Dokumenty - strana 2

Udržitelnost pod taktovkou EU nabrala rychlý spád a dostali jsme na stůl jasné požadavky. Investoři potřebují pro svá investiční rozhodnutí porovnávat data o udržitelnosti. A všichni chceme zabránit devastaci životního prostředí a chránit lidská práva.

U předčasného starobního důchodu nastaly podstatné změny od 1. října 2023 na základě zákona č. 270/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon přinesl zpřísnění podmínek pro přiznání tohoto důchodu i změny ve stanovení výše tohoto důchodu, které se týkají pravidel pro snižování výše důchodu za dobu od přiznání důchodu do dosažení důchodového věku. Tyto nové úpravy sledují omezení možností využívání předčasných starobních důchodů prostřednictvím snížení motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu a dosažení úspor výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Pokud zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost, nemůže s ním být rozvázán pracovní poměr výpovědí pro jeho nadbytečnost v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně. Co když se ale zaměstnavatel nebo jeho část ruší?

Česko patří mezi členské země OECD s nejnižším rozdílem v míře zdanění práce mezi zaměstnancem pracujícím za podprůměrnou mzdu a zaměstnancem pracujícím za nadprůměrnou mzdu. Jak vysoké je zdanění práce u jednotlivých mezd v zemích OECD? Proč jsou daňové rozdíly v Česku jedny z nejnižších?

V průběhu trvání pracovněprávního vztahu v některých situacích vyvstává potřeba zjistit průměrný výdělek zaměstnance. Typicky je používán, pokud je potřeba zaměstnanci poskytnout plnění za dobu, kdy nepracoval, a přesto by se výše plnění měla blížit výši výdělku za práci, tedy např. pro zjištění výše náhrady mzdy při překážkách v práci nebo za dobu čerpání dovolené. Rovněž jej používáme při výpočtu výše některých složek mzdy nebo platu, pokud je relevantní, aby výše příplatku byla ovlivněna výší výdělku zaměstnance (typicky tzv. režimové příplatky).

Zcela běžně dochází u zaměstnavatelů k situacím, kdy zaměstnanec z určitého důvodu a po různě dlouhou dobu nepracuje. Takovou nepřítomností může být třeba dohodnuté neplacené volno, neomluvená absence nebo také nemoc zaměstnance. Rozhodným obdobím pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Na základě konkrétních dotazů z praxe se v právních podmínkách roku 2023 podíváme na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec nevykonává pracovní činnost po celý kalendářní měsíc nebo po jeho část.

Výkladová stanoviska AKV (XXX.) Mgr. Veronika Odrobinová Mgr. Marie Janšová JUDr. Bc. Michal Peškar 1.VRÁCENÍ ODSTUPNÉHO Právní úprava: § 67 a § 68 ZP * Je-li zaměstnanci poskytnuto zvýšené...

Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne. 

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

Prosím o pomoc s výpočtem nároku na řádnou dovolenou. Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Od 1. 1. 2022 do 14. 4. 2022 byla zaměstnankyně na rodičovské dovolené s 1. dítětem, od 15. 4. 2022 do 16. 9. 2022 čerpala neplacené volno, od 17. 9. 2022 do 1. 4. 2023 čerpala peněžitou pomoc v mateřství v souvislosti s 2. těhotenstvím a narozením 2. dítěte. Od 2. 4. 2023 čerpá rodičovskou dovolenou (a bude ji čerpat až do r. 2025). Prosím o výpočet jejího nároku na řádnou dovolenou. Ona sama si o její čerpání zatím nepožádala, nicméně se domnívám, že jí nárok vznikl. 

1) Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na syna, který ukončil studium na učňovské škole. Pro uplatnění zvýhodnění v měsících červenec a srpen musí doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 2) Syn zahájil v září na stejné škole další nástavbové studium. Musí v tomto případě doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 3) Pokud by syn celý měsíc červenec nebo srpen pracoval v pracovním poměru, bude zaměstnanci za tyto měsíce zrušeno daňové zvýhodnění nebo se doba prázdnin považuje za soustavnou přípravu na povolání?

Máme zaměstnance, který má pracovní poměr na dobu určitou - do 31. 10. 2023 a nebude se mu prodlužovat. Od 24. 4. 2023 nastoupil do pracovní neschopnosti. Počítáme, že do zaměstnání už nenastoupí. O kolik hodin mu bude krácená dovolená z důvodu dlouhodobé nemoci? Máme 200 hodin na rok, zaměstnanci byla vypočtena dovolená na 166 hodin. O kolik mu bude dovolená krácená a kolik hodin mu budeme proplácet? 

Je nutné vyžadovat od zaměstnanců originál potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění, resp. čestného prohlášení (v případě, že druhý poplatník zaměstnavatele nemá) nebo stačí kopie? Zaměstnanci často zasílají potvrzení e-mailem a je pro ně problém do mzdové účtárny zasílat originály. 

Ve Sbírce zákonů vyšla pod č. 281/2023 Sb. dlouho očekávaná novelu zákoníku práce, která transponuje směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a o rovnováze mezi pracovním...

Jsme vodohospodářská společnost, která řeší poruchy dispečinkem, kde jsou zaměstnanci na DPČ od 15.30 do 7.00 hod. V současné době to řešíme tak, že naši zaměstnanci na pracovní smlouvu (pozice technik vodohospodář) mají pracovní dobu od 7.00 do 15.30 hod. Od 15.30 do 7.00 mají DPČ na pozice Operátor dispečinku. Tyto služby jim vychází 1× týdně a v SO + NE mají 24 hod 1× za měsíc. Budeme muset po novele zákoníku práce od 1. 1. 2024 dodržovat přestávky v práci mezi různými pracovními vztahy? 

Technik výtahů zjišťuje, zda výtahy, hydraulické plošiny, schodišťová křesla a sedačky, pohyblivé schody a chodníky, splňují požadavky předpisů k zajištění jejichbezpečného provozu a odstraňuje zjištěné závady. Zpravidla se jedná o vnitřní pracoviště jako jsou výtahové klece, strojovny výtahů, výtahové šachty. Při práci jsoupoužívána ruční elektrická zařízení (vrtačka, úhlová bruska), ruční nářadí (šroubováky, utahovací klíče) a měřící přístroje. Při instalaci nových výtahů jsou prováděnysvářečské práce např. ocelových konstrukcí a jsou používána zdvihací zařízení. Jsou vykonávány práce ve výškách.