Pracovněprávní vztahy - strana 38

Základní informace Zákoník práce obecně nebrání tomu, aby zaměstnanec byl zaměstnán u stejného nebo i jiného zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích, tj. v pracovním poměru nebo základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPD/DPČ). Základní výjimku z tohoto pravidla představuje zaměstnání u jiného zaměstnavatele, jehož předmět činnosti by byl shodný s předmětem činností stávajícího zaměstnavatele, kde je vždy vyžadován předchozí písemný souhlas zaměstnavatele. Další omezení platí pro zaměstnance státu a územních samosprávných celků vyjmenované v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kteří mohou podnikat pouze s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele, a to bez ohledu na předmět takového podnikání.

Základní informace Uplynutím sjednané doby pracovní poměr skončí ze zákona a není proto třeba žádného dalšího právního jednání ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance. Skončení pracovního poměru nebrání ani skutečnost, že den skončení pracovního poměru spadá do ochranné doby, v níž je zakázáno dát zaměstnanci výpověď (např. v době dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a čerpání mateřské či rodičovské dovolené). Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou přímým časovým údajem (datem) zaniká dnem uvedeným v pracovní smlouvě, příp. jejím dodatku. Pokud byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán uvedením časového období podle dní, týdnů, měsíců nebo let, připadne skončení pracovního poměru na poslední den této doby, a to bez ohledu na to, zda tento den připadne na sobotu, neděli nebo svátek (např. pracovní poměr byl sjednán na dobu 6 měsíců s nástupem do práce od 1.2. – pracovní poměr skončí uplynutím doby 31.7.; pracovní poměr byl sjednán na dobu 3 měsíců s nástupem do práce od 15.2. – pracovní poměr skončí uplynutím doby 14.5.). V případě, že doba trvání pracovního poměru byla určena dobou skončení určitých prací, zaměstnavatel je povinen upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla nejméně 3 dny předem. Dodržení této povinnosti ovšem není předpokladem pro platné skončení pracovního poměru uplynutím doby; i kdyby zaměstnavatel neupozornil zaměstnance předem na skončení prací, uplynutím doby pracovní poměr skončí, ledaže by předchozí upozornění zaměstnance bylo sjednáno jako podmínka zániku pracovního poměru. V případě, že zaměstnanci v důsledku včasného neupozornění na skončení prací vznikne škoda, je zaměstnavatel povinen tuto škodu nahradit. Pokud byla doba trvání pracovního poměru sjednána alternativně (např. do návratu jiné zaměstnankyně z rodičovské dovolené, nejdéle však do dvou let věku jejího dítěte), pracovní poměr skončí na základě té události, která nastala nejdříve.

Základní informace Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, která je uzavřena mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Na obsahu pracovní smlouvy se tedy musí shodnout obě strany, tj. jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec.

Základní informace V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání. Toto pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru, tedy např. bez ohledu na to, zda jde o výpověď ze strany zaměstnavatele, výpověď ze strany zaměstnance nebo dohodu.

Základní informace Den nástupu do práce je vedle druhu práce a místa výkonu práce třetí podstatnou náležitostí pracovní smlouvy. Bez jeho sjednání nemůže pracovní smlouva platně vzniknout. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nikoliv již dnem uzavření pracovní smlouvy. Ode dne uzavření pracovní smlouvy existují sice mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracovněprávní vztahy, nikoliv však pracovní poměr, který vzniká až od sjednaného dne nástupu do práce. Od sjednaného dne nástupu do práce zároveň vzniká zaměstnanci povinnost vykonávat práci a zaměstnavateli povinnost práci zaměstnanci přidělovat.

Základní informace Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli je upraveno v § 43a zákoníku práce a v praxi je poměrně často využívaným institutem. Zaměstnavatelé mohou dočasným přidělením řešit situace, kdy dochází k útlumu produkce a je potřeba snížit na přechodnou dobu počet zaměstnanců, ale také situace, kdy potřebují svého zaměstnance přidělit v rámci spolupráce na společných projektech s jinými firmami nebo v rámci skupiny. Zákoník práce umožňuje dočasné přidělení mezi zaměstnavateli pouze v případě souhlasu všech zúčastněných stran, tzn. zaměstnance, který má být dočasně přidělen, jeho zaměstnavatele a zaměstnavatele, ke kterému má být zaměstnanec přidělen.

Základní informace Druh práce a místo výkonu práce jsou vedle dne nástupu do práce podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy. Pracovní smlouva může platně vzniknout jen tehdy, dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem alespoň na nezbytných náležitostech pracovní smlouvy, tedy na druhu práce, místě výkonu práce a dnu nástupu do práce. Druh práce Druh práce vymezuje, jaké práce má zaměstnanec povinnost pro zaměstnavatele vykonávat. Práce, které nespadají do sjednaného druhu práce, není zaměstnanec povinen vykonávat a zaměstnavatel mu jejich výkon, s výjimkou převedení zaměstnance na jinou práci, nemůže nařídit. Odmítne-li zaměstnanec konat práce náležející do rámce druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, dopustí se zaměstnanec porušení svých pracovních povinností se všemi následky s tím spojenými, včetně možnosti zaměstnavatele rozvázat se zaměstnancem z tohoto důvodu pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením. Místo výkonu práce Místo výkonu práce vymezuje, kde může zaměstnavatele zaměstnanci přidělovat práci, a zároveň by mělo odpovídat potřebě zaměstnavatele a být přiměřené povaze vykonávané práce. Zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v jiném místě, než v místě, které bylo jako místo výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno. Mimo sjednané místo výkonu práce je zaměstnanec povinen (po předchozí dohodě) konat práci jen v případě vyslání na pracovní cestu. Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného než v pracovní smlouvě sjednaného místa je pak možné pouze s jeho souhlasem a vyžaduje-li to nezbytně provozní potřeba zaměstnavatele, zatímco v rámci sjednaného místa či míst výkonu práce je zaměstnavatel oprávněn práci zaměstnanci přidělovat a zaměstnanec je povinen ji v takovém místě či místech vykonávat.

Základní informace Pracovní poměr může být rozvázán jen způsoby předvídanými a taxativně vymezenými v § 48 zákoníku práce. Dohoda představuje způsob dvoustranného rozvázání pracovního poměru, jedná se způsob rozvázání pracovního poměru vyžadující vzájemnou kooperaci a shodu obou stran.

Základní informace Zaměstnavatel je povinen písemně, nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru, informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě musí informovat zaměstnance i o změnách v těchto právech a povinnostech. Povinnost informovat zaměstnance se vztahuje na pracovní poměry založené smlouvou i jmenováním.

Základní informace Zákoník práce omezuje výdělečnou činnost zaměstnanců ve prospěch oprávněných zájmů zaměstnavatele a chrání ho před negativními důsledky, které by pro zaměstnavatele mohly být spojeny s tím, že by jeho zaměstnanci vykonávali výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, a mohli by tak zneužívat informace nabyté v souvislosti s výkonem zaměstnání u zaměstnavatele, příp. zaměstnavateli konkurovat. Za výdělečnou činnost se považuje jakákoli výdělečná činnost bez ohledu na to, zda je vykonávána v pracovněprávním či jiném vztahu. Rozhodující je, že je to činnost vykonávaná za účelem dosažení výdělku (zisku) a není přitom rozhodující, zda skutečně daná činnost výdělek přinesla. Za výdělečnou činnost se považuje i členství ve statutárních či kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost.

Základní informace Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance (tj. výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době nebo dohoda) se bude považovat za platné, pokud (i) se zaměstnavatel neplatnosti vůči zaměstnanci nedovolá a (ii) neplatnost rozvázání pracovního poměru nebude určena pravomocným soudním rozhodnutím. V praxi se ale jedná většinou o výjimečnou situaci; zaměstnavatelé zpravidla ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance nenapadají.

Základní informace Rozvázání pracovního poměru (tj. výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době nebo dohoda) se bude považovat za platné, pokud (i) se zaměstnanec neplatnosti svou námitkou nedovolá a (ii) neplatnost rozvázání pracovního poměru nebude určena pravomocným soudním rozhodnutím.

Základní informace Při trvání pracovního poměru dovolená nevyčerpaná v daném kalendářním roce ani nezaniká ani zaměstnanec nemá nárok na její proplacení. V případě, že zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatele povinen nevyčerpanou dovolenou proplatit (toto je jediná možnost obdržet za nevyčerpanou dovolenou náhradu mzdy, neboť při trvání pracovního poměru nelze nevyčerpanou dovolenou proplatit). Alternativně lze nevyčerpanou dovolenou převést na nového zaměstnavatele, pokud o to zaměstnanec požádá, a jak stávající, tak i nový zaměstnavatel se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou či její část a pokud se jedná o zaměstnání na sebe bezprostředně navazující.

