Dokumenty - strana 4

Zaměstnanec má místo výkonu práce Brno, pravidelné pracoviště sjednáno není. Zaměstnavatel tohoto zaměstnance vyšle v rámci jeho pracovní doby na školení, které se koná v Brně. V podstatě tento zaměstnanec není na pracovní cestě. Jakým způsobem můžeme zaměstnanci proplatit jízdenky MHD? Byla by chyba mu to proplatit přes cesťák, ve kterém si bude nárokovat pouze jízdenky a nikoliv stravné? Jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele a nadlimitním plněním na straně zaměstnance. 

Zaměstnanec je již 4 měsíce v nemocenské a patrně ještě bude dále. Společnost přeorganizovala pracovní úvazky stávajících zaměstnanců a tento zaměstnanec se pro ni stal nadbytečným. Společnost chce s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr dohodou, ale pro pro výpovědní důvody dle § 52 písm. c) –nadbytečnost. Bude tedy mít nárok na zákonné odstupné. Lze ukončit pracovní poměr dohodou v době nemocenské pro tyto důvody? Samozřejmě za předpokladu, že s tím bude zaměstnanec souhlasit. Pokud půjde na úřad práce, bude mít nižší podporu, protože se jednalo o ukončení dohodou?

Je správné, aby se soudci domáhali žalobami zvýšení svých platů​? Poklesla důvěra justice, protože se snižovaly platy​? A jak kvalitní práci odvádějí čeští soudci​? „Česká justice je hodnocená jako velice kvalitní a rychlá, takže jediná okolnost, která může mít vliv na snížení důvěry v justici je právě to, že se neustále musíme domáhat našich práv, aby naše platy nebyly nezákonně snižovány,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Celý rozhovor naleznete ZDE.  Zdroj: Český rozhlas

Agenturní zaměstnávání je v České republice často démonizováno – bohužel často právem. Najdeme zde případy firem, které zneužívají tento institut k obcházení zákoníku práce, vyhýbání se placení daní či snižování nákladů na mzdy. Jenže právě takový přístup nejenže deformuje trh, ale v dlouhodobém horizontu poškozuje i samotné firmy. Praxi těch, kteří se naopak vydali jinou cestou, popisuje Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb: „Odpovědné a zdravé podnikání stojí na jiných principech: na férovém přístupu, dodržování pravidel a na správném využívání agenturních pracovníků jako flexibilního, ale nikoli podhodnoceného zdroje pracovní síly.“

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném hlášení dohodářů ještě před nástupem do práce, žebříčku TOP 20 největších plátců daně z příjmů nebo o zvýšení platu příslušníkům bezpečnostních sborů.

Máme zaměstnance v dvouměsíční výpovědní době ze strany zaměstnavatele k 31. 5. 2025. Od 13. 5. 2025 do 31. 5. 2025 mu bylo nařízeno zaměstnavatelem (mám písemně) čerpání ŘD, z ČSSZ nám byla doručena pracovní neschopnost - nemoc od 22. 5. 2025, tím se mu prodloužila výpovědní doba do ukončení DNP + 10 dní? Jak máme postupovat po ukončení DNP, bude mu běžet dále čerpání ŘD nebo by mu to měl zaměstnavatel znovu nařídit? Pokud ano, čtrnácti denní lhůtu nestihneme. Můžeme to napsat během nemoci, s tím, že po ukončení DNP nastoupí znovu na čerpání řádné dovolené? Lze to provést bez konkrétního dne, protože nevíme, kdy mu DNP skončí? 

Zaměstnanci přecházejí od původního zaměstnavatele pod nového zaměstnavatele od 1. 9. 2025. Místo výkonu práce a druh práce zůstávají stejné. Nejsou ale známy mzdové podmínky. Může původní zaměstnavatel sepsat se zaměstnanci dohodu o skončení pracovního poměru k 31. 8. 2025 s tím, že pokud by zaměstnanci nesouhlasili s novými podmínkami, vyplatí jim k 31. 8. 2025 odstupné? V opačném případě by zaměstnanci přešli pod nového zaměstnavatele a odstupné by vyplaceno nebylo. Byla by taková dohoda platná?

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Zaměstnanec podal výpověď z pracovního poměru s tím, že jeho pracovní poměr skončí 9. 8. 2025 (podle flexinovely). Má zároveň sjednanou konkurenční doložku. Jak postupovat při výplatě této doložky, když dříve v takových případech končil pracovní poměr vždy k poslednímu dni v měsíci? Konkurenční doložka je sjednána na 3 měsíce a je splatná pozadu za předchozí kalendářní měsíc. Budeme ji muset rozpočítávat na kalendářní dny a vyplácet vždy zpětně za určitý počet dní?

