešíme již čtvrtým rokem a stále bez výsledku.

Náš dotaz se týká vykrytí zbývající části směny při pracovní neschopnosti. Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 18:00–5:00 hod. Lékař jeho pracovní neschopnost ukončil k 22. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu od 18 hod. nenastoupil. Jaký je správný postup pro vykrytí zbývající části směny v čase 0:00–5:00 hod. (23. 11.)?  Bude stejný postup vykrytí směny i při začátku pracovní neschopnosti? Př.: Zaměstnanec má plánovanou směnu 22.–23. 11. v čase 22:00–5:30 hod. Lékař uznal zaměstnance práce neschopným až od 23. 11., tzn., že zaměstnanec na směnu 22. 11. od 22 hod. již nenastoupil.

Zákoník práce obsahuje v § 100 ZP zmocnění pro vládu, aby stanovila pro členy osádky nákladního automobilu nebo autobusu, zaměstnance údržby pozemních komunikací, zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, zaměstnance městské hromadné dopravy a členy posádky letadla a zaměstnance zajišťující provozování letiště odchylky úpravy pracovní doby a doby odpočinku tak, jak je upravena v zákoníku práce. Toto zmocnění bylo realizováno nařízením vlády č 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.

Ráda bych se zeptala, zda je v případě kontroly EPD dostačující záznam o vykonaném přesčasu konkrétní den po skončení směny, plánovaná směna 7,5 h. a skutečně odpracovaná doba např. 10 h. Nebo musí být v záznamu kdy přesně vyznačeno, kterou hodinu k přesčasu došlo? Je nutné mít EPD přímo na konkrétním pracovišti nebo je dostačující elektronický podklad centrálně z HR?

Podstata agenturního zaměstnávání Definici pojmu agenturní zaměstnávání práce obsahuje jak zákoník práce, tak zákon o zaměstnanosti. Zákoník práce ji vymezuje v souvislosti s definicí závislé práce, když nejprve stanoví,...

Osobní ochranné pracovní prostředky jsou velice důležitými pracovními pomůckami, které slouží k ochraně zdraví zaměstnance. Věcně jsou upraveny přímo v zákoníku práce a dvacet let byly upraveny v nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Toto nařízení vlády bylo vydáno původně k provedení § 133a zákoníku práce č. 65/1965 Sb. pojednávajícího o osobních ochranných pracovních prostředcích (dále jen „OOPP“). Za účinnosti nyní platného zákoníku práce platilo do vydání nového nařízení vlády k provedení ustanovení § 104 ZP. Dne 1. listopadu 2021 však nabylo účinnosti rekodifikované nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

V našem článku se zastavíme několika poznámkami u jedné dílčí otázky pracovní doby, a tou je nepřetržitý odpočinek mezi směnami. V závěru se pak seznámíme s výkladem, který v otázce nepřetržitého odpočinku mezi směnami zastává nejvyšší evropská soudní instituce – Soudní dvůr EU. Jde o výklad, který by nás měl z hlediska BOZP velmi zajímat.

Pracovní dobou se rozumí jakákoli doba, ať již strávená na pracovišti, nebo mimo ně, během níž zaměstnanec plní nebo je povinen plnit pracovní úkoly. Pokud se zaměstnanec nachází na pracovišti, pak je pracovní dobou také doba, v níž je zaměstnanec připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.