Dokumenty - strana 3

Směrnice EU o transparentnosti odměňování 2023/970/EU („GEP“) by měla být jednotlivými členskými státy implementována do 7. června 2026. V ČR bohužel zatím nemáme zveřejněn právní rámec, jak si česká legislativa přeje směrnici implementovat, a tak k přípravě můžeme zatím použít jen text samotné směrnice, akční plán MPSV a příklady některých zemí, které jsou v implementaci dál než ČR. Jasné je jedno, s ohledem na datum implementace a neexistenci návrhu k dnešnímu dni, nebudou mít čeští zaměstnavatelé dostatek času se na novou úpravu připravit. Nezbývá jim tedy nic jiného než první kroky dělat pouze s ohledem na rámec udaný směrnicí. Právě ten jsme na setkání s JUDr. Natašou Randlovou, Ph.D., a Mgr. Bc. Lucií Krejčí, které se konalo 18. 6. 2025, probrali a ukázali, jak ho promítnout do českých podmínek. Na setkání jsme probrali klíčová témata: práva zaměstnanců, kategorizace („stejná práce nebo práce stejné hodnoty“), co zahrnout do odměňování, jaká je role zástupců zaměstnanců, individuální práva na informace a povinnosti hlásit rozdíly v odměňování žen a mužů, mechanismy prosazování, pokud nebudou pravidla dodržována.

Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale nejvíce jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, dlouhodobě nemocní, například ti trpící nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo nadváhou, a také lidé užívající některé léky, například na depresi či nespavost. Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl někdo několikrát denně kontrolovat, například i telefonicky, aby zjistil, zda jsou v pořádku. Zamyslete se proto, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc. Zaměstnavatel má při vysokých teplotách několik důležitých povinností, které vyplývají ze zákoníku práce a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Především musí zajistit, aby pracovní podmínky neohrožovaly zdraví zaměstnanců, což zahrnuje například přizpůsobení pracovního režimu a prostředí. To znamená, že při horkém počasí by měl umožnit častější přestávky, případně upravit pracovní dobu tak, aby se práce neprováděla v nejteplejších hodinách dne. 

  Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 136/2025 Sb. dne 13. 5. 2025 Ministerstvo práce...

Představte si zaměstnance, který podává skvělé pracovní výkony, ale současně vystavuje kolegy nebezpečí pracovního úrazu nebo neplní další povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů. Může zaměstnavatel takovému zaměstnanci odepřít roční bonus či jinou odměnu? Nešlo by o zakázaný peněžitý postih? A je možné tomuto zaměstnanci vedle odepření bonusu dát i výpověď, nebo by se jednalo o nepřípustný dvojí postih téhož jednání? Těmto otázkám se mj. věnoval nedávný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3471/2024 ze dne 30. 4. 2025.

Se skončením pracovního poměru je spojen vznik některých práv a povinností. Mezi tato práva a povinnosti náleží právo zaměstnance a tomu odpovídající povinnost zaměstnavatele na poskytnutí pracovního volna k vyhledání nového zaměstnání ještě před skončením původního pracovněprávního vztahu. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel dále povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a na žádost zaměstnance také pracovní posudek. V případě skončení pracovního poměru z důvodů přesně zákoníkem práce vymezených náleží také zaměstnanci určité finanční odškodnění z důvodu ztráty zaměstnání bez zavinění zaměstnance, které je označováno jako odstupné nebo jednorázová náhrada. . Při skončení pracovního poměru zaměstnavatel musí také vypořádat se zaměstnancem dovolenou, na níž vznikl zaměstnanci nárok, ale nestihl ji vyčerpat do skončení pracovního poměru.

Pokud pracovní poměr cizince nebo osoby bez státní příslušnosti neskončí jinak, dojde k jeho skončení mj. uplynutím doby, na kterou mu byla vydána zaměstnanecká karta, modrá karta nebo povolení k zaměstnání. Bude mít ale stejný následek i situace, kdy cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti přestane splňovat podmínky pro volný vstup na trh práce na území České republiky?

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna 2026 přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona schválila Sněmovna s půlročním posunem účinnosti, původně měla nastat od letošního července. 

Flexinovela, dlouho očekávaná a široce diskutovaná novela zákoníku práce a dalších právních předpisů, nabyla účinnosti 1. června 2025. Tato legislativní změna, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 120/2025 Sb., výrazně mění prostředí trhu práce, má do pracovněprávních vztahů přinést vyšší míru flexibility a udávat pravidla pro jejich větší transparentnost.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 31. květnu 2025 celkem 316 060 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 2 480 méně než v dubnu a o 41 738 uchazečů více než před rokem.  Podíl nezaměstnaných ke konci května klesl na 4,2 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Před létem zaměstnavatelé obsazují pozice v cestovním ruchu, pohostinství a ubytovacích službách. Občané komunikují s úřadem stále častěji online, přes 31 % se registrovalo pomocí Klientské zóny Jenda, která je na webu nebo nově i v mobilní aplikaci.

Flexinovela zákoníku práce, která z převážné části nabyla účinnosti 1. 6. 2025, přinesla některé revoluční změny v oblasti výpovědi z pracovního poměru nebo zkušební doby. Řadu zásadních změn ale flexinovela zavedla i v oblasti odměňování zaměstnanců. Mezi tyto změny patří: priorita bezhotovostní výplaty mzdy nebo platu, rozšíření možností pro výplatu mzdy nebo platu v cizí měně, zjednodušení a uvolnění v oblasti doručování mzdových a platových výměrů, zákaz omezování zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody Jednotlivé novinky podrobněji probíráme v našem příspěvku. Je nejvyšší čas se na změny připravit a adaptovat.

