Důchodové pojištění - strana 11

Student zdědil po otci FV elektrárnu. Je studentem denního studia, tzn. OSVČ je vedeno jako vedlejší činnost. Má skutečnost, že synův vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění založí účast na důchodovém pojištění OSVČ, dopad na nárok na výplatu sirotčího důchodu?

Student má IČO, bude podávat přiznání k dani z příjmů (ale měl jen dohody o provedení práce v celkové výši 22 000 Kč za rok). Musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu, když vlastně nebude ani žádnou daň z příjmu platit?

Český zaměstnavatel (česká právnická osoba, s. r. o.) zaměstnává slovenského občana, který získal formulář A1 s tím, že odvody sociálního a zdravotního pojištění se odvádějí na Slovensko. Český zaměstnavatel tedy odvádí příslušné slovenské zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance 14 % z příjmu (10 % zaměstnavatel, 4 % zaměstnanec) a 36,4 % odvádí do sociálního systému na Slovensko (25,2 % zaměstnavatel a 9,4 % zaměstnanec). V tuto chvíli nám jde o sociální pojištění a o tu část 9,4 %, která by se měla srážet zaměstnanci. Máme zato, že tato částka má být standardně sražena zaměstnanci, tj. že jí de facto ze svého příjmu hradí zaměstnanec. Nicméně se k nám dostal názor, že je možnost či povinnost, že tuto částku může hradit namísto zaměstnance zaměstnavatel, tj. že ji nesráží zaměstnanci, ale hradí je ze svého (jako svůj náklad). 

Pokud má student IČO, ale příjem měl pouze z dohod o vykonání práce (celkem 22 000 Kč za rok), jako živnostník nevykázal žádnou fakturaci. Musí podávat daňové přiznání a musí podat přiznání i na sociální a zdravotní pojišťovnu? A musí platit nějaké zálohy na sociální a zdravotní pojištění?

Rok 2018 přinese v sociální oblasti mnohem více změn než roky předchozí. Nyní se však soustředíme na změny platné od ledna roku 2018. S dalšími změnami a novinkami vás seznámíme v následujících číslech.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale též pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se též pro účely pojistného na zdravotní pojištění.

Zaměstnanec má 1. stupeň invalidního důchodu, jak je to s platbou sociálního pojištění? Pokud nepracuje, musí být placeno sociální pojištění? Pokud by chtěl sám si platit, z jakého základu se počítá?

Vzhledem k blížícím se volbám bude jistě dobré si připomenout, jaké je postavení členů volebních komisí, zejména z hlediska nemocenského pojištění, a jaké povinnosti mohou vzniknout v oblasti sociálního zabezpečení. Dalším tématem je vliv části odpracované pracovní doby v době dočasné pracovní neschopnosti nebo při ošetřování člena rodiny ve vztahu k započitatelnému příjmu a k výši nemocenského.

Důchody v nejrůznějších podobách a souvislostech vždy představují vděčné téma pro hovor politiků i nejširší veřejnosti. Ne každému jejich výše postačuje, měly by se zvyšovat (pravidelně, pokud možno co...

Kontrolní činnost okresních správ sociálního zabezpečení, zaměřená také na správnost provedení zápočtu odpovídajících příjmů do vyměřovacího základu zaměstnanců, probíhá pravidelně u zaměstnavatelů jednou za tři roky. Ze strany mzdových účetní a personalistů se setkávám s názorem, že by kontroly měly být častější, aby odhalené nedostatky způsobující povinnost doplatit pojistné na sociální zabezpečení nebyly doprovázeny výrazným nárůstem penále za kontrolovanou dobu. Může orgán sociálního zabezpečení provést opětovnou kontrolu za již zkontrolované období a vyčíslit pojistné za tuto dobu při této další kontrole?

Zbývající 4 rozsudky Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti se týkají pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, vrácení neprávem poskytnuté podpory či zápočtu náhradní doby pojištění.

Článek si klade za cíl ujasnit, a to ve vztahu k právní úpravě v oblasti důchodového pojištění, stále diskutované téma, zda a za jakých podmínek, případně s jakými navýšeními již vypláceného důchodu mohou pracovat senioři - poživatelé starobního důchodu, případně za jakých podmínek mohou vykonávat výdělečnou činnost osoby nikoli ještě v seniorském věku, ale pobírající důchod invalidní, případně některý z pozůstalostních důchodů (vdovský/vdovecký, sirotčí).

Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.

Tento a následující článek mají za cíl přiblížit čtenářům aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti, a to ať již k podmínce doby důchodového pojištění, k zápočtu náhradní doby pojištění, problematice pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, či vracení neprávem poskytnuté podpory.

Zákon o zaměstnanosti, vyjma toho, že stanovuje podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti jako určité formě podpory fyzické osoby, která přišla o zaměstnání a potřebuje po přechodnou dobu alespoň částečně finančně zabezpečit, zakotvuje rovněž situace, v nichž je fyzické osobě stanovena povinnost již nabytou podporu v nezaměstnanosti vrátit1. Této problematice, tedy zákonným podmínkám pro vznik povinnosti vrátit podporu v nezaměstnanosti, a to v případě, kdy k přeplatku došlo zaviněným jednáním uchazeče o zaměstnání, se budeme věnovat v následujících odstavcích.

V případě dohody o provedení práce, výdělek do 10 000 Kč/měsíčně - musí zaměstnavatel vystavovat zápočtový list i ELDP ? Jak je to s navazující stejnou dohodou v dalším kalendářním roce, musí vystavit za každý kalendářní rok zápočtový list? Kam jej má zaměstnanec potom odevzdat, v případech, že je buď OSVČ, nebo nezaměstnaný a je nebo není evidovaný na ÚP?

V souvislosti s blížící se povinností zaměstnavatelů vést a předkládat ELDP za každý kalendářní rok dle ust. § 38 a § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPSZ), uvedeme několik příkladů z praxe, v nichž zaměstnavatelé mohou chybovat.

Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jsou bezpochyby zajímavým fenoménem naší sociální oblasti. Když byly v roce 1990 zřizovány jako orgány určené k lékařské posudkové činnosti v opravných řízeních, v rámci tehdejší organizace sociálního zabezpečení byly považovány za jednoznačně přechodné řešení. V současné době mají za sebou více jak čtvrtstoletí působení a přestože ani jim se problémy s celkovým nedostatkem posudkových lékařů v ČR nevyhnuly, zůstávají stabilizujícím prvkem posudkové činnosti v sociální sféře. Zatím se ani v obrysech neobjevuje časový horizont jejich případného konce. Představují přitom v posledních letech pravidelně více než 20 000 projednaných případů a vydaných posudků ročně ve struktuře ústředního orgánu státní správy.

Novela 1. 4. 2017 (tisk 873) Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona s dopady zejména do oblastí daní z příjmů, daně z přidané hodnoty a správy daní. Nejdůležitější změny týkající...

Ze zdravotních důvodů jsem byl nucen přerušit svoji výdělečnou činnost, odhlásit všechny zaměstnance z pojištění a ukončit činnost zaměstnavatele. Mám však stále pohledávku u okresní správy sociálního zabezpečení za neuhrazené pojistné za zaměstnance. Protože pobírám pouze nízké nemocenské z titulu činnosti OSVČ, nejsem schopen vše jednorázově uhradit. Existuje nějaká možnost, jak se vyhnout exekučnímu řízení?