Balící stoje pohledem pracovní úrazovosti

Vydáno: 12 minut čtení

V rámci naší snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, daleko intenzivněji než dosud, využívat známé zdroje rezerv, za současného hledání rezerv dalších, které nám umožní dosažení daného cíle.

Jako úvod – pohled do historie

V první polovině sedmdesátých let minulého století, v rámci tehdejšího Československa, každoročně docházelo cca k 320 000 pracovních úrazů, ze kterých bylo cca 1 000 úrazů nejzávažnějších (1), jak je i zřejmé z následujícího přehledu.

Tab. 1 – Československo, úrazovost – první část

Rok úrazu Počet pracovních smrtelných Z toho úrazů
1960 313 427 921
1961 304 698 1 060
1962 317 739 883
1963 327 248 1 052
1964 318 513 959
1965 337 454 838

Kdo v tomto období vyslovil názor, že je reálné snížit pracovní úrazovost o celou 1/2, byl ze strany odborných pracovníků na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví (BOZP) většinou považován za „velkého optimistu“, ze strany hospodářského vedení tehdejších podniků pak téměř bez výhrad za „snílka“. Stačilo ale necelých třicet let a představy „snílků“ se nejen naplnily, ale byly dokonce ještě překonány, jak i vyplývá z dalšího přehledu.

Tab. 2 – Československo, úrazovost – druhá část

Rok úrazu Počet pracovních smrtelných Z toho úrazů
1985 180 423 524
1986 178 583 557
1987 180 125 495
1988 175 725 492

Za uvedené období se podařilo jak celkovou úrazovost, tak i úrazovost smrtelnou, snížit dokonce téměř na polovinu, jak je zřejmé z následujícího přehledu.

Tab. 3 – Československo, index vývoje úrazovosti

Index (%) Počet pracovních úrazů Počet smrtelných úrazů
1988/1960 56,1 53,4

Podívejme se nyní podobným dlouhodobým pohledem na pracovní úrazovost České republiky, kde „snílci“ (v očích hospodářského vedení) byli rovněž přesvědčeni o možnosti obdobného výrazného snížení pracovní úrazovosti. Vzhledem k tomu, že probíhající postupná restrukturalizace celého národního hospodářství ovlivňovala mj. i počty pojištěnců, které neustále klesaly, bylo účelné do prováděného rozboru dále zařadit používané relativní ukazatele úrazovosti, podávající daleko objektivnější pohled na danou oblast, a to:

  • četnost úrazů, vyjadřující počet úrazů na 100 pojištěnců,
  • četnost smrtelných úrazů (SÚ), vyjadřující počet smrtelných úrazů na 10 000 pojištěnců, a
  • závažnost úrazů, vyjádřenou průměrným procentem pracovní neschopnosti.

Následující přehled podává celkový pohled na vývoj pracovní úrazovosti České republiky za srovnatelné časové období (2). Je zřejmé, že pokles úrazovosti byl ještě výraznější při porovnání s bývalým Československem (viz tab. 4 na straně 11).

Již z letmého pohledu na výše uvedený přehled je zřejmé, že za sledované období se podařilo:

  • snížit celkovou pracovní úrazovost o 57,5 % (při poklesu počtu úrazů z hodnoty 256 038 v roce 1969 na 108 704 v roce 1997),
  • snížit četnost úrazů o 56,8 % (při poklesu z hodnoty 5,21 v roce 1969 na 2,25 v roce 1997),
  • snížit smrtelnou pracovní úrazovost o 52,5 % (při poklesu počtu smrtelných úrazů z hodnoty 623 v roce 1969 na 296 v roce 1997),
  • snížit četnost smrtelné úrazovosti o 49,2 %, (při poklesu z hodnoty 1, 20 v roce 1969 na 0,61 v roce 1997); a pro doplnění celkového pohledu
  • snížit závažnost úrazů o „pouhých“ 30,3 % (při poklesu z hodnoty 0,340 v roce 1969 na 0,237 v roce 1997).

Tab. 4 – Česká republika, vývoj úrazovosti

Rok Počet pracovních úrazů Z toho úrazů smrtelných Četnost úrazů Četnost SÚ Závažnost úrazů
1969 256 038 623 5,21 1,20 0,340
1970 272 756 611 5,27 1,18 0,333
1971 258 783 579 5,01 1,12 0,300
- - - - - -
1995 106 275 281 2,26 0,60 0,223
1996 104 288 278 2,27 0,60 0,232
1997 108 704 296 2,25 0,61 0,237
Index (%) 1997/1969 42,5 47,5 43,2 50,8 69,7

Sledujme nyní naší současnost. V následujícím přehledu je uveden vývoj pracovní úrazovosti za poslední pětileté období.

