Pracovněprávní vztahy - strana 44

Nechce-li se zaměstnavatel vystavit riziku žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru (neúspěšného soudního sporu), musí ve smyslu ustanovení § 50 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“), vymezit její důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem. V této souvislosti zaměstnavatel popíše situaci, která ho k rozvázání pracovního poměru vede, a právně ji kvalifikuje, tj. podřadí ji pod příslušný výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 ZP.

Je možné zaměstnat cizince ze země mimo EU na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč bez odvodů? 

Příspěvková organizace by ráda zaměstnala pracovnici na dohodu o pracovní činnosti. Ředitelka však nedokáže dopředu určit, kolik hodin pracovnice odpracuje, přitom samozřejmě počítá s dodržením limitu do 1/2 stanovené týdenní pracovní doby. Musí být sjednán počet hodin - i s ohledem na § 76 odst. 4, kde je požadováno sjednání rozsahu pracovní doby? Jak by to bylo v případě uzavření pracovního poměru? 

Může chtít exekutor doložit mzdový list? 

Zaměstnanec skončil pracovní poměr a je u něho vedena exekuce. Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou a ze snížené čisté mzdy o tuto dovolenou vypočítat srážku na exekuci? Mohu mu srazit přečerpanou dovolenou i v případě, kdy by mu po snížení čisté mzdy o tuto dovolenou nezůstala nezabavitelná částka 6 154 Kč?

Společnost, která se ruší, vyplácí zaměstnancům odstupné. Jeden zaměstnanec, který má pracovní smlouvu na dobu určitou (do 31. 1. 2018), odpracoval více než 2 roky. Dle mého názoru jemu náleží odstupné trojnásobku jeho průměrného výdělku [zákoník práce - § 67 odst. 1 písm. c)]. Ze strany daňového poradce bylo mi řečeno, že dostane odstupné dvojnásobku jeho průměrného výdělku, odůvodnil to tím, že zaměstnanci zůstává odpracovat dva měsíce (prosinec a leden). V jaké výši by měl zaměstnanec dostat odstupné?

Na stůl Nejvyššího soudu se ta věc sice dostala, ale dovolací soud ji řešil toliko co do splnění poučovací povinnosti soudu a co do vlivu na zákonnost soudního řízení. Protentokrát proto připomenu v této rubrice rozhodování soudů 1. a 2. stupně, které se ve svém posouzení shodly. Význam jejich rozhodnutí vidím v tom, že se zabývaly platností rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, který pro svou osobní (soukromou) potřebu použil telekomunikační zařízení zaměstnavatele (telefonní přístroj), aniž by respektoval nastavená pravidla mj. ve vztahu k úhradě s tím spojených nákladů.

Pokud bychom uzavřeli se žákem smlouvu o přípravě na budoucí výkon profese s motivačním příspěvkem ve výši 2 500 Kč měsíčně a zároveň by u nás student chtěl pracovat na dohodu o provedení práce na práci ve výši 7 500 Kč měsíčně, kterou by vykonával i po ukončení studia, musel by odvést pojištění (zdravotní, sociální) a z jaké částky? Zahrnula by se jakákoliv výše motivačního příspěvku do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, v případě že by se dohoda týkala stejné práce? Bral by se úhrn příjmů dohromady? 

Je uzavřena dohoda o pracovní činnosti s osobou, která je evidovaná u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si zdravotní pojištění 1485 Kč. Jak se bude odvádět zdravotní a sociální pojištění a jak má postupovat zaměstnanec? Jiné příjmy zaměstnanec nemá. 1) Sjednaná měsíční odměna 2.000 Kč. Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnavatel neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Má zaměstnanec povinnost nahlásit tuto skutečnost na zdravotní pojišťovnu? Dál je posuzován jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si sám zdravotní pojištění? 2) Sjednaná měsíční odměna 4.000 Kč. Zaměstnavatel odvádí z částky 4.000 Kč zdravotní i sociální pojištění? Musí zaměstnanec nahlásit tuto skutečnost, že má sjednanou dohodu o pracovní činnosti na zdravotní pojišťovnu? Dál je posuzován jako osoba bez zdanitelných příjmů a platí si sám zdravotní pojištění v plné výši 1 485 Kč, nebo se částka ponižuje o zaplacené pojistné z dohody o provedení činnosti? Nebo už si zdravotní pojištění nemusí platit sám vůbec? 3) Za jakých podmínek u dohody o pracovní činnosti, (výše sjednané odměny) již osoba není považována za osobu bez zdanitelných příjmů a nemusí si sama platit zdravotní pojištění? 