Jedna z podmínek pro uplatnění slevy na pojistném je pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc. Je možné uplatnit slevu při ukončení pracovního poměru v průběhu měsíce, tedy starobní důchod je pobírán celý kalendářní měsíc, ale pracovní poměr netrvá celý kalendářní měsíc. 

Je povinnost mít se zaměstnancem od platnosti flexinovely 4měsíční zkušební dobu, nebo může být i nadále 3 měsíce a je to na dohodě zaměstnance a zaměstnavatele?

Pokud má zaměstnanec podepsanou smlouvu 30. 5. 2025, ale datum nástupu je od 2. 6. 2025, platí pro smlouvu již nové podmínky flexinovely např. zkušební doba 4 měsíce? Mohl zaměstnanec podepsat smlouvu 2. 6. 2025, když je datum nástupu 2. 6. 2025 (tzn. hned po podpisu začal pracovat)?

Dne 3. 3. 2025 začal zaměstnanec pracovat ve firmě, má 3měsíční zkušební dobu, ale 10 dnů měl nemocenskou, prodlužuje se mu o ni zkušební doba? Vypočítala jsem mu 21 dnů dovolené z rok 2025 (firma poskytuje 25 dnů/za rok). K 3. 6. 2025 chce odejít bez důvodu ve zkušební době. Na kolik dnů dovolené nárok? 

Jak se počítá pravděpodobný průměrný hodinový výdělek pro účely proplacení dovolené u dohodáře, který v předchozím čtvrtletí neodpracoval 21 dnů? 

Prvního června letošního roku nabude účinnosti relativně rozsáhlá tzv. flexibilní novela zákoníku práce , která, kromě jiných změn, zahrnuje také některé novinky v odměňování zaměstnanců. V souladu s celkovým cílem novely se jedná o souhrn opatření, jež mají za cíl především zpružnit podmínky odměňování zaměstnance za práci, nikoliv o změny, jež by měly vždy nutně vliv na výši mzdy, platu nebo odměny z dohody. Novela především reaguje na požadavky digitalizovaného globálního věku na trh práce a vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Konkrétně zahrnuje upřednostnění bezhotovostní výplaty mzdy, rozšíření možnosti vyplácet mzdu v cizí měně, zpřesnění popisu výpočtu průměrného výdělku, úpravu zákazu doložek mlčenlivosti o mzdě a nakonec i zjednodušení doručování mzdového výměru zaměstnanci.

Rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice patří mezi dlouhodobě diskutované problémy. České ženy vydělávají v průměru o 18 % méně než muži. Pojem Gender Pay Gap, kterým se tyto rozdíly nazývají, však není univerzálně srozumitelný. Tento rozdíl není jen pouhým ekonomickým ukazatelem, ale přetrvávající strukturální nerovností s hlubokými kořeny. V článku se seznámíme se skutečnými příčinami tohoto jevu, přičemž zohledníme individuální rozhodnutí ovlivněná společenskými stereotypy, netransparentní firemní politiky i význam systémové podpory ze strany státu. V příspěvku vysvětlíme, co Gender Pay Gap znamená, jak a kde vzniká a jaké faktory jej ovlivňují Zaměříme se také na roli zaměstnavatelů, kteří mohou prostřednictvím jasné politiky rovného odměňování přispět k posílení ekonomické nezávislosti žen a celkové sociální soudržnosti.

Česko čeká na dlouhou dobu pokles počtu dětí ve školách. Jde o velkou změnu, která bude velmi dramatická v některých regionech, v některých se možná vůbec neprojeví. Na konferenci školství 2026 v Praze to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce. Končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství, zároveň je potřeba řešit růst podílu nekvalifikovaných učitelů, uvedl.

Při oznámení těhotenství nebo žádosti o mateřskou dovolenou ze strany zaměstnankyně nastává řada kroků, které by měl zaměstnavatel znát. V tomto přehledném průvodci najdete vše důležité: jaké dokumenty si vyžádat, co je povinností zaměstnavatele a na co si dát pozor.

Slevu na odvodech využilo za březen 136.300 pracujících důchodců a důchodkyň. V průměru si nechali 2638 korun, které státu nemuseli z březnového výdělku poslal na důchodovém pojistném. Za letošní první tři měsíce senioři a seniorky díky úlevě neodvedli přes miliardu korun. Výsledky dnes na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ze základu výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Pracující starobní důchodci po penzijní reformě od letoška odvody platit nemusí. Museli o odpuštění ale požádat sociální správu.

Slevu na pojistném, která podporuje zaměstnávání osob ve věku 55+, rodičů pečujících o malé děti do 10 let, mladých lidí do 21 let a osob se zdravotním postižením (OZP), dosud využilo 27 114 jedinečných zaměstnavatelů a 129 958 zaměstnanců. Celková výše slev už překročila 1,1 miliardy korun. Díky slevě na pojistném si od letoška polepší také pracující senioři – průměrná měsíční výše slevy činí přes 2 a půl tisíce korun.