Pracovněprávní vztahy - strana 41

Zaměstnanec, občan z Anglie, se stěhuje s manželkou do ČR (8/2018). Se svým zaměstnavatelem v Anglii se domluvil, že bude pro ně zaměstnán dál s anglickou mzdou, ale bude vzdáleně pracovat a bydlet v ČR. Anglická firma (nemá sídlo v ČR) mu sdělila, že mu bude doplácet na zdravotní a sociální pojištění v ČR. Zaměstnanec však nepochopil jak? Co musí udělat v České republice, abychom měli vše v pořádku? Přihlásit se na zdravotní pojišťovně a platit si jako samoplátce (bude zaměstnancem anglické firmy, která nemá v ČR sídlo), přihlásit se na OSSZ jako samoplátce - nebo toto není potřeba? FÚ zdanit v ČR, pokud překročí doba pobytu více než 183 dnů, tj. v roce 2019, kdy již tady bude bydlet celý rok a pracovat z ČR? 

Základní informace Doba trvání pracovního poměru může být v pracovní smlouvě sjednána jako doba určitá nebo neurčitá. Pokud je pracovní poměr sjednán na dobu určitou, doba jeho trvání může být vymezena pevným datem (např. na 2 roky nebo od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018) nebo dobou trvání určitých prací či jinou objektivně určitelnou skutečností (např. po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené jiného zaměstnance).

Základní informace Pracovní poměr vzniká jmenováním pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a dále u vedoucích organizačních složek státu nebo subjektů bezprostředně se státem svázaných, které jsou výslovně vymezeny v § 33 odst. 3 zákoníku práce, což je vedoucí: a)    organizační složky státu; b)    organizačního útvaru organizační složky státu; c)    organizačního útvaru státního podniku; d)    organizačního útvaru státního fondu; e)    příspěvkové organizace; f)    organizačního útvaru příspěvkové organizace; g)    organizačního útvaru v Policii České republiky. Musí se vždy jednat o vedoucího zaměstnance, tedy zaměstnance, který má alespoň jednoho podřízeného. V soukromém sektoru pracovní poměr jmenováním již nevzniká. Zvláštními předpisy jsou např. zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi atd.

Základní informace Zkušební doba je institut, který si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel sjednat, aby na začátku trvání pracovního poměru každý z nich posoudil, zda má zájem na pokračování pracovního poměru, a případně jej mohl během této doby snadno rozvázat. Zkušební doba musí být sjednána písemně – v pracovní smlouvě nebo i v jiné smlouvě, a to i po uzavření pracovní smlouvy (např. dodatkem).  Vždy však nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den jmenování na místo vedoucího zaměstnance.  Upozornění: Pokud by zkušební doba nebyla sjednána v písemné formě nebo by byla sjednána po dni nástupu zaměstnance do práce, bude celé ujednání o zkušební době neplatné a nebude vůbec vyvolávat zamýšlené následky.

Tímto způsobem lze poměrně rychle a jednoduše rozvázat pracovní poměr. Stačí jen, aby byla sjednána a běžela zkušební doba a aby se zaměstnanec nenacházel zrovna ve stavu dočasně práce neschopných, resp. od vzniku jeho dočasné pracovní neschopnosti uplynula již doba prvních 14 kalendářních dnů. Asi jste poznali, že na mysli mám zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ustanovení § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Někdy zaměstnavatel důvod pro odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa hledat nemusí, protože právní předpis ho po něm nechce. Existují ale případy, kdy je odvolání připuštěno výhradně a jenom tehdy, pokud zaměstnavatel takový důvod má a navíc je povinen ho výslovně vymezit v písemnosti o tom. Za takový případ lze považovat i právní úpravu obsaženou v ustanovení § 12 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), a vztahující se k vedoucím úředníkům.

Právní věta Není-li forma pracovněprávního jednání výslovně stanovena, pak vycházeje z principu bezformálnosti pracovněprávních jednání, je třeba přijmout závěr, že nabídka změny dalšího pracovního zařazení zaměstnance po jeho odvolání...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017- II. část 11. ODSTUPNÉ PŘI FIKCI ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU Zaměstnanci byla dána výpověď...