Tab. 5 – Česká republika – vývoj pracovní úrazovosti za poslední období

Rok Celkem Četnost Závažnost
Pojištěnců Zamešk. kal. dnů
2011 4 211 549 47 111 2 592 537 125 1,119 0,297 0,1687
2012 4 471 889 44 108 2 423 425 113 0,986 0,253 0,1481
2013 4 440 326 42 927 2 391 689 133 0,967 0,300 0,1476
2014 4 464 057 45 058 2 446 635 117 1,009 0,262 0,1502
2015 4 507 012 46 331 2 568 798 131 1,028 0,291 0,1562

Již z letmého pohledu na předcházející tabulku je zřejmá stagnace ve vývoji pracovní úrazovosti. Dokonce lze zaslechnout názory o tom, zda již nebylo dosaženo minimálně možné limitní hodnoty ve vývoji pracovní úrazovosti. Co k tomu dodat? Naznačené, ničím nepodložené a k tomu i falešné úvahy je třeba zásadně odmítnout. Vždyť i v sedmdesátých letech minulého století přechodně stagnoval vývoj pracovní úrazovosti, jak je i zřejmé z tab. 1. A podobně jako tehdy, i dnes jsou „optimisté“ přesvědčeni o reálných možnostech dalšího snižování pracovní úrazovosti; „velcí optimisté“ pak dokonce o snižování výrazném.

Co říci závěrem k této úvodní části nově předkládaného seriálu?

Také dnes jsou předpoklady pro další výrazné snížení pracovní úrazovosti. Je ale nutno daleko intenzivněji než dosud využívat známé zdroje rezerv, za současného hledání rezerv dalších, které zajistí dosažení vytýčeného cíle.

Ještě lze dodat, že skladování nejrůznějších materiálů a věcí, kde pracovní úrazovost převyšuje celostátní hodnoty, představuje již známý zdroj rezerv dalšího snižování této úrazovosti. Balící stroje, kterým se budeme věnovat v nově předkládaném seriálu, dnes používané prakticky v celém národním hospodářství, by mohly představovat jeden z nových zdrojů rezerv.

Úrazovost vázaná na balící stroje

Balící stroje jsou specifikovány jako stroje pro balení produktu (3). Stávající úrazová statistika ale neumožňuje přímé sledování a hodnocení úrazovosti vykazované u těchto stojů (4). Jako zdroj úrazu je chápán hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz (5). Celá skupina balících strojů – ve vazbě na úrazovou statistiku – pak spadá mezi „stroje a zařízení stabilní“ (6). Podobný stav lze předpokládat i v rámci celé Evropské unie (EU), neboť do našeho právního řádu byl implementován příslušný předpis EU (7). Z toho ale vyplývá, že nelze přímo sledovat úrazovost vázanou (mj.) na balící stroje. Poznání úrazovosti, u celé řady strojů a technologických zařízení (kupř. u strojů na obrábění dřeva a kovů, lisoven za studena, kováren, sléváren, skladového provozu apod.), bylo ale umožněno v rámci specializovaných jednorázových průzkumů úrazovosti.

Součástí některých celostátních prověrek, které uskutečnil státní odborný dozor nad bezpečností práce (a později též systém inspekce práce), byl také sběr prvotních podkladů o úrazovosti vykazované u sledovaných strojů, technologických zařízení a technologií. V rámci prověrky zaměřené na bezpečnost skladového provozu, která se uskutečnila v roce 2004, byly též získány údaje o úrazovosti vázané na kontrolovaná technická zařízení a prováděné činnosti, a to za období roku 2003 – viz následující přehled.

Tab. 6 – Úrazovost ve skladovém provozu, rok 2003

Obsluha zařízení - prováděná činnost Počet
Provozovaných zařízení Pracovníků obsluhy Úrazů Zameškaných kalendářních dnů
Ruční manipulace - 15 514 263 6 384
Jeřáby 1 508 1 804 9 426
Výtahy 365 1 526 0 0
Regálové zakladače 222 256 1 126
Motorové vozíky 2 624 5 017 43 1 668
Ruční vozíky 2 988 6 344 39 1 098
Manipulátory 135 390 0 0
Balící stroje 317 1 198 13 330
Dopravníky 677 861 1 34
Ostatní zařízení 360 964 7 226
Celkem 9 196 33 876 376 10 292
Celkem (bez ruční manipulace) 9 196 18 360 113 3 908

Autorovi tohoto příspěvku není známo, že by kdy byla u nás na celostátní úrovni sledována pracovní úrazovost vykazovaná při provozu a obsluze balících strojů, a tím logicky i soustřeďovány sumární podklady o této úrazovosti.