Zaměstnankyni každý měsíc dopočítává program automaticky částku do minimální mzdy. Její platové zařazení dle tabulek je 12/2, tj. na 100 % úvazek mzda ve výši 20 180 Kč. Její úvazek je pouze 25 %. Průměr na dovolenou je 161.80 Kč. V měsíci květnu odpracovala 36 hod. + dva svátky + čerpala 2 dny dovolenou, tj. čerpala 4 hod dovolené. Na pásce program vypočítá: základní plat 4 586 Kč, doplatek do minimálního mzdy - 141 Kč, 647 Kč dovolená, a to je tedy celkově 5 374 Kč. Jaký je správný postup výpočtu v tomto konrétím případě? Počítá program mzdu správně?

Zaměstnanec má místo výkonu práce Brno, pravidelné pracoviště sjednáno není. Zaměstnavatel tohoto zaměstnance vyšle v rámci jeho pracovní doby na školení, které se koná v Brně. V podstatě tento zaměstnanec není na pracovní cestě. Jakým způsobem můžeme zaměstnanci proplatit jízdenky MHD? Byla by chyba mu to proplatit přes cesťák, ve kterém si bude nárokovat pouze jízdenky a nikoliv stravné? Jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele a nadlimitním plněním na straně zaměstnance. 

Zaměstnanec je již 4 měsíce v nemocenské a patrně ještě bude dále. Společnost přeorganizovala pracovní úvazky stávajících zaměstnanců a tento zaměstnanec se pro ni stal nadbytečným. Společnost chce s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr dohodou, ale pro pro výpovědní důvody dle § 52 písm. c) –nadbytečnost. Bude tedy mít nárok na zákonné odstupné. Lze ukončit pracovní poměr dohodou v době nemocenské pro tyto důvody? Samozřejmě za předpokladu, že s tím bude zaměstnanec souhlasit. Pokud půjde na úřad práce, bude mít nižší podporu, protože se jednalo o ukončení dohodou?

Je správné, aby se soudci domáhali žalobami zvýšení svých platů​? Poklesla důvěra justice, protože se snižovaly platy​? A jak kvalitní práci odvádějí čeští soudci​? „Česká justice je hodnocená jako velice kvalitní a rychlá, takže jediná okolnost, která může mít vliv na snížení důvěry v justici je právě to, že se neustále musíme domáhat našich práv, aby naše platy nebyly nezákonně snižovány,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Celý rozhovor naleznete ZDE.  Zdroj: Český rozhlas

Agenturní zaměstnávání je v České republice často démonizováno – bohužel často právem. Najdeme zde případy firem, které zneužívají tento institut k obcházení zákoníku práce, vyhýbání se placení daní či snižování nákladů na mzdy. Jenže právě takový přístup nejenže deformuje trh, ale v dlouhodobém horizontu poškozuje i samotné firmy. Praxi těch, kteří se naopak vydali jinou cestou, popisuje Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb: „Odpovědné a zdravé podnikání stojí na jiných principech: na férovém přístupu, dodržování pravidel a na správném využívání agenturních pracovníků jako flexibilního, ale nikoli podhodnoceného zdroje pracovní síly.“

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném hlášení dohodářů ještě před nástupem do práce, žebříčku TOP 20 největších plátců daně z příjmů nebo o zvýšení platu příslušníkům bezpečnostních sborů.

Máme zaměstnance v dvouměsíční výpovědní době ze strany zaměstnavatele k 31. 5. 2025. Od 13. 5. 2025 do 31. 5. 2025 mu bylo nařízeno zaměstnavatelem (mám písemně) čerpání ŘD, z ČSSZ nám byla doručena pracovní neschopnost - nemoc od 22. 5. 2025, tím se mu prodloužila výpovědní doba do ukončení DNP + 10 dní? Jak máme postupovat po ukončení DNP, bude mu běžet dále čerpání ŘD nebo by mu to měl zaměstnavatel znovu nařídit? Pokud ano, čtrnácti denní lhůtu nestihneme. Můžeme to napsat během nemoci, s tím, že po ukončení DNP nastoupí znovu na čerpání řádné dovolené? Lze to provést bez konkrétního dne, protože nevíme, kdy mu DNP skončí? 

Zaměstnanci přecházejí od původního zaměstnavatele pod nového zaměstnavatele od 1. 9. 2025. Místo výkonu práce a druh práce zůstávají stejné. Nejsou ale známy mzdové podmínky. Může původní zaměstnavatel sepsat se zaměstnanci dohodu o skončení pracovního poměru k 31. 8. 2025 s tím, že pokud by zaměstnanci nesouhlasili s novými podmínkami, vyplatí jim k 31. 8. 2025 odstupné? V opačném případě by zaměstnanci přešli pod nového zaměstnavatele a odstupné by vyplaceno nebylo. Byla by taková dohoda platná?

Jak se počítá pravděpodobný průměrný hodinový výdělek pro účely proplacení dovolené u dohodáře, který v předchozím kvartálu neodpracoval 21 dnů? 

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?