Základní informace Odstupné představuje formu odškodnění zaměstnance za nezaviněnou ztrátu zaměstnání. Pokud je se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, že se přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část, nebo stane-li se zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným (organizační důvody), nebo pro nepříznivý zdravotní stav zaměstnance z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, má zaměstnanec nárok na odstupné.

Základní informace Okamžité zrušení pracovního poměru představuje jeden ze zákoníkem práce stanovených způsobů, na základě nichž může být pracovní poměr rozvázán. Jak již vyplývá z názvu institutu, na jeho základě zaniká pracovní poměr okamžitě, tedy již okamžikem doručení tohoto úkonu druhé straně. Případné uvedení dřívějšího nebo i pozdějšího data nemá žádný právní účinek. Důvody, na základě nichž lze přistoupit k okamžitému zrušení, stanovuje zákon a strany si je nemohou upravit odlišně. To platí jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.

Základní informace Smrt zaměstnance i zaměstnavatele je událostí, která má dopady jak na samotnou existenci pracovněprávního vztahu, tak i na případné vypořádání nároků mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V souladu s § 48 odst. 4 zákoníku práce smrtí zaměstnance zaniká pracovní poměr, jako i pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Jelikož je zaměstnanec smlouvami a dohodami vázán k osobnímu výkonu práce, závazek zemřelého vykonávat práci na jeho dědice nepřechází. Pracovní poměr zaniká rovněž i smrtí zaměstnavatele – fyzické osoby, vyjma případů pokračování v živnosti. Nehodlá-li oprávněná osoba v živnosti pokračovat, zaniká pracovněprávní vztah marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele.

Základní informace Výpověď je jednostranným právním jednáním, který směřuje k rozvázání pracovního poměru. Výpovědí lze rozvázat pracovní poměr, bez ohledu na to, zda je sjednán na dobu určitou nebo neurčitou. Výpověď musí být vždy písemná a může ji dát zaměstnavatel i zaměstnanec. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů, přičemž výpovědní důvod musí být ve výpovědi náležitě uveden a po doručení výpovědi nesmí být dodatečně měněn, zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení důvodu.

Se zaměstnancem jsme měli uzavřenu v roce 2016 a 2017 dohodu o pracovní činnosti - vždy na kalendářní rok. V roce 2018 jsme uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2018. Mohu v roce 2019 uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou - a zdůvodnit jako vážný provozní důvod zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou konkrétní zaměstnankyně? Nebo už musím uzavřít poměr na dobu neurčitou?

Pracovnice je v dlouhodobé pracovní neschoponosti, v jejím průběhu dostala výpověď z pracovního poměru. Považovala to za nesprávné, odvolala se. Proběhlo soudní řízení, které ji dalo za pravdu. Zaměstnavatel souhlasí a vyplatil zaměstnankyni 120 000 Kč s posvěcením soudního smíru. Zaměstnavatel zaúčtoval po dotazu, jak naložit s výplatou 120 000 Kč, že se podle něj jedná o "NÁHRADU ŠKODY" a zaúčtoval jako ostatní provozní výnosy. Nyní tedy řešíme u zaměstnankyně, jak naložit s daní a odvody. Zzaměstnavatel nevykázal jako mzdu, tedy odvody OSSZ a ZP nejsou, protože za ně odpovídá při výplatě zaměstnavatel? Daň ze mzdy podle § 6 ZDP také ne, přichází do úvahy § 10 ZDP jako jiný příjem, nebo jde čistý příjem pracovnice = náhrada škody? 

Zaměstnankyně v HPP od 5. 9. 2016, dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 1. 2017 změna z pracovního poměru na dobu neurčitou na dobu určitou do 31. 12. 2018. Nyní zaměstnankyně těhotná, nástup na mateřskou dovolenou 1. 6. 2019, datum porodu 13. 7. 2019. Pracovní poměr skončí dnem 31. 12. 2018 a zaměstnankyně bude mít nárok na mateřskou dovolenou z důvodu ochranné lhůty (180 dní). Od 1. 1. 2019 doporučení registrace na úřad na práce, státní podpora 5 měsíců. Je to takto v pořádku?