Články - strana 94

(sledované období: 6. 10. 2016 – 9. 11. 2016)

Dvoustránkové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Začátkem října zveřejnila Finanční správa na svých webových stránkách nový dvoustránkový formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob (Tiskopis 25...

Již dlouhá léta zaměstnavatelé (nejen ve zdravotním pojištění) přemýšlejí, jak mají postupovat, když v různých situacích příjem zaměstnance nedosahuje 2 500 Kč, činí rovných 2 500 Kč anebo více, jak naložit s pojmem zaměstnání malého rozsahu, který však zdravotní pojištění nezná, kdy brát pro vznik zaměstnání v úvahu částku 10 000 Kč apod. Odpověď na mnohé otázky, týkající se placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli v těchto specifických případech, naleznete v následujícím textu.

Po přijetí zákona o státní službě, do kterého byl v podstatě převzat dosavadní systém odměňování zaměstnanců ve veřejné správě a službách, byla provedena analýza hlavních problémů, které v souvislosti s platnou právní úpravou poskytování platů v praxi správních úřadů vznikají.

Blíží se konec roku a na něj navazující povinnost agentury práce zaslat úřadu práce přehled o tom, kolik fyzických osob a jakým způsobem zprostředkovala za uplynulý kalendářní rok. Tato oznamovací povinnost jí vyplývá z ust. § 59 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.

Změny ve společenských a ekonomických poměrech přinášejí potřebu neustálého vývoje všech právních oblastí. Pro současný svět je typická rostoucí síla mezinárodních korporací s celosvětovým dosahem a se schopností způsobit dalekosáhlé škody. Angloamerický právní systém tuto situaci řeší zavedením principu kolektivní trestní odpovědnosti, kterou se následně inspirovaly i právní řády jednotlivých států Evropy a právnickým osobám přinesly nový a dosud neznámý druh odpovědnosti trestní.

Pro oblast sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).

Současná zákonná úprava povinností právnických a podnikajících fyzických osob dle zákona o požární ochraně vychází ze systémové změny, kterou do práva požární ochrany implementovala novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) provedená zákonem č. 237/2000 Sb. ze dne 28. června 2000, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

V dnešním čím dál tím složitějším a neustále se měnícím světě hledají organizace cesty k úspěchu. Jedním z nových modelů, který je vybudován na základě dlouholeté zkušenosti a komunikace se zákazníky po celém světě je prezentován britským normalizačním institutem. Jedná se o organizační odolnost („organizational resilience“), což znamená schopnost organizace předvídat, připravit se, reagovat a přizpůsobit se na změny a neočekávané události.

Dne 12. října 2016 předal náměstek pro řízení sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek MPSV Jiří Vaňásek a generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn u příležitosti slavnostního večera v rámci 1. ročníku konference „Bezpečnost práce a kvalita života“ ceny vítězům 1. ročníku národní soutěže PROFESIONÁL – KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI.

Současná praxe nejen v České republice, ale i v zahraničí ukazuje, že vhodné a odpovídající nastavení množství práce a pracovního tempa je stále více problematická záležitost.

Karta BOZP pro profesi: Zdravotní asistent ke stažení v pdf ...

Celoevropská kampaň Zdravé pracoviště 2016–2017 na téma „Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku“, která probíhá pod záštitou Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), je...

V rámci naší snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, daleko intenzivněji než dosud, využívat známé zdroje rezerv, za současného hledání rezerv dalších, které nám umožní dosažení daného cíle.

Počet úrazů ve výrobních závodech je jedním z klíčových faktorů, které jsou v oblasti bezpečnosti práce zásadní a patří mezi hlavní srovnávací ukazatele výkonu zaměstnavatele v oblasti BOZP. Hlavním cílem zaměstnavatele je proto zajistit trvale sestupnou tendenci počtu pracovních úrazů, či alespoň zajistit, aby nedocházelo k jejich navyšování. Po určité době klesajícího stavu se ovšem i po zavedení realizovatelných technických a organizačních opatření počet úrazů blíží k úrovni, kdy jejich další pokles již není prokazatelný a blíží se limitu daného prostředí. V tuto chvíli je potřeba nalézt další možnosti, jak pokračovat v trendu snižování úrazovosti. Jako jedna z cest dalšího kvantitativního, ale zejména kvalitativního kroku ke zlepšení je využití pozitivní motivace zaměstnanců a jejich zainteresovanost v oblasti bezpečnosti práce. Jedná se tedy o implementaci ergonomických pravidel do praxe.

Diversity Management je v dnešní době neodmyslitelnou součástí strategie řízení lidských zdrojů. Úspěšní jedinci netvoří homogenní skupinu: patří k nim muži i ženy, mladí i staří, lidé různého původu, barvy pleti, náboženství, sexuální orientace. Vytváření různorodých týmů a respektování této osobní i kulturní diversity vede k úspěchu.

Jedním z hlavních průvodních jevů závislé práce je výkon práce za mzdu, plat či jinou formu odměny. Odměna za práci představuje pro zaměstnance důležitý, ne-li klíčový důvod, pro nějž závislou práci koná. Dosažená mzda mu totiž umožňuje uspokojovat životní potřeby sebe a své rodiny. I přes tento význam mzdy není v českém zákoníku práce zakotvena povinnost, aby byla mzda sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě (na rozdíl například od zákoníku slovenského).

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.