Pracovněprávní vztahy - strana 41

Různé situace, související s nemocí zaměstnance, mohou mít, a mnohdy reálně i mají, přímý dopad do výše částky pojistného placeného zaměstnavatelem. Rovněž může dojít k situaci, kdy nemoc zaměstnance zapříčiní zánik účasti na zdravotním pojištění v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce (poklesem příjmu pod „rozhodnou částku“) s potřebou následného řešení vzniklého stavu pojištěncem. V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pokud zaměstnanec poruší povinnost vyplývající mu z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci (rozuměj: dopustí se porušení „pracovní kázně“), ve většině případů to je (zaměstnavatel to posoudí jako) porušení méně závažné, než aby dosahovalo intenzity porušení závažného, nebo dokonce porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Nejen zkušení personalisté přitom vědí, že rozvázat pracovní poměr může zaměstnavatel se zaměstnancem v tomto případě jen tehdy, pokud se porušení opakují a mají charakter soustavného porušování pracovní kázně ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, musí s ní zaměstnavatel projednat každou výpověď z pracovního poměru, kterou hodlá zaměstnanci dát. To neplatí, pokud by se výpověď z pracovního poměru týkala člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení. V takovém případě je třeba dokonce předchozího souhlasu odborové organizace. Pokud odborová organizace souhlas neudělí, za jakých podmínek lze pracovní poměr přesto rozvázat?

Pokud chci zaměstnat mladistvého na DPP nebo DPČ (kancelářské práce), mám mu nejprve zajistit lékařskou prohlídku? Našla jsem protichůdné názory. 

Poskytovatel životního a penzijního připojištění doporučuje velice výhodný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Prodává svůj produkt, ale otázkou je, zda není mimo zákonný rámec. Předkládá zpracovaný model, kdy zaměstnanec uzavře DPP na 4 hodiny měsíčně za 500,- Kč hrubého a k tomu vyplácí maximum životního pojištění 4 166 Kč měsíčního příspěvku. Děkujeme

V naší firmě jsme přijali zaměstnance na DPČ nebo na DPP do Call Centra. Tito zaměstnanci mají předem naplánované směny na svém stálém pracovišti (nemohou pracovat z domova), pracují tedy občas i v noci, o sobotách a nedělích a ve svátek. V dohodách (DPČ, DPP) mají pevně stanovenou hodinovou sazbu. Musí se i u DPP a DPČ zaměstnavatel řídit zákoníkem práce a je povinen k této odměně za odvedenou práci (tzn. počet odpracovaných hodin x hodinová sazba) poskytnout těmto dohodářům příplatky za práci v noci, víkend a svátek?

Chceme přijmout na půl roku uklízečku na dohodu o pracovní činnosti. Práce uklízečky máme od KHS zařazenou ve druhé nerizikové kategorii, musíme poslat paní na lékařskou prohlídku? 

Na školení nám bylo řečeno, že u dohod o pracích mimo pracovní poměr se má docházka vést s uvedením začátku a konce, včetně přestávek. Je toto pravda? Pokud ano, z jakého paragrafu zákoníku práce toto ustanovení vyplývá? Podle § 77 se přece na dohody ustanovení pracovní doby nevztahuje. Stačí vyplňovat pouze hodiny celkem za každou směnu? Zároveň nám bylo řečeno, že u klasických smluv se přestávky mají také evidovat od-do. Kde je toto napsáno v zákoně? 

Problematika doručování písemností je v zákoníku práce upravena v ust. § 334 a násl. Zatímco v případě doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci se jedná o právní úpravu podrobnější, doručování zaměstnancem zaměstnavateli je upraveno pouze rámcově. Nelze přehlédnout, že problematikou doručování se v řadě soudních sporů zabýval rovněž Nejvyšší soud, jehož judikaturní výklady jsou pro zaměstnavatele vodítkem, jak právní úpravu aplikovat a čeho se naopak vyvarovat.

Zaručená mzda a náhrada mzdy Dotaz se týká nejnižší úrovně zaručené mzdy v případě čerpání dovolené. Dosud jsme postupovali tak, že jsme celkový příjem v daném měsíci dopláceli do...

Je obecně známo, že v aplikační praxi vyvolávají největší spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli spory související se skončením pracovního poměru. Hlavní příčinou tohoto jevu je skutečnost, že v oblasti skončení pracovního poměru se snad nejsilněji ze všech institutů pracovního práva projevuje jeho ochranná funkce. Ta chrání zaměstnance coby slabší stranu celou řadou ochranných prvků, například pravidlem, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru jen z taxativně stanovených (zákonem předvídaných) důvodů, dále tím, že zaměstnanec má v případě neplatné výpovědi právo soudní ochrany, že pro určité situace je dán zákaz výpovědi atd. Problematika skončení pracovního poměru tak tradičně představuje tu část zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“), která je soudy v pracovněprávních věcech řešena nejčastěji, a tudíž i nejvíce projudikována. Účelem tohoto příspěvku je upozornit na některá, více či méně skrytá, úskalí, která jsou se spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru aktuálně spojována.