Zaměstnankyně má k 31. 12. 2017 zůstatek dovolené 5 dnů. Je nemocná od 4. 11. 2017. Nemoc bude do 30. 6. 2018 a zároveň 30. 6. 2018 konec pracovního poměru. Bude se proplácet jen 5 dnů dovolené? Za 2018 nevznikla žádná?

Co mám doplnit do osobního dotazníku u zaměstnance, který bude přijat do pracovního poměru? Jaký právní titul a platí právní titul na vše v dotazníku nebo jsou výjimky? Jaký účel a jaká doba (předpokládám 30 let uchování)? Dotazujeme se na jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, trvalé bydliště, pojištovna, bankovní spojení, místo narození národnost, příslušnost, invalidní nebo starobní důchod, telefon, výpis z trestního rejstříku. Můžeme o výpis žádat, když zaměstnanec bude pracovat s lihem? 

Prosím o zodpovězení dotazů k vystavování zápočtových listů v různých případech: 1) Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2004 a v r. 2005: Bylo třeba vydat zápočtový list? 2) Dále byla tatáž zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2010, ale bylo to již souběžně s pracovním poměrem (při peněžité pomoci v mateřství), po skončení dohody pracovní poměr stále trval až do r. 2017. Po skončení pracovního poměru jí byl vydán zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na pracovní poměr. Měl jí být vydán i zápočtový list na dohodu o provedení práce, kterou měla uzavřenou souběžně po část pracovního poměru? 3) Zaměstnankyně (jiná) měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti souběžně s pracovním poměrem. Dohodu ukončila, ale pracovní poměr trvá - měl být vystaven zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na dohodu o pracovní činnosti?

Když u nás nastoupí nový zaměstnanec, jsme povinni zakládat jeho zápočtový list z předchozího zaměstnání + potvrzení o evidenci na úřadu práce pro výpočet ročního zúčtování, anebo stačí do těchto dokumentů pouze nahlédnout? 

Zaměstnanec u nás ukončil pracovní poměr 11. 5. 2018 a poté znovu uzavřel s námi pracovní poměr od 24. 5. 2018. Má u nás ještě z předchozího pracovního poměru podepsané prohlášení na slevu na poplatníka na dani z příjmů. Budou se oba dva příjmy pro výpočet daně sčítat a z toho se odečte sleva na dani? Nebo se u jednoho pracovního poměru sleva uplatní, a u druhého ne?

Neoprávněné nařízení neplaceného volna Firma nařídila čerpání dovolené od 22. 12. 2017 do 3. 1. 2018. Protože někteří zaměstnanci vyčerpali dovolenou před tímto datem, museli čerpat neplacené volno schválené...

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce je z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění zásadní výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu bez ohledu na dobu trvání dohody o pracovní činnosti, problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu se ve zdravotním pojištění neřeší.

Je jediným dvoustranným právním jednáním vedoucím k rozvázání pracovního poměru. Je elegantním způsobem, jak předejít nebo minimalizovat riziko soudního sporu o platnost takového rozvázání. Je možné ji uzavřít velmi rychle a učinit jejím obsahem i další účelné věci. Není ale prosta určitých problémů a má samozřejmě také některá specifika.

Musí být u pracovního poměru učitele ZUŠ na dobu určitou (zástup za mateřskou dovolenou) uveden datum ukončení, nebo je postačující uvedení do nástupu osoby z mateřské dovolené?

Rodičovská dovolená zaměstnankyně končí 5. 7. 2018 s tím, že zaměstnankyně dostane výpověď pro nadbytečnost. Nyní se ukázalo, že je čerstvě těhotná. Musí ji zaměstnavatel zaměstnat dle pracovní smlouvy, která je na dobu neurčitou, i když dle něho pro ni nemá práci nebo ji může nechat doma až do nároku na mateřskou dovolenou s tím, že jí bude platit průměrný plat, jako překážku na straně zaměstnavatele? 

Ve smlouvě byl pracovní poměr uzavřen např. k 1. 5. 2018 (státní svátek), tj. den nástupu do práce je 1. 5. 2018,  ale zaměstnanec fakticky začal pracovat až 2. 5. 2018 (první pracovní den po státním svátku). Má to nějaké důsledky hlediska zdravotního a sociálního pojištění + nároku na důchod?

Právní věta Nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance jinou práci, která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, nebo není-li...