JUDr. Helena Pelikánová

Základní informace Tzv. „předčasným“ starobním důchodem se zde rozumí starobní důchod, který je pojištěnci na jeho žádost přiznán před tím, než dosáhl důchodového věku (tj. věku potřebného pro nárok na tzv. řádný starobní důchod). Jde o dávku kompenzující snížení schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, které je u většiny osob způsobeno úbytkem sil v důsledku pokročilého věku; současně pojištěnci pomáhá při řešení ztráty jeho zaměstnání v předdůchodovém věku, kdy jsou již jeho možnosti uplatnění na pracovním trhu omezené.

Základní informace Invalidní důchod je dávkou kompenzující částečnou či úplnou ztrátu schopnosti vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, která nastala v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce. Způsob řešení Podle ust. § 38 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „ ZDP") má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, přičemž: nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 ZDP (není podstatné, zda byl důchod přiznán či nikoliv – zkoumá se, zda byly splněny podmínky nároku, tzn. důchodový věk a potřebná doba pojištění), případně mu byl přiznán starobní důchod podle § 31 ZDP, avšak nedosáhl důchodového věku, nebo invalidním následkem pracovního úrazu. Invaliditu posuzují lékaři lékařské posudkové služby působící při místně příslušné OSSZ. Pravidla, kterými se tito lékaři při posuzování řídí, jsou stanovena zejména ve vyhlášce MPSV č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, a v její příloze. Stupně invalidity jsou od roku 2010 tři. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pojištěnec se tedy stává invalidním, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti alespoň o 35 %. Samotná invalidita však ve většině případů ke vzniku nároku na invalidní důchod nepostačuje. Další nezbytnou podmínkou je získání potřebné doby pojištění. Její délka je diferencována podle věku pojištěnce a to tak, že u pojištěnců ve věku do 20 let činí méně než jeden rok (postačí tedy i jediný den nebo jen část dne), od 20 let do 22 let činí jeden rok, od 22 let do 24 let činí dva roky, od 24 let do 26 let činí tři roky, od 26 let do 28 let činí čtyři roky a nad 28 let činí pět roků. Tato potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity. U pojištěnců ve věku nad 28 let se tato doba zjišťuje pouze z posledních deseti roků před vznikem invalidity, anebo z kteréhokoliv období deseti roků dokončeného po vzniku invalidity. U pojištěnce staršího 38 let podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Dále platí, že pokud osoba mladší 24 let nezíská potřebnou dobu pojištění k datu vzniku invalidity, vznikne jí po tomto datu nárok na přiznání důchodu pouze v případě získání alespoň dvou roků pojištění. Příznivější podmínky nároku platí pro osoby, které se staly invalidní následkem pracovního úrazu. U těchto se nezkoumá, zda získaly potřebnou dobu pojištění či zda splňují podmínky nároku na starobní důchod. Podstatné je pouze, zda příčinou invalidity je u nich pracovní úraz. K otázce příčinné souvislosti invalidity s úrazem se vždy vyjadřuje opět posudkový lékař OSSZ. Současná právní úprava obsahuje adekvátní řešení i pro situace, kdy invalidita osoby nastala ve velmi mladém věku, tj. ještě před tím, než měla objektivně možnost začít vykonávat ekonomickou aktivitu nebo se na ni alespoň připravovat studiem. Takové osobě může vzniknout nárok na tzv. invalidní důchod „z mládí“. Podmínky nároku na tuto dávku jsou uvedeny v § 42 odst. 1 ZDP. Podle tohoto ustanovení má na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nárok osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40 ZDP); za invaliditu třetího stupně se pro tyto účely považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění a při posuzování invalidity pro tyto účely se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Výše invalidního důchodu se stanovuje obdobně jako u důchodů starobních, s tím, že pro účely stanovení procentní výměry se zohledňuje nejen pojištěncem skutečně získaná doba pojištění, ale také dopočtená doba, tj. fiktivní doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dne dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození jako je žadatel. Na rozdíl od starobních důchodů je výše invalidního důchodu, přesněji jeho procentní výměry, trojí a stanoví se v závislosti na konkrétním stupni invalidity, který u pojištěnce nastal: jde-li o invaliditu třetího stupně, poskytne se za každý rok doby pojištění 1,5 % výpočtového základu (VPZ), při invaliditě druhého stupně 0,75 % VPZ a při invaliditě prvního stupně 0,5 % VPZ. K procentní výměře náleží samozřejmě vždy ještě základní výměra, jejíž výše je při všech stupních invalidity stejná. Jestliže nárok na dávku vznikne, trvá po celou dobu, po kterou je pojištěnec invalidní, bez ohledu na případnou posléze nastalou změnu stupně invalidity. Dojde-li v průběhu pobírání invalidního důchodu ke změně stupně invalidity, upraví se tak, aby nová výše dávky odpovídala novému stupni invalidity. Specifická pravidla platí pro stanovení výše tzv. invalidního důchodu „z mládí“. Procentní výměra tohoto důchodu činí 45 % výpočtového základu, který se stanoví z osobního vyměřovacího základu (tj. fiktivního průměrného výdělku pojištěnce) ve výši všeobecné průměrné mzdy platné pro kalendářní rok, v němž se tento důchod přiznává. Výše invalidního důchodu z mládí, na který vznikl nárok v roce 2022, činí (včetně základní výměry) 14 155 Kč, po mimořádné valorizaci od červnové splátky 14 996 Kč a od zářijové splátky 15 573 Kč. Upozornění Zaměstnavatel, k němuž nastoupí do zaměstnání poživatel invalidního důchodu, nemá z hlediska předpisů o důchodovém pojištění stanoveny žádné speciální povinnosti. Má-li zaměstnavatel zájem o to, aby mu pro účely jiných agend (daňové účely, předpisy o zaměstnanosti) zaměstnanec sdělil a prokázal, zda je poživatelem invalidního důchodu, není nezbytně nutné, aby mu zaměstnanec pro ten účel předkládal rozhodnutí o přiznání důchodu. K prokázání této skutečnosti může dostatečně posloužit potvrzení o pobírání důchodu, které zaměstnanci na jeho vyžádání bezplatně vydá kterákoliv okresní správa sociálního zabezpečení; informace o výši důchodu se na tomto potvrzení uvádí, pouze pokud o to poživatel dávky výslovně žádá. Povinnost zaměstnavatele sdělit plátci důchodu skutečnosti uvedené v ust. § 83 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. (v souvislosti s podanou žádostí zaměstnance o přiznání důchodu) platí i zde. Neplnění jakékoliv povinnosti zaměstnavatele na úseku důchodového pojištění naplňuje formální znaky skutkové podstaty přestupku (ust. § 54 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb.), za který může být zaměstnavateli uloženo napomenutí nebo pokuta, a to v rozmezí, které je uvedeno v odst. 6 téhož ustanovení.

Konec dubna byl termínem pro uzavření evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) za loňský rok. Zaměstnavateli se však může stát, že kontrola ze strany okresní správy sociálního zabezpečení odhalí chybu ve vyplněném formuláři po mnohem delší době. I tyto chyby staršího data je pak třeba opravit. Případem, kdy musí zaměstnavatel pamatovat na rozdíly při vyplňování formuláře ELDP, je i rozlišování doby vyloučené a doby odečítané.

Článek si klade za cíl ujasnit, a to ve vztahu k právní úpravě v oblasti důchodového pojištění, stále diskutované téma, zda a za jakých podmínek, případně s jakými navýšeními již vypláceného důchodu mohou pracovat senioři - poživatelé starobního důchodu, případně za jakých podmínek mohou vykonávat výdělečnou činnost osoby nikoli ještě v seniorském věku, ale pobírající důchod invalidní, případně některý z pozůstalostních důchodů (vdovský/vdovecký, sirotčí).