Pracovněprávní vztahy - strana 43

Tento článek není a ani nemůže být obsáhlým komplexním výkladem zákona o úřednících územních samosprávných celků. Zaměřuje se pouze na některá jeho ustanovení, jejichž interpretace v praxi často činí obtíže, konkrétně na právní úpravu pracovní smlouvy na dobu určitou a odvolání vedoucího úředníka.

Je možné uzavřít dohodu o provedení práce se starobním důchodcem na dobu 5 let? Na základě této dohody paní dochází 1x týdně a odpracuje cca 10-15 hod měsíčně, má podepsané prohlášení na daně a uplatňuje slevu, pojistné na základě výše odměny není odváděno. Hodinový roční limit bez problémů splňuje, pouze nevím zda tím, že je tento poměr pravidelný a dlouhodobý - zda nehrozí v případě kontroly úřadů překlasifikování na standartní poměr a doměření odvodů pojistného. Pokud to problém je, dohoda o pracovní činnosti by byla bez problémů? 

Při rozhodováni o nároku poškozeného na náhradu škody v adhezním řízení je soud povinen mj. určit, jakým hmotněprávním předpisem se uplatněný nárok řídí, a tento předpis náležitě aplikovat.

Jedním z předpokladů pro to, aby mohl zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je skutečnost, že se zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným právě a jenom v důsledku jeho rozhodnutí o organizační změně (v příčinné souvislosti s ním).

Srážky ze mzdy u souběžných plátců Prosím o radu, jak postupovat při srážce ze mzdy, kdy my, jako zaměstnavatel, jsme jako druhý v pořadí a exekutor určil, že základní...

Zaměstnanci jsme dali výpověď a vznikl mu nárok na odstupné. Jeho mzda se skládá z pevné složky a z osobního ohodnocení. Obě složky mzdy jsou pevně dané a osobní ohodnocení bylo vždy vyplaceno. Odstupné se počítá z obou složek mzd, tedy z pevné složky plus osobní ohodnocení?

Zaměstnanec na HPP vykonávající pozici zdravotní sestra podepsala prohlášení, ze mzdy je odváděna zálohová daň a uplatněna sleva na poplatníka. V dalším měsíci uzavřela u stejného zaměstnavatele DPP do 10 000 Kč na jinou pozici. Jaká daň z tohoto pracovního poměru bude odváděna, posuzují se pracovní poměry samostatně, a z DPP je tedy odváděna srážková daň?

Česká firma, sídlo v ČR, má obchodní zástupce po celé České republice a nyní expandovala na slovenský trh a bude mít obchodního zástupce i na Slovensku. Je to Slovák, trvalé bydliště má na Slovensku, ale zaměstnává ho česká firma. Podle jakých zákonů se bude řešit: 1)      Vstupní dotazník, vstupní prohlídka, pracovní smlouva, náplň práce – dle českého zákoníku práce? 2)      Mzda bude stanovena v českých korunách, vyplácený v eurech – přepočet v den výplaty? 3)      Odvody na sociální a zdravotní pojištění v českých korunách, přepočet na eura v den převodu? Jaké sazby použít – slovenské/české? 4)      Dovolená, srážky za soukromé telefonní hovory – dle českého zákoníku práce? 5)      Stravné (místo výkonu práce – celé Slovensko) – musí se uvádět pravidelné pracoviště? Vyjíždět bude ze svého bydliště – musí mít stravné? Má na něj nárok podle českého zákoníku práce? 6)      Co vše musí personalista nebo mzdová účetní zajistit?

V jednom z minulých čísel tohoto časopisu jsem se na tomto místě zmínil o rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkalo pracovního posudku (posudku o pracovní činnosti) vydaného zaměstnavatelem ve smyslu ustanovení § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jen připomenu, že takový dokument je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci jen na jeho žádost a do 15 dnů. Nemá však povinnost tak učinit dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání.

Chci zařadit zaměstnance do 9. platové třídy dle katalogu prací 1.01.04 Referent majetkové správy. Bude komplexně spravovat majetek školy včetně majetku na osmi odloučených pracovištích. Lze v tomto případě nahlížet na odloučená pracoviště jako na nižší organizační složky?

Zaměstnanec má od 18. 10. 2017 neschopenku. Lístky na peníze nedodával OSSZ. Lékař ukončil neschopnost k 22. 1. 2018 z důvodu porušení léčebného režimu (nechodí na kontroly), do zaměstnání se nedostavil. Na jakém základě ho máme propustit? 

Podnikatel, fyzická osoba podnikající v oboru zednictví, v zimním období nemá zhruba tři měsíce téměř žádnou práci. Může uzavírat se svým zaměstnancem opakovaně bez omezení pracovní poměr na dobu určitou? Kterých všech zaměstnání se tato výjimka týká?

Zaměstnanec pracující celý rok u naší firmy, podepsané prohlášení (poplatník, sleva na dítě) s tím, že jen v jednom měsíci byla zálohová daň navýšena o solidární daň, ale za celý rok nebyla překročena částka 1 296 288. Současně má k tomuto HPP i u dvou jiných zaměstnavatelů sjednané dohody o provedení práce do 10 000 kč/měsíčně - tudíž je z těchto příjmů sražena srážková daň. Je povinnost tohoto zaměstnance podávat si daňové přiznání ? Pokud tedy nemá nic co by mohl dále se sražené srážkové daně uplatnit zpět. Pokud ne, může tedy požádat svého hlavního zaměstnavatele o roční zúčtování? 

Může zaměstnanec, který má dva pracovní poměry - každý u jiného zaměstnavatele po 4 hodinách denně - čerpat dovolenou tak, že u jednoho bude mít v pondělí od 6.00 hod do 10.00 hod dovolenou a u druhého bude normálně vykonávat práci od 10.00 hod do 14.00 hod? A stejně tak, pokud má souběžné pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele? 

Jsme spolek (sportovní oddíl) - má jednatele (předsedu) a další dva zakládající členy. Mám dotaz, zda lze jednateli vyplácet za práci, kterou odvádí mimo jeho povinnosti vyplývající z funkce jednatele? Konkrétně se mi jedná o trenérskou práci - jednatel ji vykonává ve stejném rozsahu jako další trenéři, se kterými je uzavřena DPP. Lze uzavřít DPP 1) s jednatelem, 2) se zakládajícím členem, který není jednatelem? Ještě mě napadá podobná situace - lze si u jednatele objednat službu a pohlížet na něj jako na klasického externího dodavatele, který bude fakturovat za poskytnutí služby?  Doplnění dotazu: Zajímá mě, zda lze u jednatele odlišit činnost v rámci jeho funkce-jednatel a další činnost pro spolek. Konkrétně se mi jedná o trenérské práce - může být s jednatelem uzavřena DPP (stejně jako s dalšími trenéry)? Může jednatel vystupovat jako externí dodavatel - lze si u něj jako u OSVČ objednat službu a uhradit mu ji oproti faktuře? Např. na pronájem sportovních pomůcek? Existuje nějaké omezení (pokud vůbec existuje) pro zakládající členy bez statusu jednatele? 

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Dva jednatelé společnosti a jediní vlastníci s. r. o. mají uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele a zároveň dohodu o provedení práce do 10 000 Kč měsíčně. Musí se každý rok uzavírat nová smlouva jak na funkci jednatele, tak nová dohoda? V praxi je to tak, že jeden jednatel má smlouvu o jednatelství + dohodu na správu PC ve firmě a druhý smlouvu o jednatelství + vedení účetnictví na dohodu.

Zaměstnankyně skončila pracovní poměr dne 5. 1. 2018, jelikož skončila výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. c), bude ji vyplaceno odstupné, a to ve výši 3 + 4 = 7 průměrných výdělků (navýšené na základě vnitřní směrnice firmy). Pokud zaměstnankyně nastoupí na pracovní neschopnost v ochranné době, tj. po 5. 1. 2018, již nebude muset vracet odstupné zpět, že? Náhrada mzdy za prvních 14 dní nebude vyplacena a až od 15. dne přechází k výplatě nemocenské dávky přes PSSZ. Pošlu podklady a zároveň nahlásím na zdravotní pojišťovnu s kódem N a poté po ukončení s kódem K. Vím, že se vrácení odstupného nevztahuje i na stejného zaměstnavatele při novém sjednání např. DPP, DPČ, které nezakládá účast na pojištění – to samé tedy bude i v tomto případě, je to tak? A to obdobné by platilo, kdyby zaměstnankyně donesla neschopenku tento týden, pracovní poměr by tedy nemohl být ukončen 5. 1. 2018, byla by jí po dobu pracovní neschopnosti vyplacena náhrada mzdy a poté nemocenská přes OSSZ – pracovní poměr prodloužen po dobu pracovní neschopnosti a teprve po skončení pracovní neschopnosti by v daný den byl pracovní poměr ukončen a poté v nejbližším výplatním termínu bylo vyplacené odstupné (komplet 7 průměrných výdělků)?

Potřebuji zaměstnanci vystavit dohodu o provedení práce na dobu neurčitou. Bude pracovat jen o víkendech (8,5 hodin/den), ale není předem jasné, kolik víkendů v měsíci odpracuje. Bude se střídat s dalšími zaměstnanci, ale čistě teoreticky je potřeba počítat s tím, že odpracuje všechny 4 (5) víkendy v měsíci. Pokud by tento případ nastal, pak by v měsíci odpracoval max. 34 (42,5) hodin. Můžu do dohody uvést, že zaměstnanec odpracuje max. 300 hodin za rok a výši odměny uvést v hrubém za hodinu (např. 150 Kč/hodinu) s tím, že odměna se pak vypočítá podle odpracovaných hodin? Pokud to takto napíši, pak bude z výše odměny i jasné, kolik hodin v měsíci odpracoval. Od výše odměny se pak bude odvíjet povinnost odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Pokud by nastal případ, že by odpracoval 300 hodin, dohodu o provedení práce bychom ukončili a na další měsíce sepsali dohodu o pracovní činnosti. Je to takto v pořádku? 

Pokud zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti dostane výpověď dle § 76 odst. 5 zákoníku práce, platí pro něj odstupné jako u pracovního poměru?