Z hlediska posouzení pojistného vztahu (pojištění) osoby s trvalým pobytem na území České republiky je ve zdravotním pojištění kritériem kalendářní měsíc. To znamená, že zdravotní pojišťovnu zajímá, zda má každý její pojištěnec v rámci daného měsíce (alespoň po část takového měsíce) kryté zdravotní pojištění některou ze zákonem stanovených kategorií. Tyto situace zdravotní pojišťovny průběžně vyhodnocují, a pokud zjistí nesoulad, zpravidla neprodleně kontaktují dotyčnou osobu za účelem sjednání nápravy. Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny s ohledem na aktuálně desetiletou promlčecí dobu.

Judikátů Nejvyššího soudu týkajících se zpřísněné odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených mu k vyúčtování ve smyslu ustanovení § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je poměrně dost. Méně už je judikátů, které se zabývají otázkou odpovědnosti zaměstnance za schodek, jestliže hodnoty mu svěřené nejsou ve vlastnictví zaměstnavatele.

Je možné dočasně přidělenému zaměstnanci k uživateli, který má svoje vlastní stravovací zařízení, proplatit ve mzdě jako nezdanitelný příjem hodnotu 55 % benefitní poukázky, kterou dostávají kmenoví zaměstnanci uživatele, a to v rámci zachování srovnatelných podmínek?

Zaměstnanec se v průběhu měsíce července dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru k datu 31. 8. (byla podepsána dohoda o ukončení pracovního poměru). Zaměstnanec však k 23. 8. onemocněl. Vím, že pracovní poměr k 31. 8. je ukončen, je však zaměstnavatel povinen vyplatit náhrady za DPN i za dny v září, za které by mu v případě trvání pracovního poměru normálně náležely? Doklady o trvání pracovní neschopnosti má po 31. 8. zaměstnanec posílat sám na ČSSZ nebo nosit již bývalému zaměstnavateli a ten je na ČSSZ bude posílat sám?

Jak správně postupovat, jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr a po přepočítání dovolené jsme zjistili, že zaměstnanec přečerpal nárok o dva dny? Jak se spočítá částka, kolik má vrátit za přečerpanou dovolenou, a jak se postupuje vůči SP a ZP?

Zaměstnanec je evidován na úřadu práce a u nás pracuje na DPČ. V červenci 2019 dosáhla odměna z DPČ výše 5 700 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V září 2019 tento zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na Úřadu práce ke dni 22. 7. 2019. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. do 31. 7. 2019, nebo je pokrytý již celý měsíc červenec 2019?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Chtěli bychom se zeptat, co vlastně znamená „druh práce“. V pracovní smlouvě např. uvedeme, že zaměstnankyně bude vykonávat druh práce sekretářka, nebo činnost sekretářky. Pracovní náplň však např. odpovídá katalogu prací část 1.01.01 – 8.1.2, což je administrativní a spisový pracovník. Jak to má být správně?

Pracovní poměr se zaměstnancem vznikl v březnu 2019. V červenci 2019 dal zaměstnanec výpověď. Zaměstnavatel trval na výpovědní době 2 měsíce. Zaměstnanec však od 16. 8. 2019 nenastoupil na směnu a měl neomluvenou absenci. Dne 31. 8. 2019 zaměstnavatel souhlasil s dřívějším ukončením pracovního poměru k 31. 8. 2019. Zaměstnanci vznikl za dobu trvání pracovního poměru nárok na dovolenou 8,5 dní. Zaměstnanec již čerpal dovolenou 11 dní. Náhradu za dovolenou, na kterou zaměstnanci nevznikl nárok (2,5 dne) mu zaměstnavatel srazí v poslední mzdě. Může však zaměstnavatel krátit dovolenou a srazit i náhradu za již čerpanou dovolenou z důvodu neomluvené absence? V případě, že ano, o kolik dní může zaměstnavatel takto zaměstnanci pokrátit (když pracovní poměr netrval celý kalendářní rok)? 

Zaměstnávání formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnavateli často využíváno, přičemž i ve zdravotním pojištění se musí přihlížet k okolnostem souvisejícím. Z pohledu zdravotního pojištění je totiž u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhodující především výše příjmu.