Právní věta Vymezují-li právní předpisy důvody, pro které lze zaměstnance odvolat, je odvolání učiněné z jiných důvodů nebo bez uvedení důvodů pro rozpor se zákonem nedovolené. Jiná je však...

Je nějaký limit odpracovaných hodin pro zkrácený úvazek? Máme zaměstnankyni, která je na rodičovském příspěvku, 2. 1. 2018 by se měla vrátit do zaměstnání. My už pro ni práci nemáme, pozice je obsazena. Můžeme jí sice nabídnout obdobnou pozici, ale jen na 2 dny v týdnu. Zaměstnankyně s tím souhlasí, nemá zajištěno hlídání pro dítě. Lze na tento počet hodin uzavřít pracovní smlouvu? Je třeba ukončit původní pracovní poměr a udělat nový nebo lze udělat změnu dodatkem k původní pracovnímu poměru? Odměna bude vyšší, než je minimální mzda. Nástup by byl již 1. 12. 2017. 

Má zaměstnanec nárok na dovolenou za říjen, když končí pracovní poměr 20. 10.?

Zaměstnankyni bude ukončen v měsíci listopadu pracovní poměr. Od roku 2011 byla na mateřské a rodičovské dovolené, které na sebe navazovaly (2 děti). Po skončení mateřských dovolených si nezažádala o proplacení dovolené, proto se dovolená bude krátit. Před nástupem na 1. mateřskou pracovala na zkrácený úvazek 4 h/5 dní v týdnu za 5 000 Kč měsíčně. Pro výpočet pravděpodobného hodinového výdělku (PHV) by se přihlédlo ke druhému čtvrtletí (7-9/2017), ve kterém bylo 65 pracovních dnů. Dále by se postupovalo: 65 x 4 h = 260, 15 000/260 = 57,692 Kč/hod. Je možné takto postupovat nebo se musí dodržet minimální hodinová mzda 66 Kč/hod či jiná? 

Mpůže se ředitelka MŠ zaměstnat na DPP a dohodu si sama podepsat za zaměstnavatele i zaměstnance, nebo za zaměstnavatele bude muset oznamovat MČ zřizovateli a předložit k podepsání? Dohoda se týká termínu od 1. 9. do 31. 12. 2017 za vykonávání administrativní práce, sepisování smluv, dozor nad výkonem zájmových kroužků, zařizování zástupů v době nepřítomnosti lektorů, styk s agenturami pořádajícími zájmové kroužky, vedení osobního dialogu s lektory a odpovědnost za úhradu poplatků. 

Máme zaměstnance na dohodu o pracovní činnosti od 4. 1. do 31. 12. Má odpracováno v současnosti už 1 115 hodin. Jak správně postupovat, pokud bude překročen limit 20 hod./týden? Změnit DPČ na pracovní smlouvu? Zdravotní i sociální pojištění bylo v jednotlivých měsících odvedeno, hrubá mzda byla vždy více než 2 500 Kč. 

Zaměstnanec má dohodu o pracovní činnosti s tím, že pracuje v měsíci jen občas, tj. do 2 500 Kč měsíčně (zároveň je veden na úřadu práce). Musí se přihlásit na ossz i na zdravotní pojišťovnu? Jak je to se zdaněním této mzdy a může mít základní odpočet (tj. 2070 Kč měsíčně)?

Starobní důchodce od ledna do září 2017 byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti, u které podepsal prohlášení k dani za období 1-9/2017. Od října do prosince bude pracovat na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za měsíc. Jak má postupovat z hlediska odvodu daně? Jaká je pro něj optimální varianta zdanění příjmu?

Mám klientku, která má u tří zaměstnavatelů dohodu o provedení práce. Za rok 2017 bude mít příjmy na základě dohody o provedení práce v částce 69 000 Kč. Můžu jí uplatnit odpočitatelnou položku na 2 děti? 

Jednou z povinností zaměstnavatele v souvislosti se skončením pracovního poměru (případně pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce) je dle ustanovení § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydání pracovního posudku (posudku o pracovní činnosti). Na rozdíl od potvrzení o zaměstnání je k jeho vydání zaměstnavatel povinen jen na žádost zaměstnance, a to do 15 dnů. Nemá však povinnost vydat zaměstnanci pracovní posudek dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání.

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnankyní na ukončení pracovního poměru po skončení rodičovské dovolené. Pracovní poměr by měl skončit k 20. 11. 2017, protože do 19. 11. 2017 zaměstnankyně zažádala o rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte. Na rodičovské dovolené je od 16. 4. 2015. Po skončení mateřské dovolené zaměstnankyně nezažádala o čerpání dovolené. Při skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou. Dovolená ve výši 12 dní, kterou nečerpala, by se jí měla krátit. Jaká bude přesná výše dovolené k proplacení?