Úvodem k dalšímu textu lze ještě dodat, že prověrka skladového provozu se uskutečnila na celém území ČR celkem u 697 subjektů zajišťujících skladový provoz, a to v rozhodujících oborech ekonomické činnosti (8). Vedle vysoce mechanizovaných, až automatizovaných velkoskladů, zejména v rámci velkoobchodu a zprostředkování velkoobchodu, byl sběr prvotních podkladů o úrazovosti (v závislosti na velikosti dozorovaného subjektu) proveden dle následujícího přehledu.

Tab. 7 – Velikosti sledovaných subjektů

Velikost dozorovaného subjektu Počet dozorovaných subjektů
Bez zaměstnanců 10
1-9 zaměstnanců  102
10-49 zaměstnanců 221
50-249 zaměstnanců 198
250-499 zaměstnanců 66
500 a více zaměstnanců 72
Neuvedeno 28
Celkem 697

Z toho pak vyplývá, že získané hodnoty mají průřezovou vypovídající schopnost.

Z tab. 5 je zřejmé, že v průběhu roku 2003 bylo u 317 balících strojů, které obsluhovalo celkem 1 198 pracovníků, vykázáno 13 pracovních úrazů, které si vyžádaly pracovní neschopnost v rozsahu 330 kalendářních dnů. Z uvedené tabulky současně vyplývá, že ve skladovém provozu se pracovní úrazovost kumuluje zejména na provoz manipulačních vozíků, (a to bez výjimky – tudíž i vozíků ručních), což je ze strany odborné veřejnosti postupně přijímáno bez výhrad. Překvapením patrně bude ale zjištění, že balící stroje, pokud se týká úrazovosti, stojí hned na druhém místě. To je také důvod proč náš časopis začíná otiskovat seriál článků věnovaných balicím strojům.

POZNÁMKA:

Více informací o celkové úrazovosti vykazované při skladování – viz (9).

Rozbor úrazovosti vázané na balící stroje

Po vyčíslení procentuálního rozložení pracovníků, úrazů a zameškaných kalendářních dnů z tab. 5, ve vazbě na obsluhy sledovaných technických zařízení a prováděné činnosti, byl získán následující přehled.

Tab. 8 – Rozložení získaných podkladů o úrazovosti podle obsluh a prováděné činnosti

Obsluha zařízení - prováděná činnost Procento z celkového počtu (%)
Pracovníků Úrazů Zameškaných kal. dnů
Ruční manipulace 45,8 70,0 62,0
Jeřáby 5,3 2,4 4,1
Výtahy 4,5 0,0 0,0
Regálové zakladače 0,8 0,2 1,3
Motorové vozíky 14,8 11,4 16,2
Ruční vozíky 18,7 10,4 10,7
Manipulátory 1,2 0,0 0,0
Balící stroje 3,5 3,5 3,2
Dopravníky 2,5 0,2 0,3
Ostatní zařízení 2,9 1,9 2,2
Celkem 100,0 100,0 100,0

K výše uvedenému nutno dodat, že při skladovém provozu ruční manipulace nepředstavuje samostatnou pracovní činnost, ale tvoří součást obsluh prakticky všech sledovaných technických zařízení. Z toho pak vyplývá, že uvedený počet 15 514 pracovníků v tabulce 5 u ruční manipulace, představuje de facto pouze fiktivní osoby. Ale i tak je ruční manipulaci nutno věnovat mimořádnou pozornost, neboť je svázána se zvýšenou úrazovostí – dodejme, že nejen ve skladovém provozu. Ruční manipulace, podobně jako provoz a obsluha manipulačních vozíků, představující výrazné zdroje rezerv v úrazové prevenci, by si zasluhovaly samostatného pojednání.

Ze získaných podkladů o pracovní úrazovosti ve skladovém provozu (viz tab. 5) byly, v souladu s dnešním chápáním rizika (11), vyčísleny následující hodnoty rizik.

Tab. 9 – Velikosti a řádové velikosti rizik a hodnoty relativních rizik

Prováděná činnost/obsluha zařízení Velikost rizika Riziko - řád Relativní riziko
Ruční manipulace 0,0069758 6,98*10-3 15,23
Balící stroje 0,0029891 2,99*10-3 6,53
Motorové vozíky 0,0028495 2,85*10-3 6,22
Regálové zakladače 0,0019225 1,92*10-3 4,20
Ostatní zařízení 0,0017023 1,70*10-3 3,72
Jeřáby 0,0011780 1,18*10-3 2,57
Ruční vozíky 0,0010639 1,06*10-3 2,27
Dopravníky 0,0000458 4,58*10-5 1,00

Předcházející tabulka si vyžaduje alespoň stručného vysvětlení. Riziko je na mezinárodní úrovni chápáno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu úrazu a závažnosti tohoto úrazu (11). S tímto pojetím rizika je v souladu již před časem navržený způsob výpočtu rizika podle vztahu:

Ri = MÚč x MÚz,

ve kterém znamená:
Ri .... riziko (velikost rizika),
MÚč ... měrná úrazová četnost, vyjadřující počet úrazů na jednoho zaměstnance za období jednoho roku,
MÚz ... měrná úrazová závažnost, vyjadřující počet zameškaných kalendářních dnů na jednoho zaměstnance za období jednoho roku – více viz (8) a (9).

Pro možnost snadnějšího porovnávání velikostí rizik bylo též navrženo k používání „relativní riziko“ – více viz (10). Vyčíslení relativních rizik je zřejmé z tab. 9. Při výpočtu relativního rizika je nutno hodnotu nejmenšího rizika (obsluhy dopravníků vyčíslenou na 4,58 x 10-5) vynásobit takovým koeficientem aby se výsledek rovnal 1; tzn. (4,58 x 10-5 . x = 1), a potom stejným koeficientem x vynásobit ostatní hodnoty rizik.

Možnost snadného porovnávání velikostí relativních rizik je zřejmá; z tab. 9 kupř. vyplývá, že v podmínkách skladového provozu je riziko obsluhy balících strojů srovnatelné s rizikem obsluhy motorových vozíků.

Závěr

Zvýšená úrazovost, ke které v rámci skladového provozu dochází při obsluze balících strojů, by na úseku bezpečnosti práce měla vyvolat zvýšený zájem o tyto stroje. Vedle vysoce mechanizovaných až automatizovaných balících linek, pracujících téměř bez obsluhy, jsou u nás v provozu také individuální balící stroje, a to až se stereotypní ruční obsluhou. V takovýchto případech je obsluha poměrně často, vedle fyzické zátěže, současně vystavena pracovní monotonii, a to i ve vnuceném pracovním tempu, při značné zátěži psychické. Přitom nelze přehlížet, že balící stroje jsou dnes používány v rozhodující většině odvětví národního hospodářství a jejich počty neustále narůstají.

LITERATURA

  1. Dušátko, A. Podíl hutnicko-strojírenského a elektrotechnického komplexu na snižování úrazovosti celé federace, Bezpečná práca. č. 5/1990, s. 211
  2. Kolektiv vedoucích pracovníků systému Českého úřadu bezpečnosti práce: 30 let státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek 1969–1999, vydalo nakladatelství Informatorium, Praha, 1999, s. 27
  3. ČSN EN 415-1 (26 7600) – Bezpečnost balících strojů – Část 1: Terminologie a klasifikace balících strojů a souvisejících zařízení, duben 2015
  4. Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
  5. ebozp.vubp.cz/wiki/index.php/Zdroj-úrazu
  6. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 201/2010 Sb., část D, bod 6.
  7. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008, ze dne 16. prosince 2008, o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
  8. Závěrečná zpráva k úkolu č. 04. 1. 09 „Bezpečnost skladového provozu“, ČÚBP Praha, č.j.: 302/1.40/2005/121, březen 2005
  9. Dušátko, A. Skladování z pohledu pracovní úrazovosti, Bezpečnost a hygiena práce. č. 1/2014, s. 24–28
  10. Dušátko, A. Rozbor pracovní úrazovosti vykazované při skladování, Bezpečnost a hygiena práce. č. 2/2014, s. 19–24
  11. ČSN EN ISO 12100 (83 3001) – Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci – Posouzení rizika a snižování rizika, červen 2011

Související dokumenty

Související články

Obecné požadavky na bezpečnost balících strojů
Bezpečnost balicích strojů. Ohlédnutí za seriálem
Bezpečnost balících stojů pro předem zhotovené tuhé obaly
Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů I
Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů II
Jak správně vyplňovat záznam o úrazu
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Náhrada škody i bez záznamu o pracovním úrazu
Vyjádření k problematice pracovních úrazů a jejich odškodňování
Pracovní úrazovosti specifických ohrožených skupin zaměstnanců v ČR
Rizika při poranění zdravotnických pracovníků
Pozitivní motivace jako nástroj pro snižování pracovní úrazovosti zaměstnance
Pracovní úraz - co teď?!
Lehkomyslné jednání zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele za újmu
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Vybrané poznatky z oblasti zaměstnávání cizinců
Pracovní úrazy ve zvláštních případech
S autem do zaměstnání a na pracovní cesty
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 23. část - Pracovní úrazy a jejich odškodňování
Pracovní úrazy při cestách autem
Odpovědnost za přestupek na úseku bezpečnosti práce - pád z výšky

Související otázky a odpovědi

Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Krácení dovolené, pracovní úraz
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Pracovní úraz a daňový náklad
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Náhrada za pracovní úraz
Pracovní úraz
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz
Krácení bolestného
Pracovní úraz ve státní správě, bolestné a ztížení spol. uplatnění
Záznam o úrazu v případě nepracovního úrazu

Související předpisy

201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úraze