Pracovněprávní vztahy - strana 36

Můžeme sjednat doložku odvolatelnosti dodatečně? V pracovní smlouvě u vedoucích pracovníků toto nemám. 

Je možné proplácet náhradu za užívání soukromého auta společníkovi, který je ve své firmě i jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem, který má dohodu o provedení práce na prodej zboží?

Jsme družstvo, co se týče odměňování postupujeme dle kolektivní smlouvy. Naše družstvo si s ohledem na tuto kolektivní smlouvu uzavře každý rok vnitropodnikový předpis o odměňování, který schválí představenstvo. V tomto předpisu jsou konkrétní sazby hodinové mzdy a měsíční mzdy vedoucích pracovníků a všechny příplatky apod. Je třeba jednotlivým zaměstnancům každý rok vydávat mzdové výměry nebo stačí odkaz na vnitropodnikový předpis? Jak je to s vedoucími pracovníky, kteří mají měsíční mzdu?

Jak máme správně postupovat v případě, že chceme zaměstnanci aktualizovat pracovní smlouvu? Momentálně má smlouvu z roku 2000, ve které je téměř vše nevyhovující včetně názvu pozice i náplně práce. Máme uzavřít dodatek, který bude v podstatě rozsáhlejší než pracovní smlouva, nebo můžeme uzavřít smlouvu novou? V případě nové smlouvy bude jaké datum vzniku pracovního poměru? 

Prosím o prověření situace, zda je náš postup v pořádku. Zaměstnankyně v našem provozu, kde máme nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, ve zkušební době nepřišla 2 dny do práce, takže jí bylo poštou zasláno zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez udání důvodu - s datem 14. 3. 2019. Nepřebrala si 20. 3. poštu, ale zašla k lékaři a poslala od 20. 3. nemocenský lístek. Přebrala si zrušení pracovního poměru ve zkušební době až 22. 3. 2019. Pracovní poměr končí tedy až 22. 3. 2019 dle § 66 odst. 2 zákoníku práce. Ustanovení § 66 odst. 1 zákoníku práce - není v rozporu s tímto naším postupem? Myslím větu: „Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.“ A protože za první tři směny se náhrada zaměstnanci neproplácí a protože už zaměstnankyně neměla naplánované směny, žádnou náhradu od nás nedostane.

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 - I. část 1. ZPĚTNÉ UZNÁNÍ...

Přemístění sídla zaměstnavatele nemusí být důvodem pro vznik nároku zaměstnance na odstupné při uzavření dohody o skončení pracovního poměru.

Dle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (viz § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů).

U zaměstnankyně (úřednice ÚSC) jsme zjistili, že neplní část svojí náplně práce. Pracuje na úseku školství (krátce) a vymáhání pohledávek daňovou exekucí. Do dnešního dne od loňského července, kdy tuto činnost začala vykonávat, nevydala jediný exekuční příkaz a vydala pouze několik (cca 25) předexekučních výzev k zaplacení. Byla nadřízenou vyzvána asi před měsícem k aktivnímu vymáhání pohledávek (ústně), protože její nečinností vzniká zaměstnavateli škoda (ten se má chovat jako řádný hospodář). Nečinnost spočívá v lenosti dané zaměstnankyně. Porušení náplně práce to úplně dle mého názoru není, neboť nějakou činnost částečně vykonává. Zaměstnavatel tuto situaci určitě nezavinil – ani ukládáním nepřiměřeného množství práce a úkolů, nebo neseznámením s předpisy potřebnými pro výkon práce, naopak se zaměstnankyni dostává od zaměstnavatele podpory k výkonu její práce. Pokud se domnívám správně, že jde o neuspokojivé pracovní výsledky a zaměstnankyně dostane písemnou výzvu k odstranění a lhůtu by nesplnila, může následovat výpověď podle § 52 písm. f) ZP?

Je možné u jednoho zaměstnavatele uzavírat pracovní smlouvy na různé délky pracovního poměru (např. skladník u nástupu dostane pracovní smlouvu na dobu určitou a prodavačka dostane při nástupu dobu neurčitou)? Není to diskriminační, nemusí to ani být stanoveno vnitřním předpisem? Platí v tomto případě, že když pracovní smlouvu podepíší obě strany, tak tím vyjadřují souhlas s podmínkami smlouvy? 

Dealer penzijní společnosti doporučil klientovi uzavřít DPP malého rozsahu, např. 200 Kč měsíčně na organizační práce. Tím lze současně tomuto zaměstnanci přispívat na penzijní pojištění např. 2 000 Kč, ale až maximum. Je pravda, že DPP spadá pod pracovní poměr, ale současně nezakládá nárok na dovolenou, nemocenskou, stravenky, bonus na dovolenou až 20 000 Kč ročně apod. Přesto je dealer přesvědčen, že je to tak správné a možné.

Akciová společnost A prodává část závodu druhé akciové společnosti B. Součástí prodeje závodu je i převod zaměstnanců, který bude uskutečněn ke dni 31. 3. 2019. Za měsíc březen 2019 společnost A zpracuje mzdy a vyčíslí závazky z mezd včetně odvodů. Tyto závazky budou součástí smlouvy o prodeji závodu. Společnost B tedy bude hradit závazky z mezd za 3/2019 již za společnost A v dubnu 4/2019 s variabilním symbolem a IČ společnosti B? Je možno sjednat mezi společnostmi dohodu o refundaci dovolené?

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme od 23. 11. 2016 učitelku. Smlouva byla sepsána na dobu určitou, nejdéle do 30. 6. 2017, po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky. Zastupovaná učitelka však podruhé otěhotněla, tudíž smlouva byla dohodou prodloužena do 26. 4. 2019 - do 1 roku věku druhého dítěte. Zastupovaná učitelka prodloužila rodičovskou dovolenou do tří let věku druhého dítěte. Je správně smlouvu prodloužit zastupující učitelce už pouze do 23. 11. 2019 a poté bude pracovní poměr ukončen, nebo je možno prodloužit smlouvu až do 26. 4. 2021 (do 3 let věku dítěte), neboť zastupující učitelka nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

Zaměstnanci platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od zbývajících skupin plátců (osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů) se tak zaměstnanci nemusí starat o placení pojistného, neboť v celkové platbě hrazené zaměstnavatelem je zahrnuta i částka placená zaměstnancem odpovídající jedné třetině této platby. K jejímu sražení zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance.

O odvolání vedoucího úředníka z jeho funkce z důvodů uvedených v ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o úřednících"), bylo v této rubrice pojednáno poměrně nedávno. Neznamená to však, že se budu opakovat, protože jde o problematiku, která přináší nové problémy a s nimi i nová soudní rozhodnutí.

Zaměstnanec s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pondělí až pátek, 40 hodin za týden, nastoupil do pracovní poměru 3. 10. 2018, zkušební doba tři měsíce do 2. 1. 2019. V roce 2018 měl překážky v práci celkem 10 pracovních dní (pracovní neschopnost, dovolená, neplacené volno) a o tyto pracovní dny se zkušební doba podle mého výpočtu prodloužila do 16. 1. 2019. V roce 2019 měl od 2. 1. do 7. 1. neplacené volno a od 14. 1. má pracovní neschopnost, která trvá dosud a bude i nadále pokračovat. Myslím si, že po postupném nasčítání všech překážek v práci (připočítávám pracovní dny - směny) zkušební doba stále trvá a bude trvat ještě i po případném ukončení pracovní neschopnosti, ale nejsem si svým postupem jistá. Jak správně postupovat, abychom v případě zrušení pracovního poměru ve zkušební době neměli problém? 

Náš účetní systém při zpracování mezd například za prosinec, které je prováděno v lednu následujícího roku, vytvoří doklady s účetním datem posledního dne v měsíci, za který jsou mzdy zpracovávány (v našem případě 31. 12.). Což je správně, mzdy jsou nákladem prosince. Nyní se zaměřím na srážkovou daň z dohod o provedení práce. Vzhledem k tomu, že program vytvoří závazek vůči finančnímu úřadu s účetním datem 31. 12., tak vypočte lhůtu pro úhradu této daně a její splatnost z tohoto data na konec ledna. Při sestavování „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvl. sazby daně…“ pak zahrne tuto srážkovou daň z prosincových dohod do prosince, takže i v přiznání vychází splatnost na konec ledna. Když se ale podíváme do § 38d zákona o dani z příjmů, tak tam se říká, že srážku je povinen provést plátce daně při výplatě. Což by při výplatě odměn z dohod za prosinec bylo realizováno až v lednu, a splatnost srážkové daně by se tak posunula na konec února. Když jsme to konzultovali s jinými účetními, každý to dělá úplně jinak, a některé účetní programy dokonce mají nastavení, zdali se srážková daň z dohod má do formuláře „Vyúčtování daně“ uvádět do měsíce, za který je zúčtována (prosinec), nebo až do měsíce, ve kterém je odměna vyplacena (leden). Můžu vás poprosit o vysvětlení co je správně? Podle zákona to vypadá, že správně je provedení srážky z prosincových odměn až při jejich výplatě to znamená v lednu, a tím pádem se splatnost daně posouvá až na konec února. Je tomu tak? Pokud ano, tak náš systém nepostupuje správně a daň přiznává nebo vykazuje o měsíc dříve, a tím nám zkracuje její splatnost o měsíc. Ale pokud se na to podíváme z pohledu finančního úřadu, tak hradíme o měsíc dříve a proti dřívější platbě nemůže finanční úřad nic namítat, ale pak i ve Vyúčtování daně máme vše také vykázáno o měsíc dříve, než by mělo být! Může to vadit? Může z toho být nějaký problém nebo postih ze strany finančního úřadu? A jak se na to bude tvářit třeba auditor?

Počítají se do rozhodných příjmů pro výplatu daňového bonusu (v daňovém přiznání za rok 2018) příjmy plynoucí z dohod o provedení práce? 

Společnost změnila jednatele, a tedy již patří někomu jinému. Zaměstnanci ukončili pracovní poměr. V evidenci zůstala jen jedna paní, která je od roku 2018 na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek. Je možné tuto paní nějak odhlásit a přihlásit na jinou společnost, anebo musí zůstat v evidenci společnosti, ve které je nyní? Jde o to, že původní jednatel by ji chtěl do své jiné společnosti, kde po ukončení rodičovské dovolené znovu nastoupí jako zaměstnanec. 

Počítá se do zaměstnávání více než 50% OZP i zaměstnanci zaměstnaní na DPP, nebo musí být zaměstnaní jen na hlavní pracovní poměr?