BOZP - strana 10

V našem dnešním článku se zaměříme na otázku, která se v praxi vyskytuje velice často, a to jak je to s tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP, jaké jsou na ně legislativně technické požadavky. Vysvětlíme si také rozdíl mezi vnitřním předpisem podle § 305 ZP a vnitřními předpisy v oblasti BOZP definovanými v § 349 ZP.

Náhrada škody za pracovní úrazy přichází v úvahu nejen v důsledku úrazu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, ale i při výkonu jiných úkonů souvisejících s prací. Zákoník práce tyto úkony charakterizuje v § 273 a § 274. Vždy je nutno individuálně posuzovat charakter práce a pracoviště.

V našem dnešním článku si podrobně probereme jedno jediné ustanovení z celé části zákoníku práce týkající se náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to ustanovení § 271u ZP. V prvním odstavci tohoto ustanovení se stanoví, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

Jedním z opatření, které by významným způsobem mohlo přispívat ke snížení pracovní úrazovosti, je postih těch, kteří svou nedbalostí způsobili pracovní úraz a v důsledku toho ublížení na zdraví nebo dokonce i smrt.

Jak stanovit tzv. montérkovné – vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení, např. skladník a řidič? Jak stanovit způsob a výši výpočtu náhrady?

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí být látky zařazené do kategorie nebezpečnosti akutní toxicita 1 a akutní toxicita 2 skladovány v uzamykatelných prostorách, nepřístupných nepovolaným osobám, pro zabránění jejich odcizení, záměny, společné reakce atd.  1) Jako uzamykatelný prostor stačí trezor, klec, nebo je potřeba mít tento např. trezor ještě v uzamykatelné místnosti?  2) Jak se k tomuto požadavku postavit v souvislosti s látkami přímo v provozu? Pokud mám např. výrobní linku, ve které je lázeň obsahující zmíněné chemické látky, má být tato lázeň také zabezpečena, zamknuta?

Mám otázku ohledně uložení tlakové nádoby CO2 u externího sodobaru, umístěného v prostoru jídelny výrobního podniku. Tato lahev je umístěna a zajištěna v uzavřené skříňce z dřevotřísky. Do skříňky jsou z boku vyvrtány otvory k odvětrávání, podle externího OZO PO to ale nestačí a toto umístění je nevhodné. Prosím, podle jakého pravidla či požadavku tomu tak je?

V průběhu kalendářního roku a zejména pak na jeho konci pořádá obvykle zaměstnavatel pro zaměstnance různé akce. Některé z nich jsou označovány jako teambuilding, jiné jako večírek. Na některých je program řízený a zaměstnanec se ho musí účastnit, jindy je to na jeho svobodném uvážení. A na každé takové akci se může bohužel přihodit zaměstnanci zranění, v horším případě může zaměstnanec dokonce zemřít. Bude pak takový úraz považován za úraz pracovní a nese zaměstnavatel odpovědnost za újmu způsobenou tímto úrazem?

Současná společnost se stále více zaměřuje na ekonomiku 24/7 a očekávání lidí, že budou pracovat ve kteroukoli denní dobu. Mnoho lidí pracuje na směny, pracuje v noci nebo pracuje velmi dlouhou dobu, což může mít nepříznivé účinky na zdraví. Práce na směny a nepravidelná nebo dlouhá pracovní doba mohou nepříznivě ovlivnit zdraví, bezpečnost a pohodu pracovníků. Únava, která je s touto formou práce spojena, musí být řízena, jako každé jiné nebezpečí, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti vystaveni.

V předchozích částech minisérie na téma osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) inspirované změnou prováděcího nařízení vlády platnou od 1. listopadu loňského roku jsem uvedl příběhy, se kterými jsem se setkal při kontrolách OIP v prostředí těžkého průmyslu a chemie. V tomto, zatím posledním, dílu bych rád téma odlehčil. Budu se tedy věnovat lehčím OOPP než je kožený slévárenský nákrčník nebo gumový protichemický oblek. Zůstává zde moje snaha upozornit na univerzální aspekt každého příběhu, který lze promítnout do úplně libovolného prostředí.

Dosahovanou úroveň bezpečnosti práce bychom měli, ve všech možných případech, hodnotit komplexně – včetně ekonomického pohledu.

Cílem tohoto příspěvku je popis základních informací o viru opičích neštovic, možnostech čištění a dezinfekce prostředí, kde je zvýšené riziko přítomnosti viru, dále popis epidemiologicky významných kontaktů, mimoto bude v článku popsáno použití osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. OOPP) u zdravotnických pracovníků přicházejících do styku s virem opičích neštovic, a také informace vztahující se k poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí a k případnému uznání onemocnění virem opičích neštovic jako nemoci z povolání.

V dnešním článku se zaměříme na otázku, která v praxi nebývá zcela jasná, a to který úraz je považován za pracovní a který úraz již za pracovní považován není – byť se třeba stane i na pracovišti nebo v době, kdy je zaměstnanec přítomen v práci.

Veškeré úkony v profesi letecký sestavář – nýtař jsou prováděny ve vnitřních prostorech. Pracovníci jsou zde vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména zátěži hluku a vibrací. Při práci zaměstnanci používají zejména vibrační pneumatické pistole, vrtačky a rašple. Povaha prováděné práce také vyžaduje zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi (NCHLS).

Článek se věnuje problematice vyhrazených technických zařízení a jejich celkové rekodifikaci v návaznosti na závěrečnou fázi legislativních procesů. Nutno předeslat, že v době odevzdání článku nebyly prováděcí právní předpisy, které jsou předmětem tohoto článku platné, a je možné, že dojde k jejich úpravám v rámci schvalování Vládou ČR. Článek se věnuje vyhrazeným zdvihacím technickým zařízením, vyhrazeným technickým plynovým zařízením a vyhrazeným technickým tlakovým zařízením a jejich připravované právní úpravě.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na svých webových stránkách uveřejnila diskusní dokument, který se věnuje dopadům dlouhodobého covidu na pracovníky a pracoviště a úloze BOZP. Dle...

Ukázka z připravované publikace je redakčně krácena a upravena pro potřeby časopisu.

Pojem alkoholický nápoj definuje zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. V ustanovení § 2 písm. f) se definuje alkoholický nápoj, jako nápoj obsahující více než 0,5 % objemových etanolu.

Ve světovém měřítku se stále častěji objevují způsoby dětské práce, které se v mezinárodních dokumentech nazývají „nejhorší formy dětské práce“. I v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod.

Mikropodniky a malé podniky tvoří téměř 99 % podniků v Evropské unii a zaměstnávají téměř 50 % pracovníků v EU. Značná část mikropodniků a malých podniků používá z důvodu přežití na trhu strategie snižování nákladů. Slabé ekonomické postavení mnoha mikropodniků a malých podniků, omezené znalosti, povědomí a kompetence jejich vlastníků-manažerů v oblasti BOZP, mohou ovlivňovat způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na jejich pracovištích. Mnoho pracovníků, kteří jsou v těchto podnicích zaměstnaní, s největší pravděpodobností čelí horším pracovním podmínkám, nižší kvalitě pracovních míst a poměrně větším rizikům pro zdraví, bezpečnost a pohodu při práci. [1]