ČTK

Nové vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude požadovat, aby se v zákoně opět snížil věk odchodu do důchodu z 67 na 65 let. Zároveň budou chtít zkrátit pracovní týden na 37,5 hodiny bez toho, aby se snížila mzda a aby všichni zaměstnanci měli nárok na pět týdnů dovolené. Po skončení IX. sjezdu ČMKOS to uvedl jejich předseda Josef Středula. V pondělí konfederace odborových svazů odešle stanovisko ke změnám týkající se zákoníku práce, konkrétně legalizace tzv. švarcsystému u zaměstnanců platforem.

Úspěšní sportovní reprezentanti by mohli od Národní sportovní agentury získat podporu na vzdělávání a po skončení aktivní kariéry také rentu. S návrhem na doplnění zákona o podpoře sportu přišli ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) společně s místopředsedou Poslanecké sněmovny Patrikem Nacherem (ANO). Šťastný změny představil při dnešním druhém čtení doprovodné novely k návrhu zákona o státních zaměstnancích, jímž chce koalice nahradit služební zákon. Součástí projednávané předlohy je i novela sportovního zákona.

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) již ve své loňské studii konstatoval, že platformová práce je v Česku i celé Evropské unii na vzestupu. Jde o výdělečnou činnost zprostředkovanou digitálními platformami, kdy lidé využívají on-line platformu za účelem poskytování konkrétních zpoplatněných služeb. Pracující jsou často formálně vedeni jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Ministerstvo financí nebude souhlasit se zvýšením rodičovské, pokud si na něj resort práce nenajde peníze ve svém rozpočtu díky úsporám. Odmítá zvedat v příštích letech výdaje státu. Poukazuje i na to, že bez dalších úprav by přidání mohlo oslabit motivaci matek k dřívějšímu návratu do práce. Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva a šéfky poslanců ANO Taťány Malé by se měla zvednout měsíční pobíraná částka rodičům s nízkým výdělkem, jinak se rodičovské volno protáhne o víc než čtvrt roku. Vyplývá to z připomínek k chystané novele se zvýšením rodičovské z 350.000 na 400.000 korun od ledna pro nově narozené děti.   Vláda ANO, SPD a Motoristů ve svém programu slibuje růst rodičovské na 400.000 korun. Píše také, že umožní flexibilní čerpání částky a rodičům dětí do tří let nabídne možnost volby mezi "klasickou rodičovskou dovolenou a rodičovským režimem". Novelu připravilo ministerstvo práce. Zvedá v ní podporu z 350.000 na 400.000 korun a u dvojčat a vícerčat ze 700.000 na 800.000 korun na děti, které se narodí po 1. lednu. Výdaje by postupně rostly. Příští rok by činily 230 milionů korun, v roce 2029 na konci volebního období 2,9 miliardy korun. Podle ministerstva financí v době nutnosti maximální konsolidace a zefektivňování je to výrazný výdajový růst. "Je nezbytné trvat na tom, aby veškerá navrhovaná opatření byla realizována s ohledem na aktuální stav a možnosti státního rozpočtu," uvedlo ministerstvo financí. Podle něj si má resort práce stanovit priority a na ně si najít peníze ve své pokladně díky úsporám. Česko má podle ministerstva financí ve srovnání s jinými zeměmi nižší zaměstnanost žen mezi 25 a 40 lety. "Ta je úzce spojena s dlouhou rodičovskou dovolenou," uvedlo v připomínkách ministerstvo. Podle něj je kvůli stárnutí a nedostatku pracovních sil nutné podporovat co nejvyšší zapojení žen na trhu práce. Přidání bez flexibilnějšího čerpání by motivaci k dřívějšímu návratu do práce mohlo dál oslabovat, napsal resort financí. Podle Malé vyšší částka nízkou porodnost nevyřeší a potřeba jsou i školky, dostupné bydlení a větší zapojení otců. Zmocněnkyně doporučuje zvýšit rodičům s nízkým výdělkem či na studiích maximální měsíční příspěvek z 15.000 na 17.500 či 20.000 korun. Pokud by se hranice nezvedla, rodičovská by se prodloužila o víc než čtvrt roku z 23,3 na 26,7 měsíce. Nynější dávka je také pod minimální čistou mzdou, takže část samotných rodičů či chudších rodin musí ještě pobírat dávky, podotkl tým zmocněnkyně. Podle některých ministerstev i odborářů by vyšší rodičovskou měly mít všechny děti do tří let, nejen nově narozené. Národní rozpočtová rada očekává, že to poslanci ve Sněmovně budou prosazovat. Chce proto znát výdaje i u této varianty. Navrhuje také to, aby podklady k novele obsahovaly i reálnou hodnotu příspěvku či jeho podíl na průměrné hrubé mzdě.

Vláda dál počítá se zastropováním důchodového věku na 65 letech. Strop zavede spolu s úpravou dřívějších penzí pro náročné profese. V nedělní debatě České televize to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle lidoveckého poslance a bývalého ministra práce Mariana Jurečky by kabinet měl také říct, zda se zvýšené důchodové výdaje pak pokryjí na dluh, nebo se zvednou odvody, či sníží penze. Podotkl, že Česko bude navíc potřebovat výrazné prostředky na zajištění péče kvůli stárnutí.

Životní minimum, které se mělo původně zvýšit od května, vzroste od října. Potvrzuje to navrhované vládní nařízení, které by měl na svém příštím zasedání projednat a schválit kabinet. Předpis posouvá platnost nynějších minimálních částek z konce dubna na konec září. Životní minimum pro samotného dospělého se pak zvedne ze 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v rodině ze 4470 na 5000 korun. Ostatním dospělým v domácnosti naopak klesne ze 4040 na 3750 korun. Minimum hraje roli při výpočtu mnohých dávek, odklad tedy znamená také úsporu výdajů.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku od letošního srpna místo od května. Novelu o odkladu první výplaty o čtvrt roku dnes podepsal prezident Petr Pavel. Oznámila to prezidentská kancelář. Důvodem posunu termínu je podle jejího zdůvodnění náročnost přepočtu podpory. Předloha ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen.

Ministerstvo práce by mělo v dubnu předložit novelu zákoníku práce s opatřeními na podporu rovného odměňování mužů a žen. Změny k zajištění stejné odměny za stejnou práci, které vycházejí z unijní směrnice, by měly platit od příštího roku. Vyplývá to z navrhovaného legislativního plánu vlády. Členské státy mají pravidla do praxe zavést do 7. června, jinak jim hrozí sankce. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že směrnice znamená byrokracii a Česko ji přijme v minimalistické podobě.

V Česku by měl letos v prosinci začít platit nový zákon o práci přes digitální platformy. Upravit by měl její pravidla a ochranu pracovníků i osobních údajů. Ministerstvo práce má návrh normy předložit v březnu. Vyplývá to z návrhu vládního legislativního plánu.

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákoníku práce. Ustanovení v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domníval se Nejvyšší soud, který návrh podal. Podle ústavních soudců však nejde o zakázanou nucenou práci. Odbory s rozhodnutím nesouhlasí, svaz průmyslu ho naopak vítá. Sporné ustanovení dopadá specificky na situace, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů není schopen pokračovat na pozici sjednané v pracovní smlouvě. Zákon dává zaměstnavateli možnost převést ho na práci jiného druhu, „a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil“. Ústavní soudci převedení na jinou práci vnímají jako provizorní řešení, než se zaměstnavatel a pracovník dohodnou na dalším uplatnění, případně na rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec odmítne vykonávat práci, na kterou byl dočasně převeden, neztrácí právo na odstupné, zdůraznil Ústavní soud. Práce by také měla odpovídat zdravotnímu stavu a pokud možno i kvalifikaci zaměstnance. „Nucená práce není každá nedobrovolná práce,“ řekl soudce zpravodaj Milan Hulmák. Nejvyšší soud v návrhu uvedl, že při změně druhu vykonávané práce je nutné respektovat autonomii vůle zaměstnance. „Základem pro změnu by tak měla být dohoda obou stran. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance,“ argumentoval Nejvyšší soud. Současná právní úprava je podle Nejvyššího soudu dědictvím z dob socialismu, kdy stát řízený komunistickou stranou usiloval o plnou zaměstnanost a fluktuaci pracovníků považoval za nežádoucí jev.

Školské odbory plánují vyhlásit stávkovou pohotovost. Reagují tak na to, že ministerstvo školství neobdrželo schválené peníze ve výši 3,7 miliardy korun na dofinancování regionálního školství za listopad a prosinec 2025, uvedli odboráři. Podrobnosti představí ve čtvrtek, vyplývá z pozvánky, kterou zaslali ČTK. Podle ministerstva školství (MŠMT) nejsou obavy na místě, školy podle něj obdrží finance včas a v plné výši, uvedl resort na síti X.

Soudcovská unie upozorňuje na dlouhodobé podfinancování nesoudcovského personálu v justici. Platové tarify asistentů, zapisovatelek či vyšších soudních úředníků neodpovídají nárokům na odbornost a zodpovědnost, což ohrožuje konkurenceschopnost justice jako zaměstnavatele. 

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost poté, co v úterý skončilo předčasně jednání odborů s ministerstvem zdravotnictví o platech a úhradové vyhlášce, kterou musí resort publikovat do konce října. Odborům vadilo, že se schůzky neúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten byl na předvolební akci koalice SPOLU v Brně. „Vyzýváme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby změnil parametry úhradové vyhlášky na rok 2026 tak, aby byla zajištěna kvalitní a dostupná péče o pacienty a současně zvýšeny platy a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví o deset procent,“ uvedly odbory.

Na dnešním zasedání projedná vláda mimojiné další nařízení, podle kterého by se od příštího roku měla zvýšit platba za státní pojištěnce na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně.

Rodiče by v příštím roce mohli do žádosti o rodičovskou začít zapisovat také to, kdy by se rádi vrátili do práce a v jakém místě by chtěli mít pro dítě školku. Údaje budou pak pravidelně dostávat starostové, aby měli přehled o poptávce a stihli včas dostatek míst v zařízeních zajistit. Novinářům to dnes řekl ministr práce a lídr Spolu v Olomouckém kraji Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice ODS, TOP 09 a lidovců ve volebním programu slibuje dostupné školky a dětské skupiny pro každé dítě. Koaliční politici a političky dnes představili stranické plány v rodinné politice na setkání s novináři. V příštím volebním období by chtěli prosazovat i zvýšení rodičovské či daňové slevy na třetí a další dítě.

Od začátku příštího roku se minimální mzda zvýší na 22 400 korun hrubého měsíčně, což představuje nárůst o 1 600 korun oproti letošní úrovni. Nejnižší zákonný výdělek na plný úvazek se tak přiblíží k polovině průměrné mzdy a vůbec poprvé překročí hranici 43 procent. Zvýšení se dotkne zhruba 120 tisíc zaměstnanců, kteří dnes pobírají minimální mzdu, typicky v profesích s nízkými výdělky, jako jsou pomocné práce, úklid, textilní výroba nebo některé provozy ve zpracovatelském průmyslu. Spolu s minimální mzdou porostou také nejnižší zaručené platy ve veřejném sektoru, a to téměř o osm procent. Podle vlády by růst minimální mzdy měl při současné nízké inflaci přispět ke zvýšení reálných příjmů lidí s nejnižšími mzdami. Zároveň se tím posiluje její role jako orientačního bodu pro odměňování v ekonomice. Opozice i odbory krok vítají, část z nich ale upozorňuje, že tempo navyšování by mělo být rychlejší, aby minimální mzda lépe odpovídala skutečným životním nákladům. Současný mechanismus růstu vychází ze zákona, podle něhož má minimální mzda do konce desetiletí postupně dosáhnout 47 procent průměrné mzdy. Zaměstnavatelé považují tento automatický výpočet za kompromis mezi ochranou zaměstnanců a udržením nákladů firem pod kontrolou.

Bezpečnostní sbory si od léta polepšily, tempo růstu jejich příjmů se ale rozešlo. Policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby vzrostl stabilizační příspěvek o tři tisíce korun měsíčně. Armáda dostala výraznější navýšení – kromě příspěvku na bydlení se zvýšily i tarifní platy, u nižších hodností o více než sedm procent, u vyšších o pět. Výsledkem je další prohloubení rozdílů mezi vojáky a ostatními složkami. Zatímco vláda označuje krok za nutný kompromis a jednotlivá ministerstva zdůrazňují snahu stabilizovat personál, policejní odbory mluví o nespravedlnosti. Podle nich se „platové nůžky“ rozevírají v době, kdy i policie nebo hasiči čelí podstavům a mají problém udržet zkušené lidi. Argumentují tím, že právě nejnižší nástupní platy jsou důvodem, proč část příslušníků po několika letech službu opouští. Ministerstvo obrany naopak obhajuje vyšší růst armádních platů potřebou rychle doplnit stavy a zabránit odchodům vojáků v situaci, kdy Česko plní alianční závazky a připravuje se na rozšíření ozbrojených sil. Kritici ale upozorňují, že podobná personální krize se týká všech bezpečnostních sborů, a požadují systémové řešení místo selektivního přidávání. Další vývoj ukáže až příští rok. Od ledna se počítá s dalším růstem platů napříč sbory, znovu ale rozdílným tempem. O konečné podobě rozhodne nový státní rozpočet, který už bude projednávat sněmovna po volbách.

Novela školského zákona mění od příštího roku způsob financování škol: mzdy nepedagogických pracovníků přecházejí ze státu na obce a kraje jako zřizovatele. Samosprávy na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů, část z nich ale upozorňuje, že navýšení nemusí pokrýt reálné náklady a může ohrozit stabilitu platů školníků, kuchařek, uklízeček nebo administrativních pracovníků.

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna 2026 přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Koaliční návrh zákona schválila Sněmovna s půlročním posunem účinnosti, původně měla nastat od letošního července. 

Praha - Mzdy v prvním čtvrtletí pokračovaly v nominálním i v reálném růstu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK, rozcházejí se ale v odhadu, jak rychle se mzdy zvyšovaly. Růst mezd očekává i Česká národní banka (ČNB), podle květnové prognózy se při zohlednění inflace meziročně zvýšily o čtyři procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o vývoji mezd v prvním čtvrtletí ve středu.