Benefity - strana 2

Zaměstnanec byl dočasně přidělen k jiné společnosti ("ekonomický zaměstnavatel"). "Právní zaměstnavatel" vyplácí nadále zaměstnanci mzdu a další související plnění. Může "ekonomická společnost" tomuto dočasně přidělenému zaměstnanci na základě vnitřního předpisu (smlouvy o užívání vozidla) služební automobil včetně využití k soukromým účelům? Pokud ano, "přidanění" pořizovací hodnoty z důvodu soukromého užívání bude provádět "právní zaměstnavatel"?

Míra nezaměstnanosti se v posledních letech drží na úrovni dlouhodobého minima. Vysoká poptávka po zaměstnancích přitom nutí zaměstnavatele stále hledat nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit. Mění se však i pohled zaměstnanců – zaměstnání již nevnímají jen jako zdroj obživy, ale jako místo, kde tráví relativně velkou část svého času, a chtějí se v něm cítit dobře; zároveň více dbají i na sladění svého pracovního a soukromého života. Všechny tyto skutečnosti se promítají jak do procesu utváření pracovních podmínek, tak do nabízených zaměstnaneckých benefitů. Vhodně zvolené portfolio zaměstnaneckých benefitů přitom může zvýhodnit zaměstnavatele na trhu práce a napomoci ke spokojenosti zaměstnanců.

Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 

Může příspěvková organizace dát příspěvek zaměstnanci na penzijní fond najednou v jednom měsíci za celý rok (nebo část roku)? Organizace si dala v březnu letošního roku příspěvek na PF zaměstnancům do rozpočtu hospodaření s FKSP. Bohužel ale smlouvy, aby splňovaly podmínky příspěvku, shromáždila až nyní.

Home office se během pandemie osvědčil. Mnoho zaměstnavatelů zjistilo, že zaměstnanci pracující v režimu home office odvádějí efektivní práci. Vnímání home office se proto změnilo. Dříve byl vnímán jako forma určitého pracovního benefitu. Nyní se z něj místo benefitu stává běžná alternativa pracovního dne.

Zaměstnavatel se rozhodl přispívat na školné dětí svých zaměstnanců. Jedná se o příspěvek vždy poskytovaný bezhotovostně na účet příslušné školy. Příspěvek se poskytuje na školné soukromých škol - základních, středních i vysokých. Jaký daňový režim bude u zaměstnavatele a zaměstnance? 

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Finanční zpravodaj č. 19/2021 Dne 22. dubna 2021 vydalo Ministerstvo financí Finanční zpravodaj č. 19/2021 o výši a konstrukci výpočtu úroků z prodlení po novele daňového řádu účinné od...

Stanovisko CzELA k právním otázkám institutu home office 4.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neobsahuje zákoník práce ani zvláštní právní předpisy specifickou úpravu...

Zaměstnavatel si stanovil podmínku pro poskytování stravenkového paušálu pro své zaměstnance takto - zaměstnanec má nárok na peněžitý příspěvek na stravu za skutečně odpracované směny, a to mininimálně 4 odpracovaných hodinách za směnu včetně přesčasů. Je tento způsob akceptovatelný? Bude se jednat u zaměstnance (jeho pracovní úvazek je 7,5 hod. denně) po odpracování části směny (např. 4 hodin) o daňově osvobozený příjem?

Lze uznat jako zaměstnanecký benefit rybářskou povolenku nebo lístek? Tak aby byla u zaměstnance osvobozená a u zaměstnavatele nedaňový náklad? Doklad by byl vystaven na zaměstnavatele a ten by ho i zaplatil. Lze to zahrnout pod sportovní činnost nebo příspěvek na rekreaci?

Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.

Budoucnost práce stojí na čtyřech pilířích: flexibilita, efektivita, udržitelnost a schopnost se učit. HR se může zcela redefinovat jako strategický a lidský partner byznysu.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Za běžných okolností poskytujeme svým zaměstnancům obědy, protože máme vlastní stravovací zařízení. Teď, v období pandemie se na škole nevaří. Převážná část zaměstnanců má nařízenu práci z domova (home office). Mají tito zaměstnanci nárok na stravu - třeba formou stravenek? Jak je to s ostatními zaměstnanci, kteří do školy dochází?  

Společnost koupí např. mobilní telefon a dodavatel v rámci akce k telefonu předá také dárkovou cestovní poukázku za 2 500 Kč, za kterou si účtuje pouze 1 Kč. Pokud poukázku předáme zaměstnanci, jedná se o jeho zdanitelný příjem ve výši 2 500,00 Kč a z toho vyplývající sociální a zdravotní pojištění? A jak postupovat, pokud poukázku nechceme uplatnit? 

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky dle vnitřního předpisu zdarma pokud odpracují alespoň 3 hodiny za den na pracovišti. Do dnešního dne bylo účtováno 55 % stravenky do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele a 45 % do neuznatelných nákladů zaměstnavatele. V optice roku 2020 - 72,10 Uznatelných/58,90 Neuznatelných. A dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jsme u zaměstnanců osvobodili od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění. Dnes se nám dostal do ruky AKTUÁLNÍ názor dlouhodobě publikující autorky z VŠE, kde se uvádí: „Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 72,10 je to u zaměstnavatele daňově uznatelný náklad a u zaměstnance podléhá dani z příjmů a současně podléhá pojištění.“ Přitom ke změně zákona o daních z příjmů nedošlo ke změně § 6 odst. 9 písm. b). CO JE TEDY SPRÁVNĚ? 

Nezaměstnanost v Česku je nejnižší z členských zemí Evropské unie, zkušení personalisté se snaží přilákat kreativní zaměstnance nejenom adekvátním mzdovým ohodnocením, ale i nabídkou zkrácených úvazků nebo umožnění práce z domova.

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle vnitropodnikové směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tento příspěvek zaplatí jednorázově v prosinci daného roku, kterého se příspěvek týká. V roce 2019 v prosinci zapomněl tento roční příspěvek za rok 2019 poslat a poslal ho v lednu 2020. Bude tento příspěvek v nákladech s. r. o. v roce 2019 nebo 2020? A jak to bude s osvobozením u zaměstnanců? Další příspěvek pro rok 2020 bude vyplácet v prosinci 2020 ve stejné výši.

Zaměstnance chceme odměnit za mimořádné výsledky mobilním telefonem, který naší akciové společnosti poskytl operátor tarifu díky slevě za 1 Kč. Zaměstnanec obdrží přístroj bez SIM karty ke svému soukromému účelu. Zaměstnanci bychom tento dar zahrnuli v jeho skutečné hodnotě před slevou (3 500 Kč) do základu daně i pojistného jako nepeněžní příjem. Je to správné? Nelze zahrnovat do základů pouze onu 1 Kč účtovanou na faktuře od operátora? Neexistuje jiná možnost poskytnutí, např. smlouva o výpůjčce, která by byla osvobozena od daně z příjmu a pojistného? 